Šéf BASF Martin Brudermüller v rozhovoru pro "Frankfurter Allgemeine Zeitung" požaduje zestátnění elektrických sítí v Německu, aby snížil vysoké energetické náklady pro průmysl. Elektrické sítě přirovnává k silnicím a tvrdí, že by měly být všeobecně k dispozici zdarma, podobně jako infrastruktura úspěšného národního hospodářství. Brudermüller navrhuje, že stát by si náklady na potřebné investice mohl rozdělit s privátními partnery v rámci veřejně-soukromých partnerství, i když to bude vyžadovat velké částky.

Vzrůstající poplatky za připojení k síti a vysoké ceny za plochy větrných parků, které federální vláda aukcí prodává, podle Brudermüllera zvyšují cenu elektřiny v Německu na téměř 20 centů za kilowatthodinu. Tento vývoj ztěžuje průmyslu stále více udržet krok v mezinárodní konkurenci a zároveň dosáhnout klimatických cílů.

BASF vyrábí v Ludwigshafenu většinu své potřebné energie samotná, ale rostoucí odběr ekologické elektřiny zvyšuje závislost firmy na veřejných sítích. Brudermüller v minulosti již požadoval, aby stát subvencoval sítě, aby ochránil německý průmysl před vysokými náklady dekarbonizace. Bez státní podpory vidí riziko, že průmyslová základna Německa bude v mezinárodním měřítku nadále ztrácet konkurenceschopnost.

Chemický koncern BASF čelí výzvám ve svém hlavním sídle Ludwigshafen, největším chemickém areálu světa, kde již byly zaznamenány značné ztráty a problém s výnosy. Brudermüller naznačuje, že další zařízení mohou být uzavřena a obchod se základními chemikáliemi může být zmenšen, což povede k bolestivým přizpůsobením. Přestože jsou výzvy, zdůrazňuje, že Ludwigshafen zůstane i do budoucna největším střediskem koncernu. Spekulace o rozdělení společnosti odmítá.

Martin Brudermüller, který od roku 2018 vede největší chemický koncern na světě, bude na valné hromadě 25. dubna nahrazen Markem Kamiethem jako jeho nástupce. Poté by měl Brudermüller nastoupit do pozice předsedy dozorčí rady společnosti Mercedes-Benz.