Japonské akcie

Obchod a politika

Japonsko je třetí největší ekonomika na světě. Japonská ekonomika významně vzrostla v posledním století. Prostřednictvím velkého kapitalismu, píle a inovativní síly se Japonsku podařilo dohonit USA a ze země v rozvoji se stala světovou mocností. U německých investorů však není Japonsko tak známé ani populární.

Proč je tomu tak a proč má Japonsko co dohánět? Příčinou je japonský krach v roce 1986 a nepřetržitý krizový stav od roku 1990. Rok 1986 označil začátek období, které by od té doby Japonsko velmi zatěžovalo.

Japonští i zahraniční investoři viděli na japonském trhu velký potenciál a začali tam kupovat veškerý majetek. Vznikla obrovská bublina aktiv. Běžné společnosti byly obchodovány s P/E ratio 100 a vyšší. Nikkei 225 stoupla na úroveň téměř 39 000 bodů. Tato bublina se mohla udržovat pět let.

V roce 1992 došlo v Japonsku k velkému krachu a hodně peněz investorů se ztratilo. Po dříve silném hospodářském růstu se Japonsko ocitlo v velmi dlouhé stagnaci. Začal trvat dlouhodobý nízký růst produkce. Společnost stárla a platy v Japonsku stěží rostly.

Japonsko dnes

Dnes je Japonsko jiná země. Shinzó Abe z LDP se v roce 2012 stává japonským premiérem. Zavádí takzvanou ekonomickou politiku "Abenomics". Pod jeho vládou se Japonsku daří znovu růst. Spotřeba se zvyšuje. Důležitá pracovní místa jsou opět obsazována. Pro Japonsko začíná nová éra.

Premiér Shinzo Abe se tedy vydal novou ekonomickou cestou, aby znovu více riskoval kapitalismem. Starší populace se vrací na trh práce a zvyšuje se lidský kapitál. Japonsko se také technologicky vyvíjí. V minulosti bylo Japonsko známé svým průmyslem a technologiemi. Dnes chce Japonsko navrátit ke své dřívější slávě. Investuje se mimo jiné do robotů, obnovitelných zdrojů energie a vodíku.

Japonsko je liberální tržní hospodářství, které je částečně stále řízeno státem. Ve srovnání s Německem jsou daně nižší a zákony pro pracovníky méně přísné. V září 2020 Abe odešel do důchodu. Přestože byl ve funkci jen osm let, bylo to nejdéle, co kdy japonský premiér vedl lid.

Nástupcem je Yoshihide Suga. Oznámil, že nechce přerušit Abeovu politiku. Politický strach je hluboký, že by mohl být ukončen křehký růst japonské ekonomiky. Japonský lid dlouho trpěl špatnou ekonomickou situací. Nedostatek pracovní síly však vedl k tomu, že Japonsko se stalo baštou pro průmyslové roboty a výrobci automobilů v Japonsku se zaměřují na vodíkovou mobilitu jako řešení proti klimatickým změnám, což je velmi inovativní.

Největší společnosti

Itochu, SoftBank, Nintendo a Sony jsou velké známé firmy v Japonsku. Itochu je samostatná společnost a dnes je aktivní jako jedna z největších obchodních společností na světě. Soustřeďuje se přitom na následující segmenty: potraviny, strojírenství, energie a chemikálie, stejně jako aktivity kolem kovů, surovin, textilií a nemovitostí.

Softbank je největší světový investor do startupů. Investují do obchodních modelů startupů, které se již mnoho let etablovaly na trhu, ale zároveň stále mají obrovský růstový potenciál. SoftBank investuje jako klasický „Venture Capitalist“ poměrně pozdě v rámci fáze startupu.

Nintendo je možná nejznámější herní společností na světě. A jednou z mála, která skutečně existuje mnoho desetiletí. Podobně jako Disney dokázalo Nintendo vytvořit postavy a značky, které ovlivňují celou naši lidskou kulturu: Super Mario, Donkey Kong, Legend of Zelda, Animal Crossing, Super Smash Bros a samozřejmě Pokemon. Médium je téměř vedlejší: hrací karty, Gameboy, Wii, Nintendo DS, Nintendo Switch nebo aplikace (Pokémon GO).

Sony je největší japonský elektronický koncern a skutečný konglomerát na trhu elektroniky. Sony vyrábí elektronické výrobky jako kamery, televizory nebo smartphony, disponuje rozsáhlým finančním podnikáním, hudebním vydavatelstvím a je jednou z největších herních společností na světě. Sonys Playstation je známá každému na světě.

Největší a nejdůležitější burzovní trhy

Burza cenných papírů v Tokiu. Je největší burzou v Japonsku a třetím největším burzovním místem na světě s ohledem na tržní kapitalizaci zde kotovaných akcií (po New York Stock Exchange a NASDAQ).

Burza Osaka Exchange je druhou největší burzou cenných papírů v Japonsku. Převážně se zde obchodují deriváty, jako jsou futures a opce. Druhou největší burzou pro akcie je Nagoya Stock Exchange. Obchodování v Japonsku se nicméně soustředí převážně na Tokyo Stock Exchange.

Vývoj kurzu indexů

Nikkei 225 je nejznámější index z Japonska. Obvykle je vnímán jako hlavní index v Japonsku. Jeho výpočet je založen na tom, že jednotlivé akcie v indexu jsou váženy podle jejich ceny, namísto tržní kapitalizace. To znamená, že čím vyšší je kurz, tím více přispívá k vývoji indexu.

Tato metoda vážení je dnes poměrně neobvyklá, což je důvod, proč je index Nikkei kritizován za to, že správně nereprezentuje japonskou ekonomiku. Japonský hlavní index Nikkei také po japonské krizi dlouhodobě nedokázal generovat téměř žádné výnosy. V současnosti se index pohybuje nad 27 000 body.

Index Topix je vydáván tokijskou burzou a je považován za velkého konkurenta indexu Nikkei. Měří výkonnost více než 2 000 společností a je vážen podle tržní kapitalizace. Díky tomu lépe reprezentuje japonskou ekonomiku.

Obchodní hodiny v Japonsku

Obchodování na burze v Japonsku trvá relativně krátce. Obchoduje se od 9:00 do 15:00 s jednou hodinou obědové pauzy. V důsledku toho se obchoduje od 01:00 do 07:00 SEČ.