Jako z hollywoodského scénáře: Evoluce žraloků pod znamením rostoucích teplot

Scénář zní, jako by pocházel z hollywoodského filmu, ale je vědecky podložený: Výzkumníci studující evoluci žraloků tvrdí, že zvýšené teploty moří před více než 100 miliony lety způsobily, že žraloci byli větší a rychlejší, čímž se vyvinuli do mocných predátorů, které dnes známe. V článku publikovaném minulý měsíc v odborném časopise Current Biology vědci uvádějí, že měřili velikost ploutví a délku těla 500 vymřelých i žijících žraloků a tato data porovnávali s informacemi z evolučního rodokmenu žraloků. Jejich výsledky naznačují, že někteří žraloci před asi 122 miliony let během křídového období opustili svá stanoviště na mořském dně a přesunuli se do volného oceánu. Tento přesun mohl změnit strukturu jejich ploutví a těla, což vedlo ke změnám v jejich velikosti a plavecké schopnosti. Je mylné se domnívat, že všichni žraloci, jako krvavé, silné a aerodynamické bestie z "Čelistí" (nebo dokonce v tornádech a na městských ulicích, jak je vidět ve filmu "Sharknado"), plavou blízko hladiny moře. Většina žraloků byla vždy bentická, což znamená, že žijí na dně moře. Na rozdíl od svých pelagických příbuzných, volně žijících žraloků, nemusí bentičtí žraloci neustále plavat, aby mohli dýchat; mohou odpočívat na mořském dně. Nutnost dýchání však mohla být rozhodujícím impulzem, který některé žraloky přiměl k pohybu vzhůru ve vodním sloupci. Výzkumníci se domnívají, že mořské dno v některých oblastech křídového období se stávalo čím dál více bezkyslíkatým. Pro předky mnoha moderních žraloků byl čas opustit mořské dno, aby přežili a prosperovali. Důkazy o této změně stanoviště a o tom, které druhy v jakém prostředí přežily, jsou patrné ve změnách hřbetních ploutví starověkých pelagických a bentických žraloků. "Většina volně žijících žraloků má tendenci mít prodloužené ploutve, zatímco bentičtí žraloci mají kratší ploutve," řekl Lars Schmitz, profesor biologie na Claremont McKenna College v Kalifornii a spoluautor článku. Phillip Sternes, žraločí výzkumník z Kalifornie a spoluautor, přirovnal hřbetní ploutve k křídlům letadla. "Dlouhá, úzká křídla" – jako u dopravního letadla – "zlepšují poměr vztlaku a odporu a snižují tak spotřebu paliva," řekl. Naopak "krátká, robustní křídla stíhacího letounu nejsou vhodná pro dlouhé vzdálenosti, ale mohou se otočit na místě." Totéž platí pro žraloky: Delší hřbetní ploutve mohly plavání pro větší žraloky udělat efektivnějším, což je klíčová adaptace pro druhy, jejichž dýchání nyní vyžadovalo neustálé plavání. A to není všechno: Oteplení křídových oceánů na přibližně 28 stupňů Celsia mohlo také ovlivnit rychlost žraloků. Pro srovnání, dnešní průměr je 20 stupňů Celsia. Žraloci a jiní ryby jsou, jako většina zvířat, v zásadě závislí na teplotě při funkci svalů. "Když se tvoje svaly zahřejí, lépe rychle kontrahují," vysvětlil Timothy Higham, spoluautor a profesor na University of California, Riverside. To mohlo vést k vyšší rychlosti, takže žraloci pronikali do otevřenějších vodních oblastí, aby rychle chytili plovoucí kořist a unikli jiným, nyní vyhynulým mořským predátorům křídového období. Tyto přizpůsobení se zdají být výhodná. Nyní se však vzhledem k dnešnímu globálnímu oteplování objevuje otázka, zda by se podobné změny mohly projevit i u dnešních žraloků. Mohli by se stát většími a rychlejšími? Ačkoli globální oteplování před miliony let přinesla důležité evoluční přizpůsobení u některých žraloků, Higham zdůraznil, že dnešní rychlá změna klimatu bude mít spíše škodlivé následky pro život v oceánu. "Jiná zvířata, ne žraloci, byla naprosto zdevastována," řekl. Zatímco někteří žraloci se přizpůsobili křídovým oceánům, vedlo to také k vymření mnoha jiných druhů. Allison Bronson, členka fakulty na California State Polytechnic University, Humboldt, která na studii nepracovala, souhlasila. "Šíření mořských zón s nedostatkem kyslíku a změny klimatu, často doprovázené kyselostí oceánů, vedly k nejhorším hromadným vymřením v historii Země," řekla a dodala, že "tempo změn je dnes skutečně bezprecedentní.