Ruský prezident Vladimir Putin v reakci na nové západní sankce naznačil, že by mohl zvážit exportní omezení klíčových surovin, jako je uran, titan a nikl. Toto opatření by mohlo zvláště zasáhnout západní jaderný průmysl, protože mnoho jaderných elektráren je závislých na ruských dodávkách uranu. Rusko pokrývá přibližně třetinu světové kapacity pro obohacování uranu a asi 5 procent jeho těžby.

Putin se vyjádřil na televizním zasedání s vysokými vládními představiteli: „Možná bychom měli uvažovat o určitých omezeních – uran, titan, nikl,“ řekl a naznačil, že jde o reakci na západní sankce. Dodal: „Musíme zajistit, abychom si tím neublížili.“

Takový krok by mohl mít značné dopady na západní jaderné elektrárny, které mají uzavřené dlouhodobé smlouvy s Ruskem na dodávku obohaceného uranu. Západní energetická infrastruktura by byla obzvláště postižena, protože uran je nepostradatelnou surovinou pro jadernou energetiku. Odborníci, jako například Colin Hamilton z BMO Capital Markets, varují před důsledky možného zastavení exportu, které by silně zatížilo uranový průmysl.

Hrozba tohoto opatření přichází v souvislosti s eskalací západních sankcí proti Rusku a jeho spojencům, včetně Číny a Íránu. Poté, co se sankce zpočátku zaměřovaly na energetické zdroje jako ropu a uhlí, jsou nyní stále více v hledáčku západních států exporty kovů z Moskvy. USA již zakázaly dovoz ruských kovů jako hliník, měď a nikl a také na předních burzách ve Velké Británii a USA se již neobchoduje s novými ruskými kovovými produkty.

Putinovy hrozby zapadají do série podobných opatření, kterými Rusko reagovalo na sankce. Již v roce 2022 Moskva přerušila dodávky plynu do EU plynovodem Nord Stream, což vyvinulo tlak na Západ. Alexandra Prokopenko z Carnegie Russia Eurasia Center vidí v aktuálních prohlášeních „typickou Putinovu hrozbu“, která poukazuje na význam Ruska při dodávkách vzácných zemin a dalších důležitých surovin pro západní energetickou transformaci.

Zatímco se Západ snaží rozšířit své sankce proti Rusku, export ruských surovin se stále více přesouvá do Číny, včetně koksovatelného uhlí a hliníku. Podle Putina si Rusko po dřívějších západních sankcích v roce 2014 pomohlo samo vytvořením domácích alternativ k potravinovým dovozům z USA a EU. Podobný vývoj nyní vidí v průmyslu, což podle něj poukazuje na současnou geopolitickou segmentaci trhů.