Debata o důchodové politice v Německu se znovu rozhořela a postavila Velkou koalici před těžkou zkoušku. Vedoucí představitelé SPD ostře odmítli návrhy FDP o zvýšení věku pro odchod do důchodu. Liberálové, zastoupeni svým generálním tajemníkem Bijanem Djir-Saraem, předtím v "Bild am Sonntag" navrhli omezení důchodu ve věku 63 let na lidi s nízkými příjmy. V současné době je toto téma obzvláště aktuální, protože Německo prochází demografickými změnami a počet důchodců stále roste.

Generální tajemník SPD Kevin Kühnert kritizoval požadavky jako opakující se a vyčerpávající rituál, který by vedl pouze ke snížení důchodů pro miliony zaměstnanců. Předsedkyně strany Saskia Esken zdůraznila, že pro SPD není zvýšení věku odchodu do důchodu přijatelné, protože sociální bezpečnost v Německu není předmětem vyjednávání.

Diskuse přichází v době, kdy Ministerstvo práce pod vedením Hubertuse Heila (SPD) a Ministerstvo financí pod Christianem Lindnerem (FDP) prosazují takzvaný důchodový balíček II, který předpokládá částečnou kapitalizaci státního důchodového systému a stanovení důchodové hladiny na 48 procent do roku 2029. FDP však trvá na změnách a hrozila odmítnutím balíčku, pokud by došlo k příliš velkému zvýšení důchodových příspěvků.

Současně se stále více do popředí dostává finanční budoucnost zákonného důchodového pojištění. Kvůli početné generaci babyboomerů, která se brzy bude odcházet do důchodu, a nižšímu počtu mladých pracovníků vstupujících na pracovní trh, roste tlak na financování. Nutné daňové příspěvky by v nadcházejících letech mohly výrazně stoupnout a tím omezit financování jiných státních úkolů.

Různé postavy v rámci koalice ukazují, jak obtížné je najít společnou linii v politice důchodů. Zatímco SPD trvá na sociální jistotě, FDP hledá způsoby, jak stabilizovat důchodové financování bez velkého zatížení ekonomiky. Výsledek této debaty neovlivní jen politiku důchodů, ale může mít také podstatný dopad na politickou krajinu Německa.