Inflační míra v eurozóně se v červenci 2021 dostala na nejnižší úroveň za několik měsíců a nyní je 2,6 procenta. Vyplývá to z aktuálního rychlého odhadu statistického úřadu Eurostatu za měsíc únor a přibližuje Evropskou centrální banku (ECB) k jejímu cíli inflace dvou procent. Přesto zůstává ECB opatrná a prozatím si zachovává úrokové sazby. Důležitým faktorem je růst tarifních mezd, kterému centrální banka v současné době věnuje zvláštní pozornost.

Podle aktuálního hodnocení ECB se kolektivně vyjednané mzdy v eurozóně ve čtvrtém čtvrtletí 2023 zvýšily o 4,5 procenta. Ačkoli tento nárůst je menší než předtím, stále je příliš vysoký na to, aby bylo možné dlouhodobě zaručit cenovou stabilitu. Čas na snížení úrokových sazeb se proto odvíjí především od dalšího vývoje kolektivně vyjednaných mezd v probíhajícím prvním čtvrtletí. Pokud by kolektivní vyjednávání mezi odbory a zaměstnavatelskými svazy přineslo mírné výsledky, otevře se cesta pro snížení úrokových sazeb. V opačném případě by mohli členové ECB čekat na změnu úrokových sazeb ještě několik měsíců. Vysoké přírůstky mezd mohou totiž trvale negativně ovlivňovat inflaci, zejména pokud produktivita zůstane nadále slabá a firmy budou vyšší mzdové náklady přenášet na své zákazníky.

Pro získání předběžné představy o dynamice mezd vyvinula ECB interní včasné varování systém známý jako "Wage Tracker". Analyzovány jsou bezprostřední kolektivní smlouvy ze sedmi z dvaceti zemí eurozóny, aby nebylo nutné čekat na oficiální statistiky, které jsou publikovány se zpožděním. Tyto předběžné informace naznačují, že tlak na zvyšování mezd v prvním pololetí roku 2024 dočasně poleví, ale poté se pravděpodobně opět zvýší směrem k pěti procentům.

ECB pozorně sleduje vývoj kolektivně vyjednávaných mezd s velkou nervozitou, jelikož odbory v současné době nejsou ochotny ke kompromisům a zdrženlivosti. Vysoká inflace posledního roku zanechala stopy na zaměstnancích. Podle Spolkového statistického úřadu se kolektivně vyjednávané mzdy v Německu v roce 2023 zvýšily o 3,7 procenta, což je výrazně pod průměrnou inflační sazbou 5,9 procenta. To vedlo k patrnému poklesu kupní síly zaměstnanců. Institut WSI, který je blízký odborům, také hlásí pokles kupní síly kolektivně vyjednávaných mezd na úroveň roku 2016. Probíhající kolektivní vyjednávání by proto mělo být charakterizováno výrazným nárůstem reálných mezd, říká WSI odborník na mzdy Thorsten Schulten.

Odbory a zaměstnanci jdou posíleni do kolektivního vyjednávání roku 2024, vzhledem k tomu, že trhy práce v eurozóně jsou nadále dobře vytíženy a panuje zde nedostatek odborníků. I přes nedávný pokles inflace, který je hlavně způsoben snížením cen potravin, zůstává jádrová míra inflace bez započítání potravin a energií na vysokých 3,1 procenta. V důsledku silného růstu mezd se očekává, že bude nad dvěma procenty setrvávat až do konce příštího roku, jak odhaduje Sebastian Becker z Deutsche Bank. Bude tedy trvat určitou dobu, než se jádrová inflace přiblíží dvouprocentnímu cíli ECB.

I když ekonomové považují pokroky v boji proti dočasně vysoké inflaci posledních dvou let za povzbudivé, někteří varují před přílišným optimismem vzhledem k současné situaci. ECB proto zůstává opatrná a pečlivě sleduje vývoj tarifních mezd.