Americká centrální banka Federal Reserve (Fed) je před klíčovým zasedáním, které může připravit půdu pro možné snížení úrokových sazeb v září. Ačkoli se na nadcházejícím zasedání neočekává okamžitá změna úrokových sazeb, rozhodnutí by přesto mohlo mít významný dopad.

Bisher haben die Fed-Vertreter bei allen vier Sitzungen in diesem Jahr die Frage der Zinssenkungen auf einen späteren Zeitpunkt verschoben. Doch dieses Mal dürften die jüngsten Entwicklungen bei Inflation und Arbeitsmarkt den Offiziellen signalisieren, dass eine Zinssenkung im September sehr wahrscheinlich ist.

Jeden z důvodů, proč Fed tento týden pravděpodobně nerozhodne o snížení sazeb, je ten, že takový krok by pravděpodobně byl začátkem série snižování úrokových sazeb, což by vedlo k jejich celkovému snížení. Představitelé Fedu, kteří byli v minulosti překvapeni inflací, chtějí mít více důkazů o tom, že inflace skutečně klesá, než přistoupí k tomuto kroku.

Přesto mají představitelé stále větší obavy, že příliš dlouhé čekání by mohlo ohrozit šance na „měkké přistání“ ekonomiky. Snížení míry inflace na cíl Fedu ve výši 2 % při zachování zdravého pracovního trhu je největší výzvou, uvedl nedávno šéf Fedu Jerome Powell před Kongresem.

Der Präsident der New Yorker Fed, John Williams, deutete in einem Interview an, dass eine Zinssenkung im Juli nicht gerechtfertigt sei

Prezident newyorské Fed John Williams naznačil v rozhovoru, že snížení úrokových sazeb v červenci není oprávněné

Tři faktory přispívají k ochotě Fed snížit úrokové sazby: lepší zprávy o inflaci, známky ochlazování trhu práce a změněné hodnocení rizik mezi vysokou inflací a zbytečnou ekonomickou slabostí.

Míra základní inflace, která vylučuje ceny potravin a energií, klesla v červnu na 2,6 % z 4,3 % v předchozím roce a z maxima 5,6 % před dvěma lety. Williams zdůraznil, že pokles je široce rozložený a odmítl obavy, že by bylo obzvláště obtížné vrátit inflaci na cíl 2 %.

Nezaměstnanost vzrostla v červnu tohoto roku na 4,1 % z 3,7 % na konci loňského roku, především proto, že se zpomalila náborová činnost a trvá déle najít nové zaměstnance nebo návratníky. To omezuje schopnost zaměstnanců dosahovat vysokých mzdových přírůstků, které by mohly udržovat vyšší inflaci.

Powells poslední poznámka, že trh práce „není zdrojem širokých inflačních tlaků“, naznačuje, že hlavní zdroj obav ohledně možných inflačních vln ustoupil.

S obnovením poklesu inflace a ochlazením pracovního trhu stojí představitelé Fedu před změnou v hodnocení rizik častokrát označovanou jako řízení rizik. Jde o to, který problém – mírně zvýšenou inflaci nebo rostoucí nezaměstnanost – považují za obtížnější vyřešit.

Fed byla před dvěma lety pozdě se zvýšením úrokových sazeb, částečně proto, že se mylně domnívala, že inflace rychle klesne. Fed mohl tuto chybu napravit, ale musel rychle zvýšit úrokové sazby z téměř nuly v roce 2022 na přibližně 5,3 % v červenci 2023, což je nejvyšší úroveň za více než dvě desetiletí.

Někteří představitelé předložili argumenty, které pravděpodobně využijí k přesvědčení svých kolegů, že je čas snížit úrokové sazby. „Tuto sazbu jsme stanovili, když inflace přesahovala 4 %, a nyní je inflace, řekněme, na 2,5 %. To znamená, že jsme od doby stanovení této sazby výrazně zpřísnili,“ řekl prezident chicagského Fedu Austan Goolsbee v rozhovoru.

Nicméně více rozhodujících činitelů, včetně Daly, naznačilo, že věří, že si mohou dát ještě trochu času, což zdůrazňuje rovnovážný akt Fedu. I přes nedávné lepší údaje o inflaci jsme stále nedosáhli cenové stability, řekla Daly na konferenci tento měsíc.

Zasedání Fedu tento týden by mohlo být rozhodující pro nastavení politiky směrující ke snížení úrokových sazeb v září a vyrovnání ekonomických rizik.