V Číně inflace výrazně ustupuje a znovu vyvolává obavy z možné deflace, a to i přesto, že ekonomika začíná pociťovat výhody oživení vedeného výrobou, které vyvolává obchodní napětí v zahraničí. Spotřebitelské ceny v březnu oproti loňskému roku vzrostly pouze o 0,1 %, což je slabší výsledek než se očekávalo, a zdůrazňuje trvající potíže čínské ekonomiky způsobené dlouhodobou krizí v oblasti nemovitostí a zdrženlivými výdaji spotřebitelů. Přes tyto slabiny Peking stále více spoléhá na svou pozici jako vedoucí světové továrny. Investice směřují do výrobního sektoru, zejména do oblastí jako elektromobily a zařízení pro zelenou energii, což podporuje průmyslovou produkci.

Zatímco výroba v Číně nabírá na síle, inflační data naznačují nerovnovážné oživení. Mnoho ekonomů tvrdí, že úředníci musí udělat více pro podnícení také spotřeby. Čínská preference stimulace nabídkové strany své ekonomiky již vede k nepokojům v zahraničí. Ceny zboží opouštějícího čínské továrny klesly v březnu už osmnáctý měsíc po sobě, což poukazuje na rostoucí kapacity překračující poptávku.

Nízká inflace v Číně kontrastuje s USA, kde loňský měsíc růst cen překonal očekávání a zmařil naděje na snížení úrokových sazeb Federální rezervou. Spotřebitelské ceny v USA se v březnu zvýšily o 3,5 % oproti předchozímu roku. Slabost inflace v Číně byla v březnu široce rozšířená, s pomalejším růstem cen služeb, potravin a spotřebního zboží. Jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny jako jsou potraviny a energie, zpomalila na 0,6 % z dřívějších 1,2 %.

Ekonomové očekávají, že inflace se mírně zotaví, avšak díky preferenci Pekingu podporovat nabídku namísto spotřeby zůstane na nízké úrovni. Politická podpora by měla podpořit růst a zabránit uchycení deflace, nicméně mnoho ekonomů říká, že by mohlo být zapotřebí ještě rozhodnějšího jednání, možná formou dalšího snížení úrokových sazeb nebo podpory spotřeby prostřednictvím daňových úlev nebo výplat.