Mezinárodní měnový fond (MMF) nevidí vysokou úrokovou míru v USA jako velké nebezpečí pro Evropu, ale varuje před riziky pro rozvíjející se země. Šéfka MMF Kristalina Georgievová uvedla, že rozdíl ve výši úrokových sazeb mezi USA a eurozónou vede jen k minimálním posunům v měnovém kurzu, což Evropu ovlivňuje málo. V současné době je úrok v USA mezi 5,25 a 5,5 procenta a v eurozóně 4,5 procenta.
V rozhovoru pro CNBC zdůraznila Georgieva, že očekávaný rozdíl v úrokových sazbách o 50 bázických bodů by měl jen nepatrný dopad na směnný kurz v rozmezí 0,1 až 0,2 procenta. "Zde [v Evropě] to není velký problém," uvedla Georgieva. Avšak vysoké úrokové sazby v USA by mohly silně zatížit rozvojové země, jelikož ty musí obsluhovat své dluhy za vyšší náklady a mohly by čelit odlivu kapitálu a přísnějším podmínkám financování.
Situace je zvláště vážná pro země, na které mají dopady americké úrokové politiky hlubší. Georgievová také poukázala na potřebu pečlivě sledovat finanční volatilitu v Japonsku, protože i tato země by mohla trpět vysokým úrokovým prostředím.
Přes počáteční naděje na brzké snížení úrokových sazeb jak v USA, tak v Evropě, zůstávají úrokove sazby kvůli přetrvávajícím obavám z inflace nezměněně vysoké. Evropská centrální banka (ECB) ponechala úrokové sazby v eurozóně pětkrát po sobě nezměněné a americká centrální banka drží základní úrokovou sazbu po šesté po sobě jdoucí na vysoké úrovni. Jerome Powell, šéf americké centrální banky, nedávno naznačil, že snížení inflace na významnější úroveň by mohlo trvat déle.
Tyto vývoje odrážejí složitou globální ekonomickou krajinu, ve které jsou političtí rozhodovatelé vyzváni vyvažovat dopady měnové politiky pečlivě.
