Dluh veřejných rozpočtů v Německu na konci roku 2023 vzrostl na rekordních 2,45 bilionu eur, což představuje nárůst o 3,3 procenta nebo 77,4 miliardy eur ve srovnání s předchozím rokem. Tento vývoj se týkal dluhů federální vlády, zemí, obcí a svazků obcí, jakož i sociálního pojištění, včetně všech mimořádných rozpočtů. Zvláště federální vláda zaznamenala s nárůstem o 4,7 procenta nebo 76 miliard eur nejvýraznější přírůstek, hlavně kvůli zvýšené finanční potřebě v důsledku energetické krize. Naproti tomu došlo ke snížení dluhu u zemí, jejichž zadlužení kleslo o 1,9 procenta nebo 11,5 miliardy eur na 595,4 miliardy eur.

Klíčovým faktorem zadlužení spolkové vlády byl nárůst dluhu Fondu pro stabilizaci ekonomiky (Energie) o 137 procent na 71,7 miliardy eur. Na druhou stranu dluh zvláštního fondu pro stabilizaci ekonomiky (Corona) poklesl o téměř 30 procent na 36,9 miliardy eur. Nově byl zřízen zvláštní fond Bundeswehr s dluhem ve výši 5,8 miliardy eur.

U obcí a svazků obcí bylo zaznamenáno zvýšení dluhu o více než devět procent na 153,6 miliardy eur, přičemž obce v Bádensku-Württembersku vykázaly nejvyšší nárůst o 14,5 procenta. Také u sociálního pojištění byl zaznamenán mírný nárůst o 3,2 procenta, jehož dluhy nyní činí 22,3 milionu eur.

Zvláštní pozornost si zaslouží vliv dluhů dopravních společností ve veřejné osobní dopravě, které byly od druhého čtvrtletí roku 2023 zahrnuty do celkového účetnictví. Bez nich by byly dluhy o 2,9 procenta nižší. Věřiteli těchto dluhů jsou subjekty mimo veřejný sektor, včetně úvěrových institucí a soukromých společností.

Tato čísla odrážejí finanční výzvy, kterým bude stát v nadcházejících letech čelit, zejména s ohledem na řešení důsledků krizí a financování klíčových veřejných úkolů.