Větrná energie na moři: Německo se ubírá směrem k čisté energetické budoucnosti

Německá vláda směřuje do zelené budoucnosti a plánuje rozšíření větrných parků až o čtvrtinu Výlučné hospodářské zóny (AWZ) v Severním a Baltském moři. Nico Nolte, specialista na námořní regulaci, zdůraznil, že přestože bude stát velké množství větrných turbin, budou od sebe vzdáleny 800 až 1000 metrů, a je přesvědčen, že Federální úřad výzvy zvládne. AWZ zahrnuje přibližně 33 000 čtverečních kilometrů vodní plochy, která je využitelná pro hospodářské aktivity. V porovnání s tím je na pevnině pro rozvoj větrné energie určena pouze 2 % plochy. Ambiciózní cíle federální vlády zahrnují zvýšení kapacity offshore větrných elektráren do roku 2045 na 70 gigawattů. V současnosti má Německo již 1564 větrných elektráren s celkovým výkonem 8,4 gigawattů a další čtyři větrné parky s výkonem 2,54 gigawattů jsou ve výstavbě. S existujícím plánem rozvoje ploch je do roku 2030 stanoveno cílové množství 30 gigawattů, a již se pracuje na identifikaci vhodných oblastí pro dosažení 70-gigawattového cíle. Aby bylo možné realizovat tyto ambiciózní plány, musí počet offshore větrníků vzhledem k průměrnému výkonu současných zařízení výrazně růst. K tomu je také nutné zohlednit náhradní potřebu zařízení kvůli jejich maximální životnosti 25 let. Uprostřed intenzivního využívání Severního a Baltského moře, zaručuje Helge Heegewaldt, prezident Federálního úřadu, že chce zachovat vysoké standardy ochrany mořské přírody. Poukazuje na to, že větrné parky mohou vytvořit nové životní prostředí, jelikož jejich základy přitahují mořský růst a tím lákají ryby. Navíc se snižuje rybolovný tlak v okolí větrných parků. Současně Heegewaldt upozorňuje na rostoucí nebezpečí extrémních přírodních událostí pro pobřežní bezpečnost, když Severní moře nedávno zažilo 16 bouřlivých přílivů – výrazný nárůst oproti statistické normě. I Baltské moře zaznamenalo vysoké vodní stavy, které během říjnové bouře v roce 2023 překonaly rekordní značky stanovené za více než 150 let. Zajímavě, Baltské moře může z bouřlivých přílivů v Severním moři dokonce těžit. Příliv svěží vodní hmoty by mohl pomoci snižovat dlouhodobý nedostatek kyslíku v Baltském moři.