Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Norsko Fiskální výdaje
Kurz
Aktuální hodnota Fiskální výdaje v Norsko je 457,634 mld. NOK. Fiskální výdaje v Norsko vzrostly na 457,634 mld. NOK dne 1. 12. 2023, poté co byly 398,217 mld. NOK dne 1. 9. 2023. Od 1. 3. 1991 do 1. 3. 2024 byl průměrný HDP v Norsko 215,15 mld. NOK. Historické maximum bylo dosaženo dne 1. 3. 2024 s 512,81 mld. NOK, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 3. 1991 s 74,48 mld. NOK.
Fiskální výdaje ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Státní výdaje | |
---|---|
1. 3. 1991 | 74,48 mld. NOK |
1. 6. 1991 | 95,58 mld. NOK |
1. 9. 1991 | 79,04 mld. NOK |
1. 12. 1991 | 92,75 mld. NOK |
1. 3. 1992 | 88,53 mld. NOK |
1. 6. 1992 | 89,08 mld. NOK |
1. 9. 1992 | 83,49 mld. NOK |
1. 12. 1992 | 95,14 mld. NOK |
1. 3. 1993 | 98,84 mld. NOK |
1. 6. 1993 | 90,22 mld. NOK |
1. 9. 1993 | 86,45 mld. NOK |
1. 12. 1993 | 98,16 mld. NOK |
1. 3. 1994 | 103,02 mld. NOK |
1. 6. 1994 | 92,46 mld. NOK |
1. 9. 1994 | 88,10 mld. NOK |
1. 12. 1994 | 98,82 mld. NOK |
1. 3. 1995 | 101,48 mld. NOK |
1. 6. 1995 | 91,61 mld. NOK |
1. 9. 1995 | 85,40 mld. NOK |
1. 12. 1995 | 100,38 mld. NOK |
1. 3. 1996 | 101,34 mld. NOK |
1. 6. 1996 | 88,26 mld. NOK |
1. 9. 1996 | 94,84 mld. NOK |
1. 12. 1996 | 101,33 mld. NOK |
1. 3. 1997 | 103,32 mld. NOK |
1. 6. 1997 | 103,37 mld. NOK |
1. 9. 1997 | 94,52 mld. NOK |
1. 12. 1997 | 110,26 mld. NOK |
1. 3. 1998 | 111,29 mld. NOK |
1. 6. 1998 | 110,23 mld. NOK |
1. 9. 1998 | 102,47 mld. NOK |
1. 12. 1998 | 119,76 mld. NOK |
1. 3. 1999 | 124,25 mld. NOK |
1. 6. 1999 | 111,75 mld. NOK |
1. 9. 1999 | 104,76 mld. NOK |
1. 12. 1999 | 126,24 mld. NOK |
1. 3. 2000 | 121,44 mld. NOK |
1. 6. 2000 | 121,39 mld. NOK |
1. 9. 2000 | 107,96 mld. NOK |
1. 12. 2000 | 139,42 mld. NOK |
1. 3. 2001 | 128,69 mld. NOK |
1. 6. 2001 | 128,21 mld. NOK |
1. 9. 2001 | 124,04 mld. NOK |
1. 12. 2001 | 135,90 mld. NOK |
1. 3. 2002 | 157,68 mld. NOK |
1. 6. 2002 | 140,72 mld. NOK |
1. 9. 2002 | 132,03 mld. NOK |
1. 12. 2002 | 153,80 mld. NOK |
1. 3. 2003 | 146,75 mld. NOK |
1. 6. 2003 | 153,39 mld. NOK |
1. 9. 2003 | 133,21 mld. NOK |
1. 12. 2003 | 159,34 mld. NOK |
1. 3. 2004 | 159,78 mld. NOK |
1. 6. 2004 | 159,32 mld. NOK |
1. 9. 2004 | 141,87 mld. NOK |
1. 12. 2004 | 161,28 mld. NOK |
1. 3. 2005 | 160,85 mld. NOK |
1. 6. 2005 | 167,24 mld. NOK |
1. 9. 2005 | 158,25 mld. NOK |
1. 12. 2005 | 163,72 mld. NOK |
1. 3. 2006 | 165,70 mld. NOK |
1. 6. 2006 | 185,67 mld. NOK |
1. 9. 2006 | 148,69 mld. NOK |
1. 12. 2006 | 183,48 mld. NOK |
1. 3. 2007 | 178,93 mld. NOK |
1. 6. 2007 | 182,61 mld. NOK |
1. 9. 2007 | 158,46 mld. NOK |
1. 12. 2007 | 195,08 mld. NOK |
1. 3. 2008 | 182,28 mld. NOK |
1. 6. 2008 | 205,77 mld. NOK |
1. 9. 2008 | 182,00 mld. NOK |
1. 12. 2008 | 208,52 mld. NOK |
1. 3. 2009 | 221,45 mld. NOK |
1. 6. 2009 | 225,86 mld. NOK |
1. 9. 2009 | 199,45 mld. NOK |
1. 12. 2009 | 221,90 mld. NOK |
1. 3. 2010 | 225,03 mld. NOK |
1. 6. 2010 | 231,02 mld. NOK |
1. 9. 2010 | 205,83 mld. NOK |
1. 12. 2010 | 230,99 mld. NOK |
1. 3. 2011 | 236,64 mld. NOK |
1. 6. 2011 | 246,68 mld. NOK |
1. 9. 2011 | 229,54 mld. NOK |
1. 12. 2011 | 239,26 mld. NOK |
1. 3. 2012 | 258,21 mld. NOK |
1. 6. 2012 | 261,02 mld. NOK |
1. 9. 2012 | 224,42 mld. NOK |
1. 12. 2012 | 252,49 mld. NOK |
1. 3. 2013 | 271,44 mld. NOK |
1. 6. 2013 | 266,61 mld. NOK |
1. 9. 2013 | 248,16 mld. NOK |
1. 12. 2013 | 276,92 mld. NOK |
1. 3. 2014 | 276,96 mld. NOK |
1. 6. 2014 | 299,13 mld. NOK |
1. 9. 2014 | 255,75 mld. NOK |
1. 12. 2014 | 295,26 mld. NOK |
1. 3. 2015 | 303,31 mld. NOK |
1. 6. 2015 | 308,35 mld. NOK |
1. 9. 2015 | 270,62 mld. NOK |
1. 12. 2015 | 312,19 mld. NOK |
1. 3. 2016 | 307,88 mld. NOK |
1. 6. 2016 | 332,96 mld. NOK |
1. 9. 2016 | 290,99 mld. NOK |
1. 12. 2016 | 314,27 mld. NOK |
1. 3. 2017 | 341,83 mld. NOK |
1. 6. 2017 | 337,21 mld. NOK |
1. 9. 2017 | 286,86 mld. NOK |
1. 12. 2017 | 314,97 mld. NOK |
1. 3. 2018 | 345,91 mld. NOK |
1. 6. 2018 | 338,26 mld. NOK |
1. 9. 2018 | 294,05 mld. NOK |
1. 12. 2018 | 339,93 mld. NOK |
1. 3. 2019 | 356,95 mld. NOK |
1. 6. 2019 | 350,18 mld. NOK |
1. 9. 2019 | 322,56 mld. NOK |
1. 12. 2019 | 348,43 mld. NOK |
1. 3. 2020 | 383,88 mld. NOK |
1. 6. 2020 | 412,22 mld. NOK |
1. 9. 2020 | 360,85 mld. NOK |
1. 12. 2020 | 395,58 mld. NOK |
1. 3. 2021 | 436,64 mld. NOK |
1. 6. 2021 | 392,34 mld. NOK |
1. 9. 2021 | 356,45 mld. NOK |
1. 12. 2021 | 398,75 mld. NOK |
1. 3. 2022 | 432,57 mld. NOK |
1. 6. 2022 | 430,88 mld. NOK |
1. 9. 2022 | 375,42 mld. NOK |
1. 12. 2022 | 427,07 mld. NOK |
1. 3. 2023 | 481,17 mld. NOK |
1. 6. 2023 | 469,78 mld. NOK |
1. 9. 2023 | 398,22 mld. NOK |
1. 12. 2023 | 457,63 mld. NOK |
Fiskální výdaje Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 12. 2023 | 457,634 mld. NOK |
1. 9. 2023 | 398,217 mld. NOK |
1. 6. 2023 | 469,781 mld. NOK |
1. 3. 2023 | 481,166 mld. NOK |
1. 12. 2022 | 427,074 mld. NOK |
1. 9. 2022 | 375,42 mld. NOK |
1. 6. 2022 | 430,879 mld. NOK |
1. 3. 2022 | 432,567 mld. NOK |
1. 12. 2021 | 398,75 mld. NOK |
1. 9. 2021 | 356,449 mld. NOK |
Podobné makroekonomické ukazatele k Fiskální výdaje
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇳🇴 Dluh státu k HDP | 44,3 % of GDP | 36,5 % of GDP | Ročně |
🇳🇴 Hodnota státního rozpočtu | 53,762 mld. NOK | 179,64 mld. NOK | čtvrtletí |
🇳🇴 Index korupce | 84 Points | 84 Points | Ročně |
🇳🇴 Korupční index | 4 | 4 | Ročně |
🇳🇴 Státní dluh | 708,529 mld. NOK | 796,757 mld. NOK | čtvrtletí |
🇳🇴 Státní příjmy | 566,575 mld. NOK | 637,274 mld. NOK | čtvrtletí |
🇳🇴 Státní rozpočet | 16,3 % of GDP | 25,6 % of GDP | Ročně |
🇳🇴 Vojenské výdaje | 8,669 mld. USD | 8,698 mld. USD | Ročně |
🇳🇴 Výdaje státu | 258,801 mld. NOK | 257,409 mld. NOK | čtvrtletí |
🇳🇴 Výdaje státu k HDP | 46,4 % of GDP | 38,3 % of GDP | Ročně |
🇳🇴 Žádosti o azyl | 330 persons | 320 persons | Měsíčně |
Fiskální výdaje se vztahují k součtu vládních výdajů, včetně výdajů na zboží a služby, investic a transferových plateb jako jsou dávky sociálního zabezpečení a podpora v nezaměstnanosti. Fiskální výdaje jsou součástí výpočtu rozpočtové bilance vlády.
Makrostránky pro ostatní země v Evropa
- 🇦🇱Albánie
- 🇦🇹Rakousko
- 🇧🇾Bělorusko
- 🇧🇪Belgie
- 🇧🇦Bosna a Hercegovina
- 🇧🇬Bulharsko
- 🇭🇷Chorvatsko
- 🇨🇾Kypr
- 🇨🇿Česká republika
- 🇩🇰Dánsko
- 🇪🇪Estonsko
- 🇫🇴Faerské ostrovy
- 🇫🇮Finsko
- 🇫🇷Francie
- 🇩🇪Německo
- 🇬🇷Řecko
- 🇭🇺Maďarsko
- 🇮🇸Island
- 🇮🇪Irsko
- 🇮🇹Itálie
- 🇽🇰Kosovo
- 🇱🇻Lotyšsko
- 🇱🇮Lichtenštejnsko
- 🇱🇹Litva
- 🇱🇺Lucembursko
- 🇲🇰Severní Makedonie
- 🇲🇹Malta
- 🇲🇩Vltava
- 🇲🇨Monako
- 🇲🇪Montenegro
- 🇳🇱Nizozemsko
- 🇵🇱Polsko
- 🇵🇹Portugalsko
- 🇷🇴Rumunsko
- 🇷🇺Rusko
- 🇷🇸Srbsko
- 🇸🇰Slovensko
- 🇸🇮Slovinsko
- 🇪🇸Španělsko
- 🇸🇪Švédsko
- 🇨🇭Švýcarsko
- 🇺🇦Ukrajina
- 🇬🇧Spojené království
- 🇦🇩Andorra
Co je Fiskální výdaje
Fiskální výdaje (nebo také veřejné výdaje) představují významný prvek makroekonomické politiky, který je klíčový pro ekonomický růst, stabilizaci a redistribuci příjmů ve společnosti. Na webu Eulerpool se snažíme poskytovat komplexní a přesné makroekonomické údaje, mezi něž patří i data o fiskálních výdajích, která analyzují různé aspekty vládních finančních operací. Tento popis se zaměří na význam, funkce a dopady fiskálních výdajů na ekonomiku. Fiskální výdaje se vztahují k financím, které vláda vynakládá na různé veřejné služby, infrastrukturu, transferové platby, jako jsou důchody a sociální dávky, a jiné operace, které podporují veřejný sektor. Primárním účelem těchto výdajů je zajistit fungování základních vládních funkcí, zlepšení veřejného blahobytu a podpora ekonomického růstu. Fiskální výdaje můžeme rozdělit do několika kategorií v závislosti na jejich účelu a charakteru. Jednou z klíčových kategorií je spotřeba vlády, zahrnující výdaje na veřejné služby jako je vzdělávání, zdravotnictví, obrana a bezpečnost. Tyto výdaje jsou nezbytné pro udržení stability a bezpečnosti státu, rozvoj lidského kapitálu a zajištění základních potřeb obyvatelstva. Investice vlády do infrastruktury, jako jsou silnice, železnice, letiště a energetické projekty, patří do kapitálových výdajů, které mají dlouhodobý dopad na ekonomiku. Kvalitní infrastruktura je klíčová pro zlepšení produktivity, přilákání investic a zajištění udržitelného ekonomického růstu. Další významnou kategorií jsou transferové platby, které nepředstavují přímou spotřebu nebo investici, ale slouží k přerozdělování příjmů ve společnosti. Patří sem sociální dávky, důchody, podpory v nezaměstnanosti a různé druhy subvencí. Transferové platby pomáhají zmírnit sociální nerovnosti, poskytují ekonomickou podporu nejzranitelnějším skupinám obyvatel a zvyšují celkovou sociální soudržnost. Fiskální výdaje hrají klíčovou roli i v kontextu hospodářské politiky. Vlády využívají fiskální expanzi a kontrakci k dosažení makroekonomických cílů, jako jsou stabilizace ekonomiky, snížení nezaměstnanosti a stimulace růstu. Fiskální expanze, zahrnující zvýšení vládních výdajů nebo snížení daní, může vést ke zvýšení ekonomické aktivity během recese. Naopak fiskální kontrakce, spočívající ve snížení výdajů nebo zvýšení daní, se používá k ochlazení přehřáté ekonomiky a ke kontrole inflace. Jedním z klíčových ukazatelů vládní fiskální politiky je fiskální deficit neboli rozdíl mezi celkovými vládními výdaji a příjmy. Trvalé vysoké fiskální deficity mohou vést k růstu státního dluhu, který může být dlouhodobě neudržitelný. Na druhou stranu, rozumné využívání fiskálních deficitů může podpořit ekonomický růst, zvláště pokud jsou finance investovány do produktivních projektů. Fiskální odpovědnost a udržitelnost jsou proto klíčové aspekty při hodnocení účinnosti a dlouhodobých důsledků fiskální politiky. Analýza fiskálních výdajů je nezbytnou součástí makroekonomického výzkumu a plánování. Poskytuje důležité informace pro rozhodování o alokaci veřejných zdrojů, efektivnosti vládních programů a dopadech fiskálních politik na ekonomiku. Naše platforma Eulerpool nabízí uživatelům přístup k detailním datům o fiskálních výdajích, která umožňují hloubkovou analýzu a srovnání mezi různými zeměmi a regiony. V závěru je třeba zdůraznit, že fiskální výdaje jsou dynamickou a komplexní částí ekonomické politiky, která ovlivňuje široké spektrum oblastí od makroekonomických ukazatelů až po každodenní život občanů. Správně nastavená a účinně řízená fiskální politika může podpořit ekonomický rozvoj, zároveň však vyžaduje pečlivé plánování a řízení, aby byla dlouhodobě udržitelná. Naše stránka Eulerpool poskytuje nástroje a data, které umožňují odborníkům, veřejnosti a politikům detailně analyzovat a porozumět fiskálním výdajům, čímž přispívá k lepšímu pochopení a efektivnímu rozhodování v této klíčové oblasti makroekonomiky. Díky našim službám můžete sledovat trendové změny ve fiskálních výdajích, porovnávat údaje mezi různými zeměmi a vytvářet informovaná rozhodnutí na základě nejnovějších a nejspolehlivějších dat. Eulerpool je vaším důvěryhodným partnerem pro detailní makroekonomickou analýzu a porozumění složitým ekonomickým jevům, které formují svět kolem nás.