Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Norsko Věková hranice pro odchod do důchodu žen
Kurz
Aktuální hodnota Věková hranice pro odchod do důchodu žen v Norsko je 62 roks. Věková hranice pro odchod do důchodu žen v Norsko klesla na 62 roks dne 1. 1. 2023, poté co byla 62 roks dne 1. 1. 2022. Od 1. 1. 2009 do 1. 1. 2024 byl průměrný HDP v Norsko 62,00 roks. Historické maximum bylo dosaženo dne 1. 1. 2009 s hodnotou 62,00 roks, zatímco nejnižší hodnoty bylo dosaženo dne 1. 1. 2009 s hodnotou 62,00 roks.
Věková hranice pro odchod do důchodu žen ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Důchodový věk žen | |
---|---|
1. 1. 2009 | 62,00 Years |
1. 1. 2010 | 62,00 Years |
1. 1. 2011 | 62,00 Years |
1. 1. 2012 | 62,00 Years |
1. 1. 2013 | 62,00 Years |
1. 1. 2014 | 62,00 Years |
1. 1. 2015 | 62,00 Years |
1. 1. 2016 | 62,00 Years |
1. 1. 2017 | 62,00 Years |
1. 1. 2018 | 62,00 Years |
1. 1. 2019 | 62,00 Years |
1. 1. 2020 | 62,00 Years |
1. 1. 2021 | 62,00 Years |
1. 1. 2022 | 62,00 Years |
1. 1. 2023 | 62,00 Years |
Věková hranice pro odchod do důchodu žen Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 1. 2023 | 62 roks |
1. 1. 2022 | 62 roks |
1. 1. 2021 | 62 roks |
1. 1. 2020 | 62 roks |
1. 1. 2019 | 62 roks |
1. 1. 2018 | 62 roks |
1. 1. 2017 | 62 roks |
1. 1. 2016 | 62 roks |
1. 1. 2015 | 62 roks |
1. 1. 2014 | 62 roks |
Podobné makroekonomické ukazatele k Věková hranice pro odchod do důchodu žen
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇳🇴 částečný úvazek | 644 300 | 657 300 | čtvrtletí |
🇳🇴 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti | 0,6 % | 0,5 % | čtvrtletí |
🇳🇴 Důchodový věk mužů | 62 Years | 62 Years | Ročně |
🇳🇴 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo | 2,888 mil. | 2,881 mil. | Měsíčně |
🇳🇴 Míra nabídky pracovních míst | 3,9 % | 3,1 % | čtvrtletí |
🇳🇴 Míra nezaměstnanosti | 4,1 % | 4,1 % | Měsíčně |
🇳🇴 Míra nezaměstnanosti mladých lidí | 12,2 % | 12,8 % | Měsíčně |
🇳🇴 Míra zaměstnanosti | 69,6 % | 69,8 % | Měsíčně |
🇳🇴 Míra zaměstnanosti | 72,6 % | 72,9 % | Měsíčně |
🇳🇴 Mzdy | 55 550 NOK/Month | 53 750 NOK/Month | čtvrtletí |
🇳🇴 Mzdy ve výrobě | 124,8 points | 120,8 points | čtvrtletí |
🇳🇴 Nabídky práce | 98 000 | 110 300 | čtvrtletí |
🇳🇴 Náklady na práci | 126,629 points | 127,229 points | čtvrtletí |
🇳🇴 Osoby bez zaměstnání | 76 570 | 75 000 | Měsíčně |
🇳🇴 Plný úvazek | 2,097 mil. | 2,097 mil. | čtvrtletí |
🇳🇴 populace | 5,49 mil. | 5,43 mil. | Ročně |
🇳🇴 Produktivita | 133,15 points | 130,12 points | čtvrtletí |
🇳🇴 Registrovaná míra nezaměstnanosti | 2,1 % | 1,9 % | Měsíčně |
🇳🇴 Růst mezd | 5,763 % | 6,058 % | čtvrtletí |
🇳🇴 Změna zaměstnanosti | 0,3 % | 0,1 % | čtvrtletí |
V Norsku označuje věk odchodu do důchodu minimální věk, ve kterém mohou pracovníci začít čerpat státní důchod. Norsko má flexibilní věk odchodu do důchodu (62-75 let) pro důchody závislé na výdělku, zatímco normální důchodový věk je 67 let.
Makrostránky pro ostatní země v Evropa
- 🇦🇱Albánie
- 🇦🇹Rakousko
- 🇧🇾Bělorusko
- 🇧🇪Belgie
- 🇧🇦Bosna a Hercegovina
- 🇧🇬Bulharsko
- 🇭🇷Chorvatsko
- 🇨🇾Kypr
- 🇨🇿Česká republika
- 🇩🇰Dánsko
- 🇪🇪Estonsko
- 🇫🇴Faerské ostrovy
- 🇫🇮Finsko
- 🇫🇷Francie
- 🇩🇪Německo
- 🇬🇷Řecko
- 🇭🇺Maďarsko
- 🇮🇸Island
- 🇮🇪Irsko
- 🇮🇹Itálie
- 🇽🇰Kosovo
- 🇱🇻Lotyšsko
- 🇱🇮Lichtenštejnsko
- 🇱🇹Litva
- 🇱🇺Lucembursko
- 🇲🇰Severní Makedonie
- 🇲🇹Malta
- 🇲🇩Vltava
- 🇲🇨Monako
- 🇲🇪Montenegro
- 🇳🇱Nizozemsko
- 🇵🇱Polsko
- 🇵🇹Portugalsko
- 🇷🇴Rumunsko
- 🇷🇺Rusko
- 🇷🇸Srbsko
- 🇸🇰Slovensko
- 🇸🇮Slovinsko
- 🇪🇸Španělsko
- 🇸🇪Švédsko
- 🇨🇭Švýcarsko
- 🇺🇦Ukrajina
- 🇬🇧Spojené království
- 🇦🇩Andorra
Co je Věková hranice pro odchod do důchodu žen
Na stránkách Eulerpool, specializované platformě pro makroekonomické údaje, se věnujeme analýze širokého spektra ekonomických aspektů a jejich vlivu na různé demografické skupiny. V kategorii "Retirement Age Women" (Ženy v důchodovém věku) se zaměřujeme na specifické ekonomické podmínky a faktory, které ovlivňují tuto skupinu v českém kontextu. Důchodový věk žen je téma, které má významný dopad na celou společnost, vývoj pracovního trhu, zdravotní systém, sociální politiku a celkovou ekonomickou stabilitu. Naše analýza zahrnuje několik klíčových oblastí. Jednou z nich je demografická struktura české populace. S rostoucí délkou života a změnami v porodnosti se proporce starší populace zvyšuje. Podle dat ČSÚ se očekává, že počet lidí ve věku nad 65 let bude kontinuálně růst. Toto má přímý dopad na penzijní systém a zdravotnictví, a to zejména proto, že ženy tvoří většinu starší populace díky jejich delší průměrné délce života. Dalším důležitým hlediskem je pracovní zapojení žen před dosažením důchodového věku. Historicky byly ženy často znevýhodňovány na trhu práce, což se projevuje nižšími mzdami a častější prací na částečný úvazek. Tyto faktory se následně odrážejí v nižších důchodech, což může vést k ekonomické nejistotě v seniorském věku. Podle údajů Eurostatu činí genderový důchodový rozdíl v České republice kolem 12%, což je pod průměrem EU, avšak stále významné číslo. V kontextu sociální politiky je rovněž nutné zaměřit se na podpůrné mechanismy a programy, které mohou ženám v důchodovém věku pomoci. Naše data naznačují, že existují významné regionální rozdíly ve využívání sociálních služeb a důchodových připojištění. Ve větších městech, jako je Praha nebo Brno, mají ženy lepší přístup k těmto službám než v odlehlejších oblastech. Tato disproporce vyžaduje cílené zásahy ze strany státu a neziskových organizací. Zdravotní péče je dalším kritickým aspektem. Ženy v důchodovém věku mají často komplexnější zdravotní potřeby, což vyžaduje vyšší finanční náklady na léčbu a péči. Naše analýza makroekonomických dat ukazuje výrazný růst výdajů na zdravotní péči v souvislosti se stárnutím populace, což klade značný tlak na veřejné finance. Integrace nových technologií a preventivních programů může snížit dlouhodobé výdaje, avšak vyžaduje to předběžné investice a strukturální reformy. Psychosociální aspekty hrají také důležitou roli ve zkoumání životní situace žen v důchodovém věku. Pocit sociální izolace a osamělosti může mít negativní dopady na duševní zdraví a celkovou kvalitu života. Aktivity zaměřené na posílení komunitního života a mezigenerační solidarity se ukazují jako efektivní. V současnosti jsou v České republice úspěšně realizovány projekty jako "Seniorům vstříc" nebo "Mezigenerační dialog", které podporují sociální začlenění seniorů. Ekonomická participace žen v důchodovém věku může být dalším způsobem jak zlepšit jejich finanční situaci a zároveň přispět k ekonomice. Flexibilní pracovní úvazky, poradenství a rekvalifikační programy mohou pomoci ženám zůstat ekonomicky aktivními i po dosažení důchodového věku. Naše data naznačují, že rostoucí počet žen volí kombinovaný model, kdy kromě důchodu mají také částečný příjem z práce nebo podnikání. Finanční gramotnost a plánování jsou klíčovými faktory pro zajištění stabilního důchodu. Nabídka vzdělávacích programů a poradenských služeb v oblasti finančního plánování může významně přispět k finanční udžitelnosti v důchodovém věku. Ženy často čelí komplexnějším finančním rozhodnutím, vzhledem k jejich roli v rodině a péči o závislé osoby. V neposlední řadě je důležité zmínit legislativní rámec a jeho dopady na životní situaci žen v důchodovém věku. Reforma důchodového systému, která zohledňuje demografické a ekonomické změny, je klíčem k zajištění dlouhodobé finanční stability. Diskuse o zvýšení důchodového věku, úpravách výpočtu důchodů a zlepšení podmínek pro předčasný odchod do důchodu jsou aktuálními tématy, kterým se věnujeme ve svých analýzách. Celkově lze říci, že situace žen v důchodovém věku je mnohovrstvený problém, který vyžaduje komplexní a integrovaný přístup. Na stránkách Eulerpool se snažíme poskytovat přesné a aktuální údaje, které mohou sloužit jako podklad pro rozhodování politiků, výzkumníků a veřejnosti. Naše data a analýzy nabízejí hloubkový pohled na ekonomické aspekty života žen v důchodovém věku a přispívají k lepšímu pochopení a řešení výzev, kterým čelí.