Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Malta Využití kapacity
Kurz
Aktuální hodnota Využití kapacity v Malta je 84,1 %. Využití kapacity v Malta vzrostlo na 84,1 % dne 1. 12. 2023, poté co byla 69,4 % dne 1. 9. 2023. Od 1. 3. 2003 do 1. 3. 2024 byl průměrný HDP v Malta 75,08 %. Historické maximum bylo dosaženo dne 1. 6. 2006 s 94,90 %, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 6. 2003 s 17,00 %.
Využití kapacity ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Využití kapacity | |
---|---|
1. 3. 2003 | 63,30 % |
1. 6. 2003 | 17,00 % |
1. 9. 2003 | 68,70 % |
1. 12. 2003 | 63,90 % |
1. 3. 2004 | 63,70 % |
1. 6. 2004 | 80,70 % |
1. 9. 2004 | 65,70 % |
1. 12. 2004 | 73,80 % |
1. 3. 2005 | 66,30 % |
1. 6. 2005 | 81,90 % |
1. 9. 2005 | 74,60 % |
1. 12. 2005 | 74,70 % |
1. 3. 2006 | 73,70 % |
1. 6. 2006 | 94,90 % |
1. 9. 2006 | 80,60 % |
1. 12. 2006 | 84,50 % |
1. 3. 2007 | 82,50 % |
1. 6. 2007 | 90,00 % |
1. 9. 2007 | 80,50 % |
1. 12. 2007 | 77,80 % |
1. 3. 2008 | 81,00 % |
1. 6. 2008 | 84,10 % |
1. 9. 2008 | 80,20 % |
1. 12. 2008 | 77,00 % |
1. 3. 2009 | 69,30 % |
1. 6. 2009 | 66,00 % |
1. 9. 2009 | 71,50 % |
1. 12. 2009 | 73,60 % |
1. 3. 2010 | 78,40 % |
1. 6. 2010 | 76,60 % |
1. 9. 2010 | 78,70 % |
1. 12. 2010 | 77,00 % |
1. 3. 2011 | 80,60 % |
1. 6. 2011 | 81,10 % |
1. 9. 2011 | 76,90 % |
1. 12. 2011 | 76,00 % |
1. 3. 2012 | 74,20 % |
1. 6. 2012 | 75,90 % |
1. 9. 2012 | 76,20 % |
1. 12. 2012 | 74,30 % |
1. 3. 2013 | 77,20 % |
1. 6. 2013 | 76,20 % |
1. 9. 2013 | 76,10 % |
1. 12. 2013 | 78,40 % |
1. 3. 2014 | 80,20 % |
1. 6. 2014 | 76,80 % |
1. 9. 2014 | 77,20 % |
1. 12. 2014 | 78,10 % |
1. 3. 2015 | 80,50 % |
1. 6. 2015 | 78,70 % |
1. 9. 2015 | 77,20 % |
1. 12. 2015 | 77,90 % |
1. 3. 2016 | 77,80 % |
1. 6. 2016 | 78,90 % |
1. 9. 2016 | 79,80 % |
1. 12. 2016 | 79,90 % |
1. 3. 2017 | 79,30 % |
1. 6. 2017 | 79,10 % |
1. 9. 2017 | 80,00 % |
1. 12. 2017 | 82,80 % |
1. 3. 2018 | 77,50 % |
1. 6. 2018 | 77,60 % |
1. 9. 2018 | 83,20 % |
1. 12. 2018 | 79,10 % |
1. 3. 2019 | 77,10 % |
1. 6. 2019 | 78,20 % |
1. 9. 2019 | 75,90 % |
1. 12. 2019 | 78,00 % |
1. 3. 2020 | 78,80 % |
1. 6. 2020 | 61,10 % |
1. 9. 2020 | 68,00 % |
1. 12. 2020 | 73,50 % |
1. 3. 2021 | 73,70 % |
1. 6. 2021 | 81,10 % |
1. 9. 2021 | 78,30 % |
1. 12. 2021 | 74,10 % |
1. 3. 2022 | 63,40 % |
1. 6. 2022 | 64,60 % |
1. 9. 2022 | 67,60 % |
1. 12. 2022 | 63,60 % |
1. 3. 2023 | 65,70 % |
1. 6. 2023 | 53,30 % |
1. 9. 2023 | 69,40 % |
1. 12. 2023 | 84,10 % |
Využití kapacity Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 12. 2023 | 84,1 % |
1. 9. 2023 | 69,4 % |
1. 6. 2023 | 53,3 % |
1. 3. 2023 | 65,7 % |
1. 12. 2022 | 63,6 % |
1. 9. 2022 | 67,6 % |
1. 6. 2022 | 64,6 % |
1. 3. 2022 | 63,4 % |
1. 12. 2021 | 74,1 % |
1. 9. 2021 | 78,3 % |
Podobné makroekonomické ukazatele k Využití kapacity
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇲🇹 Podnikatelské klima | 97,2 points | 96,1 points | Měsíčně |
🇲🇹 Průmyslová produkce | 6,3 % | 2,1 % | Měsíčně |
🇲🇹 Průmyslová produkce MeziMěsíčně | -0,7 % | 1,5 % | Měsíčně |
🇲🇹 Registrace elektromobilů | 202 Units | 181 Units | Měsíčně |
🇲🇹 Registrace vozidel | 1 881 Units | 1 597 Units | čtvrtletí |
🇲🇹 Těžební produkce | 3,1 % | 6,8 % | Měsíčně |
🇲🇹 Výroba elektřiny | 191,144 Gigawatt-hour | 167,507 Gigawatt-hour | Měsíčně |
🇲🇹 Výrobní produkce | 7,1 % | 3,4 % | Měsíčně |
🇲🇹 Změny stavů zásob | 35,934 mil. EUR | 37,154 mil. EUR | čtvrtletí |
Makrostránky pro ostatní země v Evropa
- 🇦🇱Albánie
- 🇦🇹Rakousko
- 🇧🇾Bělorusko
- 🇧🇪Belgie
- 🇧🇦Bosna a Hercegovina
- 🇧🇬Bulharsko
- 🇭🇷Chorvatsko
- 🇨🇾Kypr
- 🇨🇿Česká republika
- 🇩🇰Dánsko
- 🇪🇪Estonsko
- 🇫🇴Faerské ostrovy
- 🇫🇮Finsko
- 🇫🇷Francie
- 🇩🇪Německo
- 🇬🇷Řecko
- 🇭🇺Maďarsko
- 🇮🇸Island
- 🇮🇪Irsko
- 🇮🇹Itálie
- 🇽🇰Kosovo
- 🇱🇻Lotyšsko
- 🇱🇮Lichtenštejnsko
- 🇱🇹Litva
- 🇱🇺Lucembursko
- 🇲🇰Severní Makedonie
- 🇲🇩Vltava
- 🇲🇨Monako
- 🇲🇪Montenegro
- 🇳🇱Nizozemsko
- 🇳🇴Norsko
- 🇵🇱Polsko
- 🇵🇹Portugalsko
- 🇷🇴Rumunsko
- 🇷🇺Rusko
- 🇷🇸Srbsko
- 🇸🇰Slovensko
- 🇸🇮Slovinsko
- 🇪🇸Španělsko
- 🇸🇪Švédsko
- 🇨🇭Švýcarsko
- 🇺🇦Ukrajina
- 🇬🇧Spojené království
- 🇦🇩Andorra
Co je Využití kapacity
Kapacitní využití je klíčovým ukazatelem macroekonomického výkonu, který měří efektivitu, s jakou ekonomika využívá své výrobní zdroje. Na webu Eulerpool, specializovaném na zobrazení makroekonomických dat, prezentujeme důkladnou analýzu této kategorie s cílem poskytnout uživatelům komplexní přehled o jejím významu a dopadech na ekonomiku. Kapacitní využití obecně odráží poměr aktuální produkce k potenciální maximální produkci daného odvětví nebo celé ekonomiky za referenční období. Tento ukazatel se běžně vyjadřuje v procentech. Pokud je kapacitní využití například 80 %, znamená to, že ekonomika využívá 80 % svých výrobních zdrojů, zatímco zbývajících 20 % je nevyužitých. Začněme analýzou toho, proč je kapacitní využití tak důležité. Vysoké kapacitní využití obvykle naznačuje zdravou a rostoucí ekonomiku. Firmy rychle nasazují své zdroje a zaměstnance, aby splnily rostoucí poptávku po svých výrobcích a službách. Naopak nízké kapacitní využití může naznačovat ekonomickou stagnaci nebo recesi, protože firmy nejsou schopny plně využít své výrobní kapacity kvůli slabé poptávce. Zajímavostí je, že kapacitní využití není pouze ukazatelem současné ekonomické situace, ale také důležitým předstihovým ukazatelem budoucí inflace. Když je kapacitní využití blízko nebo nad svou historickou průměrnou hodnotou, může to vést k inflačním tlakům, protože zvýšená poptávka po omezených výrobních zdrojích zvyšuje jejich ceny. Naopak nízké kapacitní využití může působit protiinflačně, protože přebytek výrobních kapacit vytváří tlak na snížení cen. Analýza kapacitního využití je zvláště zásadní pro centrální banky a tvůrce hospodářské politiky. Kapacitní využití jim pomáhá určit, zda ekonomika pracuje nad nebo pod svým potenciálem, a tím pádem jim poskytuje vodítka pro rozhodování o úrokových sazbách a dalších nástrojích monetární politiky. Například když centrální banky zjistí, že kapacitní využití je příliš vysoké a hrozí inflace, mohou zvýšit úrokové sazby, aby zpomalily ekonomickou aktivitu a zmírnily inflační tlaky. Technologické inovace a globální konkurence mohou rovněž ovlivnit kapacitní využití. Výrobní procesy se stávají stále více automatizovanými a efektivními, což znamená, že stávající kapacity mohou vyrobit více zboží s menším množstvím zdrojů. Tím se mění dynamika kapacitního využití a jeho interpretace z hlediska ekonomického výkonu. V jednotlivých odvětvích ekonomiky se kapacitní využití může významně lišit. Například v zpracovatelském průmyslu je tento ukazatel obvykle vyšší, protože výrobní procesy jsou relativně pružné a snadno přizpůsobitelné změnám v poptávce. Naopak v oblasti služeb může být kapacitní využití obtížněji měřitelné, protože služby často nemají pevně dané výrobní kapacity. Na Eulerpool se zaměřujeme na širokou škálu sektorů a poskytujeme podrobné statistiky a analýzy kapacitního využití, aby uživatelé mohli lépe porozumět ekonomickým trendům a rozhodnout se informovaně. Naše data zahrnují historické trendy, regionální rozdíly a detaily o specifických sektorech, což umožňuje komplexní pohled na tuto důležitou makroekonomickou kategorii. V kontextu globální ekonomiky je kapacitní využití rovněž cenným nástrojem pro srovnání mezi různými zeměmi a regiony. Rozdíly v kapacitním využití mohou odrážet strukturální rozdíly v ekonomikách, jako jsou rozdílné fázové cykly, úroveň technologického pokroku a efektivitu alokace zdrojů. Například rozvinuté ekonomiky mohou mít vyšší kapacitní využití díky pokročilejším technologiím a lepšímu řízení výrobních procesů ve srovnání s rozvojovými ekonomikami. Dalším faktorem, který je třeba zvážit, je vliv ekonomických cyklů na kapacitní využití. V období ekonomické expanze mají firmy tendenci investovat do rozšíření svých kapacit a přijímat více zaměstnanců, což může vést k dočasnému snížení kapacitního využití, dokud nové kapacity nebudou plně integrované do výrobního procesu. Naopak v recesi mohou firmy omezit produkci, což snižuje kapacitní využití, ale zároveň může docházet k uzavírání neefektivních provozů a optimalizaci zdrojů. Na závěr je třeba zmínit, že kapacitní využití má rovněž environmentální a sociální aspekty. Efektivní využití výrobních kapacit může přispět ke snižování energetické náročnosti a emisí skleníkových plynů, protože vyšší efektivita znamená menší plýtvání zdroji. Zároveň má vliv na zaměstnanost a pracovní podmínky, protože společnosti, které efektivně využívají své kapacity, mají tendenci poskytovat stabilnější a bezpečnější pracovní prostředí. Na webu Eulerpool usilujeme o poskytování přesných a aktuálních dat o kapacitním využití, která jsou nezbytná pro analytiky, investory, ekonomy a tvůrce politik. Naše platforma zahrnuje interaktivní nástroje a přehledné vizualizace, které pomáhají uživatelům snadno interpretovat komplexní data a aplikovat je do svých rozhodovacích procesů. Kapacitní využití je zásadním prvkem makroekonomických analýz a správné pochopení jeho dynamiky může přinést klíčové konkurenční výhody ve stále složitějším globálním ekonomickém prostředí.