Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Malta Dovoz zemního plynu
Kurz
Aktuální hodnota Dovoz zemního plynu v Malta je 2 508 Terajoule. Dovoz zemního plynu v Malta klesl na 2 508 Terajoule dne 1. 1. 2024, poté, co byl 2 591 Terajoule dne 1. 11. 2023. Od 1. 1. 2008 do 1. 5. 2024 průměrný HDP v Malta byl 537,78 Terajoule. Historického maxima bylo dosaženo dne 1. 10. 2017 s hodnotou 3 112,00 Terajoule, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 1. 2008 s hodnotou 0 Terajoule.
Dovoz zemního plynu ·
3 roky
5 let
Max
Dovoz zemního plynu | |
---|---|
1. 1. 2017 | 332,00 Terajoule |
1. 2. 2017 | 952,00 Terajoule |
1. 3. 2017 | 2 503,00 Terajoule |
1. 5. 2017 | 361,00 Terajoule |
1. 7. 2017 | 2 224,00 Terajoule |
1. 8. 2017 | 2 359,00 Terajoule |
1. 10. 2017 | 3 112,00 Terajoule |
1. 1. 2018 | 2 443,00 Terajoule |
1. 3. 2018 | 2 359,00 Terajoule |
1. 6. 2018 | 2 355,00 Terajoule |
1. 7. 2018 | 244,00 Terajoule |
1. 8. 2018 | 2 367,00 Terajoule |
1. 9. 2018 | 750,00 Terajoule |
1. 10. 2018 | 2 117,00 Terajoule |
1. 12. 2018 | 2 284,00 Terajoule |
1. 2. 2019 | 2 354,00 Terajoule |
1. 4. 2019 | 2 358,00 Terajoule |
1. 5. 2019 | 354,00 Terajoule |
1. 6. 2019 | 2 418,00 Terajoule |
1. 7. 2019 | 350,00 Terajoule |
1. 8. 2019 | 2 409,00 Terajoule |
1. 10. 2019 | 2 352,00 Terajoule |
1. 12. 2019 | 2 166,00 Terajoule |
1. 2. 2020 | 2 679,00 Terajoule |
1. 4. 2020 | 2 208,00 Terajoule |
1. 6. 2020 | 2 425,00 Terajoule |
1. 7. 2020 | 2 172,00 Terajoule |
1. 9. 2020 | 2 196,00 Terajoule |
1. 11. 2020 | 1 219,00 Terajoule |
1. 12. 2020 | 1 339,00 Terajoule |
1. 2. 2021 | 2 566,00 Terajoule |
1. 4. 2021 | 2 588,00 Terajoule |
1. 6. 2021 | 2 589,00 Terajoule |
1. 8. 2021 | 2 562,00 Terajoule |
1. 10. 2021 | 2 579,00 Terajoule |
1. 12. 2021 | 2 479,00 Terajoule |
1. 2. 2022 | 2 442,00 Terajoule |
1. 5. 2022 | 2 583,00 Terajoule |
1. 7. 2022 | 2 551,00 Terajoule |
1. 8. 2022 | 2 566,00 Terajoule |
1. 10. 2022 | 2 461,00 Terajoule |
1. 12. 2022 | 2 437,00 Terajoule |
1. 2. 2023 | 2 464,00 Terajoule |
1. 4. 2023 | 2 451,00 Terajoule |
1. 6. 2023 | 2 086,00 Terajoule |
1. 7. 2023 | 2 563,00 Terajoule |
1. 9. 2023 | 2 575,00 Terajoule |
1. 11. 2023 | 2 591,00 Terajoule |
1. 1. 2024 | 2 508,00 Terajoule |
Dovoz zemního plynu Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 1. 2024 | 2 508 Terajoule |
1. 11. 2023 | 2 591 Terajoule |
1. 9. 2023 | 2 575 Terajoule |
1. 7. 2023 | 2 563 Terajoule |
1. 6. 2023 | 2 086 Terajoule |
1. 4. 2023 | 2 451 Terajoule |
1. 2. 2023 | 2 464 Terajoule |
1. 12. 2022 | 2 437 Terajoule |
1. 10. 2022 | 2 461 Terajoule |
1. 8. 2022 | 2 566 Terajoule |
Podobné makroekonomické ukazatele k Dovoz zemního plynu
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇲🇹 Běžný účet k HDP | 0,9 % of GDP | -3,9 % of GDP | Ročně |
🇲🇹 Exporty | 329,154 mil. EUR | 350,2 mil. EUR | Měsíčně |
🇲🇹 Importy | 661,552 mil. EUR | 695 mil. EUR | Měsíčně |
🇲🇹 Obchodní bilance | -332,397 mil. EUR | -344,8 mil. EUR | Měsíčně |
🇲🇹 Příjezdy turistů | 350 910 | 351 839 | Měsíčně |
🇲🇹 Současný účet | 12,628 mil. EUR | 366,463 mil. EUR | čtvrtletí |
🇲🇹 Toky kapitálu | 531,519 mil. EUR | 1,337 mld. EUR | čtvrtletí |
🇲🇹 Zahraniční dluh | 202,603 mld. EUR | 200,771 mld. EUR | čtvrtletí |
🇲🇹 Zahraniční dluh k HDP | 1 025 % of GDP | 1 036 % of GDP | čtvrtletí |
🇲🇹 Zahraniční přímé investice | 20,84 mld. EUR | 20,215 mld. EUR | čtvrtletí |
🇲🇹 Zlaté rezervy | 0,28 Tonnes | 0,28 Tonnes | čtvrtletí |
Makrostránky pro ostatní země v Evropa
- 🇦🇱Albánie
- 🇦🇹Rakousko
- 🇧🇾Bělorusko
- 🇧🇪Belgie
- 🇧🇦Bosna a Hercegovina
- 🇧🇬Bulharsko
- 🇭🇷Chorvatsko
- 🇨🇾Kypr
- 🇨🇿Česká republika
- 🇩🇰Dánsko
- 🇪🇪Estonsko
- 🇫🇴Faerské ostrovy
- 🇫🇮Finsko
- 🇫🇷Francie
- 🇩🇪Německo
- 🇬🇷Řecko
- 🇭🇺Maďarsko
- 🇮🇸Island
- 🇮🇪Irsko
- 🇮🇹Itálie
- 🇽🇰Kosovo
- 🇱🇻Lotyšsko
- 🇱🇮Lichtenštejnsko
- 🇱🇹Litva
- 🇱🇺Lucembursko
- 🇲🇰Severní Makedonie
- 🇲🇩Vltava
- 🇲🇨Monako
- 🇲🇪Montenegro
- 🇳🇱Nizozemsko
- 🇳🇴Norsko
- 🇵🇱Polsko
- 🇵🇹Portugalsko
- 🇷🇴Rumunsko
- 🇷🇺Rusko
- 🇷🇸Srbsko
- 🇸🇰Slovensko
- 🇸🇮Slovinsko
- 🇪🇸Španělsko
- 🇸🇪Švédsko
- 🇨🇭Švýcarsko
- 🇺🇦Ukrajina
- 🇬🇧Spojené království
- 🇦🇩Andorra
Co je Dovoz zemního plynu
Import zemního plynu je klíčovou složkou pro pochopení makroekonomických trendů a hospodářské stability České republiky. Eulerpool, jako profesionální portál zaměřený na zobrazení makroekonomických dat, nabízí hloubkovou analýzu a detailní přehled o této důležité oblasti. Cílem tohoto článku je poskytnout odborný pohled na import zemního plynu, jeho význam, faktory ovlivňující jeho objem, a potenciální možnosti růstu a stability. Představa, že energetická bezpečnost a ekonomická stabilita jsou v moderním globalizovaném světě vzájemně propojeny, je nepopiratelná. Zemní plyn, jakožto jeden z klíčových zdrojů energie, má zásadní význam pro průmyslový sektor, domácnosti i širší hospodářství. Import zemního plynu tak představuje nejen otázku energetické soběstačnosti, ale i strategického plánování a mezinárodní spolupráce. V České republice je import zemního plynu zásadní z několika důvodů. Země nemá dostatečné vlastní zdroje k uspokojení domácí poptávky, což ji nutí spoléhat se na dovoz především z Ruska, Norska a dalších producentů. Tato závislost na externích dodavatelích znamená vysokou míru rizika spojeného s geopolitickými krizemi, cenovou nestabilitou a regulacemi ze strany dodavatelských zemí. Pro analytiky a odborníky na makroekonomii je proto klíčové sledovat, jaké změny se odehrávají v oblasti importu zemního plynu, aby mohli lépe předpovídat ekonomické trendy a energetické potřeby země. Eulerpool poskytuje široké spektrum dat, které umožňují detailní zkoumání trendů v dovozu zemního plynu. Tato data zahrnují statistiky o objemu dovozu, cenových trendech, původu plynu a další metriky, které jsou klíčové pro pochopení širší makroekonomické situace. Například, rostoucí cena zemního plynu může mít přímý dopad na inflaci, výrobní náklady a celkovou konkurenceschopnost české ekonomiky. Tím, že sledujeme tyto změny, můžeme lépe porozumět dopadům na různé sektory a přizpůsobit se budoucím výzvám. Kromě cen a objemů importu je důležité zvážit i ekologické a technologické aspekty. Emise skleníkových plynů a tlak na dekarbonizaci jsou faktory, které ovlivňují dlouhodobou udržitelnost závislosti na zemním plynu. S technologickým pokrokem v oblasti obnovitelných zdrojů energie a zvyšující se poptávkou po zelených technologiích je pravděpodobné, že se budoucí makroekonomické strategie budou více soustředit na diverzifikaci energetických zdrojů. V tomto kontextu, import zemního plynu může zůstat relevantní, ale jeho role by mohla být postupně měněna ve prospěch čistších, obnovitelných zdrojů energie. Důležitou částí analýzy importu zemního plynu je pochopení legislativních a regulačních rámců, které ovlivňují tuto oblast. Evropská unie a její energetická politika mají často výrazný dopad na český trh se zemním plynem. Direktivy a nařízení týkající se energetické bezpečnosti, trzích s plynem a snížení emisí skleníkových plynů musíme vždy brát v potaz při analýze importů. Tyto regulační aspekty mohou mít vliv na cenovou stabilitu, investice do infrastruktury a celkovou strategii energetické politiky. Mezinárodní dodavatelské řetězce rovněž hrají klíčovou roli. Diverzifikace zemí, od kterých Česká republika dováží zemní plyn, je jedním ze způsobů, jak snížit riziko spojené s jednostrannou závislostí. Zavedení nových technologických postupů, jako je LNG (zkapalněný zemní plyn), může přispět k větší flexibilitě a bezpečnosti dodávek. LNG terminály a přípojná infrastruktura například umožňují dovoz plynu z geograficky vzdálenějších oblastí, jako je Katar nebo Spojené státy, což snižuje závislost na regionálních dodavatelích. Dalším důležitým bodem je spolupráce a integrované strategie v rámci Evropské unie. Iniciativy jako Visegrádská čtyřka (V4) mohou hrát klíčovou roli ve zlepšení energetické bezpečnosti a vyjednávací pozice České republiky. Spolupráce v rámci EU na výstavbě přeshraničních plynovodů, sdílení zdrojů a kolektivní vyjednávání o cenách s velkými dodavateli může poskytnout výrazné ekonomické a strategické výhody. Pro dlouhodobou stabilitu a udržitelnost importu zemního plynu je nezbytné sledovat a analyzovat makroekonomická data na Eulerpool, která poskytují široký a detailní přehled o tomto segmentu. Data o importu jsou však pouze jedním z aspektů; je třeba je interpretovat v širším kontextu ekonomických politik, technologických změn a geopolitických trendů. Tím se zvyšuje možnost efektivního plánování a přizpůsobení se změnám na globálním energetickém trhu. V konečném důsledku, analýza importu zemního plynu není pouze otázkou ekonomických čísel, ale zahrnuje komplexní pohled na politické, technologické a environmentální aspekty. Eulerpool se zaměřuje na poskytování přesných a aktuálních dat, která mohou sloužit odborníkům, ekonomům a strategickým plánovačům k provádění informovaných rozhodnutí a vytváření udržitelných strategií pro budoucnost České republiky. Tímto způsobem se snažíme přispět k lepšímu pochopení a řízení energetické budoucnosti naší země.