Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Brazílie Dluhy domácností k hrubému domácímu produktu (HDP)
Kurz
Aktuální hodnota Dluhy domácností k hrubému domácímu produktu (HDP) v Brazílie je 34,9 % of GDP. Dluhy domácností k hrubému domácímu produktu (HDP) v Brazílie vzrostly na 34,9 % of GDP dne 1. 12. 2023, poté co byly 34,4 % of GDP dne 1. 9. 2023. Od 1. 3. 1996 do 1. 3. 2024 byl průměrný HDP v Brazílie 21,16 % of GDP. Nejvyšší hodnota byla dosažena dne 1. 3. 2024 s 35,30 % of GDP, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 9. 2003 s 10,40 % of GDP.
Dluhy domácností k hrubému domácímu produktu (HDP) ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Zadluženost domácností k HDP | |
---|---|
1. 3. 1996 | 12,80 % of GDP |
1. 6. 1996 | 12,20 % of GDP |
1. 9. 1996 | 12,20 % of GDP |
1. 12. 1996 | 12,10 % of GDP |
1. 3. 1997 | 12,30 % of GDP |
1. 6. 1997 | 12,60 % of GDP |
1. 9. 1997 | 13,10 % of GDP |
1. 12. 1997 | 12,90 % of GDP |
1. 3. 1998 | 13,00 % of GDP |
1. 6. 1998 | 12,80 % of GDP |
1. 9. 1998 | 13,10 % of GDP |
1. 12. 1998 | 13,00 % of GDP |
1. 3. 1999 | 12,90 % of GDP |
1. 6. 1999 | 12,90 % of GDP |
1. 9. 1999 | 12,90 % of GDP |
1. 12. 1999 | 12,60 % of GDP |
1. 3. 2000 | 12,60 % of GDP |
1. 6. 2000 | 14,30 % of GDP |
1. 9. 2000 | 14,40 % of GDP |
1. 12. 2000 | 14,30 % of GDP |
1. 3. 2001 | 14,50 % of GDP |
1. 6. 2001 | 11,20 % of GDP |
1. 9. 2001 | 11,30 % of GDP |
1. 12. 2001 | 11,50 % of GDP |
1. 3. 2002 | 11,50 % of GDP |
1. 6. 2002 | 11,50 % of GDP |
1. 9. 2002 | 11,20 % of GDP |
1. 12. 2002 | 10,90 % of GDP |
1. 3. 2003 | 10,50 % of GDP |
1. 6. 2003 | 10,50 % of GDP |
1. 9. 2003 | 10,40 % of GDP |
1. 12. 2003 | 10,40 % of GDP |
1. 3. 2004 | 10,50 % of GDP |
1. 6. 2004 | 10,90 % of GDP |
1. 9. 2004 | 11,30 % of GDP |
1. 12. 2004 | 12,00 % of GDP |
1. 3. 2005 | 12,50 % of GDP |
1. 6. 2005 | 12,80 % of GDP |
1. 9. 2005 | 13,20 % of GDP |
1. 12. 2005 | 13,90 % of GDP |
1. 3. 2006 | 13,90 % of GDP |
1. 6. 2006 | 14,30 % of GDP |
1. 9. 2006 | 14,60 % of GDP |
1. 12. 2006 | 15,30 % of GDP |
1. 3. 2007 | 15,40 % of GDP |
1. 6. 2007 | 15,70 % of GDP |
1. 9. 2007 | 16,60 % of GDP |
1. 12. 2007 | 17,60 % of GDP |
1. 3. 2008 | 17,90 % of GDP |
1. 6. 2008 | 18,40 % of GDP |
1. 9. 2008 | 19,00 % of GDP |
1. 12. 2008 | 19,70 % of GDP |
1. 3. 2009 | 19,50 % of GDP |
1. 6. 2009 | 20,00 % of GDP |
1. 9. 2009 | 20,80 % of GDP |
1. 12. 2009 | 21,70 % of GDP |
1. 3. 2010 | 21,30 % of GDP |
1. 6. 2010 | 21,30 % of GDP |
1. 9. 2010 | 22,20 % of GDP |
1. 12. 2010 | 22,80 % of GDP |
1. 3. 2011 | 22,80 % of GDP |
1. 6. 2011 | 22,90 % of GDP |
1. 9. 2011 | 23,20 % of GDP |
1. 12. 2011 | 24,00 % of GDP |
1. 3. 2012 | 24,00 % of GDP |
1. 6. 2012 | 24,60 % of GDP |
1. 9. 2012 | 24,70 % of GDP |
1. 12. 2012 | 25,30 % of GDP |
1. 3. 2013 | 25,40 % of GDP |
1. 6. 2013 | 25,70 % of GDP |
1. 9. 2013 | 25,90 % of GDP |
1. 12. 2013 | 26,40 % of GDP |
1. 3. 2014 | 26,20 % of GDP |
1. 6. 2014 | 26,70 % of GDP |
1. 9. 2014 | 27,10 % of GDP |
1. 12. 2014 | 27,80 % of GDP |
1. 3. 2015 | 27,80 % of GDP |
1. 6. 2015 | 27,90 % of GDP |
1. 9. 2015 | 28,30 % of GDP |
1. 12. 2015 | 28,50 % of GDP |
1. 3. 2016 | 28,30 % of GDP |
1. 6. 2016 | 28,20 % of GDP |
1. 9. 2016 | 27,90 % of GDP |
1. 12. 2016 | 28,10 % of GDP |
1. 3. 2017 | 27,90 % of GDP |
1. 6. 2017 | 27,60 % of GDP |
1. 9. 2017 | 28,50 % of GDP |
1. 12. 2017 | 27,90 % of GDP |
1. 3. 2018 | 27,80 % of GDP |
1. 6. 2018 | 27,80 % of GDP |
1. 9. 2018 | 27,80 % of GDP |
1. 12. 2018 | 28,40 % of GDP |
1. 3. 2019 | 28,50 % of GDP |
1. 6. 2019 | 28,90 % of GDP |
1. 9. 2019 | 29,20 % of GDP |
1. 12. 2019 | 30,00 % of GDP |
1. 3. 2020 | 30,10 % of GDP |
1. 6. 2020 | 30,40 % of GDP |
1. 9. 2020 | 31,50 % of GDP |
1. 12. 2020 | 32,80 % of GDP |
1. 3. 2021 | 32,70 % of GDP |
1. 6. 2021 | 32,40 % of GDP |
1. 9. 2021 | 32,90 % of GDP |
1. 12. 2021 | 33,80 % of GDP |
1. 3. 2022 | 33,30 % of GDP |
1. 6. 2022 | 33,60 % of GDP |
1. 9. 2022 | 33,70 % of GDP |
1. 12. 2022 | 34,00 % of GDP |
1. 3. 2023 | 34,10 % of GDP |
1. 6. 2023 | 33,70 % of GDP |
1. 9. 2023 | 34,40 % of GDP |
1. 12. 2023 | 34,90 % of GDP |
Dluhy domácností k hrubému domácímu produktu (HDP) Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 12. 2023 | 34,9 % of GDP |
1. 9. 2023 | 34,4 % of GDP |
1. 6. 2023 | 33,7 % of GDP |
1. 3. 2023 | 34,1 % of GDP |
1. 12. 2022 | 34 % of GDP |
1. 9. 2022 | 33,7 % of GDP |
1. 6. 2022 | 33,6 % of GDP |
1. 3. 2022 | 33,3 % of GDP |
1. 12. 2021 | 33,8 % of GDP |
1. 9. 2021 | 32,9 % of GDP |
Podobné makroekonomické ukazatele k Dluhy domácností k hrubému domácímu produktu (HDP)
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇧🇷 Ceny benzínu | 1,06 USD/Liter | 1,11 USD/Liter | Měsíčně |
🇧🇷 Index ekonomického optimismu | 91,1 points | 89,2 points | Měsíčně |
🇧🇷 Maloobchodní tržby MeM | 0,6 % | -0,9 % | Měsíčně |
🇧🇷 Maloobchodní tržby YoY | 5,1 % | 4,4 % | Měsíčně |
🇧🇷 Spotřeba domácností | 1,818 Bio. BRL | 1,761 Bio. BRL | čtvrtletí |
🇧🇷 Spotřebitelské úvěry | 3,78 Bio. BRL | 3,744 Bio. BRL | Měsíčně |
🇧🇷 Úroková sazba bankovního úvěru | 51,7 % | 52,4 % | Měsíčně |
🇧🇷 Úvěr soukromého sektoru | 5,955 Bio. BRL | 5,912 Bio. BRL | Měsíčně |
Makrostránky pro ostatní země v Amerika
- 🇦🇷Argentina
- 🇦🇼Aruba
- 🇧🇸Bahamy
- 🇧🇧Barbados
- 🇧🇿Belize
- 🇧🇲Bermuda
- 🇧🇴Bolívie
- 🇨🇦Kanada
- 🇰🇾Kajmanské ostrovy
- 🇨🇱Chile
- 🇨🇴Kolumbie
- 🇨🇷Kostarika
- 🇨🇺Kuba
- 🇩🇴Dominikánská republika
- 🇪🇨Ekvádor
- 🇸🇻Salvador
- 🇬🇹Guatemala
- 🇬🇾Guyana
- 🇭🇹Haiti
- 🇭🇳Honduras
- 🇯🇲Jamajka
- 🇲🇽Mexiko
- 🇳🇮Nikaragua
- 🇵🇦Panama
- 🇵🇾Paraguay
- 🇵🇪Peru
- 🇵🇷Portoriko
- 🇸🇷Surinam
- 🇹🇹Trinidad a Tobago
- 🇺🇸Spojené státy
- 🇺🇾Uruguay
- 🇻🇪Venezuela
- 🇦🇬Antigua a Barbuda
- 🇩🇲Dominika
- 🇬🇩Grenada
Co je Dluhy domácností k hrubému domácímu produktu (HDP)
Household debt to GDP je klíčovým makroekonomickým ukazatelem, který poskytuje důležitý vhled do finančního zdraví domácností a celkové ekonomické stability dané země. Tento ukazatel vyjadřuje poměr celkového zadlužení domácností k hrubému domácímu produktu (HDP) dané země, což umožňuje odborníkům na ekonomiku, investorům a vládním institucím posoudit úroveň finančního zatížení domácností a zároveň sledovat, jak se tento ukazatel vyvíjí v čase. Vysoká úroveň domácího dluhu v poměru k HDP může být předzvěstí finančních těžkostí. Když je tento poměr příliš vysoký, domácnosti mohou čelit problémům se splácením svých dluhů, což může vést k nárůstu defaultních půjček a ohrozit stabilitu finančního systému. Naopak nízká úroveň tohoto ukazatele může naznačovat, že domácnosti mají relativně nízké dlužní zatížení, což může zvýšit jejich schopnost spotřebovat a investovat, a tím podpořit ekonomický růst. Pro lepší pochopení tohoto ukazatele je důležité prozkoumat různé faktory, které mohou ovlivnit jeho hodnotu. Mezi tyto faktory patří úrokové sazby, míra zaměstnanosti, úroveň příjmů domácností a dostupnost úvěrů. Například nízké úrokové sazby mohou pobídnout domácnosti k půjčování, protože náklady na úvěry jsou nižší. Na druhou stranu, vysoká míra zaměstnanosti a růst příjmů mohou posílit schopnost domácností splácet své dluhy, což může příznivě ovlivnit poměr domácího dluhu k HDP. Trend v domácím dluhu je také důležitý z hlediska měnové politiky. Centrální banky obvykle sledují tento ukazatel jako součást své analýzy finanční stability. Příliš rychlý růst domácího dluhu může vést k obavám o přehřátí ekonomiky a možnému vzniku úvěrové bubliny. V takových případech mohou centrální banky rozhodnout o zpřísnění měnové politiky, například zvýšením úrokových sazeb, aby předešly finanční nestabilitě. Dalším důležitým aspektem, který je třeba zvážit, je struktura domácího dluhu. Domácnosti si mohou půjčovat na různé účely, jako je hypotéka na bydlení, spotřebitelské úvěry na nákup zboží a služeb, nebo studentské půjčky na vzdělání. Rozdělení domácího dluhu mezi tyto různé typy úvěrů může mít různé dopady na ekonomiku. Například vysoký podíl hypotečních úvěrů může naznačovat, že velká část dluhu je vázána na relativně bezpečný a zajištěný majetek, zatímco vysoký podíl nezajištěných spotřebitelských úvěrů může znamenat větší finanční riziko pro domácnosti. V rámci globálního srovnání se ukazatel domácího dluhu k HDP značně liší mezi jednotlivými zeměmi. Vyspělé ekonomiky mají obvykle vyšší úrovně tohoto ukazatele ve srovnání s rozvíjejícími se trhy. To může být způsobeno vyšší úrovní finančního rozvoje a přístupu k úvěrům ve vyspělých zemích. Nicméně i mezi vyspělými ekonomikami existují značné rozdíly, které odrážejí různé národní ekonomické politiky, kultury a úvěrové zvyklosti. Při hodnocení domácího dluhu k HDP je také důležité vzít v úvahu dynamiku nemovitostního trhu. Růst cen nemovitostí může vést k nárůstu hypotečních úvěrů, což může zvýšit celkový domácí dluh. Naopak pokles cen nemovitostí může negativně ovlivnit hodnotu kolaterálu a zvýšit riziko pro věřitele, což může mít širší dopady na finanční systém. Dalšími faktory, které mohou ovlivnit domácí dluh k HDP, jsou demografické změny a socioekonomické faktory. Například stárnutí populace může vést k poklesu celkového dluhu domácností, protože starší lidé mají tendenci méně si půjčovat. Na druhou stranu, mladší generace, zejména mileniálové, se mohou více zadlužit kvůli vyšším nákladům na vzdělání a bydlení. Z pohledu analytiků a ekonomů je sledování a analýza domácího dluhu k HDP zásadní pro vytváření realistických ekonomických prognóz a plánů. Tento ukazatel může pomoci identifikovat možné slabiny v ekonomice a navrhnout opatření k jejich zmírnění. Například vláda může zavést opatření na podporu finanční zodpovědnosti domácností, jako jsou vzdělávací programy o správě osobních financí nebo regulační opatření na ochranu spotřebitelů před nadměrným zadlužením. V závěru je zřejmé, že domácí dluh k HDP je komplexní a důležitý ukazatel, který odráží širokou škálu ekonomických, finančních a sociálních faktorů. Jeho sledování a analýza jsou nezbytné pro udržení dlouhodobé ekonomické stability a růstu. Na našich stránkách eulerpool se věnujeme detailnímu sledování a analýze tohoto a dalších makroekonomických ukazatelů, abychom poskytli našim uživatelům přesné a aktuální informace potřebné pro kvalifikovaná ekonomická rozhodování.