Generální ředitel Telegramu Pavel Durov v hledáčku francouzské justice: Zákon LOPMI na zkoušku

Francie je odhodlanější než kdy jindy v boji proti online zločinu a činí přitom odpovědnými i prominentní technologické zakladatele. V centru pozornosti je Pavel Durov, šéf Telegramu: francouzští státní zástupci při svém postupu proti němu využívají jedinečný zákon, známý pod názvem LOPMI, který je v platnosti od ledna 2023. Zákon LOPMI kriminalizuje technologie, jejichž platformy umožňují nelegální aktivity, a tím zdůrazňuje vedoucí roli Francie v boji proti zločinu podporovanému kyberprostorem. Zákon je stále mladý a neotestovaný v praxi, ale případ Durov by mohl být poprvé, kdy bude podroben zkoušce. Soudci minulý měsíc vznesli obvinění proti Durovovi, mimo jiné za „napomáhání při správě online platformy umožňující nelegální transakce v organizované skupině“. Pokud bude odsouzen, hrozí mu až deset let vězení a pokuta ve výši 500 000 eur. Samozřejmě, Durov prohlašuje svou nevinnost. Telegram se hájí tvrzením, že dodržuje zákony EU a označuje obvinění za absurdní, přičemž odmítá odpovědnost za zneužití platformy přenášet na společnost. Vyšetřování ukáže, zda tato obrana obstojí. Laure Beccuau, státní zástupkyně v Paříži, v rozhlasovém rozhovoru zdůraznila význam nového zákona jako mocného nástroje v boji proti organizovanému zločinu na internetu. Jedinečný charakter zákona byl potvrzen i mezinárodními odborníky. Bývalý náměstek ministra spravedlnosti USA Adam Hickey zdůraznil, že v USA ani nikde jinde v západním světě neexistuje srovnatelný trestní zákon. Existují však i skeptické hlasy. Timothy Howard, bývalý americký federální prokurátor, vyjádřil pochybnosti o tom, že by byl Durov v USA za podobných okolností odsouzen, zejména bez jasných důkazů o jeho vědomí o kriminálních aktivitách na Telegramu a jejich podpoře. Michel Séjean, profesor kyberpráva ve Francii, uvedl, že přísnější legislativa je reakcí na rostoucí frustraci z neochotných platforem. Nové zákony vycházejí z bílého listu francouzského ministerstva vnitra z roku 2020 a jsou součástí širší strategie boje proti kyberkriminalitě. Zahrnují opatření, jako je geolokace podezřelých ze závažných trestných činů v reálném čase, což však bylo částečně omezeno francouzským ústavním radou. Nové pravomoci umožnily týmu J3-Cybercrime pařížského státního zastupitelství zabývat se některými z nejznámějších případů v zemi. V červnu byla například uzavřena anonymizační platforma Coco kvůli množství trestných činů. Provozovatel, Isaac Steidel, nyní čelí podobným obviněním jako Durov. Francouzské úřady doufají, že probíhající vyšetřování ukáže, že nové zákony jsou účinným nástrojem v boji proti internetové kriminalitě.