Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Albánie Spotřeba spotřebitelů
Kurz
Aktuální hodnota Spotřeby spotřebitelů v Albánie je 319,53 mld. ALL. Spotřeba spotřebitelů v Albánie vzrostla na 319,53 mld. ALL dne 1. 3. 2024, poté co byla 304,708 mld. ALL dne 1. 12. 2023. Od 1. 12. 1996 do 1. 6. 2024 byla průměrná hodnota HDP v Albánie 311,37 mld. ALL. Historické maximum bylo dosaženo dne 1. 12. 2008 s hodnotou 827,01 mld. ALL, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 12. 2009 s hodnotou 216,16 mld. ALL.
Spotřeba spotřebitelů ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Spotřeba domácností | |
---|---|
1. 12. 1996 | 337,56 mld. ALL |
1. 12. 1997 | 252,82 mld. ALL |
1. 12. 1998 | 312,34 mld. ALL |
1. 12. 1999 | 388,06 mld. ALL |
1. 12. 2000 | 399,78 mld. ALL |
1. 12. 2001 | 398,03 mld. ALL |
1. 12. 2002 | 441,77 mld. ALL |
1. 12. 2003 | 516,61 mld. ALL |
1. 12. 2004 | 569,88 mld. ALL |
1. 12. 2005 | 619,84 mld. ALL |
1. 12. 2006 | 664,35 mld. ALL |
1. 12. 2007 | 752,96 mld. ALL |
1. 12. 2008 | 827,01 mld. ALL |
1. 3. 2009 | 220,21 mld. ALL |
1. 6. 2009 | 265,36 mld. ALL |
1. 9. 2009 | 244,49 mld. ALL |
1. 12. 2009 | 216,16 mld. ALL |
1. 3. 2010 | 223,06 mld. ALL |
1. 6. 2010 | 264,74 mld. ALL |
1. 9. 2010 | 239,39 mld. ALL |
1. 12. 2010 | 234,73 mld. ALL |
1. 3. 2011 | 231,48 mld. ALL |
1. 6. 2011 | 268,85 mld. ALL |
1. 9. 2011 | 243,41 mld. ALL |
1. 12. 2011 | 235,30 mld. ALL |
1. 3. 2012 | 231,24 mld. ALL |
1. 6. 2012 | 264,77 mld. ALL |
1. 9. 2012 | 250,21 mld. ALL |
1. 12. 2012 | 234,05 mld. ALL |
1. 3. 2013 | 239,25 mld. ALL |
1. 6. 2013 | 271,10 mld. ALL |
1. 9. 2013 | 244,97 mld. ALL |
1. 12. 2013 | 242,84 mld. ALL |
1. 3. 2014 | 246,77 mld. ALL |
1. 6. 2014 | 285,09 mld. ALL |
1. 9. 2014 | 253,65 mld. ALL |
1. 12. 2014 | 240,27 mld. ALL |
1. 3. 2015 | 245,97 mld. ALL |
1. 6. 2015 | 275,87 mld. ALL |
1. 9. 2015 | 260,56 mld. ALL |
1. 12. 2015 | 252,69 mld. ALL |
1. 3. 2016 | 248,02 mld. ALL |
1. 6. 2016 | 288,74 mld. ALL |
1. 9. 2016 | 262,65 mld. ALL |
1. 12. 2016 | 256,30 mld. ALL |
1. 3. 2017 | 252,92 mld. ALL |
1. 6. 2017 | 295,54 mld. ALL |
1. 9. 2017 | 270,73 mld. ALL |
1. 12. 2017 | 264,19 mld. ALL |
1. 3. 2018 | 258,31 mld. ALL |
1. 6. 2018 | 304,29 mld. ALL |
1. 9. 2018 | 280,31 mld. ALL |
1. 12. 2018 | 273,97 mld. ALL |
1. 3. 2019 | 268,15 mld. ALL |
1. 6. 2019 | 317,50 mld. ALL |
1. 9. 2019 | 294,81 mld. ALL |
1. 12. 2019 | 273,45 mld. ALL |
1. 3. 2020 | 281,16 mld. ALL |
1. 6. 2020 | 289,58 mld. ALL |
1. 9. 2020 | 276,22 mld. ALL |
1. 12. 2020 | 269,34 mld. ALL |
1. 3. 2021 | 275,82 mld. ALL |
1. 6. 2021 | 313,87 mld. ALL |
1. 9. 2021 | 293,15 mld. ALL |
1. 12. 2021 | 285,94 mld. ALL |
1. 3. 2022 | 297,45 mld. ALL |
1. 6. 2022 | 341,44 mld. ALL |
1. 9. 2022 | 316,34 mld. ALL |
1. 12. 2022 | 299,69 mld. ALL |
1. 3. 2023 | 308,10 mld. ALL |
1. 6. 2023 | 356,24 mld. ALL |
1. 9. 2023 | 323,97 mld. ALL |
1. 12. 2023 | 304,71 mld. ALL |
1. 3. 2024 | 319,53 mld. ALL |
Spotřeba spotřebitelů Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 3. 2024 | 319,53 mld. ALL |
1. 12. 2023 | 304,708 mld. ALL |
1. 9. 2023 | 323,973 mld. ALL |
1. 6. 2023 | 356,239 mld. ALL |
1. 3. 2023 | 308,101 mld. ALL |
1. 12. 2022 | 299,688 mld. ALL |
1. 9. 2022 | 316,338 mld. ALL |
1. 6. 2022 | 341,438 mld. ALL |
1. 3. 2022 | 297,452 mld. ALL |
1. 12. 2021 | 285,942 mld. ALL |
Podobné makroekonomické ukazatele k Spotřeba spotřebitelů
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇦🇱 Ceny benzínu | 1,9 USD/Liter | 2,01 USD/Liter | Měsíčně |
🇦🇱 Důvěra spotřebitelů | -22,044 points | -25,883 points | Měsíčně |
🇦🇱 Index ekonomického optimismu | 110,115 points | 112,845 points | Měsíčně |
🇦🇱 Maloobchodní tržby MeM | 1,2 % | 2 % | Měsíčně |
🇦🇱 Maloobchodní tržby YoY | 5,8 % | 6,8 % | Měsíčně |
🇦🇱 Spotřebitelské úvěry | 296,118 mld. ALL | 294,18 mld. ALL | Měsíčně |
🇦🇱 Úroková sazba bankovního úvěru | 10,15 % | 10,03 % | Měsíčně |
Makrostránky pro ostatní země v Evropa
- 🇦🇹Rakousko
- 🇧🇾Bělorusko
- 🇧🇪Belgie
- 🇧🇦Bosna a Hercegovina
- 🇧🇬Bulharsko
- 🇭🇷Chorvatsko
- 🇨🇾Kypr
- 🇨🇿Česká republika
- 🇩🇰Dánsko
- 🇪🇪Estonsko
- 🇫🇴Faerské ostrovy
- 🇫🇮Finsko
- 🇫🇷Francie
- 🇩🇪Německo
- 🇬🇷Řecko
- 🇭🇺Maďarsko
- 🇮🇸Island
- 🇮🇪Irsko
- 🇮🇹Itálie
- 🇽🇰Kosovo
- 🇱🇻Lotyšsko
- 🇱🇮Lichtenštejnsko
- 🇱🇹Litva
- 🇱🇺Lucembursko
- 🇲🇰Severní Makedonie
- 🇲🇹Malta
- 🇲🇩Vltava
- 🇲🇨Monako
- 🇲🇪Montenegro
- 🇳🇱Nizozemsko
- 🇳🇴Norsko
- 🇵🇱Polsko
- 🇵🇹Portugalsko
- 🇷🇴Rumunsko
- 🇷🇺Rusko
- 🇷🇸Srbsko
- 🇸🇰Slovensko
- 🇸🇮Slovinsko
- 🇪🇸Španělsko
- 🇸🇪Švédsko
- 🇨🇭Švýcarsko
- 🇺🇦Ukrajina
- 🇬🇧Spojené království
- 🇦🇩Andorra
Co je Spotřeba spotřebitelů
Spotřeba domácností: Klíčový pilíř makroekonomické analýzy Spotřeba domácností, známá také jako spotřebitelská výdajová činnost, představuje jeden z nejvýznamnějších pilířů makroekonomických analýz. V kontextu ekonomické struktury České republiky, stejně jako většiny moderních ekonomik, je pochopení a sledování spotřeby domácností klíčovým prvkem pro určení ekonomických trendů, předpovídání hospodářských vývojů a formulování vhodných hospodářských politik. Na naší platformě Eulerpool se soustředíme na poskytování nejaktuálnějších a nejdetailnějších makroekonomických dat, která pomáhají jak odborníkům, tak i laikům lépe porozumět dynamice ekonomiky. Spotřeba domácností tvoří podstatnou část hrubého domácího produktu (HDP) a je jedním z hlavních ukazatelů ekonomické prosperity či stagnace. V této rozsáhlé analýze se podíváme blíže na různé aspekty spotřeby domácností v českém kontextu, jejich význam, determinanty a dopady. Spotřeba domácností zahrnuje všechny výdaje, které domácnosti vynaloží na nákup zboží a služeb. Mezi tyto výdaje patří potraviny, bydlení, doprava, zdravotní péče, vzdělání, volný čas a další kategorie. Není proto překvapivé, že výdaje domácností jsou často považovány za indikátor životního standardu a ekonomického blahobytu. Jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují spotřebu domácností, je úroveň příjmů. Vyšší příjmy obvykle vedou k vyšší spotřebě, jelikož domácnosti mají více disponibilních prostředků na utrácení. Naopak nižší příjmy způsobují snižování výdajů, což může mít vliv na celkovou ekonomickou aktivitu. V českém kontextu je důležité sledovat vývoj mezd, nezaměstnanost a inflaci, které všechny mají přímý vliv na příjmy a následně na spotřebu. Dalším důležitým faktorem je důvěra spotřebitelů. Spotřebitelská důvěra odráží optimismus nebo pesimismus domácností ohledně jejich finančních situací a výhledu pro celou ekonomiku. Pokud jsou spotřebitelé optimističtí, budou pravděpodobně utrácet více, což stimuluje ekonomickou aktivitu. Ke sledování této důvěry jsou často používány různé průzkumy a indexy, které poskytují cenné informace o budoucím vývoji. Úrokové sazby rovněž hrají významnou roli při určování úrovně spotřeby domácností. Nízké úrokové sazby snížují náklady na půjčky, což podporuje výdaje domácností, ať už se jedná o spotřebitelské úvěry, hypotéky nebo půjčky na automobily. Naopak vysoké úrokové sazby mohou vést ke snížení půjček a omezení spotřeby. Daně a sociální zabezpečení také přispívají k výši disponibilního příjmu domácností. Snižování daní může zvýšit disponibilní příjem domácností a podpořit jejich výdaje. Na druhou stranu, zvyšování daní obvykle znamená menší disponibilní příjem a snížení spotřeby. Inflace hraje dvojí roli ve spotřebě domácností. Na jedné straně může zvyšování cen způsobit, že domácnosti utrácejí více za základní potřeby, což snižuje jejich úspory a možná i výdaje v jiných oblastech. Na druhé straně, strach z budoucího cenového nárůstu může vést ke zvýšení současné spotřeby, aby se předešlo vyšším nákladům v budoucnosti. Sociální a demografické faktory také významně ovlivňují spotřebu domácností. Různé věkové skupiny mají odlišné spotřebitelské vzorce. Například mladí lidé často utrácejí více za vzdělání, dopravu a zábavu, zatímco starší generace se více soustředí na zdravotní péči a bydlení. Změny v demografické struktuře, jako je stárnutí populace nebo změny v velikosti domácností, mohou mít významný dopad na celkovou spotřebu. Technologický pokrok a inovace rovněž ovlivňují spotřebu domácností. Nové technologie mohou vést ke změně spotřebitelských preferencí a vytvoření zcela nových kategorií výdajů. Například nárůst online nakupování změnil způsob, jakým domácnosti nakupují zboží a služby, což mělo významný dopad na strukturu spotřeby. Makroekonomické politiky jako fiskální politika a politika centrálních bank mohou buď podporovat, nebo brzdit spotřebu domácností. Fiskální stimulace, jako jsou vládní výdaje nebo daňové úlevy, mohou přímo zvýšit úroveň spotřeby. Měnová politika ovlivňuje úrokové sazby a inflaci, což má přímý dopad na spotřebitelské chování. V závěrečném pohledu, spotřeba domácností je dynamický a mnohostranný fenomén, který je klíčovým ukazatelem ekonomického zdraví země. Na platformě Eulerpool se snažíme poskytovat podrobný a aktuální pohled na všechny relevantní údaje, které mohou pomoci při analýze tohoto důležitého ekonomického faktoru. Umožňujeme uživatelům sledovat trendové změny, identifikovat hlavní determinanty a předpovídat budoucí vývoje na základě komplexní sbírky dat. Eulerpool, jako přední platforma pro makroekonomická data, poskytuje nezbytné nástroje pro hluboké pochopení a analýzu spotřeby domácností v České republice. Naše data a analýzy jsou navrženy tak, aby podporovaly informovaná rozhodnutí v oblastech hospodářských politik, investic a podnikové strategie. Využitím kvalitních údajů a odborných analýz, spotřeba domácností může být lépe pochopena a řízena, což vede k efektivnějšímu rozhodování na všech úrovních ekonomického a společenského života. Eulerpool je vaším spolehlivým partnerem při navigaci ve složitých vodách makroekonomických výdajů a trendů.