Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Uruguay Míra účasti pracovní síly
Kurz
Současná hodnota Míra účasti pracovní síly v Uruguay je 64,7 %. Míra účasti pracovní síly v Uruguay se zvýšila na 64,7 % dne 1. 9. 2024, poté, co byla 64,5 % dne 1. 8. 2024. Od 1. 1. 2006 do 1. 9. 2024 byl průměrný HDP v Uruguay 62,89 %. Historické maximum bylo dosaženo dne 1. 2. 2014 s 65,73 %, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 4. 2020 s 57,10 %.
Míra účasti pracovní síly ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Míra zaměstnanosti | |
---|---|
1. 1. 2006 | 61,72 % |
1. 2. 2006 | 59,92 % |
1. 3. 2006 | 60,13 % |
1. 4. 2006 | 60,26 % |
1. 5. 2006 | 60,86 % |
1. 6. 2006 | 59,55 % |
1. 7. 2006 | 60,14 % |
1. 8. 2006 | 61,20 % |
1. 9. 2006 | 60,80 % |
1. 10. 2006 | 60,47 % |
1. 11. 2006 | 61,40 % |
1. 12. 2006 | 61,49 % |
1. 1. 2007 | 62,14 % |
1. 2. 2007 | 62,32 % |
1. 3. 2007 | 62,97 % |
1. 4. 2007 | 62,41 % |
1. 5. 2007 | 63,53 % |
1. 6. 2007 | 61,50 % |
1. 7. 2007 | 62,12 % |
1. 8. 2007 | 62,80 % |
1. 9. 2007 | 62,21 % |
1. 10. 2007 | 62,43 % |
1. 11. 2007 | 62,79 % |
1. 12. 2007 | 63,42 % |
1. 1. 2008 | 62,30 % |
1. 2. 2008 | 61,60 % |
1. 3. 2008 | 62,26 % |
1. 4. 2008 | 63,04 % |
1. 5. 2008 | 62,81 % |
1. 6. 2008 | 62,12 % |
1. 7. 2008 | 62,12 % |
1. 8. 2008 | 62,25 % |
1. 9. 2008 | 62,07 % |
1. 10. 2008 | 62,90 % |
1. 11. 2008 | 64,12 % |
1. 12. 2008 | 63,98 % |
1. 1. 2009 | 64,17 % |
1. 2. 2009 | 63,73 % |
1. 3. 2009 | 62,32 % |
1. 4. 2009 | 62,75 % |
1. 5. 2009 | 63,32 % |
1. 6. 2009 | 62,29 % |
1. 7. 2009 | 62,62 % |
1. 8. 2009 | 64,18 % |
1. 9. 2009 | 64,06 % |
1. 10. 2009 | 62,97 % |
1. 11. 2009 | 63,91 % |
1. 12. 2009 | 64,32 % |
1. 1. 2010 | 62,90 % |
1. 2. 2010 | 63,14 % |
1. 3. 2010 | 65,18 % |
1. 4. 2010 | 62,80 % |
1. 5. 2010 | 62,38 % |
1. 6. 2010 | 62,95 % |
1. 7. 2010 | 63,34 % |
1. 8. 2010 | 64,12 % |
1. 9. 2010 | 63,54 % |
1. 10. 2010 | 62,38 % |
1. 11. 2010 | 64,59 % |
1. 12. 2010 | 63,71 % |
1. 1. 2011 | 63,70 % |
1. 2. 2011 | 65,03 % |
1. 3. 2011 | 63,74 % |
1. 4. 2011 | 64,77 % |
1. 5. 2011 | 64,32 % |
1. 6. 2011 | 64,79 % |
1. 7. 2011 | 64,24 % |
1. 8. 2011 | 64,23 % |
1. 9. 2011 | 64,45 % |
1. 10. 2011 | 62,64 % |
1. 11. 2011 | 63,79 % |
1. 12. 2011 | 63,84 % |
1. 1. 2012 | 63,60 % |
1. 2. 2012 | 63,20 % |
1. 3. 2012 | 63,10 % |
1. 4. 2012 | 64,30 % |
1. 5. 2012 | 64,40 % |
1. 6. 2012 | 64,30 % |
1. 7. 2012 | 64,20 % |
1. 8. 2012 | 64,00 % |
1. 9. 2012 | 63,70 % |
1. 10. 2012 | 64,60 % |
1. 11. 2012 | 64,20 % |
1. 12. 2012 | 64,30 % |
1. 1. 2013 | 62,59 % |
1. 2. 2013 | 63,39 % |
1. 3. 2013 | 64,19 % |
1. 4. 2013 | 64,05 % |
1. 5. 2013 | 63,59 % |
1. 6. 2013 | 63,81 % |
1. 7. 2013 | 62,54 % |
1. 8. 2013 | 63,19 % |
1. 9. 2013 | 63,30 % |
1. 10. 2013 | 63,82 % |
1. 11. 2013 | 63,85 % |
1. 12. 2013 | 64,44 % |
1. 1. 2014 | 64,90 % |
1. 2. 2014 | 65,73 % |
1. 3. 2014 | 64,21 % |
1. 4. 2014 | 64,82 % |
1. 5. 2014 | 64,87 % |
1. 6. 2014 | 63,95 % |
1. 7. 2014 | 63,58 % |
1. 8. 2014 | 64,23 % |
1. 9. 2014 | 64,72 % |
1. 10. 2014 | 65,12 % |
1. 11. 2014 | 65,29 % |
1. 12. 2014 | 64,93 % |
1. 1. 2015 | 63,71 % |
1. 2. 2015 | 63,30 % |
1. 3. 2015 | 64,63 % |
1. 4. 2015 | 64,20 % |
1. 5. 2015 | 63,39 % |
1. 6. 2015 | 64,24 % |
1. 7. 2015 | 63,49 % |
1. 8. 2015 | 63,19 % |
1. 9. 2015 | 62,74 % |
1. 10. 2015 | 63,51 % |
1. 11. 2015 | 64,75 % |
1. 12. 2015 | 64,55 % |
1. 1. 2016 | 63,77 % |
1. 2. 2016 | 63,33 % |
1. 3. 2016 | 64,56 % |
1. 4. 2016 | 63,21 % |
1. 5. 2016 | 63,21 % |
1. 6. 2016 | 63,23 % |
1. 7. 2016 | 63,20 % |
1. 8. 2016 | 62,73 % |
1. 9. 2016 | 63,93 % |
1. 10. 2016 | 63,61 % |
1. 11. 2016 | 62,86 % |
1. 12. 2016 | 63,54 % |
1. 1. 2017 | 62,42 % |
1. 2. 2017 | 63,35 % |
1. 3. 2017 | 63,71 % |
1. 4. 2017 | 63,76 % |
1. 5. 2017 | 62,89 % |
1. 6. 2017 | 62,22 % |
1. 7. 2017 | 63,09 % |
1. 8. 2017 | 61,63 % |
1. 9. 2017 | 62,75 % |
1. 10. 2017 | 63,05 % |
1. 11. 2017 | 62,97 % |
1. 12. 2017 | 62,51 % |
1. 1. 2018 | 62,61 % |
1. 2. 2018 | 63,19 % |
1. 3. 2018 | 61,90 % |
1. 4. 2018 | 62,13 % |
1. 5. 2018 | 62,23 % |
1. 6. 2018 | 61,87 % |
1. 7. 2018 | 61,31 % |
1. 8. 2018 | 62,69 % |
1. 9. 2018 | 61,76 % |
1. 10. 2018 | 62,79 % |
1. 11. 2018 | 63,27 % |
1. 12. 2018 | 63,83 % |
1. 1. 2019 | 62,85 % |
1. 2. 2019 | 62,34 % |
1. 3. 2019 | 62,03 % |
1. 4. 2019 | 61,51 % |
1. 5. 2019 | 62,28 % |
1. 6. 2019 | 61,29 % |
1. 7. 2019 | 61,39 % |
1. 8. 2019 | 62,24 % |
1. 9. 2019 | 62,04 % |
1. 10. 2019 | 61,99 % |
1. 11. 2019 | 62,95 % |
1. 12. 2019 | 63,09 % |
1. 1. 2020 | 62,80 % |
1. 2. 2020 | 62,96 % |
1. 3. 2020 | 59,00 % |
1. 4. 2020 | 57,10 % |
1. 5. 2020 | 58,60 % |
1. 6. 2020 | 60,00 % |
1. 7. 2020 | 60,10 % |
1. 8. 2020 | 60,10 % |
1. 9. 2020 | 60,80 % |
1. 10. 2020 | 61,40 % |
1. 11. 2020 | 61,70 % |
1. 12. 2020 | 61,30 % |
1. 1. 2021 | 61,90 % |
1. 2. 2021 | 61,70 % |
1. 3. 2021 | 60,80 % |
1. 4. 2021 | 60,90 % |
1. 5. 2021 | 60,70 % |
1. 6. 2021 | 61,20 % |
1. 7. 2021 | 61,10 % |
1. 8. 2021 | 61,80 % |
1. 9. 2021 | 61,60 % |
1. 10. 2021 | 61,80 % |
1. 11. 2021 | 61,80 % |
1. 12. 2021 | 62,00 % |
1. 1. 2022 | 61,70 % |
1. 2. 2022 | 61,70 % |
1. 3. 2022 | 61,90 % |
1. 4. 2022 | 61,70 % |
1. 5. 2022 | 61,70 % |
1. 6. 2022 | 61,80 % |
1. 7. 2022 | 61,80 % |
1. 8. 2022 | 61,50 % |
1. 9. 2022 | 61,90 % |
1. 10. 2022 | 62,10 % |
1. 11. 2022 | 62,40 % |
1. 12. 2022 | 62,70 % |
1. 1. 2023 | 62,90 % |
1. 2. 2023 | 62,60 % |
1. 3. 2023 | 62,70 % |
1. 4. 2023 | 63,00 % |
1. 5. 2023 | 63,30 % |
1. 6. 2023 | 63,40 % |
1. 7. 2023 | 63,50 % |
1. 8. 2023 | 63,50 % |
1. 9. 2023 | 63,80 % |
1. 10. 2023 | 64,10 % |
1. 11. 2023 | 63,70 % |
1. 12. 2023 | 63,80 % |
1. 1. 2024 | 64,30 % |
1. 2. 2024 | 64,20 % |
1. 3. 2024 | 64,20 % |
1. 4. 2024 | 64,10 % |
1. 5. 2024 | 63,90 % |
1. 6. 2024 | 63,80 % |
1. 7. 2024 | 64,20 % |
1. 8. 2024 | 64,50 % |
1. 9. 2024 | 64,70 % |
Míra účasti pracovní síly Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 9. 2024 | 64,7 % |
1. 8. 2024 | 64,5 % |
1. 7. 2024 | 64,2 % |
1. 6. 2024 | 63,8 % |
1. 5. 2024 | 63,9 % |
1. 4. 2024 | 64,1 % |
1. 3. 2024 | 64,2 % |
1. 2. 2024 | 64,2 % |
1. 1. 2024 | 64,3 % |
1. 12. 2023 | 63,8 % |
Podobné makroekonomické ukazatele k Míra účasti pracovní síly
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇺🇾 Míra nezaměstnanosti | 8,5 % | 9 % | Měsíčně |
🇺🇾 Míra zaměstnanosti | 59,5 % | 59,1 % | Měsíčně |
🇺🇾 Mzdy ve výrobě | 467,95 points | 467,81 points | Měsíčně |
🇺🇾 populace | 3,44 mil. | 3,55 mil. | Ročně |
Makrostránky pro ostatní země v Amerika
- 🇦🇷Argentina
- 🇦🇼Aruba
- 🇧🇸Bahamy
- 🇧🇧Barbados
- 🇧🇿Belize
- 🇧🇲Bermuda
- 🇧🇴Bolívie
- 🇧🇷Brazílie
- 🇨🇦Kanada
- 🇰🇾Kajmanské ostrovy
- 🇨🇱Chile
- 🇨🇴Kolumbie
- 🇨🇷Kostarika
- 🇨🇺Kuba
- 🇩🇴Dominikánská republika
- 🇪🇨Ekvádor
- 🇸🇻Salvador
- 🇬🇹Guatemala
- 🇬🇾Guyana
- 🇭🇹Haiti
- 🇭🇳Honduras
- 🇯🇲Jamajka
- 🇲🇽Mexiko
- 🇳🇮Nikaragua
- 🇵🇦Panama
- 🇵🇾Paraguay
- 🇵🇪Peru
- 🇵🇷Portoriko
- 🇸🇷Surinam
- 🇹🇹Trinidad a Tobago
- 🇺🇸Spojené státy
- 🇻🇪Venezuela
- 🇦🇬Antigua a Barbuda
- 🇩🇲Dominika
- 🇬🇩Grenada
Co je Míra účasti pracovní síly
Míra účasti na pracovní síle, neboli Labor Force Participation Rate, je klíčovým ukazatelem pro makroekonomickou analýzu a hodnocení ekonomického zdraví země. Na portálu Eulerpool se zaměřujeme na poskytování přesných a aktuálních makroekonomických dat, a proto je nezbytné, abychom se podrobně věnovali i tomuto důležitému indikátoru. Míra účasti na pracovní síle je definována jako procento populace v produktivním věku, které je buď zaměstnáno, nebo aktivně hledá zaměstnání. V rámci naší analytické platformy nabízí Eulerpool detailní a přehledná data o míře účasti na pracovní síle nejen v České republice, ale i v dalších zemích světa. Tato míra je zásadní pro pochopení dynamiky pracovního trhu a jeho vlivu na širší makroekonomické ukazatele, jako je například HDP, inflace, a nezaměstnanost. Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících míru účasti na pracovní síle je demografická struktura země. Stárnutí populace může například vést ke snížení míry účasti, protože starší populace postupně odchází z pracovního trhu. Naopak mladší populace s vysokou mírou dosaženého vzdělání může zvýšit celkovou účast na pracovní síle. Dalším důležitým faktorem je hospodářská situace. V období hospodářské expanze a růstu je obvykle vyšší motivace k účasti na pracovním trhu, protože je více pracovních příležitostí a vyšší mzdy. Naopak v období hospodářské recese může dojít k poklesu účasti na pracovní síle, protože nižší počet pracovních příležitostí a nižší mzdy mohou vést k tomu, že lidé opouštějí pracovní trh nebo ztrácejí motivaci hledat zaměstnání. Zvláštní pozornost je třeba věnovat také genderové diferenciaci v míře účasti na pracovní síle. Tradičně byly ženy často méně zastoupeny v pracovní síle kvůli kulturním a sociálním normám, péči o děti a další faktory. Nicméně v posledních dekádách došlo k významnému nárůstu účasti žen na pracovním trhu díky lepší dostupnosti vzdělání, zlepšení pracovních podmínek a politikám podporujícím pracovní rovnováhu mezi pohlavími. Míra účasti na pracovní síle v České republice vykazuje specifické trendy. Díky silné hospodářské základně a relativně nízké míře nezaměstnanosti je účast na pracovní síle v České republice poměrně vysoká. Nicméně stále existují výzvy, které je třeba řešit, jako například zvyšování fluktuace zaměstnanců a potřeba zvyšovat pracovní flexibilitu pro vyrovnání mezery mezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu. Politické a legislativní rámce mají rovněž významný vliv na míru účasti na pracovní síle. Regulace pracovního trhu, jako jsou minimální mzdy, pracovní smlouvy a ochrana zaměstnanců, mohou buď podporovat vyšší účast na pracovním trhu, nebo naopak vést k jejímu poklesu. Zlepšování pracovních podmínek, zavedení politik podporujících sladění pracovního a soukromého života a podpora aktivit zaměřených na zvyšování kvalifikace pracovníků hrají klíčovou roli v tom, jaká bude míra účasti na pracovní síle v budoucnu. V globalizovaném světě také nesmíme opomíjet vliv mezinárodních trendů a mobility pracovní síly. Pohyb pracovníků mezi zeměmi může zásadním způsobem ovlivnit jak míru účasti na pracovní síle, tak i širší ekonomické ukazatele. Přistěhovalectví a emigrace mohou způsobit značné fluktuace v dostupnosti a kvalitě pracovní síly, což má přímý dopad na ekonomický výkon a udržitelnost ekonomického růstu. Na závěr, naší misí na Eulerpool je poskytnout našim uživatelům co nejkomplexnější a nejpřesnější datový obraz o míře účasti na pracovní síle. Zahrnuje to sledování aktuálních trendů, analyzování socioekonomických i demografických faktorů a poskytování prognóz, které mohou pomoci při rozhodování na obchodní i politické úrovni. Věříme, že přístup k těmto datům může napomoci nejen k lepšímu porozumění dynamiky pracovního trhu, ale také k formulování strategií pro jeho zlepšení a udržitelný rozvoj. Míra účasti na pracovní síle je ukazatelem, který nelze přehlížet. Je to indikátor, který poskytuje hluboký vhled do toho, jak je národ schopen využít svůj pracovní potenciál a jaké jsou jeho možnosti do budoucna. Pro podniky, investory, tvůrce politik i vědce je porozumění tomuto ukazateli a jeho komplexním aspektům nezbytné pro informované a strategické rozhodování. Na Eulerpool jsme hrdí na to, že můžeme poskytovat data, která jsou nejen přesná a aktuální, ale i snadno interpretovatelná. Děkujeme Vám, že využíváte naše služby, a těšíme se na to, že Vám budeme i nadále pomáhat v porozumění makroekonomickým trendům, mezi které míra účasti na pracovní síle bezpochyby patří.