Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Norsko Příjmy vlády
Kurz
Aktuální hodnota Příjmy vlády v Norsko je 566,575 mld. NOK. Příjmy vlády v Norsko klesly na 566,575 mld. NOK k 1. 3. 2024, poté co byly 637,274 mld. NOK k 1. 12. 2023. Od 1. 3. 1991 do 1. 3. 2024 byl průměrný HDP v Norsko 250,35 mld. NOK. Historického maxima bylo dosaženo k 1. 12. 2022 s 788,34 mld. NOK, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána k 1. 9. 1993 s 50,60 mld. NOK.
Příjmy vlády ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Státní příjmy | |
---|---|
1. 3. 1991 | 59,41 mld. NOK |
1. 6. 1991 | 94,54 mld. NOK |
1. 9. 1991 | 52,63 mld. NOK |
1. 12. 1991 | 115,53 mld. NOK |
1. 3. 1992 | 59,66 mld. NOK |
1. 6. 1992 | 93,06 mld. NOK |
1. 9. 1992 | 52,61 mld. NOK |
1. 12. 1992 | 116,05 mld. NOK |
1. 3. 1993 | 62,53 mld. NOK |
1. 6. 1993 | 97,95 mld. NOK |
1. 9. 1993 | 50,60 mld. NOK |
1. 12. 1993 | 118,72 mld. NOK |
1. 3. 1994 | 71,87 mld. NOK |
1. 6. 1994 | 95,27 mld. NOK |
1. 9. 1994 | 58,73 mld. NOK |
1. 12. 1994 | 127,60 mld. NOK |
1. 3. 1995 | 71,46 mld. NOK |
1. 6. 1995 | 101,50 mld. NOK |
1. 9. 1995 | 60,40 mld. NOK |
1. 12. 1995 | 149,58 mld. NOK |
1. 3. 1996 | 75,49 mld. NOK |
1. 6. 1996 | 121,27 mld. NOK |
1. 9. 1996 | 70,35 mld. NOK |
1. 12. 1996 | 165,82 mld. NOK |
1. 3. 1997 | 90,96 mld. NOK |
1. 6. 1997 | 150,67 mld. NOK |
1. 9. 1997 | 81,32 mld. NOK |
1. 12. 1997 | 155,25 mld. NOK |
1. 3. 1998 | 91,03 mld. NOK |
1. 6. 1998 | 151,90 mld. NOK |
1. 9. 1998 | 75,62 mld. NOK |
1. 12. 1998 | 152,79 mld. NOK |
1. 3. 1999 | 96,18 mld. NOK |
1. 6. 1999 | 141,72 mld. NOK |
1. 9. 1999 | 90,83 mld. NOK |
1. 12. 1999 | 170,84 mld. NOK |
1. 3. 2000 | 126,68 mld. NOK |
1. 6. 2000 | 180,23 mld. NOK |
1. 9. 2000 | 110,07 mld. NOK |
1. 12. 2000 | 226,67 mld. NOK |
1. 3. 2001 | 137,42 mld. NOK |
1. 6. 2001 | 273,18 mld. NOK |
1. 9. 2001 | 111,25 mld. NOK |
1. 12. 2001 | 236,60 mld. NOK |
1. 3. 2002 | 128,85 mld. NOK |
1. 6. 2002 | 233,20 mld. NOK |
1. 9. 2002 | 113,16 mld. NOK |
1. 12. 2002 | 215,86 mld. NOK |
1. 3. 2003 | 126,71 mld. NOK |
1. 6. 2003 | 229,60 mld. NOK |
1. 9. 2003 | 106,79 mld. NOK |
1. 12. 2003 | 237,09 mld. NOK |
1. 3. 2004 | 129,09 mld. NOK |
1. 6. 2004 | 244,78 mld. NOK |
1. 9. 2004 | 117,64 mld. NOK |
1. 12. 2004 | 254,90 mld. NOK |
1. 3. 2005 | 138,74 mld. NOK |
1. 6. 2005 | 285,57 mld. NOK |
1. 9. 2005 | 129,69 mld. NOK |
1. 12. 2005 | 306,85 mld. NOK |
1. 3. 2006 | 164,35 mld. NOK |
1. 6. 2006 | 332,32 mld. NOK |
1. 9. 2006 | 143,85 mld. NOK |
1. 12. 2006 | 354,38 mld. NOK |
1. 3. 2007 | 173,10 mld. NOK |
1. 6. 2007 | 361,29 mld. NOK |
1. 9. 2007 | 152,02 mld. NOK |
1. 12. 2007 | 343,72 mld. NOK |
1. 3. 2008 | 200,17 mld. NOK |
1. 6. 2008 | 404,68 mld. NOK |
1. 9. 2008 | 222,54 mld. NOK |
1. 12. 2008 | 355,25 mld. NOK |
1. 3. 2009 | 230,97 mld. NOK |
1. 6. 2009 | 347,96 mld. NOK |
1. 9. 2009 | 176,01 mld. NOK |
1. 12. 2009 | 296,95 mld. NOK |
1. 3. 2010 | 212,66 mld. NOK |
1. 6. 2010 | 352,40 mld. NOK |
1. 9. 2010 | 185,57 mld. NOK |
1. 12. 2010 | 314,14 mld. NOK |
1. 3. 2011 | 240,41 mld. NOK |
1. 6. 2011 | 389,98 mld. NOK |
1. 9. 2011 | 279,88 mld. NOK |
1. 12. 2011 | 313,25 mld. NOK |
1. 3. 2012 | 324,81 mld. NOK |
1. 6. 2012 | 360,97 mld. NOK |
1. 9. 2012 | 287,43 mld. NOK |
1. 12. 2012 | 317,52 mld. NOK |
1. 3. 2013 | 325,17 mld. NOK |
1. 6. 2013 | 375,17 mld. NOK |
1. 9. 2013 | 291,53 mld. NOK |
1. 12. 2013 | 299,94 mld. NOK |
1. 3. 2014 | 336,04 mld. NOK |
1. 6. 2014 | 352,35 mld. NOK |
1. 9. 2014 | 286,62 mld. NOK |
1. 12. 2014 | 303,75 mld. NOK |
1. 3. 2015 | 323,09 mld. NOK |
1. 6. 2015 | 335,89 mld. NOK |
1. 9. 2015 | 286,73 mld. NOK |
1. 12. 2015 | 281,71 mld. NOK |
1. 3. 2016 | 308,31 mld. NOK |
1. 6. 2016 | 328,04 mld. NOK |
1. 9. 2016 | 272,07 mld. NOK |
1. 12. 2016 | 254,06 mld. NOK |
1. 3. 2017 | 316,05 mld. NOK |
1. 6. 2017 | 324,16 mld. NOK |
1. 9. 2017 | 281,04 mld. NOK |
1. 12. 2017 | 304,64 mld. NOK |
1. 3. 2018 | 335,80 mld. NOK |
1. 6. 2018 | 341,38 mld. NOK |
1. 9. 2018 | 324,04 mld. NOK |
1. 12. 2018 | 349,38 mld. NOK |
1. 3. 2019 | 359,89 mld. NOK |
1. 6. 2019 | 378,60 mld. NOK |
1. 9. 2019 | 314,10 mld. NOK |
1. 12. 2019 | 354,82 mld. NOK |
1. 3. 2020 | 361,45 mld. NOK |
1. 6. 2020 | 297,96 mld. NOK |
1. 9. 2020 | 302,53 mld. NOK |
1. 12. 2020 | 326,88 mld. NOK |
1. 3. 2021 | 340,62 mld. NOK |
1. 6. 2021 | 324,18 mld. NOK |
1. 9. 2021 | 349,33 mld. NOK |
1. 12. 2021 | 488,59 mld. NOK |
1. 3. 2022 | 527,55 mld. NOK |
1. 6. 2022 | 633,69 mld. NOK |
1. 9. 2022 | 718,84 mld. NOK |
1. 12. 2022 | 788,34 mld. NOK |
1. 3. 2023 | 643,16 mld. NOK |
1. 6. 2023 | 765,72 mld. NOK |
1. 9. 2023 | 448,24 mld. NOK |
1. 12. 2023 | 637,27 mld. NOK |
1. 3. 2024 | 566,58 mld. NOK |
Příjmy vlády Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 3. 2024 | 566,575 mld. NOK |
1. 12. 2023 | 637,274 mld. NOK |
1. 9. 2023 | 448,244 mld. NOK |
1. 6. 2023 | 765,719 mld. NOK |
1. 3. 2023 | 643,162 mld. NOK |
1. 12. 2022 | 788,337 mld. NOK |
1. 9. 2022 | 718,838 mld. NOK |
1. 6. 2022 | 633,69 mld. NOK |
1. 3. 2022 | 527,551 mld. NOK |
1. 12. 2021 | 488,592 mld. NOK |
Podobné makroekonomické ukazatele k Příjmy vlády
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇳🇴 Dluh státu k HDP | 44,3 % of GDP | 36,5 % of GDP | Ročně |
🇳🇴 Hodnota státního rozpočtu | 53,762 mld. NOK | 179,64 mld. NOK | čtvrtletí |
🇳🇴 Index korupce | 84 Points | 84 Points | Ročně |
🇳🇴 Korupční index | 4 | 4 | Ročně |
🇳🇴 Státní dluh | 708,529 mld. NOK | 796,757 mld. NOK | čtvrtletí |
🇳🇴 Státní rozpočet | 16,3 % of GDP | 25,6 % of GDP | Ročně |
🇳🇴 Státní výdaje | 512,813 mld. NOK | 457,634 mld. NOK | čtvrtletí |
🇳🇴 Vojenské výdaje | 8,669 mld. USD | 8,698 mld. USD | Ročně |
🇳🇴 Výdaje státu | 258,801 mld. NOK | 257,409 mld. NOK | čtvrtletí |
🇳🇴 Výdaje státu k HDP | 46,4 % of GDP | 38,3 % of GDP | Ročně |
🇳🇴 Žádosti o azyl | 330 persons | 320 persons | Měsíčně |
Příjmy vlády zahrnují všechny příjmy, které vláda získává, včetně daní, celních poplatků, příjmů ze státních podniků, kapitálových příjmů a zahraniční pomoci. Příjmy vlády jsou součástí výpočtu rovnováhy vládního rozpočtu.
Makrostránky pro ostatní země v Evropa
- 🇦🇱Albánie
- 🇦🇹Rakousko
- 🇧🇾Bělorusko
- 🇧🇪Belgie
- 🇧🇦Bosna a Hercegovina
- 🇧🇬Bulharsko
- 🇭🇷Chorvatsko
- 🇨🇾Kypr
- 🇨🇿Česká republika
- 🇩🇰Dánsko
- 🇪🇪Estonsko
- 🇫🇴Faerské ostrovy
- 🇫🇮Finsko
- 🇫🇷Francie
- 🇩🇪Německo
- 🇬🇷Řecko
- 🇭🇺Maďarsko
- 🇮🇸Island
- 🇮🇪Irsko
- 🇮🇹Itálie
- 🇽🇰Kosovo
- 🇱🇻Lotyšsko
- 🇱🇮Lichtenštejnsko
- 🇱🇹Litva
- 🇱🇺Lucembursko
- 🇲🇰Severní Makedonie
- 🇲🇹Malta
- 🇲🇩Vltava
- 🇲🇨Monako
- 🇲🇪Montenegro
- 🇳🇱Nizozemsko
- 🇵🇱Polsko
- 🇵🇹Portugalsko
- 🇷🇴Rumunsko
- 🇷🇺Rusko
- 🇷🇸Srbsko
- 🇸🇰Slovensko
- 🇸🇮Slovinsko
- 🇪🇸Španělsko
- 🇸🇪Švédsko
- 🇨🇭Švýcarsko
- 🇺🇦Ukrajina
- 🇬🇧Spojené království
- 🇦🇩Andorra
Co je Příjmy vlády
Kategorie „Vládní příjmy“ na webu Eulerpool nabízí komplexní přehled o finančních zdrojích, které vlády jednotlivých států získávají. Vládní příjmy jsou klíčovým ukazatelem makroekonomického zdraví země, neboť ovlivňují schopnost státu financovat veřejné služby, provádět investice a plnit své závazky vůči obyvatelstvu. Naše platforma poskytuje přesná a aktuální data, která vám umožní lépe pochopit strukturu a dynamiku vládních příjmů v různých ekonomikách. Vládní příjmy se skládají z několika základních komponent, mezi které patří daňové příjmy, nedaňové příjmy a kapitálové příjmy. Daňové příjmy jsou největší složkou a zahrnují daně z příjmu, spotřební daně, DPH, celní poplatky a další. Nedaňové příjmy zahrnují například příjmy z majetku, které stát vlastní, a různé poplatky za státní služby. Kapitálové příjmy pak obvykle pocházejí z prodeje státního majetku. Daňové příjmy jsou kritickým prvkem rozpočtového procesu. Přímé daně, jako jsou daně z příjmu fyzických a právnických osob, tvoří velkou část daňových příjmů. Tyto daně jsou pružné a reagují na změny v ekonomické aktivitě. V obdobích hospodářského růstu se jejich výnosy zvyšují, zatímco v době recese mohou klesat. Nepřímé daně, jako je DPH a spotřební daně, jsou méně citlivé na ekonomické cykly, ale jejich výnosy mohou být ovlivněny změnami v spotřebitelském chování a inflaci. Analýza daňových příjmů na naší platformě vám umožní sledovat tyto trendy a získat cenné poznatky o fiskální politice jednotlivých zemí. Nedaňové příjmy také hrají důležitou roli v rozpočtovém rámce státu. Tyto příjmy mohou být stabilnější a méně náchylné na ekonomické výkyvy ve srovnání s daňovými příjmy. Patří sem různé poplatky, sazby a licenční poplatky, které stát vybírá za poskytování specifických služeb. Mezi významné nedaňové příjmy patří například příjmy z veřejných podniků, úroky z veřejných financí a pronájmy státního majetku. Data o nedaňových příjmech na Eulerpool vám poskytnou detailní přehled o dalších zdrojích financování vlády. Kapitálové příjmy, i když obvykle tvoří menší část celkových vládních příjmů, mohou mít významný vliv na schopnost vlády financovat jednorázové výdaje a investice. Tyto příjmy mohou pocházet z privatizace státního majetku, prodeje půdy či jiných nemovitostí nebo z výnosů finančních aktiv. Vzhledem k jejich jednorázové povaze je důležité sledovat, jak tyto příjmy ovlivňují dlouhodobou fiskální udržitelnost. Naše platforma vám umožní snadno sledovat a analyzovat tyto kapitálové příjmy napříč různými zeměmi. Fiskální ukazatele vládních příjmů jsou zásadní pro hodnocení rozpočtové politiky a finanční stability státu. Sledujeme nejen absolutní výše příjmů, ale také jejich podíl na HDP, což poskytuje relativní měřítko vyjadřující sílu fiskální politiky v kontextu ekonomického výkonu. Vysoký podíl vládních příjmů na HDP může naznačovat silnou daňovou základnu a efektivní výběr daní, zatímco nízký podíl může signalizovat potřebu reformy daňové politiky. Regionalní a mezinárodní srovnání vládních příjmů na naší platformě Eulerpool vám umožní posoudit, jak jednotlivé země řeší problematiku veřejných financí. Tyto srovnání jsou cenným nástrojem pro investory, ekonomy a tvůrce politik, kteří hledají výkonnostní standardy a osvědčené postupy. Našimi analýzami můžete sledovat, jak různé daňové reformy a změny v hospodářské politice ovlivňují vládní příjmy a celkovou fiskální pozici země. Kromě kvantitativních údajů vám poskytujeme i kvalitativní analýze legislativních a politických faktorů, které ovlivňují vládní příjmy. Sledujeme změny v daňové legislativě, zavádění nových daní, zrušení starých daní a různé fiskální iniciativy, které mohou mít dopad na budoucí příjmy. Tato hloubková analýza vám umožní lépe porozumět dynamice vládních příjmů a jejich dopadu na makroekonomické prostředí. Eulerpool je vaše spolehlivá platforma pro průzkum, analýzu a sledování vládních příjmů. S našimi nástroji a daty budete mít přístup k důležitým informacím, které vám pomohou lépe pochopit, jak vlády získávají své příjmy a jak tyto příjmy ovlivňují ekonomickou stabilitu a růst. Naše platforma je navržena tak, aby byla uživatelsky přívětivá a poskytovala hluboké vhledy a analýzy, které jsou nezbytné pro kvalifikované rozhodování v oblasti makroekonomických studií a investic.