Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Švédsko Vládní výdaje
Kurz
Aktuální hodnota Vládní výdaje v Švédsko je 377,006 mld. SEK. Vládní výdaje v Švédsko klesly na 377,006 mld. SEK dne 1. 9. 2023, poté co byly 377,166 mld. SEK dne 1. 6. 2023. Od 1. 3. 1981 do 1. 12. 2023 byl průměrný HDP v Švédsko 303,85 mld. SEK. Historické maximum bylo dosaženo dne 1. 12. 2023 s 379,03 mld. SEK, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 3. 1981 s 233,16 mld. SEK.
Vládní výdaje ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Výdaje státu | |
---|---|
1. 3. 1981 | 233,16 mld. SEK |
1. 6. 1981 | 233,73 mld. SEK |
1. 9. 1981 | 234,23 mld. SEK |
1. 12. 1981 | 233,85 mld. SEK |
1. 3. 1982 | 235,04 mld. SEK |
1. 6. 1982 | 235,97 mld. SEK |
1. 9. 1982 | 236,87 mld. SEK |
1. 12. 1982 | 237,24 mld. SEK |
1. 3. 1983 | 237,27 mld. SEK |
1. 6. 1983 | 237,64 mld. SEK |
1. 9. 1983 | 237,90 mld. SEK |
1. 12. 1983 | 239,72 mld. SEK |
1. 3. 1984 | 240,61 mld. SEK |
1. 6. 1984 | 241,22 mld. SEK |
1. 9. 1984 | 243,50 mld. SEK |
1. 12. 1984 | 244,70 mld. SEK |
1. 3. 1985 | 244,31 mld. SEK |
1. 6. 1985 | 246,14 mld. SEK |
1. 9. 1985 | 246,52 mld. SEK |
1. 12. 1985 | 247,50 mld. SEK |
1. 3. 1986 | 249,82 mld. SEK |
1. 6. 1986 | 250,87 mld. SEK |
1. 9. 1986 | 251,45 mld. SEK |
1. 12. 1986 | 250,73 mld. SEK |
1. 3. 1987 | 251,78 mld. SEK |
1. 6. 1987 | 252,12 mld. SEK |
1. 9. 1987 | 253,70 mld. SEK |
1. 12. 1987 | 255,71 mld. SEK |
1. 3. 1988 | 254,94 mld. SEK |
1. 6. 1988 | 255,25 mld. SEK |
1. 9. 1988 | 254,60 mld. SEK |
1. 12. 1988 | 256,90 mld. SEK |
1. 3. 1989 | 258,99 mld. SEK |
1. 6. 1989 | 259,53 mld. SEK |
1. 9. 1989 | 260,60 mld. SEK |
1. 12. 1989 | 260,37 mld. SEK |
1. 3. 1990 | 263,47 mld. SEK |
1. 6. 1990 | 266,74 mld. SEK |
1. 9. 1990 | 268,58 mld. SEK |
1. 12. 1990 | 270,63 mld. SEK |
1. 3. 1991 | 272,11 mld. SEK |
1. 6. 1991 | 275,51 mld. SEK |
1. 9. 1991 | 282,64 mld. SEK |
1. 12. 1991 | 286,25 mld. SEK |
1. 3. 1992 | 287,72 mld. SEK |
1. 6. 1992 | 289,50 mld. SEK |
1. 9. 1992 | 288,77 mld. SEK |
1. 12. 1992 | 277,73 mld. SEK |
1. 3. 1993 | 286,60 mld. SEK |
1. 6. 1993 | 285,30 mld. SEK |
1. 9. 1993 | 284,19 mld. SEK |
1. 12. 1993 | 283,39 mld. SEK |
1. 3. 1994 | 281,17 mld. SEK |
1. 6. 1994 | 282,16 mld. SEK |
1. 9. 1994 | 281,19 mld. SEK |
1. 12. 1994 | 280,55 mld. SEK |
1. 3. 1995 | 282,90 mld. SEK |
1. 6. 1995 | 282,49 mld. SEK |
1. 9. 1995 | 283,19 mld. SEK |
1. 12. 1995 | 282,73 mld. SEK |
1. 3. 1996 | 282,90 mld. SEK |
1. 6. 1996 | 282,82 mld. SEK |
1. 9. 1996 | 280,88 mld. SEK |
1. 12. 1996 | 283,82 mld. SEK |
1. 3. 1997 | 281,92 mld. SEK |
1. 6. 1997 | 282,20 mld. SEK |
1. 9. 1997 | 284,22 mld. SEK |
1. 12. 1997 | 282,72 mld. SEK |
1. 3. 1998 | 292,47 mld. SEK |
1. 6. 1998 | 292,73 mld. SEK |
1. 9. 1998 | 295,25 mld. SEK |
1. 12. 1998 | 294,96 mld. SEK |
1. 3. 1999 | 298,41 mld. SEK |
1. 6. 1999 | 298,12 mld. SEK |
1. 9. 1999 | 296,26 mld. SEK |
1. 12. 1999 | 296,77 mld. SEK |
1. 3. 2000 | 295,25 mld. SEK |
1. 6. 2000 | 295,35 mld. SEK |
1. 9. 2000 | 296,35 mld. SEK |
1. 12. 2000 | 295,02 mld. SEK |
1. 3. 2001 | 295,38 mld. SEK |
1. 6. 2001 | 296,06 mld. SEK |
1. 9. 2001 | 296,82 mld. SEK |
1. 12. 2001 | 299,39 mld. SEK |
1. 3. 2002 | 301,42 mld. SEK |
1. 6. 2002 | 302,65 mld. SEK |
1. 9. 2002 | 303,40 mld. SEK |
1. 12. 2002 | 304,71 mld. SEK |
1. 3. 2003 | 305,16 mld. SEK |
1. 6. 2003 | 305,31 mld. SEK |
1. 9. 2003 | 306,11 mld. SEK |
1. 12. 2003 | 305,20 mld. SEK |
1. 3. 2004 | 303,28 mld. SEK |
1. 6. 2004 | 303,14 mld. SEK |
1. 9. 2004 | 301,88 mld. SEK |
1. 12. 2004 | 301,38 mld. SEK |
1. 3. 2005 | 302,67 mld. SEK |
1. 6. 2005 | 302,47 mld. SEK |
1. 9. 2005 | 302,20 mld. SEK |
1. 12. 2005 | 303,10 mld. SEK |
1. 3. 2006 | 306,09 mld. SEK |
1. 6. 2006 | 306,67 mld. SEK |
1. 9. 2006 | 309,61 mld. SEK |
1. 12. 2006 | 310,22 mld. SEK |
1. 3. 2007 | 309,21 mld. SEK |
1. 6. 2007 | 311,52 mld. SEK |
1. 9. 2007 | 310,67 mld. SEK |
1. 12. 2007 | 312,90 mld. SEK |
1. 3. 2008 | 312,78 mld. SEK |
1. 6. 2008 | 313,91 mld. SEK |
1. 9. 2008 | 314,94 mld. SEK |
1. 12. 2008 | 314,26 mld. SEK |
1. 3. 2009 | 322,80 mld. SEK |
1. 6. 2009 | 320,06 mld. SEK |
1. 9. 2009 | 321,35 mld. SEK |
1. 12. 2009 | 322,13 mld. SEK |
1. 3. 2010 | 322,82 mld. SEK |
1. 6. 2010 | 324,53 mld. SEK |
1. 9. 2010 | 324,11 mld. SEK |
1. 12. 2010 | 326,25 mld. SEK |
1. 3. 2011 | 326,13 mld. SEK |
1. 6. 2011 | 327,16 mld. SEK |
1. 9. 2011 | 327,95 mld. SEK |
1. 12. 2011 | 328,25 mld. SEK |
1. 3. 2012 | 329,96 mld. SEK |
1. 6. 2012 | 331,81 mld. SEK |
1. 9. 2012 | 334,48 mld. SEK |
1. 12. 2012 | 335,24 mld. SEK |
1. 3. 2013 | 337,44 mld. SEK |
1. 6. 2013 | 337,71 mld. SEK |
1. 9. 2013 | 337,93 mld. SEK |
1. 12. 2013 | 339,48 mld. SEK |
1. 3. 2014 | 339,86 mld. SEK |
1. 6. 2014 | 342,51 mld. SEK |
1. 9. 2014 | 344,14 mld. SEK |
1. 12. 2014 | 345,58 mld. SEK |
1. 3. 2015 | 347,16 mld. SEK |
1. 6. 2015 | 346,77 mld. SEK |
1. 9. 2015 | 350,78 mld. SEK |
1. 12. 2015 | 353,97 mld. SEK |
1. 3. 2016 | 357,73 mld. SEK |
1. 6. 2016 | 361,76 mld. SEK |
1. 9. 2016 | 360,65 mld. SEK |
1. 12. 2016 | 361,73 mld. SEK |
1. 3. 2017 | 361,26 mld. SEK |
1. 6. 2017 | 361,51 mld. SEK |
1. 9. 2017 | 363,84 mld. SEK |
1. 12. 2017 | 363,97 mld. SEK |
1. 3. 2018 | 364,07 mld. SEK |
1. 6. 2018 | 367,30 mld. SEK |
1. 9. 2018 | 366,56 mld. SEK |
1. 12. 2018 | 367,80 mld. SEK |
1. 3. 2019 | 370,01 mld. SEK |
1. 6. 2019 | 366,39 mld. SEK |
1. 9. 2019 | 366,56 mld. SEK |
1. 12. 2019 | 366,90 mld. SEK |
1. 3. 2020 | 363,36 mld. SEK |
1. 6. 2020 | 354,14 mld. SEK |
1. 9. 2020 | 360,18 mld. SEK |
1. 12. 2020 | 362,59 mld. SEK |
1. 3. 2021 | 369,39 mld. SEK |
1. 6. 2021 | 371,22 mld. SEK |
1. 9. 2021 | 370,46 mld. SEK |
1. 12. 2021 | 370,91 mld. SEK |
1. 3. 2022 | 368,39 mld. SEK |
1. 6. 2022 | 368,95 mld. SEK |
1. 9. 2022 | 372,03 mld. SEK |
1. 12. 2022 | 372,85 mld. SEK |
1. 3. 2023 | 375,71 mld. SEK |
1. 6. 2023 | 377,17 mld. SEK |
1. 9. 2023 | 377,01 mld. SEK |
Vládní výdaje Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 9. 2023 | 377,006 mld. SEK |
1. 6. 2023 | 377,166 mld. SEK |
1. 3. 2023 | 375,709 mld. SEK |
1. 12. 2022 | 372,848 mld. SEK |
1. 9. 2022 | 372,03 mld. SEK |
1. 6. 2022 | 368,948 mld. SEK |
1. 3. 2022 | 368,394 mld. SEK |
1. 12. 2021 | 370,914 mld. SEK |
1. 9. 2021 | 370,456 mld. SEK |
1. 6. 2021 | 371,216 mld. SEK |
Podobné makroekonomické ukazatele k Vládní výdaje
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇸🇪 Dluh státu k HDP | 31,2 % of GDP | 33,2 % of GDP | Ročně |
🇸🇪 Hodnota státního rozpočtu | 31,586 mld. SEK | -30,594 mld. SEK | Měsíčně |
🇸🇪 Index korupce | 82 Points | 83 Points | Ročně |
🇸🇪 Korupční index | 6 | 5 | Ročně |
🇸🇪 Státní dluh | 1,058 Bio. SEK | 1,012 Bio. SEK | Měsíčně |
🇸🇪 Státní příjmy | 143,179 mld. SEK | 72,835 mld. SEK | Měsíčně |
🇸🇪 Státní rozpočet | -0,6 % of GDP | 1,2 % of GDP | Ročně |
🇸🇪 Státní výdaje | 110,087 mld. SEK | 111,593 mld. SEK | Měsíčně |
🇸🇪 Vojenské výdaje | 8,755 mld. USD | 7,723 mld. USD | Ročně |
🇸🇪 Výdaje státu k HDP | 48 % of GDP | 47,6 % of GDP | Ročně |
🇸🇪 Žádosti o azyl | 485 persons | 545 persons | Měsíčně |
Vládní výdaje se týkají veřejných výdajů na zboží a služby a jsou hlavní složkou HDP. Politiky vládních výdajů, jako je stanovení rozpočtových cílů, úprava daní, zvyšování veřejných výdajů a veřejných prací, jsou velmi účinné nástroje pro ovlivnění hospodářského růstu.
Makrostránky pro ostatní země v Evropa
- 🇦🇱Albánie
- 🇦🇹Rakousko
- 🇧🇾Bělorusko
- 🇧🇪Belgie
- 🇧🇦Bosna a Hercegovina
- 🇧🇬Bulharsko
- 🇭🇷Chorvatsko
- 🇨🇾Kypr
- 🇨🇿Česká republika
- 🇩🇰Dánsko
- 🇪🇪Estonsko
- 🇫🇴Faerské ostrovy
- 🇫🇮Finsko
- 🇫🇷Francie
- 🇩🇪Německo
- 🇬🇷Řecko
- 🇭🇺Maďarsko
- 🇮🇸Island
- 🇮🇪Irsko
- 🇮🇹Itálie
- 🇽🇰Kosovo
- 🇱🇻Lotyšsko
- 🇱🇮Lichtenštejnsko
- 🇱🇹Litva
- 🇱🇺Lucembursko
- 🇲🇰Severní Makedonie
- 🇲🇹Malta
- 🇲🇩Vltava
- 🇲🇨Monako
- 🇲🇪Montenegro
- 🇳🇱Nizozemsko
- 🇳🇴Norsko
- 🇵🇱Polsko
- 🇵🇹Portugalsko
- 🇷🇴Rumunsko
- 🇷🇺Rusko
- 🇷🇸Srbsko
- 🇸🇰Slovensko
- 🇸🇮Slovinsko
- 🇪🇸Španělsko
- 🇨🇭Švýcarsko
- 🇺🇦Ukrajina
- 🇬🇧Spojené království
- 🇦🇩Andorra
Co je Vládní výdaje
Vládní výdaje jsou jedním z ústředních témat moderní makroekonomie a hrají klíčovou roli při formování hospodářské politiky a ekonomického stabilizování státu. Eulerpool, jako webová platforma zaměřená na zobrazování makroekonomických dat, nabízí podrobný přehled a analýzu různých aspektů vládních výdajů. Tento text se zaměřuje na rozdělení, dopady, účely a problémy spojené s vládními výdaji, což je nezbytné pro plné pochopení jejich významu a fungování v ekonomickém prostředí. Vládní výdaje obecně zahrnují veškeré finanční výdaje vlády na různé sektory, včetně veřejných služeb, sociálního zabezpečení, infrastrukturních projektů, zdravotnictví a vzdělávání. Tyto výdaje jsou financovány z veřejných rozpočtů, které jsou tvořeny především z výběru daní, veřejných dluhopisů a dalších příjmů. Z hlediska ekonomické teorie i praktické politiky lze vládní výdaje rozdělit do několika základních kategorií. Jednou z nejdůležitějších kategorií je běžné výdaje na zajištění fungování veřejného sektoru. Patří sem mzdy pro zaměstnance ve veřejné správě, nákupy zboží a služeb, provozní náklady a další náklady spojené s plynulým fungováním státní správy. Tyto výdaje jsou nezbytné pro udržení stability a efektivity veřejného sektoru. Druhou významnou kategorií jsou kapitálové výdaje, které zahrnují investice do infrastruktury, výstavby nových veřejných budov, silnic, mostů a dalších projektů dlouhodobého charakteru. Kapitálové výdaje mají významný dopad na ekonomický růst a rozvoj země, neboť investice do infrastruktury zvyšují produktivitu a konkurenceschopnost hospodářství. Další významnou kategorií jsou transferové platby, které zahrnují různé formy sociálního zabezpečení, jako jsou důchody, podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky a další transfery směřující k podpoře nejzranitelnějších skupin obyvatelstva. Tyto výdaje mají cíl snížit ekonomické nerovnosti a zabezpečit základní životní podmínky pro všechny občany. Další záchytnou kategorií jsou náklady na vzdělávání a zdravotnictví. Výdaje na vzdělávání zahrnují financování škol, univerzit, výzkumných institucí a dalších vzdělávacích zařízení. Investice do lidského kapitálu jsou z dlouhodobého hlediska klíčové pro inovace, technologický pokrok a celkový ekonomický růst. Na druhé straně, výdaje na zdravotnictví pokrývají náklady na nemocnice, zdravotnické zařízení, výzkum v oblasti medicíny a další aspekty zajišťující zdraví obyvatelstva. Vládní výdaje mají výrazný dopad na celkovou ekonomickou situaci země. V období hospodářských krizí mohou vlády zvyšováním výdajů stimulovat ekonomiku, což v praxi znamená podporu spotřeby a investic, a tím snižování nezaměstnanosti a zvyšování produkce. Naopak, v období ekonomického růstu může být nutné výdaje omezit a zaměřit se na snižování veřejného dluhu, aby byla zajištěna dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. Z hlediska fiskální politiky lze vládní výdaje rozdělit na autonomní a diskrétní. Autonomní výdaje jsou ty, které jsou určeny zákonem nebo dlouhodobými závazky, například důchody nebo platy státních zaměstnanců. Diskrétní výdaje jsou ty, které vláda může měnit podle aktuálních potřeb a priorit, například investice do infrastruktury nebo výdaje na vědu a výzkum. Vlády čelí řadě výzev při správě svých výdajů. Jednou z hlavních výzev je zajištění efektivity a účinnosti veřejných výdajů, což znamená optimalizaci výdajů tak, aby každý vynaložený prostředek měl maximální přínos pro společnost. Další výzvou je zajištění transparentnosti a odpovědnosti při správě veřejných financí, což zahrnuje prevenci korupce, zajištění správného vynakládání prostředků a pravidelnou kontrolu účinnosti jednotlivých programů a projektů. Na platformě Eulerpool přinášíme rozsáhlé a podrobné údaje o vládních výdajích, což umožňuje ekonomům, analytikům, politikům i široké veřejnosti získat přesný a aktuální přehled o finanční situaci jednotlivých států. Naše data jsou získávána z důvěryhodných zdrojů a pravidelně aktualizována, abychom zajistili co nejvyšší míru přesnosti a aktuálnosti. Poskytujeme také nástroje pro analýzu a vizualizaci dat, což umožňuje hloubkovou analýzu a porozumění složitým ekonomickým trendům a procesům. Vládní výdaje jsou tedy zásadní složkou makroekonomické politiky a jejich správná správa je klíčová pro udržení stabilního a prosperujícího ekonomického prostředí. Porozumění tomu, jak jsou vládní výdaje rozdělovány, jaké mají dopady a jaké výzvy jsou s nimi spojeny, je nezbytné pro všechny, kdo se zajímají o moderní ekonomiku. Eulerpool se věnuje poskytování nejaktuálnějších a nejpřesnějších informací v této oblasti, což přispívá k lepšímu porozumění a informovanému rozhodování na všech úrovních veřejné politiky.