Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Papua-Nová Guinea Dluh vlády k hrubému domácímu produktu (HDP)
Kurz
Aktuální hodnota Dluh vlády k hrubému domácímu produktu (HDP) v Papua-Nová Guinea je 51,6 % of GDP. Dluh vlády k hrubému domácímu produktu (HDP) v Papua-Nová Guinea vzrostl na 51,6 % of GDP dne 1. 1. 2021, po hodnotě 48,9 % of GDP dne 1. 1. 2020. Od 1. 1. 1994 do 1. 1. 2022 průměrný HDP v Papua-Nová Guinea byl 34,59 % of GDP. Historického maxima bylo dosaženo dne 1. 1. 2021 s hodnotou 51,60 % of GDP, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 1. 2011 s hodnotou 16,30 % of GDP.
Dluh vlády k hrubému domácímu produktu (HDP) ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Dluh státu k HDP | |
---|---|
1. 1. 1994 | 39,40 % of GDP |
1. 1. 1995 | 35,90 % of GDP |
1. 1. 1996 | 37,20 % of GDP |
1. 1. 1997 | 43,20 % of GDP |
1. 1. 1998 | 44,90 % of GDP |
1. 1. 1999 | 41,00 % of GDP |
1. 1. 2000 | 41,60 % of GDP |
1. 1. 2001 | 46,90 % of GDP |
1. 1. 2002 | 46,40 % of GDP |
1. 1. 2003 | 39,70 % of GDP |
1. 1. 2004 | 37,20 % of GDP |
1. 1. 2005 | 31,70 % of GDP |
1. 1. 2006 | 26,10 % of GDP |
1. 1. 2007 | 22,40 % of GDP |
1. 1. 2008 | 21,80 % of GDP |
1. 1. 2009 | 21,80 % of GDP |
1. 1. 2010 | 17,30 % of GDP |
1. 1. 2011 | 16,30 % of GDP |
1. 1. 2012 | 19,10 % of GDP |
1. 1. 2013 | 25,00 % of GDP |
1. 1. 2014 | 28,10 % of GDP |
1. 1. 2015 | 30,40 % of GDP |
1. 1. 2016 | 33,50 % of GDP |
1. 1. 2017 | 32,00 % of GDP |
1. 1. 2018 | 34,00 % of GDP |
1. 1. 2019 | 40,00 % of GDP |
1. 1. 2020 | 48,90 % of GDP |
1. 1. 2021 | 51,60 % of GDP |
Dluh vlády k hrubému domácímu produktu (HDP) Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 1. 2021 | 51,6 % of GDP |
1. 1. 2020 | 48,9 % of GDP |
1. 1. 2019 | 40 % of GDP |
1. 1. 2018 | 34 % of GDP |
1. 1. 2017 | 32 % of GDP |
1. 1. 2016 | 33,5 % of GDP |
1. 1. 2015 | 30,4 % of GDP |
1. 1. 2014 | 28,1 % of GDP |
1. 1. 2013 | 25 % of GDP |
1. 1. 2012 | 19,1 % of GDP |
Podobné makroekonomické ukazatele k Dluh vlády k hrubému domácímu produktu (HDP)
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇵🇬 Index korupce | 29 Points | 30 Points | Ročně |
🇵🇬 Korupční index | 133 | 130 | Ročně |
🇵🇬 Státní rozpočet | -4,4 % of GDP | -5,4 % of GDP | Ročně |
🇵🇬 Vojenské výdaje | 97 mil. USD | 97,5 mil. USD | Ročně |
Obecně je vládní dluh vyjádřený jako procento HDP používán investory k měření schopnosti země splácet budoucí závazky, což ovlivňuje náklady na půjčky a výnosy vládních dluhopisů.
Makrostránky pro ostatní země v Austrálie
Co je Dluh vlády k hrubému domácímu produktu (HDP)
Vítejte na Eulerpool, profesionálním webu zaměřeném na zobrazování makroekonomických dat. V tomto článku se podíváme detailněji na jednu z klíčových makroekonomických kategorií, kterou je poměr vládního dluhu k HDP (Hrubý domácí produkt). Tento indikátor je mimořádně důležitý pro pochopení stability a udržitelnosti veřejných financí v různých zemích, včetně České republiky. Vládní dluh označuje celkový objem finančních závazků, které vláda dané země má vůči věřitelům, což mohou být jak domácí, tak zahraniční subjekty. Tento dluh zahrnuje různé dluhové instrumenty, například státní dluhopisy, půjčky a další formy závazků. Poměr dluhu k HDP se vypočítává jako procentuální vyjádření celkového dluhu vlády k ročnímu HDP země. Tato míra je velmi užitečná, protože umožňuje porovnat úroveň dluhu napříč různými zeměmi nezávisle na velikosti jejich ekonomik. Jedním z klíčových aspektů, který stojí za pozornost při analýze poměru vládního dluhu k HDP, je to, jak vlády využívají vypůjčené prostředky. Dluh může být použit k financování rozvoje infrastruktury, vzdělávání, zdravotní péče a dalších klíčových veřejných služeb. Z tohoto pohledu může být určitá úroveň dluhu považována za pozitivní, pokud vede k dlouhodobému ekonomickému růstu a zlepšení životní úrovně obyvatelstva. Na druhé straně, nadměrný dluh může být neudržitelný a mohou z něj plynout vážné ekonomické problémy. V kontextu Evropské unie a specificky České republiky se často diskutuje o Maastrichtských kritériích, která stanovují maximální povolenou hranici poměru vládního dluhu k HDP na 60 %. Tento limit byl zaveden s cílem zajistit fiskální disciplínu a stabilitu eura ve státech, které přijaly tuto měnu. Česká republika stále používá svou vlastní měnu, avšak sledování tohoto kritéria je i pro ni důležité kvůli hodnocení fiskální zdraví a možnostem budoucí integrace do eurozóny. Faktory ovlivňující vládní dluh jsou komplexní. Jsou zde jak interní faktory, jako jsou výdaje na veřejné služby a politická rozhodnutí, tak externí faktory, včetně globálních ekonomických podmínek, úrokových sazeb a měnových kurzů. Například zvýšení úrokových sazeb může vést ke zvýšení nákladů na obsluhu dluhu, což následně ovlivňuje státní rozpočet. Současná pandemická situace Covid-19 také významně ovlivnila úroveň vládního dluhu, neboť mnohé vlády zvýšily výdaje na zdravotnictví a ekonomické stimulační programy, aby podpořily své ekonomiky v době krize. Při hodnocení poměru dluhu k HDP je důležité také zvážit strukturu dluhu. Krátkodobý dluh může vytvářet vyšší rizika refinancování než dlouhodobý dluh, protože vláda musí pravidelně obnovovat své závazky. Vysoký podíl zahraničního dluhu může zvýšit závislost na vnějším financování a vystavit zemi riziku měnové krize. Vysoký poměr dluhu k HDP může vést také ke snížení důvěry investorů a vyšším úrokovým nákladům na nové půjčky. To může mít za následek sníženou schopnost vlády financovat důležité veřejné projekty a služby. Proto je důležité, aby vlády pečlivě monitorovaly a řídily svůj dluh, aby zajistily dlouhodobou fiskální udržitelnost. Při sledování dat na Eulerpoolu můžete získat přehled o vývoji poměru vládního dluhu k HDP v různých zemích, včetně historických trendů a projekcí do budoucna. Naše platforma nabízí detailní grafy a analýzy, které vám pomohou pochopit složitosti tohoto indikátoru a jeho vliv na ekonomiku. Dále je třeba zmínit, že vládní deuda k HDP je úzce spjata s dalšími makroekonomickými ukazateli jako jsou inflace, úrokové sazby a míra nezaměstnanosti. Vyšší vládní dluh může vést k nárůstu inflace, pokud je financován prostřednictvím monetizace dluhu. To může mít negativní dopad na kupní sílu obyvatelstva a celkovou ekonomickou stabilitu. V závěru je vhodné zdůraznit, že i když je poměr vládního dluhu k HDP důležitým ukazatelem, neměl by být posuzován izolovaně. Je třeba zohlednit celkovou ekonomickou situaci, strukturu ekonomiky a politické prostředí. Pouze tímto komplexním přístupem lze získat skutečný obraz o fiskálním zdraví země. Na Eulerpool nabízíme přístup k hlubokým a spolehlivým makroekonomickým datům, které vám umožní provádět důkladné analýzy a informované rozhodnutí. Děkujeme, že jste se rozhodli využít naši platformu pro vaše ekonomické studie a analýzy.