Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Kypr Zahraniční dluh k hrubému domácímu produktu (HDP)
Kurz
Aktuální hodnota Zahraniční dluh k hrubému domácímu produktu (HDP) v Kypr je 589 % of GDP. Zahraniční dluh k hrubému domácímu produktu (HDP) v Kypr klesl na 589 % of GDP dne 1. 6. 2023, po té, co byl 599 % of GDP dne 1. 3. 2023. Od 1. 3. 2013 do 1. 9. 2023, průměrný HDP v Kypr byl 912,16 % of GDP. Historicky nejvyšší hodnoty bylo dosaženo dne 1. 12. 2015 s 1 255,00 % of GDP, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 9. 2023 s 556,00 % of GDP.
Zahraniční dluh k hrubému domácímu produktu (HDP) ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Zahraniční dluh k HDP | |
---|---|
1. 3. 2013 | 899,00 % of GDP |
1. 6. 2013 | 898,00 % of GDP |
1. 9. 2013 | 918,00 % of GDP |
1. 12. 2013 | 959,00 % of GDP |
1. 3. 2014 | 997,00 % of GDP |
1. 6. 2014 | 1 056,00 % of GDP |
1. 9. 2014 | 1 097,00 % of GDP |
1. 12. 2014 | 1 145,00 % of GDP |
1. 3. 2015 | 1 180,00 % of GDP |
1. 6. 2015 | 1 200,00 % of GDP |
1. 9. 2015 | 1 221,00 % of GDP |
1. 12. 2015 | 1 255,00 % of GDP |
1. 3. 2016 | 1 214,00 % of GDP |
1. 6. 2016 | 1 182,00 % of GDP |
1. 9. 2016 | 1 163,00 % of GDP |
1. 12. 2016 | 1 139,00 % of GDP |
1. 3. 2017 | 1 114,00 % of GDP |
1. 6. 2017 | 1 084,00 % of GDP |
1. 9. 2017 | 1 024,00 % of GDP |
1. 12. 2017 | 1 021,00 % of GDP |
1. 3. 2018 | 972,00 % of GDP |
1. 6. 2018 | 930,00 % of GDP |
1. 9. 2018 | 935,00 % of GDP |
1. 12. 2018 | 892,00 % of GDP |
1. 3. 2019 | 849,00 % of GDP |
1. 6. 2019 | 856,00 % of GDP |
1. 9. 2019 | 826,00 % of GDP |
1. 12. 2019 | 824,00 % of GDP |
1. 3. 2020 | 788,00 % of GDP |
1. 6. 2020 | 812,00 % of GDP |
1. 9. 2020 | 811,00 % of GDP |
1. 12. 2020 | 795,00 % of GDP |
1. 3. 2021 | 754,00 % of GDP |
1. 6. 2021 | 735,00 % of GDP |
1. 9. 2021 | 714,00 % of GDP |
1. 12. 2021 | 692,00 % of GDP |
1. 3. 2022 | 653,00 % of GDP |
1. 6. 2022 | 647,00 % of GDP |
1. 9. 2022 | 618,00 % of GDP |
1. 12. 2022 | 610,00 % of GDP |
1. 3. 2023 | 599,00 % of GDP |
1. 6. 2023 | 589,00 % of GDP |
Zahraniční dluh k hrubému domácímu produktu (HDP) Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 6. 2023 | 589 % of GDP |
1. 3. 2023 | 599 % of GDP |
1. 12. 2022 | 610 % of GDP |
1. 9. 2022 | 618 % of GDP |
1. 6. 2022 | 647 % of GDP |
1. 3. 2022 | 653 % of GDP |
1. 12. 2021 | 692 % of GDP |
1. 9. 2021 | 714 % of GDP |
1. 6. 2021 | 735 % of GDP |
1. 3. 2021 | 754 % of GDP |
Podobné makroekonomické ukazatele k Zahraniční dluh k hrubému domácímu produktu (HDP)
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇨🇾 Běžný účet k HDP | -12,1 % of GDP | -7,9 % of GDP | Ročně |
🇨🇾 Exporty | 351,022 mil. EUR | 261,021 mil. EUR | Měsíčně |
🇨🇾 Importy | 1,094 mld. EUR | 816,796 mil. EUR | Měsíčně |
🇨🇾 Index terorismu | 0,616 Points | 1,392 Points | Ročně |
🇨🇾 Obchodní bilance | -743,08 mil. EUR | -555,775 mil. EUR | Měsíčně |
🇨🇾 Převody | 22,1 mil. EUR | 17,3 mil. EUR | čtvrtletí |
🇨🇾 Příjezdy turistů | 333 563 | 202 256 | Měsíčně |
🇨🇾 Příjmy z cestovního ruchu | 474 mil. EUR | 385,2 mil. EUR | Měsíčně |
🇨🇾 Současný účet | -856 mil. EUR | -522,1 mil. EUR | čtvrtletí |
🇨🇾 Toky kapitálu | -173,2 mil. EUR | -978,6 mil. EUR | čtvrtletí |
🇨🇾 Zahraniční dluh | 172,162 mld. EUR | 171,697 mld. EUR | čtvrtletí |
🇨🇾 Zlaté rezervy | 13,9 Tonnes | 13,9 Tonnes | čtvrtletí |
Makrostránky pro ostatní země v Evropa
- 🇦🇱Albánie
- 🇦🇹Rakousko
- 🇧🇾Bělorusko
- 🇧🇪Belgie
- 🇧🇦Bosna a Hercegovina
- 🇧🇬Bulharsko
- 🇭🇷Chorvatsko
- 🇨🇿Česká republika
- 🇩🇰Dánsko
- 🇪🇪Estonsko
- 🇫🇴Faerské ostrovy
- 🇫🇮Finsko
- 🇫🇷Francie
- 🇩🇪Německo
- 🇬🇷Řecko
- 🇭🇺Maďarsko
- 🇮🇸Island
- 🇮🇪Irsko
- 🇮🇹Itálie
- 🇽🇰Kosovo
- 🇱🇻Lotyšsko
- 🇱🇮Lichtenštejnsko
- 🇱🇹Litva
- 🇱🇺Lucembursko
- 🇲🇰Severní Makedonie
- 🇲🇹Malta
- 🇲🇩Vltava
- 🇲🇨Monako
- 🇲🇪Montenegro
- 🇳🇱Nizozemsko
- 🇳🇴Norsko
- 🇵🇱Polsko
- 🇵🇹Portugalsko
- 🇷🇴Rumunsko
- 🇷🇺Rusko
- 🇷🇸Srbsko
- 🇸🇰Slovensko
- 🇸🇮Slovinsko
- 🇪🇸Španělsko
- 🇸🇪Švédsko
- 🇨🇭Švýcarsko
- 🇺🇦Ukrajina
- 🇬🇧Spojené království
- 🇦🇩Andorra
Co je Zahraniční dluh k hrubému domácímu produktu (HDP)
Externí dluh k HDP neboli podíl zahraničního dluhu na hrubém domácím produktu je klíčovým ukazatelem, který vyhodnocuje finanční zdraví a ekonomickou stabilitu země. Tento indikátor je dost neocenitelný pro investory, analytiky a tvůrce politik, protože poskytuje hluboký pohled na úroveň dluhové závislosti dané ekonomiky vůči zahraničí. Na našem profesionálním webu Eulerpool, který se specializuje na zobrazení makroekonomických dat, je tento ukazatel jedním z nejvyhledávanějších a používá se pro různé analytické i prediktivní účely. Základem pro pochopení externího dluhu k HDP je pojmenování jednotlivých složek. Externí dluh představuje celkovou částku peněz, kterou vláda, podniky nebo jednotlivci v dané zemi dluží zahraničním věřitelům. Je to ve své podstatě závazek, který vznikl vůči neobyvatelům dané ekonomiky. Externí dluh může být tvořen různými složkami, jako jsou úvěry, půjčky, zahraniční obligace, a další formy finančních závazků. Hrubý domácí produkt (HDP) je celkový hodnotový výstup produkce zboží a služeb v rámci národních hranic během určitého časového období. Kombinací těchto dvou veličin, tj. externího dluhu a HDP, získáváme kvocient, který ukazuje, jak velkou část ekonomiky tvoří dluhová závislost na zahraničí. Podíl externího dluhu na HDP se běžně vyjadřuje v procentech a pomáhá hodnotit, jaká část ekonomické produkce by teoreticky byla potřeba ke splacení zahraničního dluhu. Například pokud má země externí dluh, který odpovídá 50 % jejího HDP, znamená to, že padesát procent její roční ekonomické produkce by bylo třeba ke splacení tohoto dluhu, což poskytuje důležitý náhled na udržitelnost její fiskální politiky a solventnost. Země s vysokým podílem externího dluhu k HDP často čelí větším rizikům finančních krizí a ekonomických nestabilit. Pokud daná země nemá dostatek devizových rezerv nebo schopnost generovat dostatečné příjmy pro splácení těchto závazků, může být nucena se uchýlit k obtížným opatřením jako devalvace měny, zvýšení úrokových sazeb nebo dokonce žádost o pomoc od mezinárodních institucí, jako je Mezinárodní měnový fond (IMF). Takové situace mohou vést k sociálním nepokojům, zvýšení chudoby a dalším negativním dopadům na ekonomiku a obyvatelstvo. Dalším faktorem, který hraje roli při hodnocení externího dluhu, je struktura tohoto dluhu. Zahrnutí dlouhodobého a krátkodobého dluhu, stejně jako podmínek splácení, úrokových sazeb a měny, ve které je dluh denominován, je zásadní pro pochopení jeho efektu na ekonomiku. Krátkodobý dluh, který je nutné splatit v blízké době, představuje větší riziko než dlouhodobý dluh, zejména pokud je ekonomika náchylná k výkyvům v příjmech nebo je vystavena externím šokům. Naše platforma Eulerpool se zaměřuje na poskytování nejspolehlivějších a nejaktuálnějších dat o externím dluhu a dalších makroekonomických indikátorech. Nabízíme různé analytické nástroje, které umožňují podrobnou a komplexní analýzu těchto údajů pro profesionální uživatele. Pomocí našich služeb mohou investoři, ekonomové a různí odborníci získat hlubší vhled do vývoje této důležité metriky a lépe se připravit na eventuální tržní pohyby nebo ekonomické kroky. Externí dluh k HDP je také důležitým ukazatelem pro srovnání mezi zeměmi. Umožňuje hodnotit, jak si jednotlivé národní ekonomiky stojí ve vztahu k mezinárodním standardům a k sobě navzájem. To je výhodné jak pro investory hledající příležitosti na nových trzích, tak pro politiky, kteří potřebují objektivní analýzy pro tvorbu hospodářských strategií. Vysoká úroveň externího dluhu k HDP může být předzvěstí potřeby strukturálních reforem, které by měly zvýšit ekonomickou odolnost a stabilitu. V kontextu současných globálních ekonomických podmínek je sledování externího dluhu ještě důležitější. Globalizace a propojení trhů znamenají, že šok v jedné části světa může rychle přenést své účinky na jiné ekonomiky, což zvyšuje význam detailní a přesné analýzy makroekonomických indikátorů jako je externí dluh k HDP. Shrnutím lze říci, že ukazatel externího dluhu k HDP je nezbytným nástrojem pro pochopení ekonomických rizik a výzev, kterým země čelí. Na webu Eulerpool poskytujeme analytické nástroje a data, která pomáhají našim uživatelům provádět sofistikované analýzy a rozhodovat se na základě spolehlivých informací. Tímto způsobem přispíváme k lepšímu finančnímu plánování, informovanému rozhodování a celkově vyšší míře ekonomické stability.