Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Kypr Příjmy vlády
Kurz
Aktuální hodnota Příjmy vlády v Kypr je 3,283 mld. EUR. Příjmy vlády v Kypr klesly na 3,283 mld. EUR k 1. 3. 2024, poté co byly 3,826 mld. EUR k 1. 12. 2023. Od 1. 3. 1995 do 1. 3. 2024 byl průměrný HDP v Kypr 1,60 mld. EUR. Historického maxima bylo dosaženo k 1. 12. 2023 s 3,83 mld. EUR, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána k 1. 3. 1995 s 465,70 mil. EUR.
Příjmy vlády ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Státní příjmy | |
---|---|
1. 3. 1995 | 465,70 mil. EUR |
1. 6. 1995 | 545,50 mil. EUR |
1. 9. 1995 | 576,60 mil. EUR |
1. 12. 1995 | 731,60 mil. EUR |
1. 3. 1996 | 477,10 mil. EUR |
1. 6. 1996 | 563,10 mil. EUR |
1. 9. 1996 | 589,70 mil. EUR |
1. 12. 1996 | 759,80 mil. EUR |
1. 3. 1997 | 495,20 mil. EUR |
1. 6. 1997 | 580,00 mil. EUR |
1. 9. 1997 | 609,60 mil. EUR |
1. 12. 1997 | 777,30 mil. EUR |
1. 3. 1998 | 556,70 mil. EUR |
1. 6. 1998 | 635,40 mil. EUR |
1. 9. 1998 | 690,00 mil. EUR |
1. 12. 1998 | 870,60 mil. EUR |
1. 3. 1999 | 593,60 mil. EUR |
1. 6. 1999 | 672,20 mil. EUR |
1. 9. 1999 | 727,40 mil. EUR |
1. 12. 1999 | 934,80 mil. EUR |
1. 3. 2000 | 739,10 mil. EUR |
1. 6. 2000 | 816,00 mil. EUR |
1. 9. 2000 | 870,10 mil. EUR |
1. 12. 2000 | 991,40 mil. EUR |
1. 3. 2001 | 837,60 mil. EUR |
1. 6. 2001 | 853,70 mil. EUR |
1. 9. 2001 | 934,30 mil. EUR |
1. 12. 2001 | 1,17 mld. EUR |
1. 3. 2002 | 867,50 mil. EUR |
1. 6. 2002 | 832,40 mil. EUR |
1. 9. 2002 | 960,80 mil. EUR |
1. 12. 2002 | 1,25 mld. EUR |
1. 3. 2003 | 942,70 mil. EUR |
1. 6. 2003 | 937,50 mil. EUR |
1. 9. 2003 | 954,50 mil. EUR |
1. 12. 2003 | 1,61 mld. EUR |
1. 3. 2004 | 1,04 mld. EUR |
1. 6. 2004 | 1,11 mld. EUR |
1. 9. 2004 | 1,11 mld. EUR |
1. 12. 2004 | 1,57 mld. EUR |
1. 3. 2005 | 1,40 mld. EUR |
1. 6. 2005 | 1,12 mld. EUR |
1. 9. 2005 | 1,35 mld. EUR |
1. 12. 2005 | 1,62 mld. EUR |
1. 3. 2006 | 1,26 mld. EUR |
1. 6. 2006 | 1,34 mld. EUR |
1. 9. 2006 | 1,65 mld. EUR |
1. 12. 2006 | 1,78 mld. EUR |
1. 3. 2007 | 1,57 mld. EUR |
1. 6. 2007 | 1,53 mld. EUR |
1. 9. 2007 | 1,99 mld. EUR |
1. 12. 2007 | 2,05 mld. EUR |
1. 3. 2008 | 1,64 mld. EUR |
1. 6. 2008 | 1,68 mld. EUR |
1. 9. 2008 | 2,20 mld. EUR |
1. 12. 2008 | 1,95 mld. EUR |
1. 3. 2009 | 1,54 mld. EUR |
1. 6. 2009 | 1,60 mld. EUR |
1. 9. 2009 | 1,87 mld. EUR |
1. 12. 2009 | 1,85 mld. EUR |
1. 3. 2010 | 1,74 mld. EUR |
1. 6. 2010 | 1,62 mld. EUR |
1. 9. 2010 | 1,86 mld. EUR |
1. 12. 2010 | 1,98 mld. EUR |
1. 3. 2011 | 1,62 mld. EUR |
1. 6. 2011 | 1,68 mld. EUR |
1. 9. 2011 | 2,00 mld. EUR |
1. 12. 2011 | 1,94 mld. EUR |
1. 3. 2012 | 1,78 mld. EUR |
1. 6. 2012 | 1,52 mld. EUR |
1. 9. 2012 | 1,93 mld. EUR |
1. 12. 2012 | 1,86 mld. EUR |
1. 3. 2013 | 1,39 mld. EUR |
1. 6. 2013 | 1,63 mld. EUR |
1. 9. 2013 | 1,72 mld. EUR |
1. 12. 2013 | 1,99 mld. EUR |
1. 3. 2014 | 1,68 mld. EUR |
1. 6. 2014 | 1,65 mld. EUR |
1. 9. 2014 | 1,89 mld. EUR |
1. 12. 2014 | 1,85 mld. EUR |
1. 3. 2015 | 1,62 mld. EUR |
1. 6. 2015 | 1,66 mld. EUR |
1. 9. 2015 | 1,84 mld. EUR |
1. 12. 2015 | 1,97 mld. EUR |
1. 3. 2016 | 1,67 mld. EUR |
1. 6. 2016 | 1,52 mld. EUR |
1. 9. 2016 | 1,85 mld. EUR |
1. 12. 2016 | 2,09 mld. EUR |
1. 3. 2017 | 1,73 mld. EUR |
1. 6. 2017 | 1,69 mld. EUR |
1. 9. 2017 | 2,10 mld. EUR |
1. 12. 2017 | 2,26 mld. EUR |
1. 3. 2018 | 1,96 mld. EUR |
1. 6. 2018 | 1,95 mld. EUR |
1. 9. 2018 | 2,18 mld. EUR |
1. 12. 2018 | 2,36 mld. EUR |
1. 3. 2019 | 2,02 mld. EUR |
1. 6. 2019 | 2,08 mld. EUR |
1. 9. 2019 | 2,45 mld. EUR |
1. 12. 2019 | 2,58 mld. EUR |
1. 3. 2020 | 2,14 mld. EUR |
1. 6. 2020 | 1,57 mld. EUR |
1. 9. 2020 | 2,27 mld. EUR |
1. 12. 2020 | 2,51 mld. EUR |
1. 3. 2021 | 2,15 mld. EUR |
1. 6. 2021 | 1,97 mld. EUR |
1. 9. 2021 | 2,71 mld. EUR |
1. 12. 2021 | 3,13 mld. EUR |
1. 3. 2022 | 2,48 mld. EUR |
1. 6. 2022 | 2,34 mld. EUR |
1. 9. 2022 | 3,33 mld. EUR |
1. 12. 2022 | 3,39 mld. EUR |
1. 3. 2023 | 2,89 mld. EUR |
1. 6. 2023 | 2,62 mld. EUR |
1. 9. 2023 | 3,57 mld. EUR |
1. 12. 2023 | 3,83 mld. EUR |
1. 3. 2024 | 3,28 mld. EUR |
Příjmy vlády Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 3. 2024 | 3,283 mld. EUR |
1. 12. 2023 | 3,826 mld. EUR |
1. 9. 2023 | 3,575 mld. EUR |
1. 6. 2023 | 2,621 mld. EUR |
1. 3. 2023 | 2,893 mld. EUR |
1. 12. 2022 | 3,387 mld. EUR |
1. 9. 2022 | 3,328 mld. EUR |
1. 6. 2022 | 2,34 mld. EUR |
1. 3. 2022 | 2,484 mld. EUR |
1. 12. 2021 | 3,133 mld. EUR |
Podobné makroekonomické ukazatele k Příjmy vlády
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇨🇾 Dluh státu k HDP | 77,3 % of GDP | 85,6 % of GDP | Ročně |
🇨🇾 Hodnota státního rozpočtu | 45,1 mil. EUR | 811,4 mil. EUR | čtvrtletí |
🇨🇾 Index korupce | 53 Points | 52 Points | Ročně |
🇨🇾 Korupční index | 49 | 51 | Ročně |
🇨🇾 Státní rozpočet | 3,1 % of GDP | 2,7 % of GDP | Ročně |
🇨🇾 Státní výdaje | 2,684 mld. EUR | 3,781 mld. EUR | čtvrtletí |
🇨🇾 Vojenské výdaje | 566,9 mil. USD | 523,5 mil. USD | Ročně |
🇨🇾 Výdaje státu | 1,169 mld. EUR | 1,169 mld. EUR | čtvrtletí |
🇨🇾 Výdaje státu k HDP | 40,2 % of GDP | 38,8 % of GDP | Ročně |
🇨🇾 Žádosti o azyl | 190 persons | 170 persons | Měsíčně |
Vládní příjmy se týkají všech příjmů, které vláda získává, včetně daní, celních poplatků, příjmů ze státních podniků, kapitálových příjmů a zahraniční pomoci. Vládní příjmy jsou součástí výpočtu rozpočtové bilance vlády.
Makrostránky pro ostatní země v Evropa
- 🇦🇱Albánie
- 🇦🇹Rakousko
- 🇧🇾Bělorusko
- 🇧🇪Belgie
- 🇧🇦Bosna a Hercegovina
- 🇧🇬Bulharsko
- 🇭🇷Chorvatsko
- 🇨🇿Česká republika
- 🇩🇰Dánsko
- 🇪🇪Estonsko
- 🇫🇴Faerské ostrovy
- 🇫🇮Finsko
- 🇫🇷Francie
- 🇩🇪Německo
- 🇬🇷Řecko
- 🇭🇺Maďarsko
- 🇮🇸Island
- 🇮🇪Irsko
- 🇮🇹Itálie
- 🇽🇰Kosovo
- 🇱🇻Lotyšsko
- 🇱🇮Lichtenštejnsko
- 🇱🇹Litva
- 🇱🇺Lucembursko
- 🇲🇰Severní Makedonie
- 🇲🇹Malta
- 🇲🇩Vltava
- 🇲🇨Monako
- 🇲🇪Montenegro
- 🇳🇱Nizozemsko
- 🇳🇴Norsko
- 🇵🇱Polsko
- 🇵🇹Portugalsko
- 🇷🇴Rumunsko
- 🇷🇺Rusko
- 🇷🇸Srbsko
- 🇸🇰Slovensko
- 🇸🇮Slovinsko
- 🇪🇸Španělsko
- 🇸🇪Švédsko
- 🇨🇭Švýcarsko
- 🇺🇦Ukrajina
- 🇬🇧Spojené království
- 🇦🇩Andorra
Co je Příjmy vlády
Kategorie „Vládní příjmy“ na webu Eulerpool nabízí komplexní přehled o finančních zdrojích, které vlády jednotlivých států získávají. Vládní příjmy jsou klíčovým ukazatelem makroekonomického zdraví země, neboť ovlivňují schopnost státu financovat veřejné služby, provádět investice a plnit své závazky vůči obyvatelstvu. Naše platforma poskytuje přesná a aktuální data, která vám umožní lépe pochopit strukturu a dynamiku vládních příjmů v různých ekonomikách. Vládní příjmy se skládají z několika základních komponent, mezi které patří daňové příjmy, nedaňové příjmy a kapitálové příjmy. Daňové příjmy jsou největší složkou a zahrnují daně z příjmu, spotřební daně, DPH, celní poplatky a další. Nedaňové příjmy zahrnují například příjmy z majetku, které stát vlastní, a různé poplatky za státní služby. Kapitálové příjmy pak obvykle pocházejí z prodeje státního majetku. Daňové příjmy jsou kritickým prvkem rozpočtového procesu. Přímé daně, jako jsou daně z příjmu fyzických a právnických osob, tvoří velkou část daňových příjmů. Tyto daně jsou pružné a reagují na změny v ekonomické aktivitě. V obdobích hospodářského růstu se jejich výnosy zvyšují, zatímco v době recese mohou klesat. Nepřímé daně, jako je DPH a spotřební daně, jsou méně citlivé na ekonomické cykly, ale jejich výnosy mohou být ovlivněny změnami v spotřebitelském chování a inflaci. Analýza daňových příjmů na naší platformě vám umožní sledovat tyto trendy a získat cenné poznatky o fiskální politice jednotlivých zemí. Nedaňové příjmy také hrají důležitou roli v rozpočtovém rámce státu. Tyto příjmy mohou být stabilnější a méně náchylné na ekonomické výkyvy ve srovnání s daňovými příjmy. Patří sem různé poplatky, sazby a licenční poplatky, které stát vybírá za poskytování specifických služeb. Mezi významné nedaňové příjmy patří například příjmy z veřejných podniků, úroky z veřejných financí a pronájmy státního majetku. Data o nedaňových příjmech na Eulerpool vám poskytnou detailní přehled o dalších zdrojích financování vlády. Kapitálové příjmy, i když obvykle tvoří menší část celkových vládních příjmů, mohou mít významný vliv na schopnost vlády financovat jednorázové výdaje a investice. Tyto příjmy mohou pocházet z privatizace státního majetku, prodeje půdy či jiných nemovitostí nebo z výnosů finančních aktiv. Vzhledem k jejich jednorázové povaze je důležité sledovat, jak tyto příjmy ovlivňují dlouhodobou fiskální udržitelnost. Naše platforma vám umožní snadno sledovat a analyzovat tyto kapitálové příjmy napříč různými zeměmi. Fiskální ukazatele vládních příjmů jsou zásadní pro hodnocení rozpočtové politiky a finanční stability státu. Sledujeme nejen absolutní výše příjmů, ale také jejich podíl na HDP, což poskytuje relativní měřítko vyjadřující sílu fiskální politiky v kontextu ekonomického výkonu. Vysoký podíl vládních příjmů na HDP může naznačovat silnou daňovou základnu a efektivní výběr daní, zatímco nízký podíl může signalizovat potřebu reformy daňové politiky. Regionalní a mezinárodní srovnání vládních příjmů na naší platformě Eulerpool vám umožní posoudit, jak jednotlivé země řeší problematiku veřejných financí. Tyto srovnání jsou cenným nástrojem pro investory, ekonomy a tvůrce politik, kteří hledají výkonnostní standardy a osvědčené postupy. Našimi analýzami můžete sledovat, jak různé daňové reformy a změny v hospodářské politice ovlivňují vládní příjmy a celkovou fiskální pozici země. Kromě kvantitativních údajů vám poskytujeme i kvalitativní analýze legislativních a politických faktorů, které ovlivňují vládní příjmy. Sledujeme změny v daňové legislativě, zavádění nových daní, zrušení starých daní a různé fiskální iniciativy, které mohou mít dopad na budoucí příjmy. Tato hloubková analýza vám umožní lépe porozumět dynamice vládních příjmů a jejich dopadu na makroekonomické prostředí. Eulerpool je vaše spolehlivá platforma pro průzkum, analýzu a sledování vládních příjmů. S našimi nástroji a daty budete mít přístup k důležitým informacím, které vám pomohou lépe pochopit, jak vlády získávají své příjmy a jak tyto příjmy ovlivňují ekonomickou stabilitu a růst. Naše platforma je navržena tak, aby byla uživatelsky přívětivá a poskytovala hluboké vhledy a analýzy, které jsou nezbytné pro kvalifikované rozhodování v oblasti makroekonomických studií a investic.