Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Francie Věková hranice pro odchod do důchodu žen
Kurz
Aktuální hodnota Věková hranice pro odchod do důchodu žen v Francie je 62,25 roks. Věková hranice pro odchod do důchodu žen v Francie vzrostla na 62,25 roks dne 1. 1. 2023, poté, co byla 62 roks dne 1. 1. 2022. Od 1. 1. 2009 do 1. 1. 2024 byl průměrný HDP v Francie 61,80 roks. Historické maximum bylo dosaženo dne 1. 1. 2024 s 62,50 roks, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 1. 2009 s 60,00 roks.
Věková hranice pro odchod do důchodu žen ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Důchodový věk žen | |
---|---|
1. 1. 2009 | 60,00 Years |
1. 1. 2010 | 60,00 Years |
1. 1. 2011 | 62,00 Years |
1. 1. 2012 | 62,00 Years |
1. 1. 2013 | 62,00 Years |
1. 1. 2014 | 62,00 Years |
1. 1. 2015 | 62,00 Years |
1. 1. 2016 | 62,00 Years |
1. 1. 2017 | 62,00 Years |
1. 1. 2018 | 62,00 Years |
1. 1. 2019 | 62,00 Years |
1. 1. 2020 | 62,00 Years |
1. 1. 2021 | 62,00 Years |
1. 1. 2022 | 62,00 Years |
1. 1. 2023 | 62,25 Years |
Věková hranice pro odchod do důchodu žen Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 1. 2023 | 62,25 roks |
1. 1. 2022 | 62 roks |
1. 1. 2021 | 62 roks |
1. 1. 2020 | 62 roks |
1. 1. 2019 | 62 roks |
1. 1. 2018 | 62 roks |
1. 1. 2017 | 62 roks |
1. 1. 2016 | 62 roks |
1. 1. 2015 | 62 roks |
1. 1. 2014 | 62 roks |
Podobné makroekonomické ukazatele k Věková hranice pro odchod do důchodu žen
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇫🇷 částečný úvazek | 4,801 mil. | 4,768 mil. | čtvrtletí |
🇫🇷 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti | 1,7 % | 1,8 % | čtvrtletí |
🇫🇷 Důchodový věk mužů | 62,25 Years | 62 Years | Ročně |
🇫🇷 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo | 27,774 mil. | 27,663 mil. | čtvrtletí |
🇫🇷 Minimální mzdy | 1 766,92 EUR/Month | 1 766,92 EUR/Month | čtvrtletí |
🇫🇷 Míra nezaměstnanosti | 7,3 % | 7,5 % | čtvrtletí |
🇫🇷 Míra nezaměstnanosti mladých lidí | 17,7 % | 17,3 % | Měsíčně |
🇫🇷 Míra zaměstnanosti | 69 % | 68,8 % | čtvrtletí |
🇫🇷 Míra zaměstnanosti | 74,5 % | 74,5 % | čtvrtletí |
🇫🇷 Mzdové listiny mimo zemědělství | 27,13 mil. | 27,142 mil. | čtvrtletí |
🇫🇷 Mzdy | 3 466 EUR/Month | 3 321 EUR/Month | Ročně |
🇫🇷 Mzdy ve výrobě | 119,9 points | 119,2 points | čtvrtletí |
🇫🇷 Nabídky práce | 309 900 | 305 000 | Měsíčně |
🇫🇷 Náklady na práci | 119,2 points | 118,5 points | čtvrtletí |
🇫🇷 Osoby bez zaměstnání | 2,835 mil. | 2,816 mil. | Měsíčně |
🇫🇷 Plný úvazek | 23,647 mil. | 23,376 mil. | čtvrtletí |
🇫🇷 Počáteční žádosti o podporu v nezaměstnanosti | -12 700 | -26 100 | Měsíčně |
🇫🇷 populace | 68,14 mil. | 67,93 mil. | Ročně |
🇫🇷 Produktivita | 100,152 points | 100,052 points | čtvrtletí |
🇫🇷 Průměrný počet hodin týdně | 31,1 Hours | 31,3 Hours | čtvrtletí |
🇫🇷 Růst mezd | 2,9 % | 3,3 % | čtvrtletí |
🇫🇷 Státní mzdové a platové účetnictví | 6,036 mil. | 6,02 mil. | čtvrtletí |
🇫🇷 výrobní mzdy | 2,86 mil. | 2,857 mil. | čtvrtletí |
🇫🇷 Zaměstnanost mimo zemědělství soukromá | 21,155 mil. | 21,163 mil. | čtvrtletí |
🇫🇷 Změna zaměstnanosti | 0,2 % | 0,1 % | čtvrtletí |
Makrostránky pro ostatní země v Evropa
- 🇦🇱Albánie
- 🇦🇹Rakousko
- 🇧🇾Bělorusko
- 🇧🇪Belgie
- 🇧🇦Bosna a Hercegovina
- 🇧🇬Bulharsko
- 🇭🇷Chorvatsko
- 🇨🇾Kypr
- 🇨🇿Česká republika
- 🇩🇰Dánsko
- 🇪🇪Estonsko
- 🇫🇴Faerské ostrovy
- 🇫🇮Finsko
- 🇩🇪Německo
- 🇬🇷Řecko
- 🇭🇺Maďarsko
- 🇮🇸Island
- 🇮🇪Irsko
- 🇮🇹Itálie
- 🇽🇰Kosovo
- 🇱🇻Lotyšsko
- 🇱🇮Lichtenštejnsko
- 🇱🇹Litva
- 🇱🇺Lucembursko
- 🇲🇰Severní Makedonie
- 🇲🇹Malta
- 🇲🇩Vltava
- 🇲🇨Monako
- 🇲🇪Montenegro
- 🇳🇱Nizozemsko
- 🇳🇴Norsko
- 🇵🇱Polsko
- 🇵🇹Portugalsko
- 🇷🇴Rumunsko
- 🇷🇺Rusko
- 🇷🇸Srbsko
- 🇸🇰Slovensko
- 🇸🇮Slovinsko
- 🇪🇸Španělsko
- 🇸🇪Švédsko
- 🇨🇭Švýcarsko
- 🇺🇦Ukrajina
- 🇬🇧Spojené království
- 🇦🇩Andorra
Co je Věková hranice pro odchod do důchodu žen
Na stránkách Eulerpool, specializované platformě pro makroekonomické údaje, se věnujeme analýze širokého spektra ekonomických aspektů a jejich vlivu na různé demografické skupiny. V kategorii "Retirement Age Women" (Ženy v důchodovém věku) se zaměřujeme na specifické ekonomické podmínky a faktory, které ovlivňují tuto skupinu v českém kontextu. Důchodový věk žen je téma, které má významný dopad na celou společnost, vývoj pracovního trhu, zdravotní systém, sociální politiku a celkovou ekonomickou stabilitu. Naše analýza zahrnuje několik klíčových oblastí. Jednou z nich je demografická struktura české populace. S rostoucí délkou života a změnami v porodnosti se proporce starší populace zvyšuje. Podle dat ČSÚ se očekává, že počet lidí ve věku nad 65 let bude kontinuálně růst. Toto má přímý dopad na penzijní systém a zdravotnictví, a to zejména proto, že ženy tvoří většinu starší populace díky jejich delší průměrné délce života. Dalším důležitým hlediskem je pracovní zapojení žen před dosažením důchodového věku. Historicky byly ženy často znevýhodňovány na trhu práce, což se projevuje nižšími mzdami a častější prací na částečný úvazek. Tyto faktory se následně odrážejí v nižších důchodech, což může vést k ekonomické nejistotě v seniorském věku. Podle údajů Eurostatu činí genderový důchodový rozdíl v České republice kolem 12%, což je pod průměrem EU, avšak stále významné číslo. V kontextu sociální politiky je rovněž nutné zaměřit se na podpůrné mechanismy a programy, které mohou ženám v důchodovém věku pomoci. Naše data naznačují, že existují významné regionální rozdíly ve využívání sociálních služeb a důchodových připojištění. Ve větších městech, jako je Praha nebo Brno, mají ženy lepší přístup k těmto službám než v odlehlejších oblastech. Tato disproporce vyžaduje cílené zásahy ze strany státu a neziskových organizací. Zdravotní péče je dalším kritickým aspektem. Ženy v důchodovém věku mají často komplexnější zdravotní potřeby, což vyžaduje vyšší finanční náklady na léčbu a péči. Naše analýza makroekonomických dat ukazuje výrazný růst výdajů na zdravotní péči v souvislosti se stárnutím populace, což klade značný tlak na veřejné finance. Integrace nových technologií a preventivních programů může snížit dlouhodobé výdaje, avšak vyžaduje to předběžné investice a strukturální reformy. Psychosociální aspekty hrají také důležitou roli ve zkoumání životní situace žen v důchodovém věku. Pocit sociální izolace a osamělosti může mít negativní dopady na duševní zdraví a celkovou kvalitu života. Aktivity zaměřené na posílení komunitního života a mezigenerační solidarity se ukazují jako efektivní. V současnosti jsou v České republice úspěšně realizovány projekty jako "Seniorům vstříc" nebo "Mezigenerační dialog", které podporují sociální začlenění seniorů. Ekonomická participace žen v důchodovém věku může být dalším způsobem jak zlepšit jejich finanční situaci a zároveň přispět k ekonomice. Flexibilní pracovní úvazky, poradenství a rekvalifikační programy mohou pomoci ženám zůstat ekonomicky aktivními i po dosažení důchodového věku. Naše data naznačují, že rostoucí počet žen volí kombinovaný model, kdy kromě důchodu mají také částečný příjem z práce nebo podnikání. Finanční gramotnost a plánování jsou klíčovými faktory pro zajištění stabilního důchodu. Nabídka vzdělávacích programů a poradenských služeb v oblasti finančního plánování může významně přispět k finanční udžitelnosti v důchodovém věku. Ženy často čelí komplexnějším finančním rozhodnutím, vzhledem k jejich roli v rodině a péči o závislé osoby. V neposlední řadě je důležité zmínit legislativní rámec a jeho dopady na životní situaci žen v důchodovém věku. Reforma důchodového systému, která zohledňuje demografické a ekonomické změny, je klíčem k zajištění dlouhodobé finanční stability. Diskuse o zvýšení důchodového věku, úpravách výpočtu důchodů a zlepšení podmínek pro předčasný odchod do důchodu jsou aktuálními tématy, kterým se věnujeme ve svých analýzách. Celkově lze říci, že situace žen v důchodovém věku je mnohovrstvený problém, který vyžaduje komplexní a integrovaný přístup. Na stránkách Eulerpool se snažíme poskytovat přesné a aktuální údaje, které mohou sloužit jako podklad pro rozhodování politiků, výzkumníků a veřejnosti. Naše data a analýzy nabízejí hloubkový pohled na ekonomické aspekty života žen v důchodovém věku a přispívají k lepšímu pochopení a řešení výzev, kterým čelí.