Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Island Obchodní bilance
Kurz
Aktuální hodnota Obchodní bilance v Island je 4,602 mld. ISK. Obchodní bilance v Island vzrostla na 4,602 mld. ISK dne 1. 3. 2015, poté co byla 3,562 mld. ISK dne 1. 1. 2015. Od 1. 1. 1960 do 1. 7. 2024 byl průměrný HDP v Island -3,40 mld. ISK. Nejvyšší hodnota byla dosažena dne 1. 12. 2008 s 21,09 mld. ISK, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 10. 2022 s -54,83 mld. ISK.
Obchodní bilance ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Obchodní bilance | |
---|---|
1. 8. 1960 | 250 000,00 ISK |
1. 10. 1960 | 640 000,00 ISK |
1. 1. 1961 | 410 000,00 ISK |
1. 2. 1961 | 450 000,00 ISK |
1. 8. 1961 | 360 000,00 ISK |
1. 9. 1961 | 470 000,00 ISK |
1. 11. 1961 | 620 000,00 ISK |
1. 1. 1962 | 790 000,00 ISK |
1. 2. 1962 | 500 000,00 ISK |
1. 3. 1962 | 630 000,00 ISK |
1. 5. 1962 | 190 000,00 ISK |
1. 8. 1962 | 60 000,00 ISK |
1. 10. 1962 | 210 000,00 ISK |
1. 1. 1963 | 690 000,00 ISK |
1. 2. 1963 | 160 000,00 ISK |
1. 10. 1963 | 120 000,00 ISK |
1. 11. 1963 | 1,69 mil. ISK |
1. 1. 1964 | 40 000,00 ISK |
1. 2. 1964 | 280 000,00 ISK |
1. 3. 1964 | 460 000,00 ISK |
1. 9. 1964 | 280 000,00 ISK |
1. 10. 1964 | 470 000,00 ISK |
1. 11. 1964 | 1,18 mil. ISK |
1. 3. 1965 | 620 000,00 ISK |
1. 4. 1965 | 800 000,00 ISK |
1. 5. 1965 | 350 000,00 ISK |
1. 8. 1965 | 740 000,00 ISK |
1. 11. 1965 | 20 000,00 ISK |
1. 12. 1965 | 1,03 mil. ISK |
1. 3. 1966 | 320 000,00 ISK |
1. 11. 1966 | 20 000,00 ISK |
1. 12. 1966 | 2,02 mil. ISK |
1. 12. 1968 | 1,51 mil. ISK |
1. 6. 1969 | 230 000,00 ISK |
1. 8. 1969 | 760 000,00 ISK |
1. 12. 1969 | 630 000,00 ISK |
1. 7. 1971 | 10,00 mil. ISK |
1. 3. 1973 | 10,00 mil. ISK |
1. 5. 1973 | 10,00 mil. ISK |
1. 7. 1976 | 20,00 mil. ISK |
1. 9. 1976 | 10,00 mil. ISK |
1. 2. 1977 | 10,00 mil. ISK |
1. 3. 1977 | 10,00 mil. ISK |
1. 5. 1977 | 10,00 mil. ISK |
1. 8. 1977 | 10,00 mil. ISK |
1. 1. 1978 | 10,00 mil. ISK |
1. 7. 1978 | 30,00 mil. ISK |
1. 9. 1978 | 10,00 mil. ISK |
1. 10. 1978 | 20,00 mil. ISK |
1. 12. 1978 | 40,00 mil. ISK |
1. 4. 1979 | 80,00 mil. ISK |
1. 7. 1979 | 40,00 mil. ISK |
1. 8. 1979 | 10,00 mil. ISK |
1. 10. 1979 | 30,00 mil. ISK |
1. 12. 1979 | 50,00 mil. ISK |
1. 3. 1980 | 20,00 mil. ISK |
1. 4. 1980 | 80,00 mil. ISK |
1. 5. 1980 | 20,00 mil. ISK |
1. 8. 1980 | 40,00 mil. ISK |
1. 12. 1980 | 130,00 mil. ISK |
1. 4. 1981 | 50,00 mil. ISK |
1. 7. 1981 | 40,00 mil. ISK |
1. 12. 1982 | 90,00 mil. ISK |
1. 2. 1983 | 260,00 mil. ISK |
1. 6. 1983 | 50,00 mil. ISK |
1. 8. 1983 | 280,00 mil. ISK |
1. 9. 1983 | 190,00 mil. ISK |
1. 3. 1984 | 90,00 mil. ISK |
1. 10. 1984 | 60,00 mil. ISK |
1. 4. 1985 | 70,00 mil. ISK |
1. 7. 1985 | 140,00 mil. ISK |
1. 8. 1985 | 480,00 mil. ISK |
1. 12. 1985 | 270,00 mil. ISK |
1. 2. 1986 | 230,00 mil. ISK |
1. 4. 1986 | 900,00 mil. ISK |
1. 5. 1986 | 480,00 mil. ISK |
1. 8. 1986 | 850,00 mil. ISK |
1. 4. 1987 | 1,74 mld. ISK |
1. 7. 1987 | 230,00 mil. ISK |
1. 4. 1988 | 870,00 mil. ISK |
1. 9. 1988 | 170,00 mil. ISK |
1. 1. 1989 | 209,20 mil. ISK |
1. 2. 1989 | 648,10 mil. ISK |
1. 3. 1989 | 595,90 mil. ISK |
1. 4. 1989 | 745,70 mil. ISK |
1. 6. 1989 | 533,90 mil. ISK |
1. 7. 1989 | 199,50 mil. ISK |
1. 8. 1989 | 1,02 mld. ISK |
1. 1. 1990 | 494,30 mil. ISK |
1. 2. 1990 | 590,10 mil. ISK |
1. 3. 1990 | 1,04 mld. ISK |
1. 6. 1990 | 762,20 mil. ISK |
1. 7. 1990 | 1,20 mld. ISK |
1. 9. 1990 | 1,09 mld. ISK |
1. 3. 1991 | 2,01 mld. ISK |
1. 9. 1991 | 136,90 mil. ISK |
1. 3. 1992 | 1,24 mld. ISK |
1. 5. 1992 | 1,93 mld. ISK |
1. 8. 1992 | 795,60 mil. ISK |
1. 11. 1992 | 317,70 mil. ISK |
1. 1. 1993 | 847,40 mil. ISK |
1. 3. 1993 | 1,29 mld. ISK |
1. 4. 1993 | 263,50 mil. ISK |
1. 7. 1993 | 1,64 mld. ISK |
1. 9. 1993 | 1,18 mld. ISK |
1. 10. 1993 | 1,17 mld. ISK |
1. 12. 1993 | 41,60 mil. ISK |
1. 1. 1994 | 1,63 mld. ISK |
1. 2. 1994 | 540,40 mil. ISK |
1. 3. 1994 | 4,65 mld. ISK |
1. 4. 1994 | 1,58 mld. ISK |
1. 7. 1994 | 504,70 mil. ISK |
1. 9. 1994 | 2,41 mld. ISK |
1. 11. 1994 | 1,81 mld. ISK |
1. 12. 1994 | 1,35 mld. ISK |
1. 1. 1995 | 1,19 mld. ISK |
1. 2. 1995 | 794,10 mil. ISK |
1. 3. 1995 | 1,81 mld. ISK |
1. 4. 1995 | 1,17 mld. ISK |
1. 5. 1995 | 1,41 mld. ISK |
1. 8. 1995 | 24,00 mil. ISK |
1. 9. 1995 | 736,70 mil. ISK |
1. 11. 1995 | 707,50 mil. ISK |
1. 12. 1995 | 22,80 mil. ISK |
1. 2. 1996 | 2,07 mld. ISK |
1. 3. 1996 | 1,82 mld. ISK |
1. 8. 1996 | 222,60 mil. ISK |
1. 1. 1997 | 359,20 mil. ISK |
1. 3. 1997 | 2,52 mld. ISK |
1. 3. 1999 | 943,30 mil. ISK |
1. 4. 2001 | 883,50 mil. ISK |
1. 10. 2001 | 813,70 mil. ISK |
1. 11. 2001 | 182,60 mil. ISK |
1. 12. 2001 | 3,10 mld. ISK |
1. 1. 2002 | 4,07 mld. ISK |
1. 2. 2002 | 1,60 mld. ISK |
1. 4. 2002 | 883,70 mil. ISK |
1. 5. 2002 | 1,13 mld. ISK |
1. 8. 2002 | 297,60 mil. ISK |
1. 10. 2002 | 492,30 mil. ISK |
1. 1. 2003 | 3,95 mld. ISK |
1. 2. 2003 | 846,70 mil. ISK |
1. 9. 2008 | 3,22 mld. ISK |
1. 10. 2008 | 8,07 mld. ISK |
1. 12. 2008 | 21,09 mld. ISK |
1. 2. 2009 | 8,21 mld. ISK |
1. 3. 2009 | 13,23 mld. ISK |
1. 5. 2009 | 4,73 mld. ISK |
1. 6. 2009 | 3,56 mld. ISK |
1. 8. 2009 | 9,52 mld. ISK |
1. 9. 2009 | 7,27 mld. ISK |
1. 10. 2009 | 9,49 mld. ISK |
1. 12. 2009 | 10,47 mld. ISK |
1. 1. 2010 | 2,96 mld. ISK |
1. 2. 2010 | 11,20 mld. ISK |
1. 3. 2010 | 8,10 mld. ISK |
1. 4. 2010 | 4,35 mld. ISK |
1. 5. 2010 | 13,25 mld. ISK |
1. 6. 2010 | 8,11 mld. ISK |
1. 7. 2010 | 924,20 mil. ISK |
1. 8. 2010 | 4,35 mld. ISK |
1. 9. 2010 | 7,54 mld. ISK |
1. 10. 2010 | 8,39 mld. ISK |
1. 11. 2010 | 3,73 mld. ISK |
1. 12. 2010 | 11,11 mld. ISK |
1. 1. 2011 | 4,29 mld. ISK |
1. 2. 2011 | 5,69 mld. ISK |
1. 3. 2011 | 10,44 mld. ISK |
1. 4. 2011 | 220,10 mil. ISK |
1. 5. 2011 | 1,90 mld. ISK |
1. 6. 2011 | 5,63 mld. ISK |
1. 7. 2011 | 6,30 mld. ISK |
1. 8. 2011 | 5,77 mld. ISK |
1. 9. 2011 | 12,22 mld. ISK |
1. 10. 2011 | 4,74 mld. ISK |
1. 11. 2011 | 4,29 mld. ISK |
1. 2. 2012 | 9,20 mld. ISK |
1. 3. 2012 | 1,32 mld. ISK |
1. 4. 2012 | 5,79 mld. ISK |
1. 8. 2012 | 10,55 mld. ISK |
1. 9. 2012 | 5,55 mld. ISK |
1. 10. 2012 | 11,17 mld. ISK |
1. 11. 2012 | 5,78 mld. ISK |
1. 12. 2012 | 856,70 mil. ISK |
1. 1. 2013 | 7,61 mld. ISK |
1. 2. 2013 | 2,68 mld. ISK |
1. 3. 2013 | 45,30 mil. ISK |
1. 7. 2013 | 1,58 mld. ISK |
1. 8. 2013 | 3,11 mld. ISK |
1. 10. 2013 | 4,28 mld. ISK |
1. 11. 2013 | 7,93 mld. ISK |
1. 1. 2014 | 4,58 mld. ISK |
1. 5. 2014 | 1,74 mld. ISK |
1. 8. 2014 | 12,40 mil. ISK |
1. 10. 2014 | 8,36 mld. ISK |
1. 11. 2014 | 2,32 mld. ISK |
1. 12. 2014 | 505,90 mil. ISK |
1. 1. 2015 | 3,56 mld. ISK |
1. 3. 2015 | 4,60 mld. ISK |
Obchodní bilance Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 3. 2015 | 4,602 mld. ISK |
1. 1. 2015 | 3,562 mld. ISK |
1. 12. 2014 | 505,9 mil. ISK |
1. 11. 2014 | 2,32 mld. ISK |
1. 10. 2014 | 8,361 mld. ISK |
1. 8. 2014 | 12,4 mil. ISK |
1. 5. 2014 | 1,736 mld. ISK |
1. 1. 2014 | 4,583 mld. ISK |
1. 11. 2013 | 7,931 mld. ISK |
1. 10. 2013 | 4,281 mld. ISK |
Podobné makroekonomické ukazatele k Obchodní bilance
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇮🇸 Běžný účet k HDP | 0,9 % of GDP | -1,7 % of GDP | Ročně |
🇮🇸 Exporty | 88,899 mld. ISK | 72,851 mld. ISK | Měsíčně |
🇮🇸 Importy | 109,706 mld. ISK | 119,254 mld. ISK | Měsíčně |
🇮🇸 Index terorismu | 0,233 Points | 0 Points | Ročně |
🇮🇸 Převody | 2,135 mld. ISK | 2,334 mld. ISK | čtvrtletí |
🇮🇸 Příjezdy turistů | 173 295 | 156 360 | Měsíčně |
🇮🇸 Současný účet | -40,808 mld. ISK | -29,153 mld. ISK | čtvrtletí |
🇮🇸 Toky kapitálu | 3,45 mld. ISK | 69,809 mld. ISK | čtvrtletí |
🇮🇸 Zahraniční dluh | 3,358 Bio. ISK | 3,123 Bio. ISK | čtvrtletí |
🇮🇸 Zahraniční přímé investice | 21,19 mld. ISK | -2,312 mld. ISK | čtvrtletí |
🇮🇸 Zlaté rezervy | 1,98 Tonnes | 1,98 Tonnes | čtvrtletí |
Obchodní deficit Islandu se v roce 2021 rozšířil na 231.8 miliard ISK z 145.3 miliard ISK v roce 2020. Celková hodnota vývozu zboží se zvýšila o 21.8% na 136.2 miliard ISK. Vývoz hliníku a hliníkových výrobků tvořil největší podíl na exportovaných výrobních produktech, konkrétně 37.3% celkového vývozu. Mořské produkty přispěly 38.8% k celkovému vývozu a jejich hodnota byla o 7.4% vyšší než v roce 2020. Čerstvé ryby a mražené rybí filé měly největší podíl na mořských produktech. Největšími obchodními partnery v exportu zboží byly Nizozemsko, Španělsko a Spojené království, přičemž 68.8% veškerého exportu směřovalo do zemí EHP. Mezitím dovoz vzrostl rychleji, o 28.9%, na 222.8 miliard ISK. Nárůst byl hlavně v dopravním vybavení a kapitálových statcích. Největší kategorie dovozu byly průmyslové dodávky (28.8%) a kapitálové statky (22.2%). Největšími obchodními partnery v importu zboží pro rok 2021 byly Norsko, Čína a Německo. Více než 58% celkové hodnoty dovozu pocházelo ze zemí EHP.
Makrostránky pro ostatní země v Evropa
- 🇦🇱Albánie
- 🇦🇹Rakousko
- 🇧🇾Bělorusko
- 🇧🇪Belgie
- 🇧🇦Bosna a Hercegovina
- 🇧🇬Bulharsko
- 🇭🇷Chorvatsko
- 🇨🇾Kypr
- 🇨🇿Česká republika
- 🇩🇰Dánsko
- 🇪🇪Estonsko
- 🇫🇴Faerské ostrovy
- 🇫🇮Finsko
- 🇫🇷Francie
- 🇩🇪Německo
- 🇬🇷Řecko
- 🇭🇺Maďarsko
- 🇮🇪Irsko
- 🇮🇹Itálie
- 🇽🇰Kosovo
- 🇱🇻Lotyšsko
- 🇱🇮Lichtenštejnsko
- 🇱🇹Litva
- 🇱🇺Lucembursko
- 🇲🇰Severní Makedonie
- 🇲🇹Malta
- 🇲🇩Vltava
- 🇲🇨Monako
- 🇲🇪Montenegro
- 🇳🇱Nizozemsko
- 🇳🇴Norsko
- 🇵🇱Polsko
- 🇵🇹Portugalsko
- 🇷🇴Rumunsko
- 🇷🇺Rusko
- 🇷🇸Srbsko
- 🇸🇰Slovensko
- 🇸🇮Slovinsko
- 🇪🇸Španělsko
- 🇸🇪Švédsko
- 🇨🇭Švýcarsko
- 🇺🇦Ukrajina
- 🇬🇧Spojené království
- 🇦🇩Andorra
Co je Obchodní bilance
**Bilance obchodu: Klíčový indikátor makroekonomických vztahů** Bilance obchodu je klíčovým ukazatelem, který je nezbytný pro pochopení a analýzu makroekonomických vztahů jednotlivých zemí. Tento indikátor reflektuje rozdíl mezi hodnotou zboží a služeb, které země vyváží, a hodnotou zboží a služeb, které dováží. Bilance obchodu je rovněž známá jako obchodní bilance nebo čistý export. V tomto článku se podíváme na důležitost bilance obchodu, její aplikaci v makroekonomických modelích, faktory, které ji ovlivňují, a její důsledky pro národní i globální ekonomiku. Bilance obchodu je jedním z hlavních ukazatelů používaných k měření ekonomického výkonu země. Pozitivní obchodní bilance, situace známá jako obchodní přebytek, nastává v případě, že hodnota exportu převyšuje hodnotu importu. Na druhou stranu negativní obchodní bilance, neboli obchodní deficit, vzniká, když hodnota importu převažuje nad hodnotou exportu. Pro vlády a ekonomy celého světa je nezbytné sledovat tento ukazatel, protože může indikovat možné problémy nebo příležitosti spojené se zahraničním obchodem. K lepšímu porozumění tomu, jak a proč je bilance obchodu tak důležitá, je zapotřebí prozkoumat její složky a jak dodávky a poptávky ovlivňují její vývoj. Export zahrnuje všechny produkty, zboží a služby, které jsou vyrobeny v dané zemi a prodány do zahraničí. Import zahrnuje produkty, zboží a služby nakoupené ze zahraničí. Rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami pak tvoří bilanci obchodu. Bilance obchodu hraje důležitou roli v širším kontextu národních účtů, konkrétně v rámci platební bilance, která zahrnuje veškeré finanční transakce mezi zemí a zahraničím. Pozitivní bilance obchodu může naznačovat silnou konkurenceschopnost na mezinárodních trzích, což obvykle znamená silnou domácí ekonomiku. Naopak negativní bilance obchodu může být indikátorem vysoké závislosti na zahraničním zboží a službách, což může vést k problémům jako jsou zadluženost nebo deprese domácího průmyslu. Faktory, které ovlivňují bilanci obchodu, jsou mnohostranné a zahrnují jak vnitřní, tak i vnější vlivy. Patří sem například směnné kurzy, které mohou ovlivňovat cenovou konkurenceschopnost zboží na mezinárodních trzích. Slabší měna může udělat exporty levnějšími a atraktivnějšími pro zahraniční kupce, zatímco silnější měna může zlevnit importy. Další významný faktor, který ovlivňuje bilanci obchodu, jsou tarify a obchodní bariéry. Vlády často využívají tarify jako nástroj k ochranně domácího průmyslu proti zahraniční konkurenci. Tyto tarify mohou zvýšit ceny importovaného zboží, což by mělo vést k nárůstu domácí produkce a pozitivní bilanci obchodu. Významný vliv na bilanci obchodu mají rovněž hospodářské cykly. V dobách ekonomické expanze se obvykle zvyšuje dovozní aktivita, protože roste poptávka po zboží a službách. V obdobích recese je naopak tendence klesající poptávky po importovaném zboží, což může vést ke zlepšení obchodní bilance. Nepopiratelný je také vliv globalizace a mezinárodních obchodních dohod na bilanci obchodu. Mezinárodní obchodní dohody jako NAFTA nebo EU mohou výrazně ovlivnit obchodní bilance jednotlivých zemí tím, že odstraňují nebo snižují obchodní bariéry a umožňují volný pohyb zboží a služeb mezi zúčastněnými zeměmi. Vzhledem k tomu, jak komplexní a vlivný tento ukazatel je, je jeho správná interpretace klíčová pro tvůrce politik i obchodníky. Například přetrvávající obchodní deficit nemusí vždy znamenat slabou ekonomiku; někdy může být výsledkem rychlého ekonomického růstu, kdy poptávka po dováženém zboží stoupá rychleji než schopnost domácího průmyslu produkovat. Dlouhodobě však významné obchodní deficity mohou signalizovat problémy, jako je ztráta pracovních míst v důsledku konkurence levnějších zahraničních výrobků nebo rostoucí zadlužení země, které je třeba financovat zahraničními půjčkami. Na druhou stranu přetrvávající obchodní přebytky mohou signalizovat silnou výrobní bázi a vysokou konkurenceschopnost domácí ekonomiky, ale také mohou vyvolávat napětí v mezinárodních vztazích, pokud jiné země vnímají daný přebytek jako nespravedlivou výhodu. Na závěr je důležité uvědomit si, že bilance obchodu není statický ukazatel, ale dynamický proces ovlivněný řadou faktorů. Na našem webu eulerpool.cz poskytujeme podrobné a aktuální makroekonomické údaje, které vám pomohou lépe porozumět tomuto složitému jevu a jeho dopadům jak na národní tak i globální úrovni. Porozumění těmto údajům je neocenitelné pro každého, kdo se zabývá ekonomickými analýzami, tvorbou politik nebo investicemi. Sledování bilance obchodu je klíčové pro každého, kdo chce porozumět mezinárodním obchodním vztahům, jimž čelí jednotlivé národy, a jakými způsoby tyto vztahy formují ekonomické prostředí. Nabízíme vám vysoce kvalitní, důkladné a spolehlivé informace, abyste měli jistotu, že vaše rozhodnutí budou založena na pevných a ověřených datech.