Udělej nejlepší investice svého života

Za 2 eura si zabezpečte
Analyse
Profil
🇨🇾

Kypr Náklady na pracovní sílu

Kurz

107,28 bodyky
Změna +/-
-13,724 bodyky
Změna %
-12,02 %

Aktuální hodnota Nákladů na pracovní sílu v Kypr je 107,28 bodyky. Náklady na pracovní sílu v Kypr klesly na 107,28 bodyky dne 1. 3. 2024, poté co byly 121,004 bodyky dne 1. 12. 2023. Od 1. 3. 1995 do 1. 6. 2024 průměrný HDP v Kypr byl 95,02 bodyky. Historické maximum bylo dosaženo dne 1. 12. 2012 s 126,69 bodyky, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 9. 1995 s 64,38 bodyky.

Zdroj: European Central Bank

Náklady na pracovní sílu

  • 3 roky

  • 5 let

  • 10 let

  • 25 let

  • Max

Náklady na práci

Náklady na pracovní sílu Historie

DatumHodnota
1. 3. 2024107,28 bodyky
1. 12. 2023121,004 bodyky
1. 9. 202395,967 bodyky
1. 6. 2023102,329 bodyky
1. 3. 2023103,787 bodyky
1. 12. 2022118,542 bodyky
1. 9. 202293,219 bodyky
1. 6. 2022106,976 bodyky
1. 3. 2022100,019 bodyky
1. 12. 2021115,983 bodyky
1
2
3
4
5
...
12

Podobné makroekonomické ukazatele k Náklady na pracovní sílu

JménoAktuálněPředchozíFrekvence
🇨🇾
částečný úvazek
37 700 37 600 čtvrtletí
🇨🇾
Dlouhodobá míra nezaměstnanosti
1,6 %1,6 %čtvrtletí
🇨🇾
Důchodový věk mužů
65,5 Years65 YearsRočně
🇨🇾
Důchodový věk žen
65,5 Years65 YearsRočně
🇨🇾
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo
463 200 450 500 Ročně
🇨🇾
Míra nabídky pracovních míst
3 %2,8 %čtvrtletí
🇨🇾
Míra nezaměstnanosti
5 %5,3 %Měsíčně
🇨🇾
Míra nezaměstnanosti mladých lidí
15,9 %15,9 %Měsíčně
🇨🇾
Míra zaměstnanosti
75,8 %74,2 %čtvrtletí
🇨🇾
Míra zaměstnanosti
65,1 %64,6 %čtvrtletí
🇨🇾
Mzdy
2 378 EUR/Month2 663 EUR/Monthčtvrtletí
🇨🇾
Nabídky práce
13 778 13 229 Měsíčně
🇨🇾
Osoby bez zaměstnání
29 339 29 047 čtvrtletí
🇨🇾
Plný úvazek
408 400 414 000 čtvrtletí
🇨🇾
populace
920 000 900 000 Ročně
🇨🇾
Produktivita
114,181 points114,123 pointsčtvrtletí
🇨🇾
Růst mezd
5,7 %5 %čtvrtletí
🇨🇾
Změna zaměstnanosti
0,6 %0,4 %čtvrtletí

Co je Náklady na pracovní sílu

Labour Costs, v českém překladu náklady na práci, představují klíčový ekonomický ukazatel, který se zaměřuje na celkové náklady spojené s prací zaměstnanců. Tento ukazatel je důležitý nejen pro podnikatele a firmy, ale také pro tvůrce hospodářské politiky, kteří potřebují přesné a přehledné informace o stavu trhu práce a jeho nákladech. Eulerpool, profesionální platforma pro zobrazování makroekonomických dat, poskytuje detailní analýzy a data, která pomáhají pochopit komplexitu nákladů na práci v různých sektorech a zemích. Náklady na práci se skládají z několika hlavních složek. První z nich je mzda, kterou zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům za jejich práci. Mzda může být rozdělena na základní mzdu, která představuje pevně stanovenou částku, a variabilní složku, která může zahrnovat bonusy, provize a další formy finanční odměny. Další složkou nákladů na práci jsou sociální a zdravotní pojištění, které zaměstnavatel musí platit za své zaměstnance. Tyto náklady mohou zahrnovat příspěvky na penzijní pojištění, zdravotní pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Významným faktorem, který ovlivňuje náklady na práci, je produktivita práce. Vyšší produktivita znamená, že zaměstnanci mohou vyprodukovat více hodnoty za stejný pracovní čas, což může vést k nižším nákladům na jednotku produkce. Naopak nízká produktivita může zvýšit náklady na práci, protože zaměstnavatelé musí zaměstnávat větší počet pracovníků nebo prodlužovat pracovní dobu, aby dosáhli požadované úrovně produkce. Dalším důležitým faktorem je legislativa týkající se pracovního práva a pracovních podmínek. V různých zemích mohou existovat rozdíly v minimální mzdě, povinných přestávkách, maximální pracovní době a dalších regulacích, které přímo ovlivňují náklady na práci. Například země s vysokou minimální mzdou, jako je Německo nebo Francie, mohou mít vyšší náklady na práci než země s nižšími mzdovými regulacemi. Ekonomické cykly také hrají významnou roli v nákladech na práci. Během období ekonomického růstu může dojít k tlaku na zvyšování mezd v důsledku rostoucí poptávky po pracovních silách a nízké nezaměstnanosti. Naopak během recese mohou zaměstnavatelé hledat způsoby, jak snížit náklady na práci, například prostřednictvím redukce pracovních míst nebo snižováním úrovně odměňování. Inflace je další faktor, který může ovlivnit náklady na práci. Zvýšení cen zboží a služeb může vést k tlakům na zvyšování mezd, aby zaměstnanci byli schopni udržet svou kupní sílu. Toto zvyšování mezd může následně zvýšit celkové náklady na práci. Na druhou stranu, v období deflace nebo nízké inflace může být tento tlak na zvyšování mezd mírnější. V globalizovaném světě hraje také významnou roli mezinárodní konkurenceschopnost. Země s nižšími náklady na práci mohou přitahovat zahraniční investice a podnikatelské aktivity, což může mít pozitivní dopad na jejich ekonomiku. Naopak země s vysokými náklady na práci mohou čelit odlivu firem do regionů s příznivějšími nákladovými podmínkami. Náklady na práci nejsou pouze otázkou ekonomiky, ale také sociální stability a kvality života zaměstnanců. Vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky mohou vést k vyšší životní úrovni, ale pro zaměstnavatele mohou zároveň představovat výzvy v podobě zvyšování nákladů. Rovnováha mezi udržitelným růstem mezd a ekonomickou konkurenceschopností je klíčová pro dlouhodobý úspěch jak jednotlivých podniků, tak celých ekonomik. Eulerpool poskytuje uživatelům přístup k detailním makroekonomickým datům, která zahrnují nejen celkové náklady na práci, ale také analýzy jednotlivých složek těchto nákladů. Uživatelé mohou sledovat vývoj nákladů na práci v různých zemích a sektorech, analyzovat vlivy ekonomických cyklů, inflace a legislativních změn na tyto náklady a získávat cenné poznatky pro své podnikatelské nebo investiční rozhodování. Náklady na práci jsou tedy komplexním a dynamickým ukazatelem, který vyžaduje průběžné sledování a analýzy. Přesné a aktuální informace jsou klíčové pro správné rozhodování na všech úrovních, od podnikatelů a manažerů po tvůrce hospodářské politiky. Eulerpool se svým zaměřením na poskytování kvalitních makroekonomických dat a analýz přispívá k lepšímu porozumění a řízení těchto důležitých ekonomických faktorů.