Klarna, švédský lídr na trhu v oblasti „Buy Now, Pay Later“ (BNPL), byl švédským úřadem pro finanční dohled FI potrestán pokutou 500 milionů švédských korun (přibližně 45 milionů amerických dolarů). Důvod: závažné porušení předpisů proti praní špinavých peněz v letech 2021 a 2022. Tyto události přicházejí v kritické době, kdy Klarna plánuje vstup na burzu v USA.
FI zjistila, že Klarna neprovedla komplexní hodnocení rizik pro potenciální praní špinavých peněz nebo financování terorismu ani nezavedla adekvátní postupy pro opatření náležité péče vůči zákazníkům. "Dodržování předpisů proti praní špinavých peněz je zásadní pro prevenci trestné činnosti," uvedl generální ředitel FI Daniel Barr.
Vyšetřování však nebylo dostatečně závažné na odebrání licence nebo udělení oficiálního varování. Místo toho obdržela Klarna formální pokárání a pokutu. Společnost zdůraznila, že rozhodnutí FI je „otázkou interpretace a aplikace pravidel“ a nezahrnuje skutečné případy praní špinavých peněz.
Klarna, která byla do roku 2019 zisková, se kvůli své rychlé expanzi v USA dostala stále více do ztráty. Ve třetím čtvrtletí 2024 dosáhla společnost čistého zisku 216 milionů korun, ale v prvních devíti měsících zaznamenala čistou ztrátu 116 milionů korun. Plánovaný vstup na burzu, který je plánován na první čtvrtletí 2025, by mohl ohodnotit společnost na až 20 miliard amerických dolarů.
Sektor BNPL je po celém světě pod zvýšeným regulačním dohledem. Spotřebitelské organizace kritizují obchodní model, protože nabádá lidi k zadlužování, které si nemohou dovolit. Úřad pro ochranu spotřebitelů USA a britská vláda plánují regulovat nabídky BNPL jako kreditní karty.
Klarna, založená v roce 2005, zažila strmý vzestup, ale její hodnota klesla z 46 miliard dolarů v roce 2021 na pouhých 6,7 miliardy dolarů při posledním kole financování v roce 2022. K tomu přispěly i vnitřní napětí mezi generálním ředitelem Sebastianem Siemiatkowskim a spoluzakladatelem Victorem Jacobssonem. Jacobssonův zástupce byl v říjnu vyloučen z představenstva.
Pokuta se řadí do série sankcí proti švédským bankám jako Swedbank, která musela zaplatit 4 miliardy korun za podobná porušení. Navzdory výzvám Klarna zdůraznila, že bere svou odpovědnost za dodržování předpisů vážně, a označila se za "největší švédskou banku, která dosud nebyla prošetřena".
