Die von der EU geplanten Zölle auf russische Düngemittelexporte kommen laut europäischen Produzenten „zu spät und zu schwach“, um die Branche vor existenzbedrohenden Marktverzerrungen zu schützen. Während die Gaspreise in Europa hoch bleiben, flutet Russland den Markt mit billigem Dünger – finanziert durch jene Gasexporte, die nach dem Angriff auf die Ukraine nicht mehr in die EU fließen dürfen.
Evropská komise v úterý navrhla postupně zvýšit cla na dovoz určitých hnojiv z Ruska a Běloruska z aktuálních 6,5 procenta na až 50 procent během příštích tří let. Plán musí ještě schválit Evropský parlament a Rada EU. Opatření bylo navrženo tak, aby země se silnými zemědělskými sektory jako Francie a Nizozemsko nebyly nadměrně zatíženy.
Für den europäischen Düngemittelmarkt kommt die Maßnahme dennoch zu spät. „Die EU hat zu lange gezögert“, kritisierte Svein Tore Holsether, CEO des norwegischen Herstellers Yara International, dessen Nettogewinn zwischen 2022 und 2023 um 98 Prozent auf nur noch 54 Millionen Dollar einbrach. Die langen Übergangsfristen verschieben das Problem in die Zukunft: „Die geplanten Zölle greifen erst ab 2026 oder 2027, sodass die europäische Industrie bis dahin im Regen stehen bleibt.“
Také generální ředitel Fertiglobe Ahmed El-Hoshy varoval před nerovnými konkurenčními podmínkami: „Evropští výrobci mají vyšší náklady na energie, mzdy a regulaci – systém se nakonec zhroutí.“ Zatímco se EU jen pomalu odhodlává k zavedení cel, americká vláda využívá situaci k cílené podpoře svých zemědělců levným dovozem.
Největším problémem zůstává rozdíl v nákladech na zemní plyn, hlavní surovinu odvětví. „Ceny plynu v Evropě jsou o 345 procent vyšší než v USA – a ještě drasticky vyšší ve srovnání s Ruskem,“ říká Holsether. Vidí riziko, že evropské firmy postupně přesunou svou výrobu do Severní Ameriky. „Když se továrny na hnojiva jednou odstěhují, nevrátí se zpět – to není gastronomický provoz, který se po krizi jednoduše znovu otevře.“
Evropská komise argumentuje, že nové celní sazby jsou nutné k ochraně před ruskými vyděračskými pokusy a k zajištění potravinové bezpečnosti v EU. Dovozní cla by měla zpočátku činit 13 procent a během tří let vzrůst na 50 procent.
Zástupci odvětví však požadují tvrdší přístup. „Plánovaná cla jsou krok správným směrem, ale nejsou dostatečně ambiciózní,“ řekl Leo Alders, prezident asociace Fertilizers Europe. Pléduje za úvodní clo ve výši nejméně 30 procent, které bude každých šest měsíců dále zvyšováno.
