Mehrere hochrangige EU-Vertreter kritisierten die Bundesregierung scharf für ihre Ablehnung eines Zusammenschlusses der Commerzbank mit UniCredit. Yannis Stournaras, Gouverneur der Bank von Griechenland, bezeichnete das Vorgehen als unvereinbar mit den Zielen der EU: „Grenzüberschreitende Fusionen sollten nicht als politisches, sondern als technisches Thema betrachtet werden. Ob es sich um eine deutsche oder eine italienische Bank handelt, sollte keine Rolle spielen – entscheidend ist, dass es eine starke europäische Bank ist.“

Kritika následuje po rozhodnutí kancléře Olafa Scholze postavit se proti plánům UniCredit na převzetí, poté co italská banka oznámila, že hodlá zvýšit svůj podíl v Commerzbank z 9 na 21 procent – za předpokladu, že to schválí regulační orgány.

Několik dní předtím zastavila německá vláda prodej dalších podílů v Commerzbank poté, co prodala 4,5 procenta v mimo-obchodní blokové transakci UniCredit. Po této transakci drží německý stát stále 12 procent podílů v Commerzbank.

„Nepřátelská převzetí nejsou pro banky dobrá věc, a proto se německá vláda jasně vymezila,“ řekl Scholz. Ministr financí Christian Lindner sdílel podobné obavy s italským ministerstvem financí a varoval před nepřátelským převzetím.

Odmítavý postoj Berlína je však v rozporu s deklarovanými cíli unie kapitálových trhů a silnější integrace evropského bankovního sektoru, jak zdůrazňují hlasy z Bruselu a dalších hlavních měst EU. Bývalý komisař EU, který mluvil anonymně s Financial Times, označil německou pozici za „rozporuplnou“: „Je těžké argumentovat proti spojení, pokud chce německá vláda vážně podporovat evropskou integraci a bankovní unii.“

I Stournaras poukázal na slabiny roztříštěného evropského bankovního sektoru, který se zastavuje na národních hranicích a ve srovnání s americkými bankami zaostává. „Potřebujeme evropské bankovní šampiony, kteří mohou konkurovat americkým konkurentům. K tomu je nezbytná přeshraniční konsolidace,“ prohlásil. Nedávná účast UniCredit na řecké Alpha Bank byla „ze všech stran pozitivně přijata“.

Odmítnutí dohody UniCredit v Německu je v Itálii a Bruselu považováno za nekonzistentní. Italský ministr kabinetu obvinil Berlín z „pokrytectví“ s odkazem na nedávné schválení převzetí zadlužené italské letecké společnosti Ita Airways (dříve Alitalia) Lufthansou německou vládou. „Německo se vždy projevovalo jako pro-EU a kázalo o bankovní unii. Ale jakmile se komerční banka stane cílem italského konkurenta, je to najednou považováno za nepřátelský akt,“ kritizoval ministr.

Auch in Brüssel stößt Berlins Haltung auf Unverständnis. Hochrangige EU-Diplomaten verwiesen darauf, dass die deutsche Position unmittelbar nach der Vorstellung eines Berichts des ehemaligen EZB-Präsidenten Mario Draghi erfolgte, der zur Fertigstellung der Kapitalmarktunion aufrief. Der Bericht hatte explizit die Notwendigkeit von Fusionen zur Schaffung widerstandsfähigerer Unternehmen betont.

Také v Bruselu naráží postoj Berlína na nepochopení. Vysocí diplomaté EU upozornili, že německá pozice přišla bezprostředně po představení zprávy bývalého prezidenta ECB Maria Draghiho, který vyzýval k dokončení unie kapitálových trhů. Zpráva explicitně zdůrazňovala nutnost fúzí pro vytvoření odolnějších podniků.

„Jen několik dní po Draghiho zprávě a zahájení nové iniciativy pro integraci kapitálových trhů jde Berlín opačným směrem a tím fakticky torpéduje vše,“ řekl diplomat EU.

A v Německu jsou hlasy, které zpochybňují postoj spolkové vlády. Stefan Kooths, vedoucí ekonomického výzkumu v Kielském institutu pro světovou ekonomiku, kritizoval, že politické subjekty v Německu zřejmě nemají dostatečné porozumění pro principy jednotného trhu a unie kapitálových trhů. „Společnosti nemají pasy,“ řekl a zdůraznil, že pouze bankovní dozorci a antimonopolní úřady jsou oprávněni vznést námitky proti převzetí.

„Tato debata bohužel ukazuje, že v EU opravdu neuplatňujeme pravidla jednotného trhu tak, jak byla původně zamýšlena,“ dodal Kooths.