Americký start-up Helion získal v novém kole financování 425 milionů dolarů, aby realizoval své ambiciózní plány na výrobu elektřiny z jaderné fúze do roku 2028. Mezi investory patří Lightspeed, druhý Vision Fund společnosti SoftBank a již existující investoři jako šéf OpenAI Sam Altman, Mithril Capital Petera Thiela a ocelářská společnost Nucor.

Mit aktuálním financováním stoupá hodnota společnosti Helion na 5,4 miliardy dolarů. Celkem společnost nyní nasbírala přes miliardu dolarů – jednu z nejvyšších částek v soukromém sektoru fúzí.

Helion sleduje nejambicióznější vývojový cíl mezi start-upy, které pracují na komercializaci jaderné fúze. Tato technologie je založena na slučování vodíkových atomů do helia a mohla by dlouhodobě nabídnout téměř neomezený, CO₂-neutrální zdroj energie bez dlouhotrvajícího radioaktivního odpadu.

Helion se již smluvně zavázal dodávat od roku 2028 energii ze svého fúzního reaktoru společnosti Microsoft. Společnost také plánuje 500megawattovou elektrárnu pro výrobce oceli Nucor. „Nové prostředky nám zajišťují další směr k dosažení tohoto cíle,“ řekl generální ředitel David Kirtley.

Podstatná část investice se vkládá do výroby pulzních kondenzátorů – klíčové komponenty pro sedmý prototypový reaktor společnosti Polaris. „Asi třetina celkových nákladů na systém připadá na kondenzátory, z nichž bylo dosud 85 procent získáváno ze zahraničí,“ vysvětlil Kirtley. Vzhledem k tomu, že dodací lhůty částečně trvaly několik let, začala společnost Helion nyní tyto součástky vyrábět sama v USA. „Jsme první americký výrobce velkoplošných pulzních kondenzátorů za několik desetiletí a výrobu dále rozšiřujeme.“

Reaktor Polaris je již v provozu, konkrétní výsledky testů však Kirtley nechtěl uvést. „Naše technologie je kompaktnější, levnější a jednodušší na stavbu než jiné přístupy k fúzi,“ řekl. Zbývající výzvy vidí především v oblasti regulace – například při schvalování termojaderných elektráren – a také ve zvyšování účinnosti technologie.

Selbst wenn sich die Energieanforderungen durch die KI-Industrie als geringer herausstellen sollten als bisher prognostiziert, ändere dies nichts an der grundsätzlichen Notwendigkeit von Grundlaststrom, so Kirtley.