Europa má dost. Příliš dlouho byla EU závislá na amerických technologiích. Nyní Unie startuje svůj nejambicióznější vesmírný projekt za poslední desetiletí: Iris², satelitní síť, která Evropě slibuje autonomní, bezpečnou a moderní komunikaci – a zároveň zápasí s Elonem Muskem a jeho Starlinkem. Cena: plných 10,6 miliardy euro. Ale za misí se skrývá více než jen technika: Jde o moc, inovaci a evropskou budoucnost v kosmonautice.

Milliardový poker: Evropa vsadí vše na jednu kartu

Mit Iris² plánuje EU umístit 290 satelitů na nízké a střední oběžné dráhy Země. Cíl: Síť, která poskytne ultrarychlou komunikaci jak občanům, tak vládám. Pro Evropskou komisi je projekt klíč k strategické autonomii. Timo Pesonen, generální ředitel pro obranu a vesmír, to vystihuje: „Autonomní a bezpečné připojení je pro Evropu nezbytné.“

Avšak cesta k tomuto milníku byla kamenitá. Původní rozpočet ve výši 6 miliard eur byl doslova rozprášen, konečné náklady vzrostly na 10,6 miliard eur. 61 procent z toho hradí členské státy EU, zatímco zbytek financuje průmyslové konsorcium nazvané SpaceRise, vedené společnostmi jako Eutelsat, Hispasat a SES.

SpaceRise: Kdo se odváží, vyhraje?

Zvláštní pozornost na sebe strhává soukromý sektor: Eutelsat, jeden z největších investorů, sám přispívá 2 miliardami eur. Pro již zadluženou francouzskou společnost je Iris² vyvažovací akt. Generální ředitelka Eva Berneke to vidí pragmaticky: „Získáme přístup k technologiím, které jsou z velké části financovány z veřejných prostředků.“

Doch Iris² ist nicht nur ein Prestigeprojekt. Es soll auch die europäische Raumfahrtindustrie aus der Krise ziehen. Der Shift von großen geostationären Satelliten hin zu kleineren, flexiblen Konstellationen in niedriger Erdumlaufbahn hat Firmen wie Airbus und Thales schwer getroffen. In den letzten Monaten kündigten beide Unternehmen tausende Stellenstreichungen an.

Starlink na mušce: Musku, připrav se na to

Zatímco Musk s více než 6 000 satelity Starlink vyvolává celosvětový rozruch, Evropa zaostává. Podle zprávy bývalého italského premiéra Maria Draghiho jsou komerční a exportní příjmy evropského kosmického průmyslu na minimu – srovnatelném s rokem 2009. „Hrozí, že ztratíme naši vedoucí pozici v kosmickém sektoru,“ varuje Josef Aschbacher, generální ředitel Evropské kosmické agentury ESA.

Iris² by zde mohl ohlašovat zvrat. Síť by měla kromě komerčních širokopásmových služeb podporovat vlády v krizových a obranných situacích. Inovace, konkurenceschopnost, pracovní místa - to vše program slibuje. Ale konkurence nespí. Musk zůstává rušivým faktorem pro evropské poskytovatele.

Otázka moci: Kdo z toho má prospěch?

Spolupráce mezi Francií a Německem, tradičními tahouny evropského kosmického programu, již vykázala při projektu Iris² trhliny. Německé obavy ohledně nákladů a rozdělení práce se staly hlasitými. Philippe Baptiste, prezident francouzské kosmické agentury CNES, však zdůrazňuje: „Neexistuje žádná záruka, že francouzské společnosti získají lví podíl na práci.“ Místo toho rozhoduje trh. „Kdo poskytne nejlepší nabídky, vyhrává.“

Dieser marktorientierte Ansatz mag zwar fair klingen, könnte jedoch Spannungen in der EU weiter verschärfen. Besonders für Länder wie Deutschland bleibt abzuwarten, wie groß ihr Anteil am Kuchen sein wird.

Europův návrat do vesmíru?

Pro EU je Iris² více než satelitní program – je to vyhlášení boje. Muskovi, závislostem a vlastní únavě z inovací. Závod začal a Evropa vsadila vše na tuto novou konstelaci.

Zda má Iris² skutečně potenciál vyzvat Starlink, to se teprve uvidí. Ale jedno je jisté: První krok směrem k nezávislosti byl učiněn. A Elon Musk bude muset v budoucnu trochu více sledovat Evropu ve zpětném zrcátku.