Bundesfinanzminister Christian Lindner (FDP) chce výrazně snížit výdaje na občanský příspěvek a zavést nová opatření pro uprchlíky z Ukrajiny.
Místo dosavadního občanského přídavku by ukrajinští uprchlíci měli získat vlastní právní status, který vychází z kombinace dávek pro žadatele o azyl a nástrojů politiky trhu práce. „Nemusejí podstoupit azylové řízení, ale automaticky také nedostanou občanský přídavek, který je zaměřen na socioekonomické existenční minimum,“ vysvětlil Lindner. Cílem je snížení finanční zátěže a současně poskytnutí incentiv k zahájení pracovního procesu postiženým osobám.
Ein weiterer Kernpunkt der Reform betrifft die Übernahme der Wohnkosten.
Trotz těchto plánovaných reforem se situace pro příjemce občanských dávek jeví jako obtížná. Podle odpovědi spolkové vlády na dotaz Sahry Wagenknechtové (BSW) zůstává přibližně 50 procent příjemců půl roku po nástupu do práce závislých na státní podpoře. Ministr práce Hubertus Heil (SPD) to přičítá strukturovým faktorům, jako jsou nízké mzdy a práce na částečný úvazek. „Mnoho osob je nadále odkázáno na doplňkové dávky, zejména ti s dětmi a nízkými příjmy,“ uvedl Heil.
Plánované změny narážejí na odpor. Kritikové jako Wagenknecht vidí v Lindnerových opatřeních odbourávání sociálních služeb a zhoršení životní situace pro mnoho lidí. Místo toho požadují širší hospodářskou podporu, která řeší skutečné příčiny závislosti na dávkách.
In der Zwischenzeit betont die Bundesregierung, dass die Mehrheit der Bezieher des Bürgergeldes, die in Arbeit integriert sind, weiterhin beschäftigt bleibt. Sechs Monate nach der Arbeitsaufnahme bleiben rund 64 Prozent der Beschäftigten in ihren Positionen, insbesondere Personen mit Berufsausbildung und Alleinstehende ohne Kinder verlassen den Leistungsbezug häufiger.
