Die geopolitischen Spannungen eskalieren und Europa befindet sich zunehmend in einer gefährlichen Gemengelage. Während Russland seine globalen Ambitionen vorantreibt, wird der Kontinent von Sabotageakten und der anhaltenden Ukrainekrise herausgefordert – und bleibt dabei erschreckend passiv.

Im Kattegat, úžině mezi Švédskem a Dánskem, je čínská nákladní loď Yi Peng 3 podezřelá z úmyslného poškození dvou důležitých podmořských kabelů. Vyšetřování vrhá světlo na ruské hybridní válečnictví, které již léta organizuje sabotáže proti evropské infrastruktuře. Bruno Kahl, šéf Spolkové zpravodajské služby, varuje: „Ochota Moskvy k další eskalaci v oblasti tajných operací dosáhla doposud neznámé, vysoké úrovně.“

Paralelně kolabuje Asadův režim v Sýrii. Západem podporovaní povstalci dobyli v bleskové ofenzivě Aleppo, Hamu a Damašek, zatímco Rusko, vojensky zaměstnáno na Ukrajině, téměř nemohlo zasáhnout. Ztráta námořní základny Tartus znamená těžkou ránu pro Kreml. Změny na Blízkém východě, zesílené válkou mezi Izraelem a Hizballáhem, destabilizují celý region.

Válka na Ukrajině má dopady až do Asie: Severokorejští vojáci bojují na Ukrajině, zatímco Moskva zřejmě zásobuje Pchjongjang moderní raketovou technologií. Čína, která podporuje Rusko ekonomicky a vojensky, sama očekává strategické protislužby, například v oblasti ponorek. „Bezpečnost Evropy nelze oddělit od bezpečnosti Asie,“ varuje bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Mezitím zůstává Evropa neschopná jednat. Vnitropolitické krize v Německu a Francii paralyzují vlády, zatímco EU je daleko od strategické reakce na scénáře ohrožení. Návrhy na evropský obranný fond, které podporují politik Zelených Anton Hofreiter nebo francouzský prezident Emmanuel Macron, narážejí v Berlíně na odpor.

Polský premiér Donald Tusk vystihuje situaci: „Nebezpečí globálního konfliktu je reálné.“ Místo aby Evropu jednala jednotně, dále diskutuje – zatímco hrozba roste.