„Velká osobnost, pane Arnault,“ prohlásil Donald Trump kdysi ve vstupní hale Trump Tower v Manhattanu. Byl rok 2017 a Bernard Arnault, generální ředitel luxusního gigantu LVMH, si potřásl rukou s nově zvoleným prezidentem – silný obraz, který ukazoval symbiózu moci a byznysu. Nyní, o osm let později, stojí luxusní sektor opět před výzvou navigovat s možností druhého Trumpova mandátu.

Dohoda? Clo až 20 procent na evropský dovoz.

Trh se zlatým potenciálem

USA jsou největší samostatný trh pro luxusní zboží na světě. Podle Bain a Altagamma američtí kupující v letech 2023 a 2024 dohromady generovali přibližně 86 miliard eur tržeb. Pro giganty v oboru jako je LVMH (Louis Vuitton, Moët Hennessy) tvoří trh téměř čtvrtinu jejich celosvětových tržeb. Také Kering (Gucci, Saint Laurent) a Hermès silně profitují z nákupní chuti Američanů. Ale zatímco Evropa produkuje, Amerika nakupuje – a cla by mohla tuto rovnováhu ohrozit.

Trump a moc vztahů

Arnaultovy úzké vazby na Trumpa by se mohly znovu ukázat jako užitečné. Již během Trumpova prvního funkčního období LVMH-CEO využíval „osobní kartu“: Setkání v Mar-a-Lago tady, otevření továrny Louis Vuitton v Texasu tam. „S Trumpem to jde muž proti muži,“ říká insider. Přístup, který zjevně funguje.

LVMH navíc výrazně investuje do lobbování: Od roku 2018 proudilo téměř dva miliony dolarů do washingtonské S-3 Group, jejíž hlavní představitel Martin Delgado je úzce propojen s republikánskými kruhy. Ale i další luxusní giganti sahají hluboko do kapsy. Chanel například od roku 2019 vydal na lobbování přes 240 000 dolarů.

Luxus a clo: Kdo platí cenu?

Sollten Zölle kommen, wird sich zeigen, ob die Branche die Kosten an ihre wohlhabende Kundschaft weitergeben kann. „Eine Hermès-Kelly-Bag wird wohl kaum weniger verkauft, nur weil sie 15 Prozent teurer ist,“ erklärt ein Branchenexperte. Anders sieht es bei Käufern aus der Mittelklasse aus, die sich Luxusgüter mühsam leisten.

Stoupající ceny však nejsou novou výzvou: Mezi lety 2020 a 2023 vzrostly ceny tašek Chanel a Dior o více než 50 procent. Avšak hranice zátěže se zdá být dosažena. Claudia D’Arpizio z Bain varuje: „Každoroční zvýšení cen o 20 procent je nemožné.“

Přemístění výroby?

Radikálním krokem by bylo přesunutí výrobních závodů do USA. Ale tento nápad není jen nepraktický, mohl by také podkopat autentičnost značky. „Řemeslné dovednosti, které existují v Itálii a Francii, neexistují mimo Evropu,“ zdůrazňuje D’Arpizio.

Pokus o stáčení koňaku Hennessy v Číně nedávno zkrachoval kvůli stávkám pracovníků. A i menší značky by mohly být vzhledem k rostoucím nákladům nuceny prozkoumat jiné trhy mimo USA.

Naděje ve silné měně

Světlem zůstává nákupní turistika: Američané cestující do Evropy by díky silnému dolaru mohli nadále hojně nakupovat. „Mnoho manažerů luxusu věří, že nebudou přímo postiženi Trumpovými cly,“ říká Jean Danjou, analytik společnosti Oddo BHF. Nejistota však přetrvává - a s ní i obavy z globální krize růstu.