V Německu se přes ekonomické nejistoty pracuje více než kdy dříve. Vyplývá to z aktuální studie Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW), která uvádí, že zaměstnaní na závislou činnost odpracovali v roce 2023 celkem asi 55 miliard pracovních hodin – rekord od doby znovusjednocení.
Tento nárůst celkového objemu práce je podle autora studie Mattise Beckmannshagena především výsledkem rostoucí zaměstnanosti žen. Přestože se jedná o pozitivní vývoj, téměř polovina pracujících žen v Německu je zaměstnána na částečný úvazek, často navzdory jejich skutečnému přání pracovat více hodin. To vede k tomu, že Německo má v evropském srovnání relativně nízkou průměrnou pracovní dobu 34,7 hodiny týdně.
Studie také ukazuje, že se tradiční model domácnosti s jedním výdělečně činným členem stále více mění na model s dvěma výdělečně činnými, přičemž došlo k nárůstu zapojení žen do pracovního procesu o 16 procentních bodů od roku 1991. Nicméně ženy stále tráví podstatně více času péčí o děti a domácími pracemi než muži, což ovlivňuje čas věnovaný zaměstnání.
Na tomto pozadí požaduje ministr financí Christian Lindner přehodnocení pracovního přístupu v Německu s cílem podpořit hospodářský růst. Studie DIW doporučuje lépe využívat pracovní potenciál žen prostřednictvím reforem, jako je úprava daňových tříd a upravení rozdělování daní mezi manžely. Další opatření, jako zvýšení počtu míst v dětských skupinách a zlepšení pravidel pro rodičovskou dovolenou pro otce, by mohla v tomto směru pomoci.
Přístup DIW se zaměřuje na podporu integrace žen na trh práce a zároveň na dosažení spravedlivějšího rozdělení péči mezi pohlaví. To by nejen vedlo k vyšší produktivitě práce, ale také by posílilo ekonomickou odolnost Německa.
