Nedávné úspěchy Číny v oblasti umělé inteligence a průmyslové výroby znovu rozdmýchaly starou ekonomickou obavu: Je Západ neefektivní, zatímco Čína dohání s efektivnějšími a chytřejšími procesy? Odpověď by mohla ležet v japonském konceptu, který kdysi změnil globální konkurenční prostředí – Kaizen, přístupu neustálého zlepšování.
Kaizen: Japonský model ekonomického úspěchu a čínská adaptace
V 80. letech se Kaizen stal symbolem japonské konkurenceschopnosti. Společnosti jako Toyota a Sony se zaměřily na postupné zdokonalování výrobních procesů, což vedlo k vysoce kvalitním produktům za nízké náklady. Kaizen byl klíčový pro hospodářský vzestup Japonska a učinil průmysl odolným vůči tlaku cen a deflace.
Když ale růstová fáze Japonska polevila, Čína přijala tento princip – a přizpůsobila ho novými metodami. Dnes nejsou čínské úspěchy v oblastech, jako je elektromobilita, vysokorychlostní vlaky, robotika a technologie polovodičů, pouze výsledkem státních dotací nebo agresivních akvizic technologií. Čínské podniky si spíše vyvinuly vlastní přístup Kaizen, který je rychlejší a disruptivnější než japonský originál.
DeepSeek jako symbol pro nové čínské Kaizen
Der Schock über die plötzliche Markteinführung von DeepSeek, eines hochentwickelten KI-Modells zu deutlich niedrigeren Kosten als westliche Alternativen, hat diese Dynamik verdeutlicht. Das Prinzip der kontinuierlichen, pragmatischen Verbesserung zeigt sich hier nicht nur in der Software, sondern auch in der zugrunde liegenden Hardware-Industrie.
Čínští výrobci se zaměřují na tři rozhodující faktory:
- Skalierbarkeit: Chinas schiere Größe erlaubt es, Kaizen in einer Dimension zu betreiben, die Japan nie erreichen konnte.
- Dynamische Märkte: Kundenfeedback wird in Echtzeit integriert, wodurch Produktzyklen beschleunigt werden.
- Wissenstransfer: China gewinnt zunehmend Know-how durch japanische Ingenieure, die nach ihrer Frühverrentung als Berater angeworben werden – ohne Geheimnisse zu verraten, aber mit wertvoller Erfahrung aus jahrzehntelanger Trial-and-Error-Optimierung.
Změna paradigmatu pro Západ?
Zatímco se Západ stále snaží vysvětlit technologické úspěchy Číny – ať už prostřednictvím státní podpory, krádeže duševního vlastnictví nebo ekonomického protekcionismu – rozvíjí se tam už dávno nová, systematická inovační kultura.
Kaizen může pocházet z Japonska, ale Čína jej přetvořila v tržně účinnou strategii, která vyzývá západní průmysly. Otázkou již není, zda Čína může držet krok – ale jak Západ zareaguje na takto zrychlenou formu kontinuálního zlepšování.
