Trump 2.0: Sankce na ropu, Čína a geopolitická rizika v centru pozornosti

Podle analytiků by návrat Donalda Trumpa do Bílého domu mohl znamenat přísnější vymáhání amerických sankcí na export ropy z Íránu, členského státu OPEC, což by mohlo snížit světové zásoby ropy. To však přináší geopolitická rizika, zejména s ohledem na Čínu, největšího odběratele íránské ropy. Taková politika by mohla podpořit ceny ropy, ale také by je Trumpoho jiné politiky mohly narušit. Podpora domácí těžby nebo cla na dovoz z Číny by mohla ekonomickou aktivitu oslabit. Clay Seigle z Houston Committee on Foreign Relations zdůrazňuje, že Trumpův vliv může mít na ceny ropy jak pozitivní, tak negativní účinky. První již známý krok v USA nastal během jeho prvního prezidentského období, kdy znovu zavedl sankce proti Teheránu poté, co jednostranně vypověděl jadernou dohodu s Íránem. Trump tvrdí, že Bidenovo slabé prosazování sankcí na vývoz ropy Írán posílilo. Jones z Energy Aspects uvedl, že návrat Trumpa by mohl vést ke snížení exportu íránské surové ropy až o milion barelů denně. Přísnější postoj proti Íránu však také znamená konfrontaci s Čínou, která americké sankce neuznává. Profesor Richard Nephew z Kolumbijské univerzity varuje, že Peking by mohl jako odpověď posílit svou pozici v rámci skupiny BRICS a snížit závislost na dolaru v obchodování s ropou. Trump nedávno při vystoupení v New Yorku připustil, že sankce by mohly oslabit dolar a jeho globální dominanci. Seigle vnímá tvrdý postup proti Íránu jako šanci na růst cen ropy. Obchodní válka s Čínou, spojená s Trumpovým plánem drasticky zvýšit cla na dovoz, by však mohla snížit globální poptávku a tím i ceny. Energetický specialista Ed Hirs z University of Houston rovněž očekává, že Trump by mohl zmírnit sankce proti ruskému energetickému průmyslu, což by také ovlivnilo globální rovnováhu na trhu s ropou.