Čínská ekonomika: Růst uprostřed globálních výzev

Čínská ekonomika dosáhla v minulém roce svého růstového cíle, což bylo podpořeno pozdním stimulem a silnou exportní ofenzivou před hrozícími americkými cly. Údaje Národního statistického úřadu ukázaly v pátek, že hrubý domácí produkt vzrostl o 5 %, což je mírně nad středním odhadem průzkumu Bloomberg, který činil 4,9 %. Prezident Si Ťin-pching na přelomu roku slíbil dosáhnout cíle kolem 5 %. Výrazným světlem byly exporty, které vyloučily vliv cenových efektů, uvedla Jacqueline Rong, hlavní ekonomka pro Čínu v BNP Paribas. Největší výzvou pro tento rok však zůstávají americká cla. S ohledem na nadcházející návrat Donalda Trumpa do Bílého domu plánuje Čína další měnové uvolnění a zvýšené veřejné výdaje, aby se vyhnula ztrátám způsobeným potenciálně drastickými americkými cly na čínské zboží. Po zveřejnění údajů se jüan zvýšil jak na onshore, tak na offshore trhu o 0,1 % a hlavní index čínských akcií CSI 300 dokázal vyrovnat dřívější ztrátu 0,5 %. Čísla dokazují, že strategické přesměrování Pekingu od konce září pomohlo překonat protivítr dlouhodobého poklesu realitního trhu a přetrvávající deflace. V posledním čtvrtletí roku se hospodářský růst zrychlil na 5,4 % v porovnání s rokem a 1,6 % v porovnání s čtvrtletím, což jsou nejvyšší míry za několik čtvrtletí. Průmyslová produkce se ukázala být překvapivě robustní, protože globální společnosti předsunuly své dodávky ze strachu před novými cly. Přestože továrny jely na plné obrátky, vnitřní poptávka stagnovala; maloobchodní tržby rostly pomaleji a nezaměstnanost stoupla. Čínský obchodní přebytek dosáhl v minulém roce rekordní úrovně, přestože obavy z nových amerických cel a stížnosti na levné čínské zboží stoupají. Nominální míra růstu HDP, neadjustovaná o snižující se ceny, byla 4,2 %, což znamenalo nejpomalejší růst od roku 2020. Národní statistický úřad označil ekonomiku za „celkově stabilní“ v roce 2024, ale upozornil na posílené vnější zátěže a výzvy, jako je nedostatečná domácí poptávka. V tomto roce se dostává do popředí fiskální politika se svou klíčovou rolí v čínském stimulačním programu, zatímco měnová opatření zůstávají opatrná kvůli tlaku na měnu a odlivu kapitálu.