Čína demonstruje jadernou sílu: Test mezikontinentální balistické střely v Pacifiku

Čína ve středu odpálila mezikontinentální balistickou raketu (ICBM) do Tichého oceánu, což představuje její první větší raketový test od dvojitých hypersonických zbraní v létě 2021. Test se uskutečnil během intenzivních leteckých a námořních manévrů Lidové osvobozenecké armády (PLA) a měl těsně před plánovaným telefonátem mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a americkým prezidentem Joem Bidenem. Čínské ministerstvo obrany prohlásilo, že šlo o „rutinní uspořádání v rámci našeho každoročního výcvikového plánu“, které je v souladu s mezinárodním právem a není namířeno proti žádné konkrétní zemi nebo cíli. Pozorovatelé však interpretovali test jako politické poselství a demonstraci síly, která by mohla vyvolat obavy v USA a u sousedů Číny ohledně modernizace jejích jaderných zbraní. „Dávají najevo, že Čína má schopnost zasáhnout území USA jadernými zbraněmi,“ řekl Lin Ying-yu, tchajwanský expert na PLA. „Tato demonstrace síly by mohla mít za cíl zajistit Číně silnější vyjednávací pozici v nadcházejícím rozhovoru mezi Si a Bidenem.“ V červenci 2021 odpálila PLA raketu, která použila „frakční orbitální bombardovací systém“ k tomu, aby poprvé obletěla jaderně schopné „hypersonické klouzavé vozidlo“ po Zemi. O měsíc později následoval druhý hypersonický test. Jakou raketu Čína testovala ve středu, Peking neoznámil. „Většina výcvikových misí balistických raket PLA využívá testovací oblasti v Sin-ťiangu nebo v Bohajském moři,“ uvedl Hsu Yen-chi, výzkumník na Council on Strategic and Wargaming Studies v Tchaj-peji. „Je velmi vzácné, že využijí jinou oblast pro testovací zónu ICBM; naposledy to bylo v roce 1980.“ Lin odhadoval, že test mohl indikovat rostoucí vyspělost čínského satelitního navigačního systému Beidou, který PLA používá pro řízení raket. Navíc by test mohl odrážet úsilí raketových sil PLA, které jsou odpovědné za konvenční a jaderné raketové operace, demonstrovat svou bojovou schopnost nezasaženou čistkami ve vedení a probíhající protikorupční kampaní pod vedením Si. Čína, která dříve měla jen malý počet jaderných hlavic pro odvetný útok, nyní rychle rozšiřuje svůj arzenál hlavic a raketových odpalovacích zařízení. Tento nárůst by mohl do začátku 30. let 21. století učinit Čínu rovnocenným hráčem vedle USA a Ruska, dvou předních jaderných mocností světa, jak předpovídají američtí obranní experti. Rostoucí jaderná síla Pekingu a jeho neprůhledné záměry vyvolaly ve Washingtonu debatu o tom, zda a jak by USA měly rozšířit a přizpůsobit své vlastní jaderné schopnosti a strategii. Čína a USA zahájily v loňském roce jaderné rozhovory po setkání mezi Si a Bidenem, avšak Čína je v červenci přerušila. Minulý měsíc vyzval Peking stálé členy Rady bezpečnosti OSN, aby přijali jeho vlastní politiku „neprvního úderu“, což kritizovalo americké dohody o jaderném sdílení s spojenci v NATO a opatření na ochranu Asie. Čínské ministerstvo obrany Tchaj-wanu informovalo o „nedávných intenzivních raketových odpalech a jiných výcvikových aktivitách“ čínské armády. Poprvé byly ve středu současně na moři všechny tři čínské letadlové lodě. Liaoning, první letadlová loď PLA, byla na výcvikové misi v západním Pacifiku, zatímco druhá letadlová loď, Shandong, se nacházela v Jihočínském moři a nejnovější letadlová loď Fujian podstoupila námořní testy. Podle japonského vojska prošla další flotila PLA námořnictva v pondělí Ochotským mořem, zatímco čínské a ruské válečné lodě společně cvičily poblíž Japonska. Provedením testu ICBM současně s jinými manévry „PLA ukazuje své komplexní schopnosti,“ uvedl James Chen, profesor na Tamkang University v Tchaj-peji.