Udělej nejlepší investice svého života
Katar Příjmy vlády
Kurz
Aktuální hodnota Příjmy vlády v Katar je 254,449 mld. QAR. Příjmy vlády v Katar klesly na 254,449 mld. QAR k 1. 1. 2023, poté co byly 297,789 mld. QAR k 1. 1. 2022. Od 1. 1. 1974 do 1. 1. 2023 byl průměrný HDP v Katar 84,84 mld. QAR. Historického maxima bylo dosaženo k 1. 1. 2013 s 342,76 mld. QAR, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána k 1. 1. 1986 s 5,88 mld. QAR.
Příjmy vlády ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Státní příjmy | |
---|---|
1. 1. 1974 | 7,32 mld. QAR |
1. 1. 1975 | 7,14 mld. QAR |
1. 1. 1976 | 8,59 mld. QAR |
1. 1. 1977 | 8,15 mld. QAR |
1. 1. 1978 | 8,23 mld. QAR |
1. 1. 1979 | 12,09 mld. QAR |
1. 1. 1980 | 19,00 mld. QAR |
1. 1. 1981 | 14,83 mld. QAR |
1. 1. 1982 | 14,96 mld. QAR |
1. 1. 1983 | 12,85 mld. QAR |
1. 1. 1984 | 13,61 mld. QAR |
1. 1. 1985 | 10,39 mld. QAR |
1. 1. 1986 | 5,88 mld. QAR |
1. 1. 1987 | 7,09 mld. QAR |
1. 1. 1988 | 7,69 mld. QAR |
1. 1. 1989 | 9,50 mld. QAR |
1. 1. 1990 | 12,01 mld. QAR |
1. 1. 1991 | 10,37 mld. QAR |
1. 1. 1992 | 12,33 mld. QAR |
1. 1. 1993 | 10,64 mld. QAR |
1. 1. 1994 | 10,19 mld. QAR |
1. 1. 1995 | 12,23 mld. QAR |
1. 1. 1996 | 13,46 mld. QAR |
1. 1. 1997 | 14,74 mld. QAR |
1. 1. 1998 | 15,22 mld. QAR |
1. 1. 1999 | 15,74 mld. QAR |
1. 1. 2000 | 24,95 mld. QAR |
1. 1. 2001 | 22,76 mld. QAR |
1. 1. 2002 | 29,45 mld. QAR |
1. 1. 2003 | 30,56 mld. QAR |
1. 1. 2004 | 55,06 mld. QAR |
1. 1. 2005 | 65,69 mld. QAR |
1. 1. 2006 | 86,06 mld. QAR |
1. 1. 2007 | 117,87 mld. QAR |
1. 1. 2008 | 140,98 mld. QAR |
1. 1. 2009 | 169,26 mld. QAR |
1. 1. 2010 | 156,03 mld. QAR |
1. 1. 2011 | 222,63 mld. QAR |
1. 1. 2012 | 284,32 mld. QAR |
1. 1. 2013 | 342,76 mld. QAR |
1. 1. 2014 | 336,56 mld. QAR |
1. 1. 2015 | 187,21 mld. QAR |
1. 1. 2016 | 170,86 mld. QAR |
1. 1. 2017 | 163,27 mld. QAR |
1. 1. 2018 | 207,91 mld. QAR |
1. 1. 2019 | 215,43 mld. QAR |
1. 1. 2020 | 171,98 mld. QAR |
1. 1. 2021 | 193,73 mld. QAR |
1. 1. 2022 | 297,79 mld. QAR |
1. 1. 2023 | 254,45 mld. QAR |
Příjmy vlády Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 1. 2023 | 254,449 mld. QAR |
1. 1. 2022 | 297,789 mld. QAR |
1. 1. 2021 | 193,726 mld. QAR |
1. 1. 2020 | 171,975 mld. QAR |
1. 1. 2019 | 215,43 mld. QAR |
1. 1. 2018 | 207,912 mld. QAR |
1. 1. 2017 | 163,272 mld. QAR |
1. 1. 2016 | 170,856 mld. QAR |
1. 1. 2015 | 187,212 mld. QAR |
1. 1. 2014 | 336,557 mld. QAR |
Podobné makroekonomické ukazatele k Příjmy vlády
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇶🇦 Dluh státu k HDP | 43,3 % of GDP | 42,6 % of GDP | Ročně |
🇶🇦 Hodnota státního rozpočtu | 900 mil. QAR | 100 mil. QAR | čtvrtletí |
🇶🇦 Index korupce | 59 Points | 58 Points | Ročně |
🇶🇦 Korupční index | 38 | 40 | Ročně |
🇶🇦 Státní rozpočet | 5,6 % of GDP | 10,4 % of GDP | Ročně |
🇶🇦 Státní výdaje | 211,352 mld. QAR | 208,742 mld. QAR | Ročně |
🇶🇦 Výdaje státu | 110,481 mld. QAR | 108,921 mld. QAR | Ročně |
Vládní příjmy zahrnují všechny příjmy, které vláda obdrží, včetně daní, celních poplatků, příjmů ze státem vlastněných podniků, kapitálových příjmů a zahraniční pomoci. Vládní příjmy jsou součástí výpočtu rozpočtové bilance vlády.
Makrostránky pro ostatní země v Asie
- 🇨🇳Čína
- 🇮🇳Indie
- 🇮🇩Indonésie
- 🇯🇵Japonsko
- 🇸🇦Saúdská Arábie
- 🇸🇬Singapur
- 🇰🇷Jižní Korea
- 🇹🇷Turecko
- 🇦🇫Afghánistán
- 🇦🇲Arménie
- 🇦🇿Ázerbájdžán
- 🇧🇭Bahrajn
- 🇧🇩Bangladéš
- 🇧🇹Bhutan
- 🇧🇳Brunei
- 🇰🇭Kambodža
- 🇹🇱Východní Timor
- 🇬🇪Gruzie
- 🇭🇰Hongkong
- 🇮🇷Írán
- 🇮🇶Irak
- 🇮🇱Izrael
- 🇯🇴Jordánsko
- 🇰🇿Kazachstán
- 🇰🇼Kuvajt
- 🇰🇬Kyrgyzstán
- 🇱🇦Laos
- 🇱🇧Libanon
- 🇲🇴Macao
- 🇲🇾Malajsie
- 🇲🇻Maledivy
- 🇲🇳Mongolsko
- 🇲🇲Myanmar
- 🇳🇵Nepál
- 🇰🇵Severní Korea
- 🇴🇲Omán
- 🇵🇰Pákistán
- 🇵🇸Palestina
- 🇵🇭Filipíny
- 🇱🇰Srí Lanka
- 🇸🇾Sýrie
- 🇹🇼Tchaj-wan
- 🇹🇯Tádžikistán
- 🇹🇭Thajsko
- 🇹🇲Turkmenistán
- 🇦🇪Spojené arabské emiráty
- 🇺🇿Uzbekistán
- 🇻🇳Vietnam
- 🇾🇪Jemen
Co je Příjmy vlády
Kategorie „Vládní příjmy“ na webu Eulerpool nabízí komplexní přehled o finančních zdrojích, které vlády jednotlivých států získávají. Vládní příjmy jsou klíčovým ukazatelem makroekonomického zdraví země, neboť ovlivňují schopnost státu financovat veřejné služby, provádět investice a plnit své závazky vůči obyvatelstvu. Naše platforma poskytuje přesná a aktuální data, která vám umožní lépe pochopit strukturu a dynamiku vládních příjmů v různých ekonomikách. Vládní příjmy se skládají z několika základních komponent, mezi které patří daňové příjmy, nedaňové příjmy a kapitálové příjmy. Daňové příjmy jsou největší složkou a zahrnují daně z příjmu, spotřební daně, DPH, celní poplatky a další. Nedaňové příjmy zahrnují například příjmy z majetku, které stát vlastní, a různé poplatky za státní služby. Kapitálové příjmy pak obvykle pocházejí z prodeje státního majetku. Daňové příjmy jsou kritickým prvkem rozpočtového procesu. Přímé daně, jako jsou daně z příjmu fyzických a právnických osob, tvoří velkou část daňových příjmů. Tyto daně jsou pružné a reagují na změny v ekonomické aktivitě. V obdobích hospodářského růstu se jejich výnosy zvyšují, zatímco v době recese mohou klesat. Nepřímé daně, jako je DPH a spotřební daně, jsou méně citlivé na ekonomické cykly, ale jejich výnosy mohou být ovlivněny změnami v spotřebitelském chování a inflaci. Analýza daňových příjmů na naší platformě vám umožní sledovat tyto trendy a získat cenné poznatky o fiskální politice jednotlivých zemí. Nedaňové příjmy také hrají důležitou roli v rozpočtovém rámce státu. Tyto příjmy mohou být stabilnější a méně náchylné na ekonomické výkyvy ve srovnání s daňovými příjmy. Patří sem různé poplatky, sazby a licenční poplatky, které stát vybírá za poskytování specifických služeb. Mezi významné nedaňové příjmy patří například příjmy z veřejných podniků, úroky z veřejných financí a pronájmy státního majetku. Data o nedaňových příjmech na Eulerpool vám poskytnou detailní přehled o dalších zdrojích financování vlády. Kapitálové příjmy, i když obvykle tvoří menší část celkových vládních příjmů, mohou mít významný vliv na schopnost vlády financovat jednorázové výdaje a investice. Tyto příjmy mohou pocházet z privatizace státního majetku, prodeje půdy či jiných nemovitostí nebo z výnosů finančních aktiv. Vzhledem k jejich jednorázové povaze je důležité sledovat, jak tyto příjmy ovlivňují dlouhodobou fiskální udržitelnost. Naše platforma vám umožní snadno sledovat a analyzovat tyto kapitálové příjmy napříč různými zeměmi. Fiskální ukazatele vládních příjmů jsou zásadní pro hodnocení rozpočtové politiky a finanční stability státu. Sledujeme nejen absolutní výše příjmů, ale také jejich podíl na HDP, což poskytuje relativní měřítko vyjadřující sílu fiskální politiky v kontextu ekonomického výkonu. Vysoký podíl vládních příjmů na HDP může naznačovat silnou daňovou základnu a efektivní výběr daní, zatímco nízký podíl může signalizovat potřebu reformy daňové politiky. Regionalní a mezinárodní srovnání vládních příjmů na naší platformě Eulerpool vám umožní posoudit, jak jednotlivé země řeší problematiku veřejných financí. Tyto srovnání jsou cenným nástrojem pro investory, ekonomy a tvůrce politik, kteří hledají výkonnostní standardy a osvědčené postupy. Našimi analýzami můžete sledovat, jak různé daňové reformy a změny v hospodářské politice ovlivňují vládní příjmy a celkovou fiskální pozici země. Kromě kvantitativních údajů vám poskytujeme i kvalitativní analýze legislativních a politických faktorů, které ovlivňují vládní příjmy. Sledujeme změny v daňové legislativě, zavádění nových daní, zrušení starých daní a různé fiskální iniciativy, které mohou mít dopad na budoucí příjmy. Tato hloubková analýza vám umožní lépe porozumět dynamice vládních příjmů a jejich dopadu na makroekonomické prostředí. Eulerpool je vaše spolehlivá platforma pro průzkum, analýzu a sledování vládních příjmů. S našimi nástroji a daty budete mít přístup k důležitým informacím, které vám pomohou lépe pochopit, jak vlády získávají své příjmy a jak tyto příjmy ovlivňují ekonomickou stabilitu a růst. Naše platforma je navržena tak, aby byla uživatelsky přívětivá a poskytovala hluboké vhledy a analýzy, které jsou nezbytné pro kvalifikované rozhodování v oblasti makroekonomických studií a investic.