Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Litva Míra zaměstnanosti
Kurz
Aktuální hodnota Míra zaměstnanosti v Litva je 72,9 %. Míra zaměstnanosti v Litva klesla na 72,9 % dne 1. 12. 2023, poté co byla 74,3 % dne 1. 9. 2023. Od 1. 3. 2002 do 1. 3. 2024 byl průměrný HDP v Litva 66,02 %. Historicky nejvyšší hodnota byla dosažena dne 1. 9. 2022 s 75,20 %, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 3. 2010 s 56,30 %.
Míra zaměstnanosti ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Míra zaměstnanosti | |
---|---|
1. 3. 2002 | 57,60 % |
1. 6. 2002 | 60,60 % |
1. 9. 2002 | 61,60 % |
1. 12. 2002 | 59,70 % |
1. 3. 2003 | 59,00 % |
1. 6. 2003 | 62,80 % |
1. 9. 2003 | 62,00 % |
1. 12. 2003 | 60,70 % |
1. 3. 2004 | 60,60 % |
1. 6. 2004 | 61,80 % |
1. 9. 2004 | 62,20 % |
1. 12. 2004 | 61,80 % |
1. 3. 2005 | 61,90 % |
1. 6. 2005 | 62,70 % |
1. 9. 2005 | 63,50 % |
1. 12. 2005 | 63,30 % |
1. 3. 2006 | 63,10 % |
1. 6. 2006 | 63,90 % |
1. 9. 2006 | 64,10 % |
1. 12. 2006 | 63,40 % |
1. 3. 2007 | 63,90 % |
1. 6. 2007 | 65,50 % |
1. 9. 2007 | 66,20 % |
1. 12. 2007 | 64,40 % |
1. 3. 2008 | 63,90 % |
1. 6. 2008 | 64,70 % |
1. 9. 2008 | 65,20 % |
1. 12. 2008 | 63,80 % |
1. 3. 2009 | 60,60 % |
1. 6. 2009 | 60,00 % |
1. 9. 2009 | 60,40 % |
1. 12. 2009 | 58,50 % |
1. 3. 2010 | 56,30 % |
1. 6. 2010 | 56,70 % |
1. 9. 2010 | 58,30 % |
1. 12. 2010 | 58,90 % |
1. 3. 2011 | 58,80 % |
1. 6. 2011 | 60,20 % |
1. 9. 2011 | 60,70 % |
1. 12. 2011 | 61,10 % |
1. 3. 2012 | 60,60 % |
1. 6. 2012 | 62,10 % |
1. 9. 2012 | 63,10 % |
1. 12. 2012 | 62,30 % |
1. 3. 2013 | 62,30 % |
1. 6. 2013 | 63,80 % |
1. 9. 2013 | 64,50 % |
1. 12. 2013 | 64,30 % |
1. 3. 2014 | 64,20 % |
1. 6. 2014 | 65,10 % |
1. 9. 2014 | 67,20 % |
1. 12. 2014 | 66,10 % |
1. 3. 2015 | 66,00 % |
1. 6. 2015 | 67,00 % |
1. 9. 2015 | 68,00 % |
1. 12. 2015 | 68,00 % |
1. 3. 2016 | 68,30 % |
1. 6. 2016 | 69,50 % |
1. 9. 2016 | 70,00 % |
1. 12. 2016 | 69,70 % |
1. 3. 2017 | 69,00 % |
1. 6. 2017 | 70,60 % |
1. 9. 2017 | 70,90 % |
1. 12. 2017 | 71,00 % |
1. 3. 2018 | 70,60 % |
1. 6. 2018 | 72,10 % |
1. 9. 2018 | 74,00 % |
1. 12. 2018 | 72,90 % |
1. 3. 2019 | 72,50 % |
1. 6. 2019 | 73,00 % |
1. 9. 2019 | 73,20 % |
1. 12. 2019 | 73,20 % |
1. 3. 2020 | 73,00 % |
1. 6. 2020 | 71,40 % |
1. 9. 2020 | 70,70 % |
1. 12. 2020 | 71,40 % |
1. 3. 2021 | 71,40 % |
1. 6. 2021 | 71,90 % |
1. 9. 2021 | 73,20 % |
1. 12. 2021 | 73,20 % |
1. 3. 2022 | 72,60 % |
1. 6. 2022 | 74,40 % |
1. 9. 2022 | 75,20 % |
1. 12. 2022 | 72,80 % |
1. 3. 2023 | 71,50 % |
1. 6. 2023 | 73,80 % |
1. 9. 2023 | 74,30 % |
1. 12. 2023 | 72,90 % |
Míra zaměstnanosti Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 12. 2023 | 72,9 % |
1. 9. 2023 | 74,3 % |
1. 6. 2023 | 73,8 % |
1. 3. 2023 | 71,5 % |
1. 12. 2022 | 72,8 % |
1. 9. 2022 | 75,2 % |
1. 6. 2022 | 74,4 % |
1. 3. 2022 | 72,6 % |
1. 12. 2021 | 73,2 % |
1. 9. 2021 | 73,2 % |
Podobné makroekonomické ukazatele k Míra zaměstnanosti
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇱🇹 částečný úvazek | 85 700 | 84 400 | čtvrtletí |
🇱🇹 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti | 2,4 % | 2,3 % | čtvrtletí |
🇱🇹 Důchodový věk mužů | 64,67 Years | 64,5 Years | Ročně |
🇱🇹 Důchodový věk žen | 64,33 Years | 64 Years | Ročně |
🇱🇹 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo | 1,454 mil. | 1,472 mil. | čtvrtletí |
🇱🇹 Minimální mzdy | 924 EUR/Month | 924 EUR/Month | čtvrtletí |
🇱🇹 Míra nabídky pracovních míst | 2,1 % | 2 % | čtvrtletí |
🇱🇹 Míra nezaměstnanosti | 8,2 % | 8,6 % | Měsíčně |
🇱🇹 Míra nezaměstnanosti mladých lidí | 16,3 % | 15,2 % | Měsíčně |
🇱🇹 Míra zaměstnanosti | 63,8 % | 63,1 % | čtvrtletí |
🇱🇹 Mzdy | 2 161 EUR/Month | 2 110,3 EUR/Month | čtvrtletí |
🇱🇹 Mzdy ve výrobě | 2 060,7 EUR/Month | 2 005 EUR/Month | čtvrtletí |
🇱🇹 Nabídky práce | 27 372 | 25 876 | čtvrtletí |
🇱🇹 Náklady na práci | 149,2 points | 145,2 points | čtvrtletí |
🇱🇹 Osoby bez zaměstnání | 148 556 | 153 487 | Měsíčně |
🇱🇹 Plný úvazek | 1,273 mil. | 1,288 mil. | čtvrtletí |
🇱🇹 populace | 2,886 mil. | 2,857 mil. | Ročně |
🇱🇹 Produktivita | 116,7 points | 116,763 points | čtvrtletí |
🇱🇹 Změna zaměstnanosti | 0,2 % | 1 % | čtvrtletí |
V Litvě měří míra zaměstnanosti počet lidí, kteří mají práci, jako procento populace v produktivním věku.
Makrostránky pro ostatní země v Evropa
- 🇦🇱Albánie
- 🇦🇹Rakousko
- 🇧🇾Bělorusko
- 🇧🇪Belgie
- 🇧🇦Bosna a Hercegovina
- 🇧🇬Bulharsko
- 🇭🇷Chorvatsko
- 🇨🇾Kypr
- 🇨🇿Česká republika
- 🇩🇰Dánsko
- 🇪🇪Estonsko
- 🇫🇴Faerské ostrovy
- 🇫🇮Finsko
- 🇫🇷Francie
- 🇩🇪Německo
- 🇬🇷Řecko
- 🇭🇺Maďarsko
- 🇮🇸Island
- 🇮🇪Irsko
- 🇮🇹Itálie
- 🇽🇰Kosovo
- 🇱🇻Lotyšsko
- 🇱🇮Lichtenštejnsko
- 🇱🇺Lucembursko
- 🇲🇰Severní Makedonie
- 🇲🇹Malta
- 🇲🇩Vltava
- 🇲🇨Monako
- 🇲🇪Montenegro
- 🇳🇱Nizozemsko
- 🇳🇴Norsko
- 🇵🇱Polsko
- 🇵🇹Portugalsko
- 🇷🇴Rumunsko
- 🇷🇺Rusko
- 🇷🇸Srbsko
- 🇸🇰Slovensko
- 🇸🇮Slovinsko
- 🇪🇸Španělsko
- 🇸🇪Švédsko
- 🇨🇭Švýcarsko
- 🇺🇦Ukrajina
- 🇬🇧Spojené království
- 🇦🇩Andorra
Co je Míra zaměstnanosti
Míra zaměstnanosti je jedním z klíčových ukazatelů, které vystihují stav ekonomiky každé země. Naše webová stránka, Eulerpool, se specializuje na poskytování přesných a aktuálních makroekonomických dat, včetně podrobných informací o míře zaměstnanosti v jednotlivých zemích, včetně České republiky. Tato statistika hraje významnou roli nejen pro ekonomy a politiky, ale také pro investory, podnikatele a širokou veřejnost, kteří chtějí porozumět dynamice pracovního trhu a jeho vlivu na celkový ekonomický růst. Míra zaměstnanosti je procentuální podíl pracující populace z celkového počtu osob schopných práce. Tento ukazatel poskytuje přehled o tom, jak efektivně je využívána pracovní síla v ekonomice. Vysoká míra zaměstnanosti obvykle signalizuje zdravou ekonomiku, kde je vyšší pravděpodobnost, že se lidé budou účastnit pracovního trhu a budou schopni si zajistit stabilní příjem. Naopak nízká míra zaměstnanosti může naznačovat problémy na trhu práce, jako je vysoká nezaměstnanost, nedostatek pracovních příležitostí nebo strukturální problémy v ekonomice. V České republice je míra zaměstnanosti důležitým indikátorem nejen pro ekonomické analýzy, ale také pro tvorbu hospodářské politiky. Díky ní můžeme sledovat, jak se daří ekonomice v různých obdobích - ať už jde o období růstu nebo ekonomické recese. Míra zaměstnanosti odráží mnoho faktorů, včetně pracovních podmínek, vzdělanostní úrovně populace a ekonomické politiky vlády. Například investice do vzdělávání a odborné přípravy mohou zvýšit míru zaměstnanosti tím, že poskytují občanům dovednosti potřebné k efektivnímu zapojení na trhu práce. Stejně tak vládní politika zaměřená na podporu podnikání a vytváření nových pracovních míst může mít pozitivní dopad na zaměstnanost. Opačně, nepříznivé ekonomické události, jako jsou hospodářské recese, mohou vést k poklesu míry zaměstnanosti, protože firmy snižují své závazky a propouštějí zaměstnance, aby zůstaly ekonomicky stabilní. Z hlediska regionální politiky může být analýza míry zaměstnanosti užitečná pro identifikaci oblastí, které trpí vysokou nezaměstnaností nebo nedostatkem pracovních příležitostí. Tato data mohou být použita k mapování ekonomických disparit a návrhu regionálních programů, které by podpořily zaměstnanost v zasažených oblastech. Například strukturální fondy Evropské unie často financují projekty zaměřené na zvýšení zaměstnanosti v jednotlivých regionech, a to nejen v České republice, ale i v celé EU. Významným aspektem míry zaměstnanosti je také její vliv na sociální stabilitu. Práce není jen zdrojem příjmu, ale také prostředkem k získání sociální identity a začlenění do společnosti. Stabilní zaměstnanost může vést k vyšší životní úrovni, lepšímu zdraví a obecné spokojenosti obyvatel. Naopak vysoká míra nezaměstnanosti může způsobit sociální napětí, zvýšenou kriminalitu a další negativní společenské jevy. Pro investory a podnikatele je míra zaměstnanosti důležitým faktorem při rozhodování o investicích a rozšiřování podnikatelských aktivit. Vysoká míra zaměstnanosti může signalizovat pozitivní ekonomické klima a zvýšenou kupní sílu obyvatelstva, což je často důležitým předpokladem pro úspěch nových podnikatelských projektů. Na základě těchto dat mohou firmy plánovat své strategie náboru, expanze a vývoje nových produktů a služeb. Na stránkách Eulerpool poskytujeme detailní analýzy a historická data o míře zaměstnanosti v České republice a dalších zemích. Naše odborné články a analýzy jsou navrženy tak, aby byly užitečné jak pro akademické pracovníky, tak pro praktické profesionály v oblasti ekonomie a podnikání. Nabízíme interaktivní grafy a nástroje, které umožňují hlubší analýzu dat a identifikaci klíčových trendů. Míra zaměstnanosti je také cenným ukazatelem pro tvorbu a implementaci vzdělávací politiky. Školství a odborná příprava hrají kritickou roli v zajištění toho, aby pracovní trh disponoval kvalifikovanou pracovní silou, která dokáže reagovat na potřeby měnící se ekonomiky. Má-li Česká republika udržet a zlepšovat svou konkurenceschopnost, musí dbát na svou vzdělanostní strukturu a zajistit, aby mladí lidé byli připraveni na budoucí výzvy trhu práce. V neposlední řadě, demografické změny, jako je stárnutí populace, mají významný vliv na míru zaměstnanosti. S rostoucím podílem starších pracovníků na trhu práce je důležité zajistit politiky, které podpoří jejich zaměstnatelnost a pracovní podmínky. Rovněž je důležité podporovat aktivní stárnutí a celoživotní vzdělávání, aby byla zajištěna dlouhodobá udržitelnost pracovního trhu. Míra zaměstnanosti je tedy komplexním ukazatelem, který odráží mnoho aspektů ekonomického a sociálního života. Na Eulerpool se snažíme poskytovat co nejpřesnější a nejpodrobnější data, aby naši uživatelé mohli činit informovaná rozhodnutí a lépe porozumět dynamice pracovního trhu. Profesionální analýzy a aktuální data, která na našich stránkách naleznete, jsou klíčem k dosažení hlubšího pochopení a lepšího využití informací o míře zaměstnanosti. Pro více informací a přístup k naší databázi makroekonomických údajů navštivte stránky Eulerpool, kde naleznete vše, co potřebujete k detailní analýze ekonomických trendů, včetně vývoje míry zaměstnanosti v České republice.