Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Uruguay Míra zaměstnanosti
Kurz
Aktuální hodnota Míra zaměstnanosti v Uruguay je 59,1 %. Míra zaměstnanosti v Uruguay vzrostla na 59,1 % dne 1. 8. 2024, poté co byla 58,8 % dne 1. 7. 2024. Od 1. 1. 2006 do 1. 9. 2024, průměrný HDP v Uruguay byl 57,82 %. Historické maximum bylo dosaženo dne 1. 2. 2014 s 61,11 %, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 4. 2020 s 52,10 %.
Míra zaměstnanosti ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Míra zaměstnanosti | |
---|---|
1. 1. 2006 | 53,58 % |
1. 2. 2006 | 52,62 % |
1. 3. 2006 | 53,03 % |
1. 4. 2006 | 53,67 % |
1. 5. 2006 | 54,46 % |
1. 6. 2006 | 53,28 % |
1. 7. 2006 | 53,86 % |
1. 8. 2006 | 54,66 % |
1. 9. 2006 | 54,42 % |
1. 10. 2006 | 54,70 % |
1. 11. 2006 | 55,41 % |
1. 12. 2006 | 55,98 % |
1. 1. 2007 | 55,95 % |
1. 2. 2007 | 56,03 % |
1. 3. 2007 | 56,71 % |
1. 4. 2007 | 56,40 % |
1. 5. 2007 | 56,80 % |
1. 6. 2007 | 56,00 % |
1. 7. 2007 | 55,87 % |
1. 8. 2007 | 57,19 % |
1. 9. 2007 | 56,53 % |
1. 10. 2007 | 57,00 % |
1. 11. 2007 | 57,36 % |
1. 12. 2007 | 58,47 % |
1. 1. 2008 | 56,75 % |
1. 2. 2008 | 56,38 % |
1. 3. 2008 | 56,91 % |
1. 4. 2008 | 57,97 % |
1. 5. 2008 | 57,99 % |
1. 6. 2008 | 57,15 % |
1. 7. 2008 | 57,25 % |
1. 8. 2008 | 57,36 % |
1. 9. 2008 | 57,02 % |
1. 10. 2008 | 58,17 % |
1. 11. 2008 | 59,90 % |
1. 12. 2008 | 59,36 % |
1. 1. 2009 | 58,88 % |
1. 2. 2009 | 58,55 % |
1. 3. 2009 | 57,18 % |
1. 4. 2009 | 57,24 % |
1. 5. 2009 | 57,96 % |
1. 6. 2009 | 57,46 % |
1. 7. 2009 | 58,08 % |
1. 8. 2009 | 59,27 % |
1. 9. 2009 | 59,11 % |
1. 10. 2009 | 58,73 % |
1. 11. 2009 | 59,25 % |
1. 12. 2009 | 59,91 % |
1. 1. 2010 | 58,60 % |
1. 2. 2010 | 58,23 % |
1. 3. 2010 | 60,05 % |
1. 4. 2010 | 58,27 % |
1. 5. 2010 | 57,21 % |
1. 6. 2010 | 58,59 % |
1. 7. 2010 | 58,67 % |
1. 8. 2010 | 59,89 % |
1. 9. 2010 | 59,38 % |
1. 10. 2010 | 58,33 % |
1. 11. 2010 | 60,40 % |
1. 12. 2010 | 60,06 % |
1. 1. 2011 | 59,42 % |
1. 2. 2011 | 60,70 % |
1. 3. 2011 | 59,54 % |
1. 4. 2011 | 60,13 % |
1. 5. 2011 | 59,94 % |
1. 6. 2011 | 61,09 % |
1. 7. 2011 | 60,17 % |
1. 8. 2011 | 60,19 % |
1. 9. 2011 | 60,37 % |
1. 10. 2011 | 58,89 % |
1. 11. 2011 | 60,07 % |
1. 12. 2011 | 60,28 % |
1. 1. 2012 | 59,70 % |
1. 2. 2012 | 59,30 % |
1. 3. 2012 | 59,50 % |
1. 4. 2012 | 60,20 % |
1. 5. 2012 | 59,80 % |
1. 6. 2012 | 59,80 % |
1. 7. 2012 | 59,70 % |
1. 8. 2012 | 60,30 % |
1. 9. 2012 | 59,20 % |
1. 10. 2012 | 60,90 % |
1. 11. 2012 | 60,10 % |
1. 12. 2012 | 60,70 % |
1. 1. 2013 | 58,17 % |
1. 2. 2013 | 59,28 % |
1. 3. 2013 | 59,74 % |
1. 4. 2013 | 59,68 % |
1. 5. 2013 | 59,45 % |
1. 6. 2013 | 59,69 % |
1. 7. 2013 | 58,23 % |
1. 8. 2013 | 59,39 % |
1. 9. 2013 | 59,48 % |
1. 10. 2013 | 59,75 % |
1. 11. 2013 | 59,75 % |
1. 12. 2013 | 60,56 % |
1. 1. 2014 | 60,54 % |
1. 2. 2014 | 61,11 % |
1. 3. 2014 | 60,14 % |
1. 4. 2014 | 60,41 % |
1. 5. 2014 | 60,46 % |
1. 6. 2014 | 59,56 % |
1. 7. 2014 | 59,97 % |
1. 8. 2014 | 59,90 % |
1. 9. 2014 | 60,72 % |
1. 10. 2014 | 60,78 % |
1. 11. 2014 | 60,72 % |
1. 12. 2014 | 60,73 % |
1. 1. 2015 | 59,51 % |
1. 2. 2015 | 58,80 % |
1. 3. 2015 | 59,94 % |
1. 4. 2015 | 58,99 % |
1. 5. 2015 | 58,72 % |
1. 6. 2015 | 59,47 % |
1. 7. 2015 | 59,06 % |
1. 8. 2015 | 58,37 % |
1. 9. 2015 | 57,69 % |
1. 10. 2015 | 58,08 % |
1. 11. 2015 | 59,61 % |
1. 12. 2015 | 59,78 % |
1. 1. 2016 | 58,84 % |
1. 2. 2016 | 58,25 % |
1. 3. 2016 | 59,39 % |
1. 4. 2016 | 58,12 % |
1. 5. 2016 | 58,24 % |
1. 6. 2016 | 58,48 % |
1. 7. 2016 | 57,77 % |
1. 8. 2016 | 57,89 % |
1. 9. 2016 | 58,56 % |
1. 10. 2016 | 59,13 % |
1. 11. 2016 | 57,99 % |
1. 12. 2016 | 58,62 % |
1. 1. 2017 | 57,32 % |
1. 2. 2017 | 58,15 % |
1. 3. 2017 | 57,96 % |
1. 4. 2017 | 58,36 % |
1. 5. 2017 | 57,87 % |
1. 6. 2017 | 57,34 % |
1. 7. 2017 | 58,29 % |
1. 8. 2017 | 56,81 % |
1. 9. 2017 | 57,99 % |
1. 10. 2017 | 58,19 % |
1. 11. 2017 | 58,08 % |
1. 12. 2017 | 58,19 % |
1. 1. 2018 | 57,30 % |
1. 2. 2018 | 57,30 % |
1. 3. 2018 | 56,65 % |
1. 4. 2018 | 57,04 % |
1. 5. 2018 | 57,17 % |
1. 6. 2018 | 56,96 % |
1. 7. 2018 | 56,54 % |
1. 8. 2018 | 57,03 % |
1. 9. 2018 | 56,41 % |
1. 10. 2018 | 57,38 % |
1. 11. 2018 | 58,58 % |
1. 12. 2018 | 58,46 % |
1. 1. 2019 | 57,57 % |
1. 2. 2019 | 57,11 % |
1. 3. 2019 | 56,16 % |
1. 4. 2019 | 56,61 % |
1. 5. 2019 | 56,82 % |
1. 6. 2019 | 55,30 % |
1. 7. 2019 | 55,79 % |
1. 8. 2019 | 56,60 % |
1. 9. 2019 | 56,16 % |
1. 10. 2019 | 56,53 % |
1. 11. 2019 | 57,16 % |
1. 12. 2019 | 57,73 % |
1. 1. 2020 | 57,46 % |
1. 2. 2020 | 56,35 % |
1. 3. 2020 | 53,10 % |
1. 4. 2020 | 52,10 % |
1. 5. 2020 | 52,90 % |
1. 6. 2020 | 53,60 % |
1. 7. 2020 | 53,70 % |
1. 8. 2020 | 53,60 % |
1. 9. 2020 | 54,10 % |
1. 10. 2020 | 54,50 % |
1. 11. 2020 | 55,00 % |
1. 12. 2020 | 54,90 % |
1. 1. 2021 | 55,20 % |
1. 2. 2021 | 54,90 % |
1. 3. 2021 | 54,90 % |
1. 4. 2021 | 55,00 % |
1. 5. 2021 | 54,50 % |
1. 6. 2021 | 55,40 % |
1. 7. 2021 | 54,70 % |
1. 8. 2021 | 55,90 % |
1. 9. 2021 | 55,80 % |
1. 10. 2021 | 56,80 % |
1. 11. 2021 | 57,20 % |
1. 12. 2021 | 57,70 % |
1. 1. 2022 | 57,10 % |
1. 2. 2022 | 57,20 % |
1. 3. 2022 | 57,10 % |
1. 4. 2022 | 56,90 % |
1. 5. 2022 | 56,70 % |
1. 6. 2022 | 56,70 % |
1. 7. 2022 | 56,80 % |
1. 8. 2022 | 56,60 % |
1. 9. 2022 | 56,80 % |
1. 10. 2022 | 57,20 % |
1. 11. 2022 | 57,50 % |
1. 12. 2022 | 57,70 % |
1. 1. 2023 | 57,50 % |
1. 2. 2023 | 57,50 % |
1. 3. 2023 | 57,30 % |
1. 4. 2023 | 57,50 % |
1. 5. 2023 | 57,80 % |
1. 6. 2023 | 58,20 % |
1. 7. 2023 | 58,60 % |
1. 8. 2023 | 58,20 % |
1. 9. 2023 | 58,50 % |
1. 10. 2023 | 58,60 % |
1. 11. 2023 | 58,40 % |
1. 12. 2023 | 58,90 % |
1. 1. 2024 | 58,80 % |
1. 2. 2024 | 58,90 % |
1. 3. 2024 | 58,40 % |
1. 4. 2024 | 58,30 % |
1. 5. 2024 | 58,50 % |
1. 6. 2024 | 58,60 % |
1. 7. 2024 | 58,80 % |
1. 8. 2024 | 59,10 % |
Míra zaměstnanosti Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 8. 2024 | 59,1 % |
1. 7. 2024 | 58,8 % |
1. 6. 2024 | 58,6 % |
1. 5. 2024 | 58,5 % |
1. 4. 2024 | 58,3 % |
1. 3. 2024 | 58,4 % |
1. 2. 2024 | 58,9 % |
1. 1. 2024 | 58,8 % |
1. 12. 2023 | 58,9 % |
1. 11. 2023 | 58,4 % |
Podobné makroekonomické ukazatele k Míra zaměstnanosti
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇺🇾 Míra nezaměstnanosti | 8,5 % | 9 % | Měsíčně |
🇺🇾 Míra zaměstnanosti | 64,7 % | 64,5 % | Měsíčně |
🇺🇾 Mzdy ve výrobě | 467,95 points | 467,81 points | Měsíčně |
🇺🇾 populace | 3,44 mil. | 3,55 mil. | Ročně |
V Uruguayi míra zaměstnanosti měří počet lidí, kteří mají zaměstnání, jako procento populace v produktivním věku.
Makrostránky pro ostatní země v Amerika
- 🇦🇷Argentina
- 🇦🇼Aruba
- 🇧🇸Bahamy
- 🇧🇧Barbados
- 🇧🇿Belize
- 🇧🇲Bermuda
- 🇧🇴Bolívie
- 🇧🇷Brazílie
- 🇨🇦Kanada
- 🇰🇾Kajmanské ostrovy
- 🇨🇱Chile
- 🇨🇴Kolumbie
- 🇨🇷Kostarika
- 🇨🇺Kuba
- 🇩🇴Dominikánská republika
- 🇪🇨Ekvádor
- 🇸🇻Salvador
- 🇬🇹Guatemala
- 🇬🇾Guyana
- 🇭🇹Haiti
- 🇭🇳Honduras
- 🇯🇲Jamajka
- 🇲🇽Mexiko
- 🇳🇮Nikaragua
- 🇵🇦Panama
- 🇵🇾Paraguay
- 🇵🇪Peru
- 🇵🇷Portoriko
- 🇸🇷Surinam
- 🇹🇹Trinidad a Tobago
- 🇺🇸Spojené státy
- 🇻🇪Venezuela
- 🇦🇬Antigua a Barbuda
- 🇩🇲Dominika
- 🇬🇩Grenada
Co je Míra zaměstnanosti
Míra zaměstnanosti je jedním z klíčových ukazatelů, které vystihují stav ekonomiky každé země. Naše webová stránka, Eulerpool, se specializuje na poskytování přesných a aktuálních makroekonomických dat, včetně podrobných informací o míře zaměstnanosti v jednotlivých zemích, včetně České republiky. Tato statistika hraje významnou roli nejen pro ekonomy a politiky, ale také pro investory, podnikatele a širokou veřejnost, kteří chtějí porozumět dynamice pracovního trhu a jeho vlivu na celkový ekonomický růst. Míra zaměstnanosti je procentuální podíl pracující populace z celkového počtu osob schopných práce. Tento ukazatel poskytuje přehled o tom, jak efektivně je využívána pracovní síla v ekonomice. Vysoká míra zaměstnanosti obvykle signalizuje zdravou ekonomiku, kde je vyšší pravděpodobnost, že se lidé budou účastnit pracovního trhu a budou schopni si zajistit stabilní příjem. Naopak nízká míra zaměstnanosti může naznačovat problémy na trhu práce, jako je vysoká nezaměstnanost, nedostatek pracovních příležitostí nebo strukturální problémy v ekonomice. V České republice je míra zaměstnanosti důležitým indikátorem nejen pro ekonomické analýzy, ale také pro tvorbu hospodářské politiky. Díky ní můžeme sledovat, jak se daří ekonomice v různých obdobích - ať už jde o období růstu nebo ekonomické recese. Míra zaměstnanosti odráží mnoho faktorů, včetně pracovních podmínek, vzdělanostní úrovně populace a ekonomické politiky vlády. Například investice do vzdělávání a odborné přípravy mohou zvýšit míru zaměstnanosti tím, že poskytují občanům dovednosti potřebné k efektivnímu zapojení na trhu práce. Stejně tak vládní politika zaměřená na podporu podnikání a vytváření nových pracovních míst může mít pozitivní dopad na zaměstnanost. Opačně, nepříznivé ekonomické události, jako jsou hospodářské recese, mohou vést k poklesu míry zaměstnanosti, protože firmy snižují své závazky a propouštějí zaměstnance, aby zůstaly ekonomicky stabilní. Z hlediska regionální politiky může být analýza míry zaměstnanosti užitečná pro identifikaci oblastí, které trpí vysokou nezaměstnaností nebo nedostatkem pracovních příležitostí. Tato data mohou být použita k mapování ekonomických disparit a návrhu regionálních programů, které by podpořily zaměstnanost v zasažených oblastech. Například strukturální fondy Evropské unie často financují projekty zaměřené na zvýšení zaměstnanosti v jednotlivých regionech, a to nejen v České republice, ale i v celé EU. Významným aspektem míry zaměstnanosti je také její vliv na sociální stabilitu. Práce není jen zdrojem příjmu, ale také prostředkem k získání sociální identity a začlenění do společnosti. Stabilní zaměstnanost může vést k vyšší životní úrovni, lepšímu zdraví a obecné spokojenosti obyvatel. Naopak vysoká míra nezaměstnanosti může způsobit sociální napětí, zvýšenou kriminalitu a další negativní společenské jevy. Pro investory a podnikatele je míra zaměstnanosti důležitým faktorem při rozhodování o investicích a rozšiřování podnikatelských aktivit. Vysoká míra zaměstnanosti může signalizovat pozitivní ekonomické klima a zvýšenou kupní sílu obyvatelstva, což je často důležitým předpokladem pro úspěch nových podnikatelských projektů. Na základě těchto dat mohou firmy plánovat své strategie náboru, expanze a vývoje nových produktů a služeb. Na stránkách Eulerpool poskytujeme detailní analýzy a historická data o míře zaměstnanosti v České republice a dalších zemích. Naše odborné články a analýzy jsou navrženy tak, aby byly užitečné jak pro akademické pracovníky, tak pro praktické profesionály v oblasti ekonomie a podnikání. Nabízíme interaktivní grafy a nástroje, které umožňují hlubší analýzu dat a identifikaci klíčových trendů. Míra zaměstnanosti je také cenným ukazatelem pro tvorbu a implementaci vzdělávací politiky. Školství a odborná příprava hrají kritickou roli v zajištění toho, aby pracovní trh disponoval kvalifikovanou pracovní silou, která dokáže reagovat na potřeby měnící se ekonomiky. Má-li Česká republika udržet a zlepšovat svou konkurenceschopnost, musí dbát na svou vzdělanostní strukturu a zajistit, aby mladí lidé byli připraveni na budoucí výzvy trhu práce. V neposlední řadě, demografické změny, jako je stárnutí populace, mají významný vliv na míru zaměstnanosti. S rostoucím podílem starších pracovníků na trhu práce je důležité zajistit politiky, které podpoří jejich zaměstnatelnost a pracovní podmínky. Rovněž je důležité podporovat aktivní stárnutí a celoživotní vzdělávání, aby byla zajištěna dlouhodobá udržitelnost pracovního trhu. Míra zaměstnanosti je tedy komplexním ukazatelem, který odráží mnoho aspektů ekonomického a sociálního života. Na Eulerpool se snažíme poskytovat co nejpřesnější a nejpodrobnější data, aby naši uživatelé mohli činit informovaná rozhodnutí a lépe porozumět dynamice pracovního trhu. Profesionální analýzy a aktuální data, která na našich stránkách naleznete, jsou klíčem k dosažení hlubšího pochopení a lepšího využití informací o míře zaměstnanosti. Pro více informací a přístup k naší databázi makroekonomických údajů navštivte stránky Eulerpool, kde naleznete vše, co potřebujete k detailní analýze ekonomických trendů, včetně vývoje míry zaměstnanosti v České republice.