Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Srbsko Vládní dluh
Kurz
Aktuální hodnota Vládní dluh v Srbsko je 24,595 mld. EUR. Vládní dluh v Srbsko vzrostl na 24,595 mld. EUR dne 1. 9. 2023, poté co byl 23,943 mld. EUR dne 1. 6. 2023. Od 1. 9. 2009 do 1. 12. 2023 byla průměrná hodnota HDP v Srbsko 13,78 mld. EUR. Historického maxima bylo dosaženo dne 1. 12. 2023 s 24,71 mld. EUR, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 9. 2009 s 5,40 mld. EUR.
Vládní dluh ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Státní dluh | |
---|---|
1. 9. 2009 | 5,40 mld. EUR |
1. 12. 2009 | 5,46 mld. EUR |
1. 3. 2010 | 5,75 mld. EUR |
1. 6. 2010 | 6,18 mld. EUR |
1. 9. 2010 | 6,67 mld. EUR |
1. 12. 2010 | 6,78 mld. EUR |
1. 3. 2011 | 7,32 mld. EUR |
1. 6. 2011 | 7,57 mld. EUR |
1. 9. 2011 | 8,79 mld. EUR |
1. 12. 2011 | 9,09 mld. EUR |
1. 3. 2012 | 9,01 mld. EUR |
1. 6. 2012 | 9,32 mld. EUR |
1. 9. 2012 | 9,36 mld. EUR |
1. 12. 2012 | 10,74 mld. EUR |
1. 3. 2013 | 11,87 mld. EUR |
1. 6. 2013 | 11,78 mld. EUR |
1. 9. 2013 | 11,84 mld. EUR |
1. 12. 2013 | 12,42 mld. EUR |
1. 3. 2014 | 12,41 mld. EUR |
1. 6. 2016 | 14,99 mld. EUR |
1. 9. 2016 | 14,88 mld. EUR |
1. 12. 2016 | 15,64 mld. EUR |
1. 3. 2017 | 15,47 mld. EUR |
1. 6. 2017 | 14,55 mld. EUR |
1. 9. 2017 | 14,62 mld. EUR |
1. 12. 2017 | 13,87 mld. EUR |
1. 3. 2018 | 13,74 mld. EUR |
1. 6. 2018 | 14,07 mld. EUR |
1. 9. 2018 | 13,98 mld. EUR |
1. 12. 2018 | 13,40 mld. EUR |
1. 3. 2019 | 13,71 mld. EUR |
1. 6. 2019 | 13,74 mld. EUR |
1. 9. 2019 | 13,98 mld. EUR |
1. 12. 2019 | 13,85 mld. EUR |
1. 3. 2020 | 13,79 mld. EUR |
1. 6. 2020 | 15,54 mld. EUR |
1. 9. 2020 | 15,15 mld. EUR |
1. 12. 2020 | 14,96 mld. EUR |
1. 3. 2021 | 16,29 mld. EUR |
1. 6. 2021 | 16,23 mld. EUR |
1. 9. 2021 | 18,56 mld. EUR |
1. 12. 2021 | 19,14 mld. EUR |
1. 3. 2022 | 19,25 mld. EUR |
1. 6. 2022 | 19,65 mld. EUR |
1. 9. 2022 | 20,41 mld. EUR |
1. 12. 2022 | 21,14 mld. EUR |
1. 3. 2023 | 23,62 mld. EUR |
1. 6. 2023 | 23,94 mld. EUR |
1. 9. 2023 | 24,60 mld. EUR |
Vládní dluh Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 9. 2023 | 24,595 mld. EUR |
1. 6. 2023 | 23,943 mld. EUR |
1. 3. 2023 | 23,621 mld. EUR |
1. 12. 2022 | 21,138 mld. EUR |
1. 9. 2022 | 20,406 mld. EUR |
1. 6. 2022 | 19,649 mld. EUR |
1. 3. 2022 | 19,247 mld. EUR |
1. 12. 2021 | 19,143 mld. EUR |
1. 9. 2021 | 18,563 mld. EUR |
1. 6. 2021 | 16,234 mld. EUR |
Podobné makroekonomické ukazatele k Vládní dluh
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇷🇸 Dluh státu k HDP | 52 % of GDP | 55,1 % of GDP | Ročně |
🇷🇸 Hodnota státního rozpočtu | -9,802 mld. RSD | -24,987 mld. RSD | Měsíčně |
🇷🇸 Index korupce | 36 Points | 36 Points | Ročně |
🇷🇸 Korupční index | 104 | 101 | Ročně |
🇷🇸 Státní příjmy | 217,659 mld. RSD | 180,634 mld. RSD | Měsíčně |
🇷🇸 Státní rozpočet | -2,2 % of GDP | -3,3 % of GDP | Ročně |
🇷🇸 Státní výdaje | 181,987 mld. RSD | 159,206 mld. RSD | Měsíčně |
🇷🇸 Vojenské výdaje | 2,136 mld. USD | 1,724 mld. USD | Ročně |
🇷🇸 Výdaje státu | 373,484 mld. RSD | 318,005 mld. RSD | čtvrtletí |
🇷🇸 Výdaje státu k HDP | 44,8 % of GDP | 46,9 % of GDP | Ročně |
Makrostránky pro ostatní země v Evropa
- 🇦🇱Albánie
- 🇦🇹Rakousko
- 🇧🇾Bělorusko
- 🇧🇪Belgie
- 🇧🇦Bosna a Hercegovina
- 🇧🇬Bulharsko
- 🇭🇷Chorvatsko
- 🇨🇾Kypr
- 🇨🇿Česká republika
- 🇩🇰Dánsko
- 🇪🇪Estonsko
- 🇫🇴Faerské ostrovy
- 🇫🇮Finsko
- 🇫🇷Francie
- 🇩🇪Německo
- 🇬🇷Řecko
- 🇭🇺Maďarsko
- 🇮🇸Island
- 🇮🇪Irsko
- 🇮🇹Itálie
- 🇽🇰Kosovo
- 🇱🇻Lotyšsko
- 🇱🇮Lichtenštejnsko
- 🇱🇹Litva
- 🇱🇺Lucembursko
- 🇲🇰Severní Makedonie
- 🇲🇹Malta
- 🇲🇩Vltava
- 🇲🇨Monako
- 🇲🇪Montenegro
- 🇳🇱Nizozemsko
- 🇳🇴Norsko
- 🇵🇱Polsko
- 🇵🇹Portugalsko
- 🇷🇴Rumunsko
- 🇷🇺Rusko
- 🇸🇰Slovensko
- 🇸🇮Slovinsko
- 🇪🇸Španělsko
- 🇸🇪Švédsko
- 🇨🇭Švýcarsko
- 🇺🇦Ukrajina
- 🇬🇧Spojené království
- 🇦🇩Andorra
Co je Vládní dluh
Eulerpool představuje profesionální platformu zaměřenou na zobrazení makroekonomických dat, poskytující detailní analýzu a relevantní informace pro odborníky a investory. V této sekci se důkladně zaměříme na téma Vládního dluhu, což je klíčová kategorie v oblasti makroekonomie, jež má významný vliv na ekonomickou stabilitu a finanční zdraví národního hospodářství. Vládní dluh představuje celkový souhrn finančních závazků, které vláda dané země v průběhu času nahromadila. Tyto závazky vznikají z různých důvodů, mezi které patří například financování rozpočtových deficitů, činnost veřejných investic, sociální programy nebo zvládání nečekaných ekonomických situací a krizí. Zatímco určité úrovně dluhu mohou být nezbytné pro stimulaci ekonomického růstu, nadměrné zadlužení může mít negativní dopady na ekonomiku, a proto je důležité sledovat tyto ukazatele pečlivě. Jedním z klíčových ukazatelů, kterým se odborníci v oblasti makroekonomie věnují, je poměr vládního dluhu k HDP (hrubému domácímu produktu). Tento poměr poskytuje lepší kontext k pochopení udržitelnosti dluhu. Vysoký poměr dluhu k HDP může naznačovat, že země může mít potíže s obsluhou svého dluhu bez negativního dopadu na ekonomický růst a fiskální stabilitu. Naopak, nízký poměr může poukazovat na zdravé veřejné finance a schopnost vlády investovat do budoucího růstu. Analýza vládního dluhu se také zaměřuje na strukturu dluhu, což zahrnuje rozdělení mezi domácí a zahraniční věřitele, splatnost dluhu a úrokové sazby. Dluh s delší splatností může poskytnout stabilnější finanční prostředí, zatímco dluh s kratší splatností může znamenat vyšší míru rizika v případě náhlých ekonomických změn. Rozdělení dluhu mezi různé věřitele zase může ovlivnit závislost země na zahraničních financích a zranitelnost vůči globálním šokům. Důležitým aspektem, který nelze opomenout, je důvěryhodnost vlády při správě svého dluhu. Ratingové agentury, jako jsou Moody's, Standard & Poor's a Fitch, poskytují hodnocení, která pomáhají investorům posoudit rizikovost investic do dluhopisů dané země. Vyšší ratingy naznačují nižší riziko a lepší schopnost vlády splácet své závazky, což může vést k nižším úrokovým sazbám a levnějšímu financování dluhu. Fiskální politika má také významný vliv na vývoj vládního dluhu. Opatření zaměřená na snižování deficitu, jako jsou zvýšení daní nebo snížení výdajů, mohou pomoci stabilizovat úroveň dluhu. Na druhou stranu, expanzivní fiskální politika zaměřená na podporu hospodářského růstu prostřednictvím zvýšených veřejných výdajů může vést ke krátkodobému zvýšení dluhu, avšak s potenciálem dlouhodobého zlepšení ekonomické situace. Historický vývoj vládního dluhu často odráží časy ekonomických krizí a válečných konfliktů. Například po druhé světové válce došlo v mnoha zemích k výraznému nárůstu dluhu v důsledku financování válečných operací a následné obnovy. V moderní době zase finanční krize v roce 2008 způsobila globální nárůst vládního zadlužení, kdy vlády po celém světě přijaly rozsáhlá opatření na stabilizaci ekonomiky. Na Eulerpool nabízíme detailní data a grafy, které umožňují sledovat trendy a vývoj vládního dluhu nejen v současnosti, ale i historicky. Naše platforma poskytuje přístup k širokému spektru informací včetně výše dluhu, poměru dluhu k HDP, srovnání mezi zeměmi, analýz ratingů a mnoha dalších ukazatelů. Tím umožňujeme odborníkům provádět komplexní analýzy, identifikovat rizika a příležitosti a formulovat informované strategie v oblasti investic a hospodářské politiky. Závěrem lze říci, že vládní dluh je komplexní a mnohovrstevnatý aspekt ekonomiky, který zasluhuje pozornost všech, kdo se zajímají o makroekonomické ukazatele a jejich vliv na národní a globální ekonomiku. Na Eulerpool se zavazujeme poskytovat přesné, aktuální a detailní informace, které usnadní pochopení tohoto důležitého ekonomického fenoménu. Sledujte naši sekci Vládní dluh a buďte informovaní o všech klíčových aspektech, které formují ekonomickou budoucnost zemí po celém světě.