Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Srbsko Zahraniční dluh
Kurz
Aktuální hodnota Zahraniční dluh v Srbsko je 44,763 mld. EUR. Zahraniční dluh v Srbsko vzrostl na 44,763 mld. EUR k 1. 9. 2023, poté co byl 44,318 mld. EUR k 1. 6. 2023. Od 1. 1. 2003 do 1. 12. 2023 byl průměrný HDP v Srbsko 20,30 mld. EUR. Historické maximum bylo dosaženo k 1. 12. 2023 s hodnotou 45,38 mld. EUR, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána k 1. 7. 2004 s hodnotou 8,96 mld. EUR.
Zahraniční dluh ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Zahraniční dluh | |
---|---|
1. 1. 2003 | 10,61 mld. EUR |
1. 2. 2003 | 10,63 mld. EUR |
1. 3. 2003 | 10,70 mld. EUR |
1. 4. 2003 | 10,71 mld. EUR |
1. 5. 2003 | 10,30 mld. EUR |
1. 6. 2003 | 10,63 mld. EUR |
1. 7. 2003 | 10,74 mld. EUR |
1. 8. 2003 | 11,24 mld. EUR |
1. 9. 2003 | 11,03 mld. EUR |
1. 10. 2003 | 11,04 mld. EUR |
1. 11. 2003 | 10,98 mld. EUR |
1. 12. 2003 | 10,86 mld. EUR |
1. 1. 2004 | 9,78 mld. EUR |
1. 2. 2004 | 9,87 mld. EUR |
1. 3. 2004 | 9,99 mld. EUR |
1. 4. 2004 | 10,14 mld. EUR |
1. 5. 2004 | 10,02 mld. EUR |
1. 6. 2004 | 8,97 mld. EUR |
1. 7. 2004 | 8,96 mld. EUR |
1. 8. 2004 | 9,15 mld. EUR |
1. 9. 2004 | 9,13 mld. EUR |
1. 10. 2004 | 9,17 mld. EUR |
1. 11. 2004 | 9,20 mld. EUR |
1. 12. 2004 | 9,47 mld. EUR |
1. 1. 2005 | 9,62 mld. EUR |
1. 2. 2005 | 9,67 mld. EUR |
1. 3. 2005 | 9,83 mld. EUR |
1. 4. 2005 | 10,10 mld. EUR |
1. 5. 2005 | 10,22 mld. EUR |
1. 6. 2005 | 10,50 mld. EUR |
1. 7. 2005 | 10,87 mld. EUR |
1. 8. 2005 | 10,99 mld. EUR |
1. 9. 2005 | 11,18 mld. EUR |
1. 10. 2005 | 11,38 mld. EUR |
1. 11. 2005 | 11,70 mld. EUR |
1. 12. 2005 | 12,20 mld. EUR |
1. 1. 2006 | 12,31 mld. EUR |
1. 2. 2006 | 12,22 mld. EUR |
1. 3. 2006 | 12,47 mld. EUR |
1. 4. 2006 | 12,71 mld. EUR |
1. 5. 2006 | 12,38 mld. EUR |
1. 6. 2006 | 12,94 mld. EUR |
1. 7. 2006 | 13,62 mld. EUR |
1. 8. 2006 | 13,50 mld. EUR |
1. 9. 2006 | 13,73 mld. EUR |
1. 10. 2006 | 14,08 mld. EUR |
1. 11. 2006 | 14,22 mld. EUR |
1. 12. 2006 | 14,18 mld. EUR |
1. 1. 2007 | 14,17 mld. EUR |
1. 2. 2007 | 14,09 mld. EUR |
1. 3. 2007 | 14,16 mld. EUR |
1. 4. 2007 | 14,05 mld. EUR |
1. 5. 2007 | 14,33 mld. EUR |
1. 6. 2007 | 15,00 mld. EUR |
1. 7. 2007 | 15,26 mld. EUR |
1. 8. 2007 | 15,50 mld. EUR |
1. 9. 2007 | 15,69 mld. EUR |
1. 10. 2007 | 16,25 mld. EUR |
1. 11. 2007 | 16,32 mld. EUR |
1. 12. 2007 | 17,14 mld. EUR |
1. 1. 2008 | 16,99 mld. EUR |
1. 2. 2008 | 17,13 mld. EUR |
1. 3. 2008 | 17,33 mld. EUR |
1. 4. 2008 | 17,04 mld. EUR |
1. 5. 2008 | 17,42 mld. EUR |
1. 6. 2008 | 18,02 mld. EUR |
1. 7. 2008 | 18,47 mld. EUR |
1. 8. 2008 | 18,93 mld. EUR |
1. 9. 2008 | 19,83 mld. EUR |
1. 10. 2008 | 20,67 mld. EUR |
1. 11. 2008 | 20,90 mld. EUR |
1. 12. 2008 | 21,09 mld. EUR |
1. 1. 2009 | 20,70 mld. EUR |
1. 2. 2009 | 20,75 mld. EUR |
1. 3. 2009 | 20,69 mld. EUR |
1. 4. 2009 | 20,23 mld. EUR |
1. 5. 2009 | 20,67 mld. EUR |
1. 6. 2009 | 20,97 mld. EUR |
1. 7. 2009 | 21,26 mld. EUR |
1. 8. 2009 | 21,01 mld. EUR |
1. 9. 2009 | 21,07 mld. EUR |
1. 10. 2009 | 21,19 mld. EUR |
1. 11. 2009 | 21,33 mld. EUR |
1. 12. 2009 | 22,49 mld. EUR |
1. 1. 2010 | 22,48 mld. EUR |
1. 2. 2010 | 22,62 mld. EUR |
1. 3. 2010 | 22,94 mld. EUR |
1. 4. 2010 | 23,14 mld. EUR |
1. 5. 2010 | 23,26 mld. EUR |
1. 6. 2010 | 23,46 mld. EUR |
1. 7. 2010 | 22,93 mld. EUR |
1. 8. 2010 | 23,21 mld. EUR |
1. 9. 2010 | 23,12 mld. EUR |
1. 10. 2010 | 23,03 mld. EUR |
1. 11. 2010 | 23,24 mld. EUR |
1. 12. 2010 | 23,79 mld. EUR |
1. 1. 2011 | 22,99 mld. EUR |
1. 2. 2011 | 22,93 mld. EUR |
1. 3. 2011 | 22,67 mld. EUR |
1. 4. 2011 | 22,73 mld. EUR |
1. 5. 2011 | 22,90 mld. EUR |
1. 6. 2011 | 22,73 mld. EUR |
1. 7. 2011 | 23,12 mld. EUR |
1. 8. 2011 | 22,83 mld. EUR |
1. 9. 2011 | 23,86 mld. EUR |
1. 10. 2011 | 23,77 mld. EUR |
1. 11. 2011 | 23,84 mld. EUR |
1. 12. 2011 | 24,13 mld. EUR |
1. 3. 2012 | 23,95 mld. EUR |
1. 6. 2012 | 24,12 mld. EUR |
1. 9. 2012 | 24,57 mld. EUR |
1. 12. 2012 | 25,65 mld. EUR |
1. 3. 2013 | 26,58 mld. EUR |
1. 6. 2013 | 25,86 mld. EUR |
1. 9. 2013 | 25,58 mld. EUR |
1. 12. 2013 | 25,64 mld. EUR |
1. 3. 2014 | 25,50 mld. EUR |
1. 6. 2014 | 25,14 mld. EUR |
1. 9. 2014 | 26,17 mld. EUR |
1. 12. 2014 | 25,68 mld. EUR |
1. 3. 2015 | 26,55 mld. EUR |
1. 6. 2015 | 26,35 mld. EUR |
1. 9. 2015 | 26,11 mld. EUR |
1. 12. 2015 | 26,23 mld. EUR |
1. 3. 2016 | 25,68 mld. EUR |
1. 6. 2016 | 25,62 mld. EUR |
1. 9. 2016 | 25,60 mld. EUR |
1. 12. 2016 | 26,49 mld. EUR |
1. 3. 2017 | 26,09 mld. EUR |
1. 6. 2017 | 25,38 mld. EUR |
1. 9. 2017 | 25,95 mld. EUR |
1. 12. 2017 | 25,53 mld. EUR |
1. 3. 2018 | 25,22 mld. EUR |
1. 6. 2018 | 25,91 mld. EUR |
1. 9. 2018 | 26,31 mld. EUR |
1. 12. 2018 | 26,66 mld. EUR |
1. 3. 2019 | 26,76 mld. EUR |
1. 6. 2019 | 27,48 mld. EUR |
1. 9. 2019 | 28,23 mld. EUR |
1. 12. 2019 | 28,25 mld. EUR |
1. 3. 2020 | 28,65 mld. EUR |
1. 6. 2020 | 30,96 mld. EUR |
1. 9. 2020 | 30,72 mld. EUR |
1. 12. 2020 | 30,79 mld. EUR |
1. 3. 2021 | 32,30 mld. EUR |
1. 6. 2021 | 32,27 mld. EUR |
1. 9. 2021 | 35,26 mld. EUR |
1. 12. 2021 | 36,49 mld. EUR |
1. 3. 2022 | 36,92 mld. EUR |
1. 6. 2022 | 38,26 mld. EUR |
1. 9. 2022 | 39,96 mld. EUR |
1. 12. 2022 | 41,90 mld. EUR |
1. 3. 2023 | 43,53 mld. EUR |
1. 6. 2023 | 44,32 mld. EUR |
1. 9. 2023 | 44,76 mld. EUR |
Zahraniční dluh Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 9. 2023 | 44,763 mld. EUR |
1. 6. 2023 | 44,318 mld. EUR |
1. 3. 2023 | 43,528 mld. EUR |
1. 12. 2022 | 41,895 mld. EUR |
1. 9. 2022 | 39,964 mld. EUR |
1. 6. 2022 | 38,26 mld. EUR |
1. 3. 2022 | 36,921 mld. EUR |
1. 12. 2021 | 36,488 mld. EUR |
1. 9. 2021 | 35,258 mld. EUR |
1. 6. 2021 | 32,272 mld. EUR |
Podobné makroekonomické ukazatele k Zahraniční dluh
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇷🇸 Běžný účet k HDP | -2,6 % of GDP | -6,9 % of GDP | Ročně |
🇷🇸 Exporty | 2,606 mld. USD | 2,551 mld. USD | Měsíčně |
🇷🇸 Importy | 3,576 mld. USD | 3,477 mld. USD | Měsíčně |
🇷🇸 Index terorismu | 0 Points | 0 Points | Ročně |
🇷🇸 Obchodní bilance | -928 mil. USD | -802,4 mil. USD | Měsíčně |
🇷🇸 Příjezdy turistů | 153 155 | 117 252 | Měsíčně |
🇷🇸 Prodej zbraní | 3 mil. SIPRI TIV | 49 mil. SIPRI TIV | Ročně |
🇷🇸 Produkce ropy | 13 BBL/D/1K | 13 BBL/D/1K | Měsíčně |
🇷🇸 Současný účet | -605,3 mil. USD | -793,6 mil. USD | Měsíčně |
🇷🇸 Toky kapitálu | -317 mil. USD | -192 mil. USD | Měsíčně |
🇷🇸 Zahraniční přímé investice | -250 mil. USD | -393 mil. USD | Měsíčně |
🇷🇸 Zlaté rezervy | 40,67 Tonnes | 39,95 Tonnes | čtvrtletí |
V Srbsku je zahraniční dluh součástí celkového dluhu, který země dluží věřitelům mimo své území.
Makrostránky pro ostatní země v Evropa
- 🇦🇱Albánie
- 🇦🇹Rakousko
- 🇧🇾Bělorusko
- 🇧🇪Belgie
- 🇧🇦Bosna a Hercegovina
- 🇧🇬Bulharsko
- 🇭🇷Chorvatsko
- 🇨🇾Kypr
- 🇨🇿Česká republika
- 🇩🇰Dánsko
- 🇪🇪Estonsko
- 🇫🇴Faerské ostrovy
- 🇫🇮Finsko
- 🇫🇷Francie
- 🇩🇪Německo
- 🇬🇷Řecko
- 🇭🇺Maďarsko
- 🇮🇸Island
- 🇮🇪Irsko
- 🇮🇹Itálie
- 🇽🇰Kosovo
- 🇱🇻Lotyšsko
- 🇱🇮Lichtenštejnsko
- 🇱🇹Litva
- 🇱🇺Lucembursko
- 🇲🇰Severní Makedonie
- 🇲🇹Malta
- 🇲🇩Vltava
- 🇲🇨Monako
- 🇲🇪Montenegro
- 🇳🇱Nizozemsko
- 🇳🇴Norsko
- 🇵🇱Polsko
- 🇵🇹Portugalsko
- 🇷🇴Rumunsko
- 🇷🇺Rusko
- 🇸🇰Slovensko
- 🇸🇮Slovinsko
- 🇪🇸Španělsko
- 🇸🇪Švédsko
- 🇨🇭Švýcarsko
- 🇺🇦Ukrajina
- 🇬🇧Spojené království
- 🇦🇩Andorra
Co je Zahraniční dluh
Externí dluh je klíčovým ukazatelem makroekonomického zdraví každé země. Na webových stránkách Eulerpool se snažíme poskytovat komplexní a přesné informace o tomto důležitém aspektu, který má dalekosáhlé důsledky pro ekonomickou stabilitu a růst. Rozsah a vliv externího dluhu jsou nesmírně složité, a proto je důležité, aby byly prezentovány a chápány v celé jejich šíři a hloubce. Externí dluh, často označovaný jako zahraniční dluh či mezinárodní dluh, představuje celkovou sumu peněz, které země dluží zahraničním věřitelům. Tyto závazky mohou pocházet z různých forem úvěrů, jako jsou vládní půjčky, komerční úvěry, zahraniční investice a další finanční nástroje. Může zahrnovat půjčky od mezinárodních organizací (např. Mezinárodní měnový fond nebo Světová banka), zahraniční vklady u domácích bank a dluhopisy vydané v zahraničí. Pro pochopení významu a dopadu externího dluhu je potřeba zohlednit několik klíčových aspektů. Za prvé, může ovlivnit makroekonomickou stabilitu země. Vysoká úroveň externího dluhu může vést ke zvyšování rizika platební neschopnosti a zhoršení platební bilance. V extrémních případech může nadměrný zahraniční dluh vyvolat finanční krizi, která by mohla mít negativní dopady nejen na dlužící zemi, ale i na globální finanční trhy. Dále je třeba vzít v úvahu, že externí dluh může ovlivnit investiční prostředí. Pokud je důvěra v schopnost státu splácet své dluhy oslabena, může dojít ke zvýšení úrokových sazeb a snížení dostupnosti finančních prostředků pro veřejné i soukromé investice. To může zpomalit hospodářský růst a omezit ekonomické možnosti země. Na druhou stranu, za určitých okolností může externí dluh přinést prospěch. Pokud jsou prostředky získané z externích půjček účelně investovány do rozvoje infrastruktury, vzdělávání, zdravotnictví a dalších klíčových oblastí, mohou přispět k dlouhodobému ekonomickému růstu a zlepšení životní úrovně. Klíčovým faktorem je zde tedy efektivní a odpovědné nakládání s půjčenými prostředky. Správné řízení externího dluhu vyžaduje pečlivé plánování a průběžné monitorování závazků. Eulerpool poskytuje uživatelům přesná data a analytické nástroje, které umožňují sledovat vývoj externího dluhu v čase, identifikovat rizika a hodnotit jeho dopady na ekonomiku. Naše platforma nabízí detailní přehledy o struktuře dluhu, včetně rozdělení podle typu věřitelů, splatnosti závazků, úrokových sazeb a dalších klíčových parametrů. Dalším důležitým faktorem, který je třeba vzít v úvahu, je vyjednávání a restrukturalizace dluhu. Země zasažené finančními problémy mohou jednat se svými věřiteli o restrukturalizaci dluhu, což by mohlo zahrnovat prodloužení splatnosti, snížení úrokových sazeb nebo dokonce odpuštění části dluhu. Tyto kroky mohou poskytnout krátkodobou úlevu a umožnit zemím soustředit se na obnovu ekonomického růstu. Úspěšná restrukturalizace však vyžaduje spolupráci a důvěru mezi dlužníkem a věřiteli, což může být složité dosáhnout. Je také třeba zmínit, že externí dluh není pouze makroekonomickým ukazatelem, ale má i širší společenské a politické dopady. Hospodářská politika zaměřená na snížení dluhu může zahrnovat fiskální utahování, které může mít negativní dopady na veřejné služby a sociální programy. Tlak na splácení dluhu může také omezit možnosti vlád provádět potřebné reformy a investice do klíčových sektorů ekonomiky. Externí dluh je tedy komplexním fenoménem, který vyžaduje důkladné pochopení a citlivý přístup při jeho řízení. Eulerpool se zavazuje poskytovat kvalitní a aktuální informace, které pomohou uživatelům získat hlubší porozumění a lepší nástroje pro analýzu tohoto klíčového aspekta ekonomické politiky. Díky našim detailním datům a analytickým nástrojům mohou ekonomové, investoři, politici a další zainteresované strany sledovat a hodnotit externí dluh způsobem, který podporuje informované rozhodování a dlouhodobou ekonomickou stabilitu. V konečném důsledku je externí dluh součástí širší makroekonomické mozaiky, která ovlivňuje nejen dlužící země, ale i globální ekonomický systém. Understanding and effectively managing external debt is therefore essential for sustaining economic health and fostering development. At Eulerpool, we strive to provide the tools and insights necessary to navigate these complex economic waters with confidence and clarity.