Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Island Příjmy vlády
Kurz
Aktuální hodnota Příjmy vlády v Island je 473,3 mld. ISK. Příjmy vlády v Island klesly na 473,3 mld. ISK k 1. 3. 2024, poté co byly 536,2 mld. ISK k 1. 12. 2023. Od 1. 3. 2002 do 1. 3. 2024 byl průměrný HDP v Island 242,22 mld. ISK. Historického maxima bylo dosaženo k 1. 3. 2016 s 634,50 mld. ISK, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána k 1. 3. 2002 s 89,80 mld. ISK.
Příjmy vlády ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Státní příjmy | |
---|---|
1. 3. 2002 | 89,80 mld. ISK |
1. 6. 2002 | 92,30 mld. ISK |
1. 9. 2002 | 91,40 mld. ISK |
1. 12. 2002 | 95,40 mld. ISK |
1. 3. 2003 | 96,60 mld. ISK |
1. 6. 2003 | 99,60 mld. ISK |
1. 9. 2003 | 99,10 mld. ISK |
1. 12. 2003 | 103,30 mld. ISK |
1. 3. 2004 | 107,60 mld. ISK |
1. 6. 2004 | 113,80 mld. ISK |
1. 9. 2004 | 114,90 mld. ISK |
1. 12. 2004 | 119,50 mld. ISK |
1. 3. 2005 | 125,80 mld. ISK |
1. 6. 2005 | 129,60 mld. ISK |
1. 9. 2005 | 134,40 mld. ISK |
1. 12. 2005 | 141,00 mld. ISK |
1. 3. 2006 | 155,90 mld. ISK |
1. 6. 2006 | 150,00 mld. ISK |
1. 9. 2006 | 152,30 mld. ISK |
1. 12. 2006 | 170,40 mld. ISK |
1. 3. 2007 | 168,10 mld. ISK |
1. 6. 2007 | 163,40 mld. ISK |
1. 9. 2007 | 171,60 mld. ISK |
1. 12. 2007 | 195,20 mld. ISK |
1. 3. 2008 | 207,50 mld. ISK |
1. 6. 2008 | 193,20 mld. ISK |
1. 9. 2008 | 194,20 mld. ISK |
1. 12. 2008 | 219,70 mld. ISK |
1. 3. 2009 | 179,10 mld. ISK |
1. 6. 2009 | 166,40 mld. ISK |
1. 9. 2009 | 179,10 mld. ISK |
1. 12. 2009 | 207,20 mld. ISK |
1. 3. 2010 | 171,00 mld. ISK |
1. 6. 2010 | 169,80 mld. ISK |
1. 9. 2010 | 177,30 mld. ISK |
1. 12. 2010 | 190,10 mld. ISK |
1. 3. 2011 | 185,70 mld. ISK |
1. 6. 2011 | 185,50 mld. ISK |
1. 9. 2011 | 197,10 mld. ISK |
1. 12. 2011 | 208,50 mld. ISK |
1. 3. 2012 | 202,10 mld. ISK |
1. 6. 2012 | 197,40 mld. ISK |
1. 9. 2012 | 208,20 mld. ISK |
1. 12. 2012 | 224,50 mld. ISK |
1. 3. 2013 | 211,60 mld. ISK |
1. 6. 2013 | 209,70 mld. ISK |
1. 9. 2013 | 220,70 mld. ISK |
1. 12. 2013 | 239,00 mld. ISK |
1. 3. 2014 | 231,80 mld. ISK |
1. 6. 2014 | 223,80 mld. ISK |
1. 9. 2014 | 227,20 mld. ISK |
1. 12. 2014 | 279,40 mld. ISK |
1. 3. 2015 | 237,30 mld. ISK |
1. 6. 2015 | 229,20 mld. ISK |
1. 9. 2015 | 238,50 mld. ISK |
1. 12. 2015 | 290,50 mld. ISK |
1. 3. 2016 | 634,50 mld. ISK |
1. 6. 2016 | 266,00 mld. ISK |
1. 9. 2016 | 266,50 mld. ISK |
1. 12. 2016 | 314,80 mld. ISK |
1. 3. 2017 | 284,90 mld. ISK |
1. 6. 2017 | 293,20 mld. ISK |
1. 9. 2017 | 289,00 mld. ISK |
1. 12. 2017 | 332,10 mld. ISK |
1. 3. 2018 | 311,10 mld. ISK |
1. 6. 2018 | 301,20 mld. ISK |
1. 9. 2018 | 310,30 mld. ISK |
1. 12. 2018 | 351,70 mld. ISK |
1. 3. 2019 | 297,50 mld. ISK |
1. 6. 2019 | 313,00 mld. ISK |
1. 9. 2019 | 313,90 mld. ISK |
1. 12. 2019 | 346,10 mld. ISK |
1. 3. 2020 | 288,40 mld. ISK |
1. 6. 2020 | 294,60 mld. ISK |
1. 9. 2020 | 313,00 mld. ISK |
1. 12. 2020 | 340,30 mld. ISK |
1. 3. 2021 | 323,20 mld. ISK |
1. 6. 2021 | 324,30 mld. ISK |
1. 9. 2021 | 337,60 mld. ISK |
1. 12. 2021 | 360,20 mld. ISK |
1. 3. 2022 | 410,10 mld. ISK |
1. 6. 2022 | 407,70 mld. ISK |
1. 9. 2022 | 409,30 mld. ISK |
1. 12. 2022 | 422,60 mld. ISK |
1. 3. 2023 | 432,10 mld. ISK |
1. 6. 2023 | 425,80 mld. ISK |
1. 9. 2023 | 450,00 mld. ISK |
1. 12. 2023 | 536,20 mld. ISK |
1. 3. 2024 | 473,30 mld. ISK |
Příjmy vlády Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 3. 2024 | 473,3 mld. ISK |
1. 12. 2023 | 536,2 mld. ISK |
1. 9. 2023 | 450 mld. ISK |
1. 6. 2023 | 425,8 mld. ISK |
1. 3. 2023 | 432,1 mld. ISK |
1. 12. 2022 | 422,6 mld. ISK |
1. 9. 2022 | 409,3 mld. ISK |
1. 6. 2022 | 407,7 mld. ISK |
1. 3. 2022 | 410,1 mld. ISK |
1. 12. 2021 | 360,2 mld. ISK |
Podobné makroekonomické ukazatele k Příjmy vlády
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇮🇸 Dluh státu k HDP | 68,9 % of GDP | 75,3 % of GDP | Ročně |
🇮🇸 Hodnota státního rozpočtu | 700 mil. ISK | 5,9 mld. ISK | čtvrtletí |
🇮🇸 Index korupce | 72 Points | 74 Points | Ročně |
🇮🇸 Korupční index | 19 | 14 | Ročně |
🇮🇸 Státní rozpočet | -2 % of GDP | -4 % of GDP | Ročně |
🇮🇸 Státní výdaje | 530,2 mld. ISK | 469,8 mld. ISK | čtvrtletí |
🇮🇸 Výdaje státu | 169,733 mld. ISK | 177,784 mld. ISK | čtvrtletí |
🇮🇸 Výdaje státu k HDP | 45,1 % of GDP | 46,5 % of GDP | Ročně |
🇮🇸 Žádosti o azyl | 165 persons | 180 persons | Měsíčně |
Vládní příjmy zahrnují všechny příjmy, které vláda obdrží, včetně daní, celních poplatků, příjmů ze státních podniků, kapitálových příjmů a zahraniční pomoci. Vládní příjmy jsou součástí výpočtu rozpočtové bilance vlády.
Makrostránky pro ostatní země v Evropa
- 🇦🇱Albánie
- 🇦🇹Rakousko
- 🇧🇾Bělorusko
- 🇧🇪Belgie
- 🇧🇦Bosna a Hercegovina
- 🇧🇬Bulharsko
- 🇭🇷Chorvatsko
- 🇨🇾Kypr
- 🇨🇿Česká republika
- 🇩🇰Dánsko
- 🇪🇪Estonsko
- 🇫🇴Faerské ostrovy
- 🇫🇮Finsko
- 🇫🇷Francie
- 🇩🇪Německo
- 🇬🇷Řecko
- 🇭🇺Maďarsko
- 🇮🇪Irsko
- 🇮🇹Itálie
- 🇽🇰Kosovo
- 🇱🇻Lotyšsko
- 🇱🇮Lichtenštejnsko
- 🇱🇹Litva
- 🇱🇺Lucembursko
- 🇲🇰Severní Makedonie
- 🇲🇹Malta
- 🇲🇩Vltava
- 🇲🇨Monako
- 🇲🇪Montenegro
- 🇳🇱Nizozemsko
- 🇳🇴Norsko
- 🇵🇱Polsko
- 🇵🇹Portugalsko
- 🇷🇴Rumunsko
- 🇷🇺Rusko
- 🇷🇸Srbsko
- 🇸🇰Slovensko
- 🇸🇮Slovinsko
- 🇪🇸Španělsko
- 🇸🇪Švédsko
- 🇨🇭Švýcarsko
- 🇺🇦Ukrajina
- 🇬🇧Spojené království
- 🇦🇩Andorra
Co je Příjmy vlády
Kategorie „Vládní příjmy“ na webu Eulerpool nabízí komplexní přehled o finančních zdrojích, které vlády jednotlivých států získávají. Vládní příjmy jsou klíčovým ukazatelem makroekonomického zdraví země, neboť ovlivňují schopnost státu financovat veřejné služby, provádět investice a plnit své závazky vůči obyvatelstvu. Naše platforma poskytuje přesná a aktuální data, která vám umožní lépe pochopit strukturu a dynamiku vládních příjmů v různých ekonomikách. Vládní příjmy se skládají z několika základních komponent, mezi které patří daňové příjmy, nedaňové příjmy a kapitálové příjmy. Daňové příjmy jsou největší složkou a zahrnují daně z příjmu, spotřební daně, DPH, celní poplatky a další. Nedaňové příjmy zahrnují například příjmy z majetku, které stát vlastní, a různé poplatky za státní služby. Kapitálové příjmy pak obvykle pocházejí z prodeje státního majetku. Daňové příjmy jsou kritickým prvkem rozpočtového procesu. Přímé daně, jako jsou daně z příjmu fyzických a právnických osob, tvoří velkou část daňových příjmů. Tyto daně jsou pružné a reagují na změny v ekonomické aktivitě. V obdobích hospodářského růstu se jejich výnosy zvyšují, zatímco v době recese mohou klesat. Nepřímé daně, jako je DPH a spotřební daně, jsou méně citlivé na ekonomické cykly, ale jejich výnosy mohou být ovlivněny změnami v spotřebitelském chování a inflaci. Analýza daňových příjmů na naší platformě vám umožní sledovat tyto trendy a získat cenné poznatky o fiskální politice jednotlivých zemí. Nedaňové příjmy také hrají důležitou roli v rozpočtovém rámce státu. Tyto příjmy mohou být stabilnější a méně náchylné na ekonomické výkyvy ve srovnání s daňovými příjmy. Patří sem různé poplatky, sazby a licenční poplatky, které stát vybírá za poskytování specifických služeb. Mezi významné nedaňové příjmy patří například příjmy z veřejných podniků, úroky z veřejných financí a pronájmy státního majetku. Data o nedaňových příjmech na Eulerpool vám poskytnou detailní přehled o dalších zdrojích financování vlády. Kapitálové příjmy, i když obvykle tvoří menší část celkových vládních příjmů, mohou mít významný vliv na schopnost vlády financovat jednorázové výdaje a investice. Tyto příjmy mohou pocházet z privatizace státního majetku, prodeje půdy či jiných nemovitostí nebo z výnosů finančních aktiv. Vzhledem k jejich jednorázové povaze je důležité sledovat, jak tyto příjmy ovlivňují dlouhodobou fiskální udržitelnost. Naše platforma vám umožní snadno sledovat a analyzovat tyto kapitálové příjmy napříč různými zeměmi. Fiskální ukazatele vládních příjmů jsou zásadní pro hodnocení rozpočtové politiky a finanční stability státu. Sledujeme nejen absolutní výše příjmů, ale také jejich podíl na HDP, což poskytuje relativní měřítko vyjadřující sílu fiskální politiky v kontextu ekonomického výkonu. Vysoký podíl vládních příjmů na HDP může naznačovat silnou daňovou základnu a efektivní výběr daní, zatímco nízký podíl může signalizovat potřebu reformy daňové politiky. Regionalní a mezinárodní srovnání vládních příjmů na naší platformě Eulerpool vám umožní posoudit, jak jednotlivé země řeší problematiku veřejných financí. Tyto srovnání jsou cenným nástrojem pro investory, ekonomy a tvůrce politik, kteří hledají výkonnostní standardy a osvědčené postupy. Našimi analýzami můžete sledovat, jak různé daňové reformy a změny v hospodářské politice ovlivňují vládní příjmy a celkovou fiskální pozici země. Kromě kvantitativních údajů vám poskytujeme i kvalitativní analýze legislativních a politických faktorů, které ovlivňují vládní příjmy. Sledujeme změny v daňové legislativě, zavádění nových daní, zrušení starých daní a různé fiskální iniciativy, které mohou mít dopad na budoucí příjmy. Tato hloubková analýza vám umožní lépe porozumět dynamice vládních příjmů a jejich dopadu na makroekonomické prostředí. Eulerpool je vaše spolehlivá platforma pro průzkum, analýzu a sledování vládních příjmů. S našimi nástroji a daty budete mít přístup k důležitým informacím, které vám pomohou lépe pochopit, jak vlády získávají své příjmy a jak tyto příjmy ovlivňují ekonomickou stabilitu a růst. Naše platforma je navržena tak, aby byla uživatelsky přívětivá a poskytovala hluboké vhledy a analýzy, které jsou nezbytné pro kvalifikované rozhodování v oblasti makroekonomických studií a investic.