Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Norsko Hrubý domácí produkt (HDP) z veřejných služeb
Kurz
Aktuální hodnota Hrubý domácí produkt (HDP) z veřejných služeb v Norsko je 7,421 mld. NOK. Hrubý domácí produkt (HDP) z veřejných služeb v Norsko vzrostl na 7,421 mld. NOK dne 1. 12. 2023, poté co byl 7,314 mld. NOK dne 1. 9. 2023. Od 1. 3. 1978 do 1. 3. 2024 byl průměrný Hrubý domácí produkt (HDP) z veřejných služeb v Norsko 5,49 mld. NOK. Historického maxima bylo dosaženo dne 1. 3. 2024 s hodnotou 7,54 mld. NOK, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 3. 1980 s hodnotou 3,38 mld. NOK.
Hrubý domácí produkt (HDP) z veřejných služeb ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
HDP z dodavatelských společností | |
---|---|
1. 3. 1978 | 3,80 mld. NOK |
1. 6. 1978 | 3,95 mld. NOK |
1. 9. 1978 | 3,99 mld. NOK |
1. 12. 1978 | 4,06 mld. NOK |
1. 3. 1979 | 3,76 mld. NOK |
1. 6. 1979 | 3,83 mld. NOK |
1. 9. 1979 | 3,80 mld. NOK |
1. 12. 1979 | 3,87 mld. NOK |
1. 3. 1980 | 3,38 mld. NOK |
1. 6. 1980 | 3,49 mld. NOK |
1. 9. 1980 | 3,54 mld. NOK |
1. 12. 1980 | 3,60 mld. NOK |
1. 3. 1981 | 3,95 mld. NOK |
1. 6. 1981 | 4,02 mld. NOK |
1. 9. 1981 | 4,05 mld. NOK |
1. 12. 1981 | 4,05 mld. NOK |
1. 3. 1982 | 4,10 mld. NOK |
1. 6. 1982 | 4,12 mld. NOK |
1. 9. 1982 | 4,17 mld. NOK |
1. 12. 1982 | 4,29 mld. NOK |
1. 3. 1983 | 4,42 mld. NOK |
1. 6. 1983 | 4,54 mld. NOK |
1. 9. 1983 | 4,54 mld. NOK |
1. 12. 1983 | 4,54 mld. NOK |
1. 3. 1984 | 4,68 mld. NOK |
1. 6. 1984 | 4,79 mld. NOK |
1. 9. 1984 | 4,88 mld. NOK |
1. 12. 1984 | 4,89 mld. NOK |
1. 3. 1985 | 4,99 mld. NOK |
1. 6. 1985 | 5,15 mld. NOK |
1. 9. 1985 | 5,15 mld. NOK |
1. 12. 1985 | 5,16 mld. NOK |
1. 3. 1986 | 4,69 mld. NOK |
1. 6. 1986 | 5,12 mld. NOK |
1. 9. 1986 | 5,31 mld. NOK |
1. 12. 1986 | 5,44 mld. NOK |
1. 3. 1987 | 4,83 mld. NOK |
1. 6. 1987 | 5,26 mld. NOK |
1. 9. 1987 | 5,55 mld. NOK |
1. 12. 1987 | 5,69 mld. NOK |
1. 3. 1988 | 5,70 mld. NOK |
1. 6. 1988 | 5,68 mld. NOK |
1. 9. 1988 | 5,78 mld. NOK |
1. 12. 1988 | 5,67 mld. NOK |
1. 3. 1989 | 6,56 mld. NOK |
1. 6. 1989 | 6,60 mld. NOK |
1. 9. 1989 | 6,52 mld. NOK |
1. 12. 1989 | 6,47 mld. NOK |
1. 3. 1990 | 6,29 mld. NOK |
1. 6. 1990 | 6,35 mld. NOK |
1. 9. 1990 | 6,37 mld. NOK |
1. 12. 1990 | 6,34 mld. NOK |
1. 3. 1991 | 6,21 mld. NOK |
1. 6. 1991 | 6,23 mld. NOK |
1. 9. 1991 | 6,20 mld. NOK |
1. 12. 1991 | 6,06 mld. NOK |
1. 3. 1992 | 6,02 mld. NOK |
1. 6. 1992 | 5,98 mld. NOK |
1. 9. 1992 | 5,92 mld. NOK |
1. 12. 1992 | 5,87 mld. NOK |
1. 3. 1993 | 5,63 mld. NOK |
1. 6. 1993 | 5,60 mld. NOK |
1. 9. 1993 | 5,58 mld. NOK |
1. 12. 1993 | 5,60 mld. NOK |
1. 3. 1994 | 5,67 mld. NOK |
1. 6. 1994 | 5,67 mld. NOK |
1. 9. 1994 | 5,65 mld. NOK |
1. 12. 1994 | 5,61 mld. NOK |
1. 3. 1995 | 5,53 mld. NOK |
1. 6. 1995 | 5,53 mld. NOK |
1. 9. 1995 | 5,51 mld. NOK |
1. 12. 1995 | 5,52 mld. NOK |
1. 3. 1996 | 5,64 mld. NOK |
1. 6. 1996 | 5,59 mld. NOK |
1. 9. 1996 | 5,59 mld. NOK |
1. 12. 1996 | 5,62 mld. NOK |
1. 3. 1997 | 5,88 mld. NOK |
1. 6. 1997 | 5,88 mld. NOK |
1. 9. 1997 | 5,88 mld. NOK |
1. 12. 1997 | 5,91 mld. NOK |
1. 3. 1998 | 5,98 mld. NOK |
1. 6. 1998 | 5,97 mld. NOK |
1. 9. 1998 | 6,03 mld. NOK |
1. 12. 1998 | 6,02 mld. NOK |
1. 3. 1999 | 5,84 mld. NOK |
1. 6. 1999 | 5,86 mld. NOK |
1. 9. 1999 | 5,88 mld. NOK |
1. 12. 1999 | 5,88 mld. NOK |
1. 3. 2000 | 5,95 mld. NOK |
1. 6. 2000 | 5,95 mld. NOK |
1. 9. 2000 | 5,97 mld. NOK |
1. 12. 2000 | 6,01 mld. NOK |
1. 3. 2001 | 6,17 mld. NOK |
1. 6. 2001 | 6,11 mld. NOK |
1. 9. 2001 | 6,04 mld. NOK |
1. 12. 2001 | 6,32 mld. NOK |
1. 3. 2002 | 6,10 mld. NOK |
1. 6. 2002 | 6,17 mld. NOK |
1. 9. 2002 | 6,11 mld. NOK |
1. 12. 2002 | 6,09 mld. NOK |
1. 3. 2003 | 6,15 mld. NOK |
1. 6. 2003 | 6,10 mld. NOK |
1. 9. 2003 | 6,08 mld. NOK |
1. 12. 2003 | 6,08 mld. NOK |
1. 3. 2004 | 5,74 mld. NOK |
1. 6. 2004 | 5,68 mld. NOK |
1. 9. 2004 | 5,77 mld. NOK |
1. 12. 2004 | 5,79 mld. NOK |
1. 3. 2005 | 6,05 mld. NOK |
1. 6. 2005 | 6,15 mld. NOK |
1. 9. 2005 | 5,99 mld. NOK |
1. 12. 2005 | 6,08 mld. NOK |
1. 3. 2006 | 6,50 mld. NOK |
1. 6. 2006 | 6,24 mld. NOK |
1. 9. 2006 | 5,97 mld. NOK |
1. 12. 2006 | 6,19 mld. NOK |
1. 3. 2007 | 5,03 mld. NOK |
1. 6. 2007 | 4,89 mld. NOK |
1. 9. 2007 | 4,81 mld. NOK |
1. 12. 2007 | 5,02 mld. NOK |
1. 3. 2008 | 5,10 mld. NOK |
1. 6. 2008 | 5,34 mld. NOK |
1. 9. 2008 | 5,41 mld. NOK |
1. 12. 2008 | 5,00 mld. NOK |
1. 3. 2009 | 4,84 mld. NOK |
1. 6. 2009 | 4,86 mld. NOK |
1. 9. 2009 | 5,03 mld. NOK |
1. 12. 2009 | 5,13 mld. NOK |
1. 3. 2010 | 4,92 mld. NOK |
1. 6. 2010 | 4,91 mld. NOK |
1. 9. 2010 | 4,99 mld. NOK |
1. 12. 2010 | 4,97 mld. NOK |
1. 3. 2011 | 4,69 mld. NOK |
1. 6. 2011 | 4,80 mld. NOK |
1. 9. 2011 | 4,84 mld. NOK |
1. 12. 2011 | 4,99 mld. NOK |
1. 3. 2012 | 5,13 mld. NOK |
1. 6. 2012 | 5,10 mld. NOK |
1. 9. 2012 | 5,01 mld. NOK |
1. 12. 2012 | 4,90 mld. NOK |
1. 3. 2013 | 4,93 mld. NOK |
1. 6. 2013 | 4,90 mld. NOK |
1. 9. 2013 | 5,09 mld. NOK |
1. 12. 2013 | 5,04 mld. NOK |
1. 3. 2014 | 5,15 mld. NOK |
1. 6. 2014 | 5,17 mld. NOK |
1. 9. 2014 | 5,14 mld. NOK |
1. 12. 2014 | 5,30 mld. NOK |
1. 3. 2015 | 5,27 mld. NOK |
1. 6. 2015 | 5,31 mld. NOK |
1. 9. 2015 | 5,31 mld. NOK |
1. 12. 2015 | 5,34 mld. NOK |
1. 3. 2016 | 5,16 mld. NOK |
1. 6. 2016 | 5,19 mld. NOK |
1. 9. 2016 | 5,34 mld. NOK |
1. 12. 2016 | 5,50 mld. NOK |
1. 3. 2017 | 5,62 mld. NOK |
1. 6. 2017 | 5,71 mld. NOK |
1. 9. 2017 | 5,66 mld. NOK |
1. 12. 2017 | 5,62 mld. NOK |
1. 3. 2018 | 5,56 mld. NOK |
1. 6. 2018 | 5,44 mld. NOK |
1. 9. 2018 | 5,42 mld. NOK |
1. 12. 2018 | 5,43 mld. NOK |
1. 3. 2019 | 5,49 mld. NOK |
1. 6. 2019 | 5,62 mld. NOK |
1. 9. 2019 | 5,76 mld. NOK |
1. 12. 2019 | 5,80 mld. NOK |
1. 3. 2020 | 5,73 mld. NOK |
1. 6. 2020 | 5,67 mld. NOK |
1. 9. 2020 | 5,93 mld. NOK |
1. 12. 2020 | 6,20 mld. NOK |
1. 3. 2021 | 6,50 mld. NOK |
1. 6. 2021 | 6,66 mld. NOK |
1. 9. 2021 | 6,83 mld. NOK |
1. 12. 2021 | 6,89 mld. NOK |
1. 3. 2022 | 6,93 mld. NOK |
1. 6. 2022 | 6,99 mld. NOK |
1. 9. 2022 | 7,03 mld. NOK |
1. 12. 2022 | 7,14 mld. NOK |
1. 3. 2023 | 7,17 mld. NOK |
1. 6. 2023 | 7,25 mld. NOK |
1. 9. 2023 | 7,31 mld. NOK |
1. 12. 2023 | 7,42 mld. NOK |
Hrubý domácí produkt (HDP) z veřejných služeb Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 12. 2023 | 7,421 mld. NOK |
1. 9. 2023 | 7,314 mld. NOK |
1. 6. 2023 | 7,251 mld. NOK |
1. 3. 2023 | 7,17 mld. NOK |
1. 12. 2022 | 7,14 mld. NOK |
1. 9. 2022 | 7,029 mld. NOK |
1. 6. 2022 | 6,992 mld. NOK |
1. 3. 2022 | 6,929 mld. NOK |
1. 12. 2021 | 6,892 mld. NOK |
1. 9. 2021 | 6,831 mld. NOK |
Podobné makroekonomické ukazatele k Hrubý domácí produkt (HDP) z veřejných služeb
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇳🇴 HDP | 485,51 mld. USD | 593,73 mld. USD | Ročně |
🇳🇴 HDP na obyvatele | 78 939,4 USD | 79 434,63 USD | Ročně |
🇳🇴 HDP na obyvatele v paritě kupní síly | 90 500,85 USD | 91 068,6 USD | Ročně |
🇳🇴 HDP z těžby | 1,441 mld. NOK | 1,574 mld. NOK | čtvrtletí |
🇳🇴 HDP z veřejné správy | 62,886 mld. NOK | 62,884 mld. NOK | čtvrtletí |
🇳🇴 HDP z výroby | 61,715 mld. NOK | 61,127 mld. NOK | čtvrtletí |
🇳🇴 HDP za stálých cen | 1,131 Bio. NOK | 1,129 Bio. NOK | čtvrtletí |
🇳🇴 HDP ze stavebnictví | 57,356 mld. NOK | 57,519 mld. NOK | čtvrtletí |
🇳🇴 HDP zemědělství | 5,783 mld. NOK | 5,598 mld. NOK | čtvrtletí |
🇳🇴 Hrubé investice do dlouhodobého majetku | 242,481 mld. NOK | 261,503 mld. NOK | čtvrtletí |
🇳🇴 Hrubý národní příjem | 1,368 Bio. NOK | 1,202 Bio. NOK | čtvrtletí |
🇳🇴 Měsíční HDP MoM | 0,6 % | -1 % | Měsíčně |
🇳🇴 Míra růstu HDP | 0,2 % | 1,6 % | čtvrtletí |
🇳🇴 Roční míra růstu HDP | -0,8 % | 0,4 % | čtvrtletí |
🇳🇴 Růst HDP ne-ropného sektoru | 0,2 % | 0,3 % | čtvrtletí |
🇳🇴 Růst HDP za celý rok | 0,5 % | 3 % | Ročně |
Makrostránky pro ostatní země v Evropa
- 🇦🇱Albánie
- 🇦🇹Rakousko
- 🇧🇾Bělorusko
- 🇧🇪Belgie
- 🇧🇦Bosna a Hercegovina
- 🇧🇬Bulharsko
- 🇭🇷Chorvatsko
- 🇨🇾Kypr
- 🇨🇿Česká republika
- 🇩🇰Dánsko
- 🇪🇪Estonsko
- 🇫🇴Faerské ostrovy
- 🇫🇮Finsko
- 🇫🇷Francie
- 🇩🇪Německo
- 🇬🇷Řecko
- 🇭🇺Maďarsko
- 🇮🇸Island
- 🇮🇪Irsko
- 🇮🇹Itálie
- 🇽🇰Kosovo
- 🇱🇻Lotyšsko
- 🇱🇮Lichtenštejnsko
- 🇱🇹Litva
- 🇱🇺Lucembursko
- 🇲🇰Severní Makedonie
- 🇲🇹Malta
- 🇲🇩Vltava
- 🇲🇨Monako
- 🇲🇪Montenegro
- 🇳🇱Nizozemsko
- 🇵🇱Polsko
- 🇵🇹Portugalsko
- 🇷🇴Rumunsko
- 🇷🇺Rusko
- 🇷🇸Srbsko
- 🇸🇰Slovensko
- 🇸🇮Slovinsko
- 🇪🇸Španělsko
- 🇸🇪Švédsko
- 🇨🇭Švýcarsko
- 🇺🇦Ukrajina
- 🇬🇧Spojené království
- 🇦🇩Andorra
Co je Hrubý domácí produkt (HDP) z veřejných služeb
Ve světě ekonomie a makroekonomiky hraje hrubý domácí produkt (HDP) klíčovou roli. Jedním z důležitých segmentů, který významně přispívá k HDP, je sektor utilit. Na webových stránkách Eulerpool, které se specializují na zobrazení makroekonomických dat, klademe velký důraz na přesný a detailní přehled o přínosech tohoto sektoru. Následující text nabízí hloubkovou analýzu kategorie HDP z utilit a objasňuje její význam a dopad. GDP z utilit zahrnuje výnosy ekonomiky generované z oddělení poskytujících klíčové služby jako jsou dodávky elektřiny, plynu, vody a odvoz odpadů. Tyto služby jsou nezbytné pro hladký chod jak domácností, tak firem. Bez stabilní a efektivní infrastruktury utilit by bylo prakticky nemožné zajistit kontinuitu v dalších ekonomických činnostech a růst HDP jako celku. Začněme důkladným pohledem na elektrickou energii. Elektřina je zásadním pilířem jakékoliv moderní ekonomiky. V ekonomickém kontextu je spotřeba elektrické energie často používána jako indikátor ekonomické aktivity. Vyšší spotřeba obvykle značí zvýšenou průmyslovou produkci, technologický pokrok a vyšší úroveň spotřeby v domácnostech. V České republice hraje produkce elektrické energie důležitou roli, protože elektrárny, zejména ty jaderné a solární, výrazně přispívají k celkové ekonomické stabilitě a odolnosti vůči cenovým šokům na globálních trzích s energiemi. Pokud jde o plyn, jeho význam je neméně důležitý. Zemní plyn je klíčovým palivem pro mnoho průmyslových odvětví, včetně chemického průmyslu, výroby oceli a skla. Náklady na zemní plyn a jeho dostupnost mohou mít značný dopad na konkurenceschopnost a efektivitu těchto odvětví. Vytápění domácností plynem je také široce rozšířeno, což dále podtrhuje jeho význam pro ekonomiku. V rámci České republiky je energetická politika, která zajišťuje stabilní a cenově dostupné dodávky plynu, klíčová pro celkový ekonomický růst a stabilitu. Vodárenství je další nezbytnou součástí sektoru utilit. Voda je nepostradatelná surovinou pro širokou škálu průmyslových procesů, zemědělství a samozřejmě je zásadní pro každodenní život obyvatelstva. Efektivní a udržitelné řízení vodních zdrojů je kritické vzhledem k čím dál častějším výkyvům klimatu a rostoucímu zatížení ekosystémů. Ve všech aspektech od výroby po spotřebu hraje sektor vodárenství nenahraditelnou roli v zajištění základních podmínek pro život a průmyslovou činnost. Odpadový management a recyklace zakončují spektrum služeb poskytovaných sektorem utilit. Řádné nakládání s odpady a jejich recyklace nejsou jen otázkou ochrany životního prostředí, ale také snižování nákladů a zvyšování efektivity výroby, kde je odpad využit jako sekundární surovina. V České republice se stále více investuje do technologií pro recyklaci a zpracování odpadu, což nejen chrání životní prostředí, ale také vytváří nová pracovní místa a ekonomické příležitosti. HDP z utilit tak odráží nejen ekonomický výkon těchto služeb, ale také jejich vliv na širší ekonomické a sociální ukazatele. Investice do sektoru utilit přináší dodatečné výhody v podobě zlepšení kvality života obyvatelstva, energetické soběstačnosti a udržitelnosti. Tento sektor je zároveň vystaven různým ekonomickým a regulačním tlakům, které mohou ovlivnit jeho výkon a přínos k HDP. Regulace cen, investice do infrastruktury a inovací, ale také volatilita na světových trzích s energií jsou faktory, které musí být brány v úvahu při analýze jeho přínosu k národnímu hospodářství. S pohledem na budoucnost je sektor utilit jedním z klíčových pilířů pro dosažení cílů udržitelného rozvoje a ekonomické transformace. Investice do obnovitelných zdrojů energie, inteligentních vodních systémů a inovativních technologií pro zpracování odpadu jsou oblastmi, kde může Česká republika dosáhnout nejen ekonomického růstu, ale i pokroku v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. Závěrem lze říci, že GDP z utilit je více než jen souhrn finančních údajů. Je to indikátor, který reflektuje strukturu a účinnost kritických infrastruktur státu, jejich schopnost podporovat další hospodářské aktivity a jejich přínos k životní úrovni obyvatel. Na webových stránkách Eulerpool nabízíme podrobné a aktuální informace o tomto sektoru, abychom odborné veřejnosti poskytli nástroje pro lepší porozumění a analýzu jeho role v makroekonomickém rámci.