Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Vltava Povinné minimální rezervy
Kurz
Aktuální hodnota Povinné minimální rezervy v Vltava je 33 %. Povinné minimální rezervy v Vltava klesly na 33 % dne 1. 6. 2024, po té, co byly 33 % dne 1. 5. 2024. Od 1. 1. 2006 do 1. 7. 2024 byl průměrný HDP v Vltava 24,41 %. Historické maximum bylo dosaženo dne 1. 9. 2018 s hodnotou 42,50 %, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 9. 2009 s hodnotou 8,00 %.
Povinné minimální rezervy ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Rezerva v hotovosti | |
---|---|
1. 1. 2006 | 10,00 % |
1. 2. 2006 | 10,00 % |
1. 3. 2006 | 10,00 % |
1. 4. 2006 | 10,00 % |
1. 5. 2006 | 10,00 % |
1. 6. 2006 | 10,00 % |
1. 7. 2006 | 10,00 % |
1. 8. 2006 | 10,00 % |
1. 9. 2006 | 10,00 % |
1. 10. 2006 | 10,00 % |
1. 11. 2006 | 10,00 % |
1. 12. 2006 | 10,00 % |
1. 1. 2007 | 10,00 % |
1. 2. 2007 | 10,00 % |
1. 3. 2007 | 10,00 % |
1. 4. 2007 | 10,00 % |
1. 5. 2007 | 10,00 % |
1. 6. 2007 | 10,00 % |
1. 7. 2007 | 10,00 % |
1. 8. 2007 | 10,00 % |
1. 9. 2007 | 10,00 % |
1. 10. 2007 | 10,00 % |
1. 11. 2007 | 15,00 % |
1. 12. 2007 | 15,00 % |
1. 1. 2008 | 15,00 % |
1. 2. 2008 | 15,00 % |
1. 3. 2008 | 15,00 % |
1. 4. 2008 | 16,00 % |
1. 5. 2008 | 16,00 % |
1. 6. 2008 | 16,00 % |
1. 7. 2008 | 21,00 % |
1. 8. 2008 | 22,00 % |
1. 9. 2008 | 22,00 % |
1. 10. 2008 | 20,50 % |
1. 11. 2008 | 20,50 % |
1. 12. 2008 | 19,00 % |
1. 1. 2009 | 17,50 % |
1. 2. 2009 | 17,50 % |
1. 3. 2009 | 17,50 % |
1. 4. 2009 | 17,50 % |
1. 5. 2009 | 17,50 % |
1. 6. 2009 | 17,50 % |
1. 7. 2009 | 16,00 % |
1. 8. 2009 | 10,00 % |
1. 9. 2009 | 8,00 % |
1. 10. 2009 | 8,00 % |
1. 11. 2009 | 8,00 % |
1. 12. 2009 | 8,00 % |
1. 1. 2010 | 8,00 % |
1. 2. 2010 | 8,00 % |
1. 3. 2010 | 11,00 % |
1. 4. 2010 | 11,00 % |
1. 5. 2010 | 11,00 % |
1. 6. 2010 | 11,00 % |
1. 7. 2010 | 11,00 % |
1. 8. 2010 | 14,00 % |
1. 9. 2010 | 14,00 % |
1. 10. 2010 | 14,00 % |
1. 11. 2010 | 14,00 % |
1. 12. 2010 | 14,00 % |
1. 1. 2011 | 14,00 % |
1. 2. 2011 | 14,00 % |
1. 3. 2011 | 14,00 % |
1. 4. 2011 | 14,00 % |
1. 5. 2011 | 14,00 % |
1. 6. 2011 | 14,00 % |
1. 7. 2011 | 14,00 % |
1. 8. 2011 | 14,00 % |
1. 9. 2011 | 14,00 % |
1. 10. 2011 | 14,00 % |
1. 11. 2011 | 14,00 % |
1. 12. 2011 | 14,00 % |
1. 1. 2012 | 14,00 % |
1. 2. 2012 | 14,00 % |
1. 3. 2012 | 14,00 % |
1. 4. 2012 | 14,00 % |
1. 5. 2012 | 14,00 % |
1. 6. 2012 | 14,00 % |
1. 7. 2012 | 14,00 % |
1. 8. 2012 | 14,00 % |
1. 9. 2012 | 14,00 % |
1. 10. 2012 | 14,00 % |
1. 11. 2012 | 14,00 % |
1. 12. 2012 | 14,00 % |
1. 1. 2013 | 14,00 % |
1. 2. 2013 | 14,00 % |
1. 3. 2013 | 14,00 % |
1. 4. 2013 | 14,00 % |
1. 5. 2013 | 14,00 % |
1. 6. 2013 | 14,00 % |
1. 7. 2013 | 14,00 % |
1. 8. 2013 | 14,00 % |
1. 9. 2013 | 14,00 % |
1. 10. 2013 | 14,00 % |
1. 11. 2013 | 14,00 % |
1. 12. 2013 | 14,00 % |
1. 1. 2014 | 14,00 % |
1. 2. 2014 | 14,00 % |
1. 3. 2014 | 14,00 % |
1. 4. 2014 | 14,00 % |
1. 5. 2014 | 14,00 % |
1. 6. 2014 | 14,00 % |
1. 7. 2014 | 14,00 % |
1. 8. 2014 | 14,00 % |
1. 9. 2014 | 14,00 % |
1. 10. 2014 | 14,00 % |
1. 11. 2014 | 14,00 % |
1. 12. 2014 | 14,00 % |
1. 1. 2015 | 16,00 % |
1. 2. 2015 | 16,00 % |
1. 3. 2015 | 18,00 % |
1. 4. 2015 | 20,00 % |
1. 5. 2015 | 22,00 % |
1. 6. 2015 | 26,00 % |
1. 7. 2015 | 32,00 % |
1. 8. 2015 | 32,00 % |
1. 9. 2015 | 32,00 % |
1. 10. 2015 | 35,00 % |
1. 11. 2015 | 35,00 % |
1. 12. 2015 | 35,00 % |
1. 1. 2016 | 35,00 % |
1. 2. 2016 | 35,00 % |
1. 3. 2016 | 35,00 % |
1. 4. 2016 | 35,00 % |
1. 5. 2016 | 35,00 % |
1. 6. 2016 | 35,00 % |
1. 7. 2016 | 35,00 % |
1. 8. 2016 | 35,00 % |
1. 9. 2016 | 35,00 % |
1. 10. 2016 | 35,00 % |
1. 11. 2016 | 35,00 % |
1. 12. 2016 | 35,00 % |
1. 1. 2017 | 35,00 % |
1. 2. 2017 | 35,00 % |
1. 3. 2017 | 37,00 % |
1. 4. 2017 | 40,00 % |
1. 5. 2017 | 40,00 % |
1. 6. 2017 | 40,00 % |
1. 7. 2017 | 40,00 % |
1. 8. 2017 | 40,00 % |
1. 9. 2017 | 40,00 % |
1. 10. 2017 | 40,00 % |
1. 11. 2017 | 40,00 % |
1. 12. 2017 | 40,00 % |
1. 1. 2018 | 40,00 % |
1. 2. 2018 | 40,00 % |
1. 3. 2018 | 40,00 % |
1. 4. 2018 | 40,00 % |
1. 5. 2018 | 40,00 % |
1. 6. 2018 | 40,00 % |
1. 7. 2018 | 40,00 % |
1. 8. 2018 | 40,00 % |
1. 9. 2018 | 42,50 % |
1. 10. 2018 | 42,50 % |
1. 11. 2018 | 42,50 % |
1. 12. 2018 | 42,50 % |
1. 1. 2019 | 42,50 % |
1. 2. 2019 | 42,50 % |
1. 3. 2019 | 42,50 % |
1. 4. 2019 | 42,50 % |
1. 5. 2019 | 42,50 % |
1. 6. 2019 | 42,50 % |
1. 7. 2019 | 42,50 % |
1. 8. 2019 | 42,50 % |
1. 9. 2019 | 42,50 % |
1. 10. 2019 | 42,50 % |
1. 11. 2019 | 42,50 % |
1. 12. 2019 | 42,50 % |
1. 1. 2020 | 42,00 % |
1. 2. 2020 | 41,50 % |
1. 3. 2020 | 41,00 % |
1. 4. 2020 | 34,00 % |
1. 5. 2020 | 34,00 % |
1. 6. 2020 | 34,00 % |
1. 7. 2020 | 34,00 % |
1. 8. 2020 | 32,00 % |
1. 9. 2020 | 32,00 % |
1. 10. 2020 | 32,00 % |
1. 11. 2020 | 32,00 % |
1. 12. 2020 | 32,00 % |
1. 1. 2021 | 32,00 % |
1. 2. 2021 | 32,00 % |
1. 3. 2021 | 30,00 % |
1. 4. 2021 | 28,00 % |
1. 5. 2021 | 26,00 % |
1. 6. 2021 | 26,00 % |
1. 7. 2021 | 26,00 % |
1. 8. 2021 | 26,00 % |
1. 9. 2021 | 26,00 % |
1. 10. 2021 | 26,00 % |
1. 11. 2021 | 26,00 % |
1. 12. 2021 | 26,00 % |
1. 1. 2022 | 26,00 % |
1. 2. 2022 | 28,00 % |
1. 3. 2022 | 28,00 % |
1. 4. 2022 | 28,00 % |
1. 5. 2022 | 30,00 % |
1. 6. 2022 | 32,00 % |
1. 7. 2022 | 34,00 % |
1. 8. 2022 | 37,00 % |
1. 9. 2022 | 40,00 % |
1. 10. 2022 | 40,00 % |
1. 11. 2022 | 40,00 % |
1. 12. 2022 | 40,00 % |
1. 1. 2023 | 37,00 % |
1. 2. 2023 | 34,00 % |
1. 3. 2023 | 34,00 % |
1. 4. 2023 | 34,00 % |
1. 5. 2023 | 34,00 % |
1. 6. 2023 | 34,00 % |
1. 7. 2023 | 34,00 % |
1. 8. 2023 | 34,00 % |
1. 9. 2023 | 34,00 % |
1. 10. 2023 | 34,00 % |
1. 11. 2023 | 34,00 % |
1. 12. 2023 | 33,00 % |
1. 1. 2024 | 33,00 % |
1. 2. 2024 | 33,00 % |
1. 3. 2024 | 33,00 % |
1. 4. 2024 | 33,00 % |
1. 5. 2024 | 33,00 % |
1. 6. 2024 | 33,00 % |
Povinné minimální rezervy Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 6. 2024 | 33 % |
1. 5. 2024 | 33 % |
1. 4. 2024 | 33 % |
1. 3. 2024 | 33 % |
1. 2. 2024 | 33 % |
1. 1. 2024 | 33 % |
1. 12. 2023 | 33 % |
1. 11. 2023 | 34 % |
1. 10. 2023 | 34 % |
1. 9. 2023 | 34 % |
Podobné makroekonomické ukazatele k Povinné minimální rezervy
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇲🇩 Devizové rezervy | 5,468 mld. USD | 5,271 mld. USD | Měsíčně |
🇲🇩 Množství peněz M2 | 114,723 mld. MDL | 113,017 mld. MDL | Měsíčně |
🇲🇩 Množství peněz M3 | 157,785 mld. MDL | 156,618 mld. MDL | Měsíčně |
🇲🇩 Objem peněz M0 | 38,773 mld. MDL | 38,487 mld. MDL | Měsíčně |
🇲🇩 Peněžní agregát M1. | 88,444 mld. MDL | 87,073 mld. MDL | Měsíčně |
🇲🇩 Úroková sazba | 3,6 % | 3,6 % | frequency_daily |
🇲🇩 Úroková sazba úvěru | 5,6 % | 5,6 % | Měsíčně |
🇲🇩 Úroková sazba vkladů | 1,6 % | 1,75 % | Měsíčně |
Makrostránky pro ostatní země v Evropa
- 🇦🇱Albánie
- 🇦🇹Rakousko
- 🇧🇾Bělorusko
- 🇧🇪Belgie
- 🇧🇦Bosna a Hercegovina
- 🇧🇬Bulharsko
- 🇭🇷Chorvatsko
- 🇨🇾Kypr
- 🇨🇿Česká republika
- 🇩🇰Dánsko
- 🇪🇪Estonsko
- 🇫🇴Faerské ostrovy
- 🇫🇮Finsko
- 🇫🇷Francie
- 🇩🇪Německo
- 🇬🇷Řecko
- 🇭🇺Maďarsko
- 🇮🇸Island
- 🇮🇪Irsko
- 🇮🇹Itálie
- 🇽🇰Kosovo
- 🇱🇻Lotyšsko
- 🇱🇮Lichtenštejnsko
- 🇱🇹Litva
- 🇱🇺Lucembursko
- 🇲🇰Severní Makedonie
- 🇲🇹Malta
- 🇲🇨Monako
- 🇲🇪Montenegro
- 🇳🇱Nizozemsko
- 🇳🇴Norsko
- 🇵🇱Polsko
- 🇵🇹Portugalsko
- 🇷🇴Rumunsko
- 🇷🇺Rusko
- 🇷🇸Srbsko
- 🇸🇰Slovensko
- 🇸🇮Slovinsko
- 🇪🇸Španělsko
- 🇸🇪Švédsko
- 🇨🇭Švýcarsko
- 🇺🇦Ukrajina
- 🇬🇧Spojené království
- 🇦🇩Andorra
Co je Povinné minimální rezervy
**Poměr hotovostních rezerv: Klíčový Nástroj Pro Makroekonomické Stabilizace** Poměr hotovostních rezerv, známý také jako povinné minimální rezervy nebo Cash Reserve Ratio (CRR), je jedním z klíčových nástrojů centrálních bank pro řízení makroekonomické stability. Tento ukazatel hraje důležitou roli v monetární politice a má zásadní dopad na hospodářskou rovnováhu, inflaci, úvěrovou aktivitu a celkovou finanční stabilitu v zemi. Eulerpool, jako odborná platforma zaměřující se na zobrazování makroekonomických dat, nabízí detailní přehled a analýzu tohoto nástroje. Poměr hotovostních rezerv stanovuje procentuální podíl z celkových vkladů, které obchodní banky musí držet jako rezervu u centrální banky. Tento požadavek slouží k zajištění likvidity a k prevenci nadměrného úvěrování, které by mohlo vést k ekonomické nestabilitě. Výše tohoto poměru může být přiřazena různým typům vkladů s různou mírou rizika, a proto slouží jako flexibilní nástroj monetární politiky. Jedním z prvotních cílů CRR je kontrola inflace. Tím, že centrální banka zvýší poměr hotovostních rezerv, snižuje množství peněz, které mohou banky půjčovat. Toto omezení úvěrové aktivity vede ke snížení peněžního oběhu a tím pádem omezuje tlak na růst cen. Naopak snížení CRR vede k zvýšení likvidity v bankovním sektoru, což podporuje úvěrovou expanzi a může stimulovat ekonomický růst, zejména během období hospodářského poklesu. CRR také funguje jako nástroj pro zajištění finanční stability. Povinnost držet část vkladů jako rezervy snižuje riziko náhlého odlivu likvidity, který by mohl vést k finanční krizi. Pokud by například došlo k panice mezi vkladateli ve velké bance, povinné rezervy by mohly poskytnout potřebnou likviditu a zabránit kaskádovým výběrům, jež by mohly destabilizovat celý bankovní systém. Kromě toho, poměr hotovostních rezerv má i své významné národní specifika. V různých zemích může být CRR nastaven různě v závislosti na specifických ekonomických podmínkách a cílech monetární politiky. V rozvojových zemích je často udržován vyšší CRR pro stabilizaci měnových rezerv a prevenci spekulativních útoků na měnu. Naopak v rozvinutých zemích může být CRR nižší, protože jejich bankovní systémy jsou považovány za stabilnější a méně náchylné k náhlým krizím likvidity. Jaké jsou mechanizmy snižování a zvyšování CRR? Centrální banky, například Česká národní banka (ČNB), využívají analýzu ekonomických indikátorů, jako je HDP, inflace, míra nezaměstnanosti a další k rozhodování o změně CRR. Při očekávání zvýšené inflace může centrální banka rychle zvýšit CRR, aby kontrolovala peněžní zásobu. Naopak v období ekonomického útlumu může být CRR snížen, aby se zvýšila půjčovací kapacita bank a podpořila ekonomická aktivita. Významným aspektem CRR je jeho vliv na úrokové sazby. Při zvýšení CRR se bankám snižuje množství prostředků k dispozici pro půjčky, což může vést k růstu úrokových sazeb, jelikož poptávka po úvěrech převažuje nad jejich nabídkou. Vyšší úrokové sazby pak mají protiproinflační efekt a mohou též ovlivnit směnný kurz měny. Naopak snížení CRR vede k růstu dostupnosti půjček a může způsobit snížení úrokových sazeb, což stimuluje investice a spotřebu. Důležitou roli CRR hraje také v mezinárodním obchodě a financích. V globalizované ekonomice může změna CRR ovlivnit tok zahraničního kapitálu. Vyšší CRR může zvýšit důvěru v stabilitu bankovního systému a tím přilákat zahraniční investice, zatímco nižší CRR může vést k rychlejším přesunům kapitálu, což může ovlivnit devizové rezervy a směnné kurzy. Je třeba zmínit, že poměr hotovostních rezerv není jediným nástrojem centrální banky pro řízení ekonomiky. Spolu s dalšími instrumenty, jako jsou úrokové sazby, operace na volném trhu nebo kvantitativní uvolňování, tvoří komplexní rámec monetární politiky zaměřený na dosažení makroekonomické stability. Na platformě Eulerpool poskytujeme detailní a aktuální data o CRR v různých zemích, což umožňuje odborníkům, analytikům i studentům lépe pochopit nuance této politiky a její dopady na ekonomiku. Naše interaktivní grafy, podrobné analýzy a historické údaje poskytují ucelený pohled na vývoj a implementaci CRR v globálním kontextu. V konečném důsledku, pochopení a sledování poměru hotovostních rezerv je klíčové pro jakéhokoli odborníka zabývajícího se makroekonomií či finanční stabilitou. Ať už jste analytikem pracujícím pro finanční instituce, vysokoškolským učitelem nebo studentem ekonomie, data a analýzy poskytované Eulerpool vám poskytnou nezbytné nástroje pro hluboké a komplexní porozumění tomuto zásadnímu makroekonomickému nástroji.