Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Myanmar Potravinová inflace
Kurz
Aktuální hodnota Potravinové inflace v Myanmar je 17,05 %. Potravinová inflace v Myanmar vzrostla na 17,05 % dne 1. 6. 2022, poté co byla 16,06 % dne 1. 5. 2022. Od 1. 2. 2005 do 1. 6. 2023 byl průměrný HDP v Myanmar 9,05 %. Historicky nejvyšší hodnota byla dosažena dne 1. 4. 2007 s 42,10 %, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána dne 1. 6. 2023 s -7,60 %.
Potravinová inflace ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Inflace potravin | |
---|---|
1. 2. 2005 | 3,80 % |
1. 3. 2005 | 7,10 % |
1. 4. 2005 | 8,80 % |
1. 5. 2005 | 9,30 % |
1. 6. 2005 | 9,20 % |
1. 7. 2005 | 9,40 % |
1. 8. 2005 | 9,40 % |
1. 9. 2005 | 10,50 % |
1. 10. 2005 | 12,70 % |
1. 11. 2005 | 13,90 % |
1. 12. 2005 | 15,30 % |
1. 1. 2006 | 11,00 % |
1. 2. 2006 | 13,20 % |
1. 3. 2006 | 13,30 % |
1. 4. 2006 | 13,30 % |
1. 5. 2006 | 17,30 % |
1. 6. 2006 | 21,00 % |
1. 7. 2006 | 23,40 % |
1. 8. 2006 | 25,60 % |
1. 9. 2006 | 24,80 % |
1. 10. 2006 | 24,80 % |
1. 11. 2006 | 27,60 % |
1. 12. 2006 | 28,70 % |
1. 1. 2007 | 35,90 % |
1. 2. 2007 | 38,90 % |
1. 3. 2007 | 39,80 % |
1. 4. 2007 | 42,10 % |
1. 5. 2007 | 39,90 % |
1. 6. 2007 | 37,30 % |
1. 7. 2007 | 36,10 % |
1. 8. 2007 | 34,20 % |
1. 9. 2007 | 34,20 % |
1. 10. 2007 | 32,40 % |
1. 11. 2007 | 29,40 % |
1. 12. 2007 | 28,30 % |
1. 1. 2008 | 29,40 % |
1. 2. 2008 | 29,70 % |
1. 3. 2009 | 0,90 % |
1. 4. 2009 | 1,90 % |
1. 1. 2010 | 2,90 % |
1. 2. 2010 | 4,60 % |
1. 3. 2010 | 5,60 % |
1. 4. 2010 | 5,80 % |
1. 5. 2010 | 7,40 % |
1. 6. 2010 | 8,50 % |
1. 7. 2010 | 8,40 % |
1. 8. 2010 | 7,90 % |
1. 9. 2010 | 6,80 % |
1. 10. 2010 | 8,00 % |
1. 11. 2010 | 9,80 % |
1. 12. 2010 | 11,00 % |
1. 1. 2011 | 9,70 % |
1. 2. 2011 | 9,70 % |
1. 3. 2011 | 9,40 % |
1. 4. 2011 | 8,80 % |
1. 5. 2011 | 7,30 % |
1. 6. 2011 | 4,30 % |
1. 7. 2011 | 2,50 % |
1. 8. 2011 | 1,10 % |
1. 9. 2011 | 0,80 % |
1. 9. 2012 | 2,70 % |
1. 10. 2012 | 4,40 % |
1. 11. 2012 | 4,80 % |
1. 12. 2012 | 5,30 % |
1. 1. 2013 | 5,50 % |
1. 2. 2013 | 4,70 % |
1. 3. 2013 | 5,10 % |
1. 4. 2013 | 6,50 % |
1. 5. 2013 | 7,00 % |
1. 6. 2013 | 7,00 % |
1. 7. 2013 | 8,10 % |
1. 8. 2013 | 8,40 % |
1. 9. 2013 | 6,30 % |
1. 10. 2013 | 5,10 % |
1. 11. 2013 | 4,70 % |
1. 12. 2013 | 4,40 % |
1. 1. 2014 | 6,83 % |
1. 2. 2014 | 8,57 % |
1. 3. 2014 | 9,26 % |
1. 4. 2014 | 8,69 % |
1. 5. 2014 | 8,24 % |
1. 6. 2014 | 7,88 % |
1. 7. 2014 | 7,29 % |
1. 8. 2014 | 5,45 % |
1. 9. 2014 | 4,54 % |
1. 10. 2014 | 4,84 % |
1. 11. 2014 | 5,02 % |
1. 12. 2014 | 6,59 % |
1. 1. 2015 | 7,96 % |
1. 2. 2015 | 8,29 % |
1. 3. 2015 | 8,26 % |
1. 4. 2015 | 8,52 % |
1. 5. 2015 | 9,09 % |
1. 6. 2015 | 10,18 % |
1. 7. 2015 | 12,08 % |
1. 8. 2015 | 17,80 % |
1. 9. 2015 | 19,39 % |
1. 10. 2015 | 20,19 % |
1. 11. 2015 | 20,44 % |
1. 12. 2015 | 14,41 % |
1. 1. 2016 | 11,59 % |
1. 2. 2016 | 11,54 % |
1. 3. 2016 | 11,82 % |
1. 4. 2016 | 13,94 % |
1. 5. 2016 | 12,90 % |
1. 6. 2016 | 12,80 % |
1. 7. 2016 | 11,95 % |
1. 8. 2016 | 6,19 % |
1. 9. 2016 | 4,50 % |
1. 10. 2016 | 4,06 % |
1. 11. 2016 | 3,85 % |
1. 12. 2016 | 7,99 % |
1. 1. 2017 | 9,73 % |
1. 2. 2017 | 10,08 % |
1. 3. 2017 | 7,98 % |
1. 4. 2017 | 4,39 % |
1. 5. 2017 | 3,52 % |
1. 6. 2017 | 2,29 % |
1. 7. 2017 | 0,97 % |
1. 8. 2017 | 1,08 % |
1. 9. 2017 | 2,52 % |
1. 10. 2017 | 3,45 % |
1. 11. 2017 | 3,79 % |
1. 12. 2017 | 3,99 % |
1. 1. 2018 | 4,60 % |
1. 2. 2018 | 4,10 % |
1. 3. 2018 | 4,80 % |
1. 4. 2018 | 5,50 % |
1. 5. 2018 | 5,20 % |
1. 6. 2018 | 5,80 % |
1. 7. 2018 | 7,60 % |
1. 8. 2018 | 8,40 % |
1. 9. 2018 | 8,60 % |
1. 10. 2018 | 8,40 % |
1. 11. 2018 | 8,56 % |
1. 12. 2018 | 7,22 % |
1. 1. 2019 | 6,79 % |
1. 2. 2019 | 7,78 % |
1. 3. 2019 | 9,25 % |
1. 4. 2019 | 10,15 % |
1. 5. 2019 | 11,16 % |
1. 6. 2019 | 11,57 % |
1. 7. 2019 | 10,41 % |
1. 8. 2019 | 9,98 % |
1. 9. 2019 | 8,77 % |
1. 10. 2019 | 7,96 % |
1. 11. 2019 | 6,65 % |
1. 12. 2019 | 7,82 % |
1. 1. 2020 | 6,96 % |
1. 2. 2020 | 6,01 % |
1. 3. 2020 | 4,83 % |
1. 4. 2020 | 3,98 % |
1. 5. 2020 | 2,57 % |
1. 6. 2020 | 1,68 % |
1. 7. 2020 | 1,07 % |
1. 9. 2020 | 2,26 % |
1. 10. 2020 | 1,69 % |
1. 11. 2020 | 1,20 % |
1. 12. 2020 | 0,80 % |
1. 1. 2021 | 0,80 % |
1. 2. 2021 | 1,50 % |
1. 3. 2021 | 2,10 % |
1. 4. 2021 | 2,93 % |
1. 5. 2021 | 4,50 % |
1. 6. 2021 | 5,10 % |
1. 7. 2021 | 6,10 % |
1. 8. 2021 | 6,15 % |
1. 9. 2021 | 5,80 % |
1. 10. 2021 | 8,80 % |
1. 11. 2021 | 10,80 % |
1. 12. 2021 | 12,36 % |
1. 1. 2022 | 12,79 % |
1. 2. 2022 | 12,43 % |
1. 3. 2022 | 15,42 % |
1. 4. 2022 | 15,75 % |
1. 5. 2022 | 16,06 % |
1. 6. 2022 | 17,05 % |
Potravinová inflace Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 6. 2022 | 17,05 % |
1. 5. 2022 | 16,06 % |
1. 4. 2022 | 15,75 % |
1. 3. 2022 | 15,42 % |
1. 2. 2022 | 12,43 % |
1. 1. 2022 | 12,79 % |
1. 12. 2021 | 12,36 % |
1. 11. 2021 | 10,8 % |
1. 10. 2021 | 8,8 % |
1. 9. 2021 | 5,8 % |
Podobné makroekonomické ukazatele k Potravinová inflace
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇲🇲 CPI Transport | 220,13 points | 212,06 points | čtvrtletí |
🇲🇲 Index spotřebitelských cen (CPI) | 188,05 points | 176,59 points | čtvrtletí |
🇲🇲 Index spotřebitelských cen bydlení a vedlejších nákladů | 177,8 points | 169,73 points | čtvrtletí |
🇲🇲 Míra inflace | 28,58 % | 27,5 % | čtvrtletí |
Makrostránky pro ostatní země v Asie
- 🇨🇳Čína
- 🇮🇳Indie
- 🇮🇩Indonésie
- 🇯🇵Japonsko
- 🇸🇦Saúdská Arábie
- 🇸🇬Singapur
- 🇰🇷Jižní Korea
- 🇹🇷Turecko
- 🇦🇫Afghánistán
- 🇦🇲Arménie
- 🇦🇿Ázerbájdžán
- 🇧🇭Bahrajn
- 🇧🇩Bangladéš
- 🇧🇹Bhutan
- 🇧🇳Brunei
- 🇰🇭Kambodža
- 🇹🇱Východní Timor
- 🇬🇪Gruzie
- 🇭🇰Hongkong
- 🇮🇷Írán
- 🇮🇶Irak
- 🇮🇱Izrael
- 🇯🇴Jordánsko
- 🇰🇿Kazachstán
- 🇰🇼Kuvajt
- 🇰🇬Kyrgyzstán
- 🇱🇦Laos
- 🇱🇧Libanon
- 🇲🇴Macao
- 🇲🇾Malajsie
- 🇲🇻Maledivy
- 🇲🇳Mongolsko
- 🇳🇵Nepál
- 🇰🇵Severní Korea
- 🇴🇲Omán
- 🇵🇰Pákistán
- 🇵🇸Palestina
- 🇵🇭Filipíny
- 🇶🇦Katar
- 🇱🇰Srí Lanka
- 🇸🇾Sýrie
- 🇹🇼Tchaj-wan
- 🇹🇯Tádžikistán
- 🇹🇭Thajsko
- 🇹🇲Turkmenistán
- 🇦🇪Spojené arabské emiráty
- 🇺🇿Uzbekistán
- 🇻🇳Vietnam
- 🇾🇪Jemen
Co je Potravinová inflace
Food inflation je jedním z klíčových ukazatelů makroekonomických podmínek, který odráží změny v cenách potravinových produktů. Na webu eulerpool, který se specializuje na zobrazení makroekonomických dat, klademe velký důraz na poskytování přesných a aktuálních informací o tomto významném fenoménu. V tomto článku se podíváme na význam food inflace, její příčiny a důsledky, a jak může ovlivnit jednotlivé země i globální ekonomiku. Food inflace, tedy inflace v oblasti potravin, je měřena pomocí změn v cenách základních potravinových položek, jako jsou obiloviny, maso, mléčné výrobky, ovoce a zelenina. Tyto změny mohou být důsledkem různých ekonomických, politických a environmentálních faktorů, což z této oblasti činní jednu z nejsložitějších a nejdynamičtějších částí makroekonomiky. Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících food inflaci je změna v nabídce a poptávce. Poptávka po potravinách může růst například v důsledku demografických změn, jako je růst populace nebo změny v životním stylu, které vedou k vyšší spotřebě určitých potravin. Na druhou stranu může nabídku ovlivnit například růst nákladů na produkci potravin, jako jsou zvýšené ceny paliv, hnojiv nebo pracovní síly. Kromě toho mohou produkci potravin ovlivnit i klimatické změny, přírodní katastrofy a další environmentální faktory, které mohou vést k poklesu výnosů a následnému růstu cen. Dalším významným faktorem je mezinárodní obchod. Cena potravin může kolísat v závislosti na geopolitických událostech, jako jsou obchodní konflikty, tarifní politiky nebo změny ve stabilitě dovozních a vývozních trhů. Například embargo na export určitého typu potravin může vést k dramatickému nárůstu cen na domácím trhu, zatímco zvýšení tarifů na dovoz může zvýšit ceny pro spotřebitele i podniky. Food inflace může mít vážné důsledky pro ekonomiku dané země. V první řadě může ovlivnit kupní sílu obyvatelstva, zejména v zemích s nižšími příjmy, kde potraviny tvoří významnou část rodinných výdajů. Růst cen potravin může vést k poklesu reálného příjmu a následně i ke snížení životní úrovně. V extrémních případech může food inflace vést k sociálním nepokojům a politické nestabilitě, jak jsme mohli vidět v minulosti v některých zemích. Dalším důležitým aspektem je vliv food inflace na maloobchodní a výrobní sektory. Rostoucí náklady na suroviny mohou vést k růstu výrobních nákladů a následně i k růstu cen konečných výrobků. To může mít dopad na celkové tempo inflace v ekonomice a vést k nutnosti zásahů ze strany centrálních bank, například zvýšením úrokových sazeb nebo implementací dalších monetárních politik. Ekonomičtí analytici a tvůrci politik musí pečlivě sledovat ukazatele food inflace, aby mohli přijmout odpovídající opatření a zmírnit její negativní dopady na ekonomiku a společnost. Jedním z klíčových nástrojů je zlepšení zemědělské produktivity prostřednictvím investic do moderních technologií, výzkumu a vývoje. Dalším možným přístupem je diverzifikace zdrojů potravin a snaha o zvýšení soběstačnosti v oblasti potravinové produkce. Globální spolupráce a koordinace jsou také klíčové pro řešení problémů souvisejících s food inflací. Mezinárodní organizace, jako je Světová obchodní organizace (WTO) nebo Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), hrají důležitou roli v podpoře stabilního a transparentního mezinárodního obchodního systému, který může přispět k větší stabilitě cen potravin na globálním trhu. V neposlední řadě je důležité informovat veřejnost a zvyšovat povědomí o faktorech ovlivňujících food inflaci. V této oblasti hraje web eulerpool zásadní roli tím, že poskytuje přístup k aktuálním a přehledným makroekonomickým datům, která mohou pomoci jak odborníkům, tak i širší veřejnosti lépe porozumět tomuto složitému fenoménu. Naším cílem je přispět k většímu porozumění ekonomickým jevům a podporovat informované rozhodování na úrovni jednotlivců i institucí. Závěrem lze říci, že food inflace je komplexní a mnohostranný problém, který má zásadní dopad na ekonomiku a společnost. Je důležité, aby tvůrci politik, podniky a veřejnost měli přístup k přesným a aktuálním informacím, aby mohli efektivně reagovat na její výzvy. Web eulerpool je spolehlivým zdrojem pro sledování makroekonomických ukazatelů, a tím přispívá k lepšímu pochopení dynamiky cen potravin a jejich vlivu na globální ekonomiku. Doufáme, že tento článek vám poskytne hlubší vhled do problematiky food inflace a jejího významu pro naše každodenní životy.