Udělej nejlepší investice svého života
Za 2 eura si zabezpečte Litva Příjmy vlády
Kurz
Aktuální hodnota Příjmy vlády v Litva je 6,341 mld. EUR. Příjmy vlády v Litva klesly na 6,341 mld. EUR k 1. 9. 2023, poté co byly 7,207 mld. EUR k 1. 6. 2023. Od 1. 3. 1999 do 1. 12. 2023 byl průměrný HDP v Litva 2,96 mld. EUR. Historického maxima bylo dosaženo k 1. 12. 2023 s 7,44 mld. EUR, zatímco nejnižší hodnota byla zaznamenána k 1. 3. 1999 s 1,11 mld. EUR.
Příjmy vlády ·
3 roky
5 let
10 let
25 let
Max
Státní příjmy | |
---|---|
1. 3. 1999 | 1,11 mld. EUR |
1. 6. 1999 | 1,26 mld. EUR |
1. 9. 1999 | 1,24 mld. EUR |
1. 12. 1999 | 1,23 mld. EUR |
1. 3. 2000 | 1,12 mld. EUR |
1. 6. 2000 | 1,25 mld. EUR |
1. 9. 2000 | 1,21 mld. EUR |
1. 12. 2000 | 1,27 mld. EUR |
1. 3. 2001 | 1,16 mld. EUR |
1. 6. 2001 | 1,21 mld. EUR |
1. 9. 2001 | 1,19 mld. EUR |
1. 12. 2001 | 1,21 mld. EUR |
1. 3. 2002 | 1,18 mld. EUR |
1. 6. 2002 | 1,29 mld. EUR |
1. 9. 2002 | 1,25 mld. EUR |
1. 12. 2002 | 1,35 mld. EUR |
1. 3. 2003 | 1,18 mld. EUR |
1. 6. 2003 | 1,33 mld. EUR |
1. 9. 2003 | 1,36 mld. EUR |
1. 12. 2003 | 1,51 mld. EUR |
1. 3. 2004 | 1,25 mld. EUR |
1. 6. 2004 | 1,43 mld. EUR |
1. 9. 2004 | 1,55 mld. EUR |
1. 12. 2004 | 1,73 mld. EUR |
1. 3. 2005 | 1,43 mld. EUR |
1. 6. 2005 | 1,72 mld. EUR |
1. 9. 2005 | 1,79 mld. EUR |
1. 12. 2005 | 2,14 mld. EUR |
1. 3. 2006 | 1,66 mld. EUR |
1. 6. 2006 | 1,97 mld. EUR |
1. 9. 2006 | 2,10 mld. EUR |
1. 12. 2006 | 2,47 mld. EUR |
1. 3. 2007 | 1,96 mld. EUR |
1. 6. 2007 | 2,35 mld. EUR |
1. 9. 2007 | 2,60 mld. EUR |
1. 12. 2007 | 3,09 mld. EUR |
1. 3. 2008 | 2,42 mld. EUR |
1. 6. 2008 | 2,83 mld. EUR |
1. 9. 2008 | 2,98 mld. EUR |
1. 12. 2008 | 3,21 mld. EUR |
1. 3. 2009 | 2,34 mld. EUR |
1. 6. 2009 | 2,37 mld. EUR |
1. 9. 2009 | 2,38 mld. EUR |
1. 12. 2009 | 2,54 mld. EUR |
1. 3. 2010 | 2,23 mld. EUR |
1. 6. 2010 | 2,38 mld. EUR |
1. 9. 2010 | 2,50 mld. EUR |
1. 12. 2010 | 2,85 mld. EUR |
1. 3. 2011 | 2,30 mld. EUR |
1. 6. 2011 | 2,60 mld. EUR |
1. 9. 2011 | 2,72 mld. EUR |
1. 12. 2011 | 2,89 mld. EUR |
1. 3. 2012 | 2,44 mld. EUR |
1. 6. 2012 | 2,75 mld. EUR |
1. 9. 2012 | 2,68 mld. EUR |
1. 12. 2012 | 3,16 mld. EUR |
1. 3. 2013 | 2,44 mld. EUR |
1. 6. 2013 | 2,90 mld. EUR |
1. 9. 2013 | 2,92 mld. EUR |
1. 12. 2013 | 3,27 mld. EUR |
1. 3. 2014 | 2,84 mld. EUR |
1. 6. 2014 | 3,17 mld. EUR |
1. 9. 2014 | 3,17 mld. EUR |
1. 12. 2014 | 3,31 mld. EUR |
1. 3. 2015 | 2,86 mld. EUR |
1. 6. 2015 | 3,46 mld. EUR |
1. 9. 2015 | 3,15 mld. EUR |
1. 12. 2015 | 3,55 mld. EUR |
1. 3. 2016 | 2,85 mld. EUR |
1. 6. 2016 | 3,65 mld. EUR |
1. 9. 2016 | 3,25 mld. EUR |
1. 12. 2016 | 3,66 mld. EUR |
1. 3. 2017 | 3,25 mld. EUR |
1. 6. 2017 | 3,77 mld. EUR |
1. 9. 2017 | 3,45 mld. EUR |
1. 12. 2017 | 3,76 mld. EUR |
1. 3. 2018 | 3,45 mld. EUR |
1. 6. 2018 | 4,17 mld. EUR |
1. 9. 2018 | 3,84 mld. EUR |
1. 12. 2018 | 4,26 mld. EUR |
1. 3. 2019 | 3,80 mld. EUR |
1. 6. 2019 | 4,53 mld. EUR |
1. 9. 2019 | 4,01 mld. EUR |
1. 12. 2019 | 4,95 mld. EUR |
1. 3. 2020 | 3,97 mld. EUR |
1. 6. 2020 | 4,62 mld. EUR |
1. 9. 2020 | 4,43 mld. EUR |
1. 12. 2020 | 5,06 mld. EUR |
1. 3. 2021 | 4,33 mld. EUR |
1. 6. 2021 | 5,52 mld. EUR |
1. 9. 2021 | 4,93 mld. EUR |
1. 12. 2021 | 5,72 mld. EUR |
1. 3. 2022 | 5,22 mld. EUR |
1. 6. 2022 | 6,23 mld. EUR |
1. 9. 2022 | 5,71 mld. EUR |
1. 12. 2022 | 6,91 mld. EUR |
1. 3. 2023 | 5,94 mld. EUR |
1. 6. 2023 | 7,21 mld. EUR |
1. 9. 2023 | 6,34 mld. EUR |
Příjmy vlády Historie
Datum | Hodnota |
---|---|
1. 9. 2023 | 6,341 mld. EUR |
1. 6. 2023 | 7,207 mld. EUR |
1. 3. 2023 | 5,936 mld. EUR |
1. 12. 2022 | 6,909 mld. EUR |
1. 9. 2022 | 5,714 mld. EUR |
1. 6. 2022 | 6,23 mld. EUR |
1. 3. 2022 | 5,217 mld. EUR |
1. 12. 2021 | 5,724 mld. EUR |
1. 9. 2021 | 4,932 mld. EUR |
1. 6. 2021 | 5,521 mld. EUR |
Podobné makroekonomické ukazatele k Příjmy vlády
Jméno | Aktuálně | Předchozí | Frekvence |
---|---|---|---|
🇱🇹 Dluh státu k HDP | 38,3 % of GDP | 38,1 % of GDP | Ročně |
🇱🇹 Hodnota státního rozpočtu | -1,263 mld. EUR | 195,412 mil. EUR | čtvrtletí |
🇱🇹 Index korupce | 61 Points | 62 Points | Ročně |
🇱🇹 Korupční index | 34 | 33 | Ročně |
🇱🇹 Státní dluh | 28,553 mld. EUR | 28,369 mld. EUR | Měsíčně |
🇱🇹 Státní rozpočet | -0,8 % of GDP | -0,6 % of GDP | Ročně |
🇱🇹 Státní výdaje | 8,703 mld. EUR | 6,146 mld. EUR | čtvrtletí |
🇱🇹 Vojenské výdaje | 2,161 mld. USD | 1,734 mld. USD | Ročně |
🇱🇹 Výdaje státu | 1,698 mld. EUR | 1,582 mld. EUR | čtvrtletí |
🇱🇹 Výdaje státu k HDP | 38,2 % of GDP | 36,3 % of GDP | Ročně |
🇱🇹 Žádosti o azyl | 10 persons | 25 persons | Měsíčně |
Příjmy vlády zahrnují veškeré příjmy, které vláda získává, včetně daní, cel, příjmů ze státem vlastněných podniků, kapitálových příjmů a zahraniční pomoci. Příjmy vlády jsou součástí výpočtu rozpočtového salda vlády.
Makrostránky pro ostatní země v Evropa
- 🇦🇱Albánie
- 🇦🇹Rakousko
- 🇧🇾Bělorusko
- 🇧🇪Belgie
- 🇧🇦Bosna a Hercegovina
- 🇧🇬Bulharsko
- 🇭🇷Chorvatsko
- 🇨🇾Kypr
- 🇨🇿Česká republika
- 🇩🇰Dánsko
- 🇪🇪Estonsko
- 🇫🇴Faerské ostrovy
- 🇫🇮Finsko
- 🇫🇷Francie
- 🇩🇪Německo
- 🇬🇷Řecko
- 🇭🇺Maďarsko
- 🇮🇸Island
- 🇮🇪Irsko
- 🇮🇹Itálie
- 🇽🇰Kosovo
- 🇱🇻Lotyšsko
- 🇱🇮Lichtenštejnsko
- 🇱🇺Lucembursko
- 🇲🇰Severní Makedonie
- 🇲🇹Malta
- 🇲🇩Vltava
- 🇲🇨Monako
- 🇲🇪Montenegro
- 🇳🇱Nizozemsko
- 🇳🇴Norsko
- 🇵🇱Polsko
- 🇵🇹Portugalsko
- 🇷🇴Rumunsko
- 🇷🇺Rusko
- 🇷🇸Srbsko
- 🇸🇰Slovensko
- 🇸🇮Slovinsko
- 🇪🇸Španělsko
- 🇸🇪Švédsko
- 🇨🇭Švýcarsko
- 🇺🇦Ukrajina
- 🇬🇧Spojené království
- 🇦🇩Andorra
Co je Příjmy vlády
Kategorie „Vládní příjmy“ na webu Eulerpool nabízí komplexní přehled o finančních zdrojích, které vlády jednotlivých států získávají. Vládní příjmy jsou klíčovým ukazatelem makroekonomického zdraví země, neboť ovlivňují schopnost státu financovat veřejné služby, provádět investice a plnit své závazky vůči obyvatelstvu. Naše platforma poskytuje přesná a aktuální data, která vám umožní lépe pochopit strukturu a dynamiku vládních příjmů v různých ekonomikách. Vládní příjmy se skládají z několika základních komponent, mezi které patří daňové příjmy, nedaňové příjmy a kapitálové příjmy. Daňové příjmy jsou největší složkou a zahrnují daně z příjmu, spotřební daně, DPH, celní poplatky a další. Nedaňové příjmy zahrnují například příjmy z majetku, které stát vlastní, a různé poplatky za státní služby. Kapitálové příjmy pak obvykle pocházejí z prodeje státního majetku. Daňové příjmy jsou kritickým prvkem rozpočtového procesu. Přímé daně, jako jsou daně z příjmu fyzických a právnických osob, tvoří velkou část daňových příjmů. Tyto daně jsou pružné a reagují na změny v ekonomické aktivitě. V obdobích hospodářského růstu se jejich výnosy zvyšují, zatímco v době recese mohou klesat. Nepřímé daně, jako je DPH a spotřební daně, jsou méně citlivé na ekonomické cykly, ale jejich výnosy mohou být ovlivněny změnami v spotřebitelském chování a inflaci. Analýza daňových příjmů na naší platformě vám umožní sledovat tyto trendy a získat cenné poznatky o fiskální politice jednotlivých zemí. Nedaňové příjmy také hrají důležitou roli v rozpočtovém rámce státu. Tyto příjmy mohou být stabilnější a méně náchylné na ekonomické výkyvy ve srovnání s daňovými příjmy. Patří sem různé poplatky, sazby a licenční poplatky, které stát vybírá za poskytování specifických služeb. Mezi významné nedaňové příjmy patří například příjmy z veřejných podniků, úroky z veřejných financí a pronájmy státního majetku. Data o nedaňových příjmech na Eulerpool vám poskytnou detailní přehled o dalších zdrojích financování vlády. Kapitálové příjmy, i když obvykle tvoří menší část celkových vládních příjmů, mohou mít významný vliv na schopnost vlády financovat jednorázové výdaje a investice. Tyto příjmy mohou pocházet z privatizace státního majetku, prodeje půdy či jiných nemovitostí nebo z výnosů finančních aktiv. Vzhledem k jejich jednorázové povaze je důležité sledovat, jak tyto příjmy ovlivňují dlouhodobou fiskální udržitelnost. Naše platforma vám umožní snadno sledovat a analyzovat tyto kapitálové příjmy napříč různými zeměmi. Fiskální ukazatele vládních příjmů jsou zásadní pro hodnocení rozpočtové politiky a finanční stability státu. Sledujeme nejen absolutní výše příjmů, ale také jejich podíl na HDP, což poskytuje relativní měřítko vyjadřující sílu fiskální politiky v kontextu ekonomického výkonu. Vysoký podíl vládních příjmů na HDP může naznačovat silnou daňovou základnu a efektivní výběr daní, zatímco nízký podíl může signalizovat potřebu reformy daňové politiky. Regionalní a mezinárodní srovnání vládních příjmů na naší platformě Eulerpool vám umožní posoudit, jak jednotlivé země řeší problematiku veřejných financí. Tyto srovnání jsou cenným nástrojem pro investory, ekonomy a tvůrce politik, kteří hledají výkonnostní standardy a osvědčené postupy. Našimi analýzami můžete sledovat, jak různé daňové reformy a změny v hospodářské politice ovlivňují vládní příjmy a celkovou fiskální pozici země. Kromě kvantitativních údajů vám poskytujeme i kvalitativní analýze legislativních a politických faktorů, které ovlivňují vládní příjmy. Sledujeme změny v daňové legislativě, zavádění nových daní, zrušení starých daní a různé fiskální iniciativy, které mohou mít dopad na budoucí příjmy. Tato hloubková analýza vám umožní lépe porozumět dynamice vládních příjmů a jejich dopadu na makroekonomické prostředí. Eulerpool je vaše spolehlivá platforma pro průzkum, analýzu a sledování vládních příjmů. S našimi nástroji a daty budete mít přístup k důležitým informacím, které vám pomohou lépe pochopit, jak vlády získávají své příjmy a jak tyto příjmy ovlivňují ekonomickou stabilitu a růst. Naše platforma je navržena tak, aby byla uživatelsky přívětivá a poskytovala hluboké vhledy a analýzy, které jsou nezbytné pro kvalifikované rozhodování v oblasti makroekonomických studií a investic.